ANALÝZA | Podzimní volby v ohrožení? Cizí mocnosti zintenzivňují své vlivové operace, Čína se rychle učí

Vliv zahraničních aktérů na volební procesy v západních demokraciích se v posledních letech stal takřka pravidlem. Tento fenomén se však neomezuje jen na volby ve Spojených státech, Francii či Německu. V letošním roce se středem zájmu nejen bezpečnostních expertů, ale především cizích tajných služeb stávají rovněž české volby do Poslanecké sněmovny, které se uskuteční na začátku října.

Kdo má zájem české volby ovlivnit?

Česká republika udržuje dlouhodobě napjaté vztahy s Ruskou federací, která se v uplynulém desetiletí opakovaně snažila zasahovat do demokratických procesů v řadě států – od Spojených států přes Velkou Británii až po Polsko a Rumunsko. Tyto snahy se neomezují pouze na období voleb, ale mají často dlouhodobý charakter, kdy Moskva využívá kombinaci dezinformací, ekonomického tlaku a politických vazeb k prosazování svých strategických cílů.

V případě České republiky je motivace Kremlu vícerozměrná a vychází jak z historických souvislostí, tak ze současného postavení Česka jako členské země EU a NATO. Za prvé jde o systematickou snahu oslabit prozápadní orientaci země a rozkolísat její podporu Ukrajině. Za druhé se Rusko snaží upevnit svůj vliv ve střední Evropě, kde už získalo významné opěrné body v Maďarsku a na Slovensku.

Maďarský premiér Viktor Orbán i slovenský předseda vlády Robert Fico udržují s Moskvou pragmatické až přátelské vztahy, které se promítají i do politických rozhodnutí na evropské úrovni. Typickým příkladem je blokování nebo oddalování některých sankčních opatření proti Ruské federaci, o čemž v posledních dnech informovaly také EuroZprávy.cz. Tento přístup oslabuje jednotný postoj Evropské unie a vytváří prostor, který Kreml dokáže efektivně využívat.

Rusko se může i v českém prostředí pokusit kombinovat několik metod: cílené dezinformační kampaně šířené na sociálních sítích, finanční podporu spřízněných politických subjektů a kybernetické operace směřující na infrastrukturu stran i státních institucí. Cílem je nejen ovlivnění výsledků voleb, ale také podkopání důvěry veřejnosti v samotný demokratický proces.

Kromě ruských aktivit nelze podceňovat ani vliv dalších státních aktérů, zejména Číny. Čínská lidová republika se sice primárně soustředí na posilování ekonomických vazeb, ale stále častěji investuje prostředky také do informačních operací a budování mediální přítomnosti v evropských zemích, jak už před delší dobou informoval britský list Guardian.

Italský příklad ukazuje, jak sofistikovaně Peking postupuje. Po vstupu Říma do iniciativy Pás a stezka v roce 2019 podepsal čínský prezident Si Ťin-pching řadu mediálních dohod, včetně smluv s italskou státní tiskovou agenturou ANSA, jak ve svém výzkumu upozornila Oxfordská univerzita.

Podle varování Mezinárodní federace novinářů z roku 2021 to znamenalo, že ANSA publikovala ve svém zpravodajském servisu až 50 textů čínské agentury Xinhua denně, přičemž redakční odpovědnost za obsah nesla výhradně Xinhua. ANSA tak fakticky sloužila jako distribuční kanál pro čínskou státní propagandu.

Podobné aktivity může Čína rozvíjet i v dalších evropských zemích. V Česku se Peking zatím zaměřuje především na podporu kulturních a obchodních iniciativ, ale nelze vyloučit, že před říjnovými volbami bude kombinovat tyto nástroje s cílenými kampaněmi na sociálních sítích, úniky kompromitujících materiálů či diskreditací politiků, kteří prosazují kritický postoj vůči čínskému režimu.

Rumunské varování pro mladou generaci

Případ nedávných prezidentských voleb v Rumunsku se stal pro evropské bezpečnostní instituce i státy sousedící s Ruskem znepokojivým příkladem, jak sofistikovaně Moskva dokáže zasahovat do demokratických procesů.

Ruská federace v Rumunsku zorganizovala rozsáhlou dezinformační kampaň na sociálních sítích s cílem podpořit krajně pravicového proruského kandidáta Călina Georgescua. Kampaň se soustředila zejména na platformu TikTok, která má v Rumunsku mimořádný dosah – účet zde podle dostupných průzkumů vlastní až 47 % populace. Upozornil na to server Romania Insider s tím, že mladí Rumuni mají velice nízké znalosti digitálního prostředí.

Podle analýzy think tanku Jamestown Foundation šlo o zjevnou snahu ovlivnit výsledek voleb. Georgescu vyhrál první kolo hlasování 24. listopadu 2024, nicméně dva dny před plánovaným druhým kolem Ústavní soud volební výsledky zrušil. Soudci jako hlavní důvody uvedli řadu nesrovnalostí v kampani a podezření na zásadní ruskou intervenci v Georgescův prospěch. Informoval o tom server Politico.

Následné vyšetřování bylo rozsáhlé. V únoru tamní úřady podle rumunského serveru Adevarul provedly celostátní razie, při nichž byl v domě Horațiu Potry, osobního strážce kandidáta, nalezen arzenál zbraní, více než milion eur v hotovosti a letenky do Moskvy. Rumunská volební komise nakonec 9. března oficiálně zamítla Georgescovu kandidaturu v příštích volbách s odůvodněním, že „nesplnil zákonné předpisy“.

Zkušenosti z Rumunska potvrzují, že i voliči, kteří se tradičně méně zajímají o politiku, mohou být mobilizováni virálními kampaněmi na sociálních sítích. Česká populace ve věku 18-30 let patří k nejaktivnějším uživatelům těchto platforem ve střední Evropě.

Zaměření na influencery

Čínská lidová republika v posledních letech rozvíjí strategii, jejímž cílem je prostřednictvím západních influencerů zlepšovat obraz režimu u zahraniční veřejnosti. Praktika spočívá v organizování plně hrazených cest pro tvůrce obsahu, kteří pak publikují materiály líčící Čínu v příznivém světle.

Podle informací bezpečnostního centra Evropské hodnoty se tato praxe dotkla i České republiky. Český influencer Jan Michálek se například zúčastnil placené cesty do Číny, v jejímž rámci propagoval influencery napojené na čínskou vládu a podílel se na obsahu s pozitivním vyzněním vůči tamnímu režimu.

Podobné případy se objevily také v dalších evropských zemích, mimo jiné v Řecku nebo Polsku, kde se nedávno konaly prezidentské volby. Na podezřelé praktiky upozornil například server China Observers. „V lednu 2025 jsem dostal e-mail od agentury China Seeing, která mi nabídla bezplatnou ‚exkluzivní dovolenou‘ v Číně – včetně letenek, víz, ubytování a itineráře šitého na míru. Moji pozornost upoutalo jejich trvání na tom, že nebudu muset nic zveřejňovat na svých sociálních sítích,“ popsal český influencer Milan Dobrovolný.

„Materiál byl určen výhradně pro čínské publikum. Jedinou podmínkou byla účast v krátkých propagačních videích pro organizaci zabývající se marketingem destinací, kterou označili jako ‚Experience China‘ a která zřejmě nemá žádnou ověřitelnou veřejnou přítomnost,“ dodal Dobrovolný.

V bezpečí ani před rádiem?

Podle analytičky Ivany Karáskové Čína prostřednictvím státní stanice China Radio International (CRI) systematicky šíří své oficiální narativy v České republice, přičemž se snaží ovlivnit vnímání čínského režimu u českého publika. Součástí těchto aktivit je nejen vysílání pořadů s kulturním a cestovatelským obsahem, ale i přímé přebírání ruských propagandistických narativů o válce na Ukrajině. Karásková upozornila, že čínský mediální obsah často bagatelizuje roli Ruska jako agresora a zároveň vykresluje Spojené státy a NATO jako hlavní viníky konfliktu.

Její analýza ukázala, že CRI v Česku spolupracovala s komerčními rádii, například s Radio HEY a Radio Color, která bez jasného označení vysílala pořad Barevný svět. Tento program kombinoval pozitivní obraz Číny s politickými sděleními, například o Tibetu nebo Tchaj-wanu. Kromě kulturních témat se v něm opakovaně objevovaly pasáže, které prezentovaly Komunistickou stranu Číny jako nositele pokroku a stability.

Karásková také upozornila na praxi tzv. „information laundering“, kdy původně čínské texty publikované na webech CRI byly dále přebírány českými alternativními médii a vydávány za domácí obsah. Tímto způsobem se čínská propaganda stává pro české publikum méně rozpoznatelnou. Obsah CRI zároveň sdílely zejména krajně levicové a krajně pravicové facebookové skupiny, narativy Pekingu se tak dostávaly k radikalizovaným komunitám.

Podle závěrů analýzy jde jen o další o součást širší strategie, jak nenápadně ovlivňovat veřejné mínění v Evropě a vytvářet příznivější obraz Číny i v zemích, které k ní tradičně zaujímají kritičtější postoj. Karásková varovala, že i když některé postupy zůstávají zatím neohrabané a málo přizpůsobené místnímu prostředí, Čína se rychle učí, jak svůj vliv v zahraničí efektivněji prosazovat.

Propracované dezinformační kampaně

Také EuroZprávy.cz dlouhodobě upozorňují na široké spektrum aktivit, jimiž se zahraniční mocnosti snaží prosadit svůj vliv v Evropské unii a podkopat důvěru obyvatel v demokratické instituce. Jak ukázal například případ loňských voleb do Evropského parlamentu, šíření zavádějících informací se stalo jedním z klíčových mechanismů ruské hybridní strategie.

Dezinformační kampaně cílí především na emocionálně citlivá témata, u nichž existuje předpoklad, že rychle vyvolají strach nebo odpor. Během evropských voleb se tak ve veřejném prostoru masivně šířily zprávy, podle nichž Evropská unie údajně plošně povolila potravinářským firmám přidávat do jídla brouky, připravuje zákaz starších automobilů nebo chystá zavedení takzvaných „uhlíkových pasů“, které mají omezit počet letů na osobu.

Ačkoli většina těchto tvrzení byla opakovaně vyvrácena odborníky i institucemi, falešné narativy přetrvávají a u části veřejnosti zakořenily. Analytici varují, že takto šířené dezinformace přispívají k radikalizaci diskuse, posilování extremistických politických subjektů a podkopávání podpory evropské integrace.

Tyto operace nejsou náhodné ani izolované. Podle bezpečnostních služeb a výzkumných organizací jde o promyšlenou součást širší hybridní strategie Kremlu. Ruská federace využívá dezinformační kampaně jako nástroj k oslabení ekonomické odolnosti, obranyschopnosti a vnitřní stability států, které považuje za své geopolitické protivníky.

Podezření na takové praktiky se objevilo již během voleb ve Spojených státech v roce 2016, kdy ruské struktury podle amerických zpravodajských služeb cílily na polarizaci společnosti prostřednictvím sociálních sítí. Podobný scénář se následně opakoval při referendu o brexitu i v dalších evropských zemích.

Jednou z největších a nejpropracovanějších vlivových sítí, které v Evropě operují, je takzvaný Doppelgänger. Tato operace je aktivní od roku 2022 a podle serveru EU DisinfoLab představuje dosud nejrozsáhlejší kampaň na klonování webů významných médií.

Základní princip je jednoduchý, ale účinný. Provozovatelé vytvářejí téměř dokonalé kopie stránek známých zpravodajských organizací – například Spiegel, Le Monde, The Guardian či veřejnoprávních médií v menších zemích. Tyto falešné weby pak publikují manipulativní obsah, který se tváří jako důvěryhodná zpráva. Díky vizuální podobnosti a záměně adresy URL dochází k tomu, že méně pozorní čtenáři informacím uvěří a dále je sdílejí.

Podle expertů se tato síť zaměřuje na klíčová témata, která mohou rozdělovat evropskou veřejnost, jako je migrace, energetická krize, podpora Ukrajiny a ekologická opatření. „Provozovatelé Doppelgänger neustále nacházejí způsoby, jak obcházet sankce a zdokonalovat své zastírací techniky, což vede k ještě většímu šíření adres URL a reklam a případně k novým kampaním využívajícím stejnou infrastrukturu,“ uvádí ve své analýze EU DisinfoLab.

Černí koně českého politického prostoru

Dlouhodobě na riziko šíření ruského a čínského vlivu v rámci české politické scény upozorňuje například bezpečnostní centrum Evropské hodnoty, které se problematice hybridních hrozeb věnuje více než deset let. Podle expertů je právě proruská a pročínská agenda jedním z klíčových nástrojů, jak destabilizovat vnitřní soudržnost České republiky a oslabit její prozápadní orientaci.

Hodnocení české politické scény před minulými parlamentními volbami bylo z pohledu této organizace alarmující. Zpráva publikovaná v roce 2021 uváděla, že celkem 25 politiků svým jednáním od roku 2014 po tehdejší dobu spíše napomohlo šíření vlivu Ruska. Ve vztahu k Číně bylo označeno 28 politiků, kteří aktivně či pasivně podporovali narativy vyhovující Pekingu.

Mezi nejvýraznější osobnosti, které dlouhodobě patří k šiřitelům proruských nebo pročínských postojů, experti řadí především představitele hnutí SPD. Tomio Okamura a Radim Fiala opakovaně vystupují s argumenty zpochybňujícími sankce proti Rusku a smysl vojenské pomoci Ukrajině, přičemž svou rétoriku v posledních měsících dále zostřili.

K nim se připojuje Jaroslav Foldyna, který přešel z ČSSD do SPD a profiluje se jako hlasitý kritik Evropské unie. V případě aktivit spojených s prosazováním čínských zájmů byli na seznamu uváděni zejména Okamura, Fiala a Radek Vondráček z hnutí ANO. Podle expertů jejich vystupování přispívá k legitimizaci vlivových narativů Moskvy a Pekingu u části české veřejnosti.

Do skupiny výrazných postav, které letos ovlivňují předvolební debatu, patří také Kateřina Konečná, předsedkyně KSČM a lídryně koalice Stačilo!. V kampani opakovaně zdůrazňuje kritiku západních sankcí a negativní dopady podpory Ukrajiny na české domácnosti.

Její rétorika se sice vyhýbá otevřenému přihlášení k ruské propagandě, ale často relativizuje odpovědnost Kremlu za invazi. Konečná zároveň prosazuje vystoupení z některých struktur EU, zejména Green Dealu, a otevřeně podporuje levicový populismus s důrazem na národní zájmy. Právě tato kombinace oslovuje část sociálně frustrovaných voličů, kteří dříve tíhli k SPD nebo ANO.

Významným aktérem zůstává také Andrej Babiš, předseda hnutí ANO a bývalý premiér, který se profiluje jako pragmatický kritik vlády. V posledních měsících zesílil rétoriku o údajné nekompetenci Bruselu a „vnucování šílených regulací“, čímž se přiblížil některým euroskeptickým narativům.

Přesto se opatrně distancuje od radikálního křídla SPD a hnutí PRO, aby si zachoval podporu umírněnějších voličů. Ve vztahu k Ukrajině vystupuje zdrženlivě – nepopírá ruskou agresi, ale zdůrazňuje potřebu „mírového řešení“ a ochrany českých zájmů. Podle expertů zůstává Babiš jedním z hlavních favoritů letošních voleb, ačkoli jeho kampaň čelí kritice za populismus a relativizaci geopolitických hrozeb.