Fact-check Trumpových výroků: Zelenského skutečně nazval diktátorem, většina peněz pro Ukrajinu pomáhá v USA

Šéf Bílého domu během čtvrtečního setkání s britským premiérem Keirem Starmerem údajně nevěděl o tom, že by Zelenského označil za diktátora. Jeden z reportérů přítomných v Oválné pracovně Bílého se ho zeptal, zda si stále myslí, že je Zelenskyj diktátor. „Řekl jsem to? Nemohu uvěřit, že jsem to řekl. Další otázku,“ prohlásil Trump podle serveru The Hill.

Trump o Zelenském ale ve skutečnosti toto tvrzení pronesl sotva před týdnem prostřednictvím své vlastní sociální sítě Truth Social. Označil ukrajinského prezidenta za diktátora bez legitimního mandátu, který podle něj není schopen vést svou zemi. Trump rovněž tvrdil, že Zelenského podporuje pouhá čtyři procenta Ukrajinců. Tato informace se však ukázala jako nepřesná – podle aktuálního průzkumu Kyjevského mezinárodního sociologického institutu (KIIS) mu důvěřuje 57 procent občanů, zatímco opačný názor vyjádřilo 37 procent.

Doslova Trump napsal na Truth Social následující prohlášení: „Přemýšlejte o tom, skromně úspěšný komik Volodymyr Zelenskyj přemluvil Spojené státy americké, aby utratily 350 miliard dolarů, aby šly do války, kterou nemohly vyhrát, která nikdy nemusela začít. (…) Diktátor bez voleb, Zelenskyj by měl jednat rychle, jinak mu nezbude žádná země, (…) Mám rád Ukrajinu, ale Zelenskyj odvedl hroznou práci, jeho Země je rozvrácená a zbytečně zemřely MILIONY lidí – A tak to pokračuje.“

Trump ještě během schůze se Starmerem potvrdil americkou vůli s Ukrajinou spolupracovat. „Chceme s ním spolupracovat, s prezidentem Zelenským ... a budeme s ním spolupracovat. Myslím, že prezident a já máme ve skutečnosti velmi dobrý vztah. Možná to bylo trochu podrážděné, protože jsme chtěli mít trochu toho, co měly evropské národy,“ vylíčil.

Už během pondělního setkání s francouzským lídrem Emmanuelem Macronem odmítl označit za diktátora ruského prezidenta Vladimira Putina, když se ho novináři zeptali, zda jej za diktátora považuje. „Nepoužívám tato slova lehce. Myslím, že uvidíme, jak to všechno dopadne,“ uvedl Trump. O „lehkosti“, s jakou tato slova pronáší, však svědčí jeho vyjádření o Zelenském z Truth Social.

Podobnou situaci prezident USA zažil i během slavnostní přísahy ministra obchodu Howarda Lutnicka z minulého týdne. Otázka zněla stejně: Je Putin diktátor? „Myslím, že prezident Putin a prezident Zelenskyj se budou muset sejít, protože víte co? Chceme přestat zabíjet miliony lidí,“ řekl podle serveru USA Today.

Macron dělal fact-check v přímém přenosu

Francouzský prezident ověřoval Trumpova vyjádření v přímém přenosu, když za ním dorazil do Bílého domu. Americký lídr naznačil, že Evropa Ukrajině pouze „půjčuje“ peníze, a nakonec ji donutí je splatit. „Peníze poskytnuté Ukrajině na odvrácení ruské invaze si ponechali,“ prohlásil Macron ostře a dodal, že pokud se nějaké finance vrátí, pocházet budou ze zmrazených ruských aktiv, nikoliv z ukrajinských kapes.

„Ty peníze nebudou kompenzovány Ukrajinou, ale Ruskem, protože to bylo Rusko, kdo tuto válku rozpoutal,“ zdůraznil francouzský lídr. „Tato válka nás všechny stála spoustu peněz. A za to je zodpovědné Rusko, protože agresorem je Rusko,“ podotkl.

Trump během svého úřadu opakovaně prohlásil, že Spojené státy poskytly Ukrajině více finanční pomoci než Evropská unie. Konkrétně uvedl částku 350 miliard dolarů a o 200 miliard více než Evropa. Podle analýzy BBC Verify však USA v období od ledna 2022 do prosince 2024 vynaložily na podporu Ukrajiny 119,7 miliardy dolarů. Americké ministerstvo obrany přitom uvádí, že „bylo vyčleněno“ 128,8 miliardy dolarů, což zahrnuje nejen přímou pomoc, ale i výdaje na vojenský výcvik v Evropě a doplnění obranných zásob USA.

Podle odborného serveru Statista se přímá americká pomoc Ukrajině během války rozdělila následovně: 46,6 miliardy dolarů finanční podpory, 3,42 miliardy dolarů humanitární a 64,13 miliardy vojenské. Evropská unie jako celek poskytla Ukrajině finanční pomoc v hodnotě 46,38 miliardy dolarů, humanitární 2,56 miliardy, přičemž vojenská se z řad EU nepočítá – tu posílají státy samostatně.

Největšími evropskými donory ve vojenské oblasti jsou Německo (12,61 mld.), Velká Británie (10,07 mld.), Dánsko (7,54 mld.), Nizozemsko (5,85 mld.), Švédsko (4,69 mld.), Polsko (3,64 mld.) a Francie (3,5 mld.). Česká republika Ukrajině poskytla vojenskou pomoc v hodnotě 1,25 miliardy dolarů.

Většina peněz se utratí v USA

Spojené státy jsou skutečně největším podporovatelem Ukrajiny, což je jedno z mála Trumpových tvrzení, které odpovídá realitě. Z celkových 175 miliard dolarů pomoci schválené americkým Kongresem byla přímá podpora ukrajinské vládě ve výši 106 miliard dolarů.

Významná část této pomoci však zůstává v USA. Podle serveru Council on Foreign Relations jsou alokované prostředky často utraceny přímo v amerických továrnách – financují mzdy tamních pracovníků a podporují domácí průmysl. Tato pomoc také umožňuje modernizaci a doplňování amerických zásob zbraní, které Pentagon dodal Ukrajině.

Podle analýzy American Enterprise Institute pro americký list Washington Post je výroba spojená s touto pomocí realizována ve více než 70 amerických městech. Podpora Ukrajiny tímto způsobem přináší ekonomické výhody i samotným Spojeným státům.

Až 90 procent finančních prostředků určených na americkou vojenskou pomoc Ukrajině zůstává ve Spojených státech a směřuje k domácím výrobcům. Tato podpora nejen posiluje obranu Kyjeva, ale zároveň významně přispívá k růstu amerického průmyslu. Výroba zbraňových systémů, munice i klíčových součástek probíhá v továrnách napříč celou zemí, do procesu se zapojují také dodavatelé plastů, počítačových čipů či specializovaného vybavení.

Kromě těžké techniky USA poskytují Ukrajině zdravotnické potřeby, oblečení do extrémních podmínek nebo munici pro ruční zbraně. Jak zdůraznil jeden ukrajinský úředník, „na tomto úsilí se podílí každý americký stát“. Tento program nejen posiluje ukrajinskou obranu, ale zároveň vytváří pracovní místa a pomáhá obnovit dlouhodobě oslabenou americkou obrannou průmyslovou základnu.

Příkladem tohoto efektu je výroba protiletadlových raket Stinger, která byla v USA pozastavena od roku 2005. Vzhledem k tomu, že teroristické organizace, proti nimž Spojené státy v posledních desetiletích bojovaly, neměly letecké síly, výroba těchto raket stagnovala.

Situace se změnila s ruskou invazí na Ukrajinu – Pentagon uzavřel smlouvu v hodnotě 624,6 milionu dolarů na výrobu nových raket v Tucsonu, které nahradí 1 400 kusů již poskytnutých Ukrajině. Bez této iniciativy by výrobní linka pravděpodobně zůstala nečinná, což by mohlo mít vážné důsledky pro budoucí americkou obranu, například v případě možného konfliktu v oblasti Tchaj-wanu.