Americký prezident Donald Trump v posledních týdnech opakovaně používá zavádějící či nepravdivá tvrzení. Ve čtvrtek například prohlásil, že si nepamatuje, že by označil ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského za diktátora – přitom tak učinil sotva před týdnem. Kromě toho výrazně nadsazuje skutečný objem americké vojenské pomoci Ukrajině, která ve skutečnosti z velké části podporuje především americkou ekonomiku a dokonce zachraňuje schopnost Washingtonu bránit Tchaj-wan.
Šéf Bílého domu během čtvrtečního setkání s britským premiérem Keirem Starmerem údajně nevěděl o tom, že by Zelenského označil za diktátora. Jeden z reportérů přítomných v Oválné pracovně Bílého se ho zeptal, zda si stále myslí, že je Zelenskyj diktátor. „Řekl jsem to? Nemohu uvěřit, že jsem to řekl. Další otázku,“ prohlásil Trump podle serveru The Hill.
Trump o Zelenském ale ve skutečnosti toto tvrzení pronesl sotva před týdnem prostřednictvím své vlastní sociální sítě Truth Social. Označil ukrajinského prezidenta za diktátora bez legitimního mandátu, který podle něj není schopen vést svou zemi. Trump rovněž tvrdil, že Zelenského podporuje pouhá čtyři procenta Ukrajinců. Tato informace se však ukázala jako nepřesná – podle aktuálního průzkumu Kyjevského mezinárodního sociologického institutu (KIIS) mu důvěřuje 57 procent občanů, zatímco opačný názor vyjádřilo 37 procent.
Doslova Trump napsal na Truth Social následující prohlášení: „Přemýšlejte o tom, skromně úspěšný komik Volodymyr Zelenskyj přemluvil Spojené státy americké, aby utratily 350 miliard dolarů, aby šly do války, kterou nemohly vyhrát, která nikdy nemusela začít. (…) Diktátor bez voleb, Zelenskyj by měl jednat rychle, jinak mu nezbude žádná země, (…) Mám rád Ukrajinu, ale Zelenskyj odvedl hroznou práci, jeho Země je rozvrácená a zbytečně zemřely MILIONY lidí – A tak to pokračuje.“
Trump ještě během schůze se Starmerem potvrdil americkou vůli s Ukrajinou spolupracovat. „Chceme s ním spolupracovat, s prezidentem Zelenským ... a budeme s ním spolupracovat. Myslím, že prezident a já máme ve skutečnosti velmi dobrý vztah. Možná to bylo trochu podrážděné, protože jsme chtěli mít trochu toho, co měly evropské národy,“ vylíčil.
Už během pondělního setkání s francouzským lídrem Emmanuelem Macronem odmítl označit za diktátora ruského prezidenta Vladimira Putina, když se ho novináři zeptali, zda jej za diktátora považuje. „Nepoužívám tato slova lehce. Myslím, že uvidíme, jak to všechno dopadne,“ uvedl Trump. O „lehkosti“, s jakou tato slova pronáší, však svědčí jeho vyjádření o Zelenském z Truth Social.
Podobnou situaci prezident USA zažil i během slavnostní přísahy ministra obchodu Howarda Lutnicka z minulého týdne. Otázka zněla stejně: Je Putin diktátor? „Myslím, že prezident Putin a prezident Zelenskyj se budou muset sejít, protože víte co? Chceme přestat zabíjet miliony lidí,“ řekl podle serveru USA Today.
Macron dělal fact-check v přímém přenosu
Francouzský prezident ověřoval Trumpova vyjádření v přímém přenosu, když za ním dorazil do Bílého domu. Americký lídr naznačil, že Evropa Ukrajině pouze „půjčuje“ peníze, a nakonec ji donutí je splatit. „Peníze poskytnuté Ukrajině na odvrácení ruské invaze si ponechali,“ prohlásil Macron ostře a dodal, že pokud se nějaké finance vrátí, pocházet budou ze zmrazených ruských aktiv, nikoliv z ukrajinských kapes.
„Ty peníze nebudou kompenzovány Ukrajinou, ale Ruskem, protože to bylo Rusko, kdo tuto válku rozpoutal,“ zdůraznil francouzský lídr. „Tato válka nás všechny stála spoustu peněz. A za to je zodpovědné Rusko, protože agresorem je Rusko,“ podotkl.
Trump během svého úřadu opakovaně prohlásil, že Spojené státy poskytly Ukrajině více finanční pomoci než Evropská unie. Konkrétně uvedl částku 350 miliard dolarů a o 200 miliard více než Evropa. Podle analýzy BBC Verify však USA v období od ledna 2022 do prosince 2024 vynaložily na podporu Ukrajiny 119,7 miliardy dolarů. Americké ministerstvo obrany přitom uvádí, že „bylo vyčleněno“ 128,8 miliardy dolarů, což zahrnuje nejen přímou pomoc, ale i výdaje na vojenský výcvik v Evropě a doplnění obranných zásob USA.
Podle odborného serveru Statista se přímá americká pomoc Ukrajině během války rozdělila následovně: 46,6 miliardy dolarů finanční podpory, 3,42 miliardy dolarů humanitární a 64,13 miliardy vojenské. Evropská unie jako celek poskytla Ukrajině finanční pomoc v hodnotě 46,38 miliardy dolarů, humanitární 2,56 miliardy, přičemž vojenská se z řad EU nepočítá – tu posílají státy samostatně.
Největšími evropskými donory ve vojenské oblasti jsou Německo (12,61 mld.), Velká Británie (10,07 mld.), Dánsko (7,54 mld.), Nizozemsko (5,85 mld.), Švédsko (4,69 mld.), Polsko (3,64 mld.) a Francie (3,5 mld.). Česká republika Ukrajině poskytla vojenskou pomoc v hodnotě 1,25 miliardy dolarů.
Většina peněz se utratí v USA
Spojené státy jsou skutečně největším podporovatelem Ukrajiny, což je jedno z mála Trumpových tvrzení, které odpovídá realitě. Z celkových 175 miliard dolarů pomoci schválené americkým Kongresem byla přímá podpora ukrajinské vládě ve výši 106 miliard dolarů.
Významná část této pomoci však zůstává v USA. Podle serveru Council on Foreign Relations jsou alokované prostředky často utraceny přímo v amerických továrnách – financují mzdy tamních pracovníků a podporují domácí průmysl. Tato pomoc také umožňuje modernizaci a doplňování amerických zásob zbraní, které Pentagon dodal Ukrajině.
Podle analýzy American Enterprise Institute pro americký list Washington Post je výroba spojená s touto pomocí realizována ve více než 70 amerických městech. Podpora Ukrajiny tímto způsobem přináší ekonomické výhody i samotným Spojeným státům.
Až 90 procent finančních prostředků určených na americkou vojenskou pomoc Ukrajině zůstává ve Spojených státech a směřuje k domácím výrobcům. Tato podpora nejen posiluje obranu Kyjeva, ale zároveň významně přispívá k růstu amerického průmyslu. Výroba zbraňových systémů, munice i klíčových součástek probíhá v továrnách napříč celou zemí, do procesu se zapojují také dodavatelé plastů, počítačových čipů či specializovaného vybavení.
Kromě těžké techniky USA poskytují Ukrajině zdravotnické potřeby, oblečení do extrémních podmínek nebo munici pro ruční zbraně. Jak zdůraznil jeden ukrajinský úředník, „na tomto úsilí se podílí každý americký stát“. Tento program nejen posiluje ukrajinskou obranu, ale zároveň vytváří pracovní místa a pomáhá obnovit dlouhodobě oslabenou americkou obrannou průmyslovou základnu.
Příkladem tohoto efektu je výroba protiletadlových raket Stinger, která byla v USA pozastavena od roku 2005. Vzhledem k tomu, že teroristické organizace, proti nimž Spojené státy v posledních desetiletích bojovaly, neměly letecké síly, výroba těchto raket stagnovala.
Situace se změnila s ruskou invazí na Ukrajinu – Pentagon uzavřel smlouvu v hodnotě 624,6 milionu dolarů na výrobu nových raket v Tucsonu, které nahradí 1 400 kusů již poskytnutých Ukrajině. Bez této iniciativy by výrobní linka pravděpodobně zůstala nečinná, což by mohlo mít vážné důsledky pro budoucí americkou obranu, například v případě možného konfliktu v oblasti Tchaj-wanu.
Související
Otázka, kterou si klade celý svět: Proč Trump nechal zabavit ropný tanker?
Zelenskyj dnes uspořádá hovor s třiceti evropskými lídry. Trump hovoří o ztrátě času
Donald Trump , USA (Spojené státy americké) , fake news
Aktuálně se děje
před 38 minutami
Dlouhá historie vánočního koření. Sloužilo i jako lék
před 1 hodinou
Česko na prahu epidemie chřipky. Do vývoje se může promítnout nový subtyp infekce
před 2 hodinami
Tragédie v pražské ZOO. Populární orangutan Kawi nešťastně zahynul
před 2 hodinami
Policie hledá dvanáctiletého Marka. Už ve čtvrtek nedorazil do školy
před 4 hodinami
Počasí se příští týden výrazně ochladí. Během dne bude i mrznout
včera
Nezvládli krize, inklinují k neonacismu a chtějí Česko odklonit od Západu. Vžene nás nová vláda do náručí Kremlu?
včera
EU zmrazila ruská aktiva natrvalo, aby obešla veto Maďarska a Slovenska ohledně pomoci Ukrajině
včera
Machadové pomohla utéct americká armáda. Z Venezuely se dostala v přestrojení
včera
VIDEO: Rvačky, alkohol, vulgarity, ponižování žen. Ostudné zasedání parlamentu, jaké Slovensko nepamatuje
včera
Írán zatkl držitelku Nobelovy ceny za mír Narges Mohammadiovou
včera
OBRAZEM: Došlo i na úsměvy. Nejbližší a přátelé se rozloučili s Patrikem Hezuckým
včera
Ukrajinské síly znovu dobyly osady v Charkovské oblasti
včera
"Zákaz spalovacích motorů v roce 2035 je smeten ze stolu." EU příští týden kontroverzní nařízení zmírní
včera
Česko se rozloučilo s moderátorem Hezuckým. Bouček dojemně promluvil
včera
Ukrajina by podle mírového plánu měla vstoupit do EU v roce 2027
Aktualizováno včera
Lidé se rozloučili s Theodorem Pištěkem. Na obřad dohlížela Hradní stráž
včera
Německo: Rusko stojí za kybernetickým útokem proti kontrole letového provozu, snažilo se i ovlivnit volby
včera
Po Ruttem přichází další důrazné varování: Válka klepe na dveře Evropy
včera
Zásadní změny od nového roku: Konec tělesných trestů i střídavé péče
včera
Politika SPD a Motoristů vyhovuje oligarchům, Babiš se v EU může chovat jako Meloniová, říká politoložka
Politoložka Daniela Ostrá z olomoucké Univerzity Palackého v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz promluvila o tom, jak vnímá budoucí složení nové vlády. Zejména se jí ale nezamlouvá oligarchizace české politiky a zdůraznila, že nyní již premiér Andrej Babiš ani zdaleka není jediným problémem. „Andrej Babiš se ze dne na den nestane obyčejným občanem s lehce nadprůměrnými příjmy. Stále je to člověk, který dokázal nakumulovat velké bohatství i moc. U něj nicméně uplatnění bohatství i moci vidíme relativně transparentně,“ říká.
Zdroj: Jakub Jurek