Maďarsko a Slovensko zablokovaly sankce proti Rusku

Maďarský premiér Viktor Orbán označil Maďarsko a Slovensko za „jeden tým“ a důrazně odmítl návrh Evropské komise, který by členským státům ukládal zákaz nákupu ruské ropy a plynu. „Nemůžeme akceptovat, že bychom přestali kupovat ruskou ropu a plyn,“ uvedl Orbán po nočním jednání v Bruselu.

Evropská rada přesto schválila prodloužení již existujících sankcí proti Rusku, které měly brzy vypršet. Polský premiér Donald Tusk tento krok uvítal a uvedl, že „je vždy jisté riziko, zda se na tom všichni shodnou, ale téměř vždy to nakonec vyjde – a dnes to opět vyšlo“.

Současně s neschopností EU přijmout nové sankce zasáhlo Ukrajinu další masivní bombardování. Během noci na pátek ruská armáda vypustila více než 350 dronů a osm raket, především na západoukrajinské město Starokostiantyniv, které hostí důležitou leteckou základnu.

Navzdory patové situaci v otázce sankcí došlo v Bruselu k posunu v přípravách na obchodní jednání s USA. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen prohlásila: „Naše dnešní poselství je jasné – jsme připraveni na dohodu.“ Zároveň však upozornila, že EU zvažuje i variantu, že k dohodě nedojde. „Budeme hájit evropské zájmy, jak bude potřeba. Jinými slovy – všechny možnosti zůstávají na stole.“

Osmnáctý balíček sankcí má kromě energetiky zasáhnout také ruský bankovní sektor a tzv. „stínovou flotilu“, která obchází západní omezení v oblasti přepravy ropy. Jedním z klíčových návrhů bylo snížení cenového stropu pro ruskou ropu z 60 na 45 dolarů za barel. Tento návrh však naráží na odpor Spojených států, které se k tomuto opatření staví zdrženlivě.

Pro Slovensko je hlavní překážkou obava z narušení dodávek plynu. Bratislava požaduje záruky, že případné odstoupení od smluv s ruským Gazpromem nepovede k arbitrážím a vysokým finančním kompenzacím. Slovenská vláda také upozorňuje na možný dopad na ceny energií pro domácnosti.

Situaci v Bruselu ještě více vyhrotily výroky Viktora Orbána, který krátce před summitem prohlásil, že má mandát zastavit ukrajinské členství v EU. Odkazoval přitom na národní konzultaci, podle níž se údajně 2,2 milionu Maďarů staví proti přijetí Ukrajiny do Unie. Orbán během kampaně vystavil voliče masivní vlně protiukrajinské rétoriky.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na Orbánovy výroky reagoval ve čtvrtečním večerním videoposelství evropským lídrům. Bez přímého jmenování vyzval k jednoznačné politické podpoře ukrajinské cesty do EU. Zdůraznil, že otevření takzvaného „prvního klastru“, tedy části vyjednávání o hodnotách a právním státě, je pro Ukrajince nejen byrokratickou procedurou, ale symbolem naděje a podpory v boji za svobodu.

„Toto rozhodnutí dává motivaci, oporu a sílu mužům a ženám, kteří brání své rodiny proti ruské zločinné a nevyprovokované válce,“ řekl Zelenskyj. Současně vyzval EU, aby zpřísnila sankce proti Rusku. Navrhl například drastické snížení cenového stropu na ruskou ropu na 30 dolarů za barel – tedy polovinu současné hodnoty, kterou určila skupina G7.

Ukrajinský prezident rovněž apeloval na přijetí tvrdších opatření vůči ruskému bankovnímu sektoru, energetice, logistickým řetězcům a tzv. stínové flotile. „Sankce zůstávají jedním z nejúčinnějších nástrojů, jak omezit ruskou agresi,“ prohlásil.

Další kolo jednání o osmáctém balíčku sankcí je zatím v nedohlednu. Ursula von der Leyen v ranních hodinách ujistila, že dohoda je stále v dosahu, ale konkrétní termín nedala. Pokud se EU nedokáže dohodnout, může to být signálem slabosti nejen vůči Moskvě, ale i vůči vlastním občanům, kteří očekávají jednotný a pevný postoj v době pokračující ruské agrese.