Maďarsko a Slovensko zablokovaly sankce proti Rusku

Evropská unie se nedokázala dohodnout na novém balíčku sankcí proti Rusku. Osmnáctý soubor opatření, který měl být podle diplomatů jedním z nejtvrdších od začátku ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022, zablokovaly Maďarsko a Slovensko. Obě země se postavily proti plánům na postupné ukončení dovozu ruské energie, čímž fakticky paralyzovaly další postup Unie vůči Moskvě.

Deník Shopaholičky

Maďarský premiér Viktor Orbán označil Maďarsko a Slovensko za „jeden tým“ a důrazně odmítl návrh Evropské komise, který by členským státům ukládal zákaz nákupu ruské ropy a plynu. „Nemůžeme akceptovat, že bychom přestali kupovat ruskou ropu a plyn,“ uvedl Orbán po nočním jednání v Bruselu.

Evropská rada přesto schválila prodloužení již existujících sankcí proti Rusku, které měly brzy vypršet. Polský premiér Donald Tusk tento krok uvítal a uvedl, že „je vždy jisté riziko, zda se na tom všichni shodnou, ale téměř vždy to nakonec vyjde – a dnes to opět vyšlo“.

Současně s neschopností EU přijmout nové sankce zasáhlo Ukrajinu další masivní bombardování. Během noci na pátek ruská armáda vypustila více než 350 dronů a osm raket, především na západoukrajinské město Starokostiantyniv, které hostí důležitou leteckou základnu.

Navzdory patové situaci v otázce sankcí došlo v Bruselu k posunu v přípravách na obchodní jednání s USA. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen prohlásila: „Naše dnešní poselství je jasné – jsme připraveni na dohodu.“ Zároveň však upozornila, že EU zvažuje i variantu, že k dohodě nedojde. „Budeme hájit evropské zájmy, jak bude potřeba. Jinými slovy – všechny možnosti zůstávají na stole.“

Osmnáctý balíček sankcí má kromě energetiky zasáhnout také ruský bankovní sektor a tzv. „stínovou flotilu“, která obchází západní omezení v oblasti přepravy ropy. Jedním z klíčových návrhů bylo snížení cenového stropu pro ruskou ropu z 60 na 45 dolarů za barel. Tento návrh však naráží na odpor Spojených států, které se k tomuto opatření staví zdrženlivě.

Pro Slovensko je hlavní překážkou obava z narušení dodávek plynu. Bratislava požaduje záruky, že případné odstoupení od smluv s ruským Gazpromem nepovede k arbitrážím a vysokým finančním kompenzacím. Slovenská vláda také upozorňuje na možný dopad na ceny energií pro domácnosti.

Situaci v Bruselu ještě více vyhrotily výroky Viktora Orbána, který krátce před summitem prohlásil, že má mandát zastavit ukrajinské členství v EU. Odkazoval přitom na národní konzultaci, podle níž se údajně 2,2 milionu Maďarů staví proti přijetí Ukrajiny do Unie. Orbán během kampaně vystavil voliče masivní vlně protiukrajinské rétoriky.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na Orbánovy výroky reagoval ve čtvrtečním večerním videoposelství evropským lídrům. Bez přímého jmenování vyzval k jednoznačné politické podpoře ukrajinské cesty do EU. Zdůraznil, že otevření takzvaného „prvního klastru“, tedy části vyjednávání o hodnotách a právním státě, je pro Ukrajince nejen byrokratickou procedurou, ale symbolem naděje a podpory v boji za svobodu.

„Toto rozhodnutí dává motivaci, oporu a sílu mužům a ženám, kteří brání své rodiny proti ruské zločinné a nevyprovokované válce,“ řekl Zelenskyj. Současně vyzval EU, aby zpřísnila sankce proti Rusku. Navrhl například drastické snížení cenového stropu na ruskou ropu na 30 dolarů za barel – tedy polovinu současné hodnoty, kterou určila skupina G7.

Ukrajinský prezident rovněž apeloval na přijetí tvrdších opatření vůči ruskému bankovnímu sektoru, energetice, logistickým řetězcům a tzv. stínové flotile. „Sankce zůstávají jedním z nejúčinnějších nástrojů, jak omezit ruskou agresi,“ prohlásil.

Další kolo jednání o osmáctém balíčku sankcí je zatím v nedohlednu. Ursula von der Leyen v ranních hodinách ujistila, že dohoda je stále v dosahu, ale konkrétní termín nedala. Pokud se EU nedokáže dohodnout, může to být signálem slabosti nejen vůči Moskvě, ale i vůči vlastním občanům, kteří očekávají jednotný a pevný postoj v době pokračující ruské agrese. 

Deník Shopaholičky

Související

Ilustrační foto

Je rozhodnuto. Evropa Rusku utáhne kohoutky, dovoz zemního plynu utne do konce roku 2027

Evropská unie se ve středu dohodla na postupném ukončení dovozu ruského zemního plynu do konce roku 2027. Tento krok je součástí snahy bloku ukončit závislost na ruských energiích, která trvala celé desetiletí. Zástupci vlád EU a Evropského parlamentu dosáhli dohody v časných ranních hodinách o návrzích, které Evropská komise předložila již v červnu. Cílem je ukončit dodávky od bývalého hlavního dodavatele plynu do EU, což je reakce na invazi Ruska na Ukrajinu v roce 2022.
Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

EU vzkazuje Trumpovi: Putina za válečné zločiny na Ukrajině omilostnit nelze

Snaha Donalda Trumpa o dosažení míru na Ukrajině nesmí v žádném případě umožnit Vladimiru Putinovi vyhnout se odpovědnosti za válečné zločiny spáchané ruskými silami. Před touto hrozbou varoval vysoký představitel Evropské unie, který tak fakticky stanovil novou červenou linii pro jakoukoli mírovou dohodu.

Více souvisejících

EU (Evropská unie) sankce Robert Fico Viktor Orbán

Aktuálně se děje

před 13 minutami

Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost

Válka na Ukrajině nadále pokračuje, protože Moskva podmiňuje jednání požadavky ohrožujícími ukrajinskou suverenitu i západní strategické zájmy. Kreml mezitím upevňuje ideologii trvalé konfrontace a rozšiřuje svůj vliv hybridními prostředky od Pobaltí až po Kazachstán. Slábnoucí jednota Západu posiluje ruské ambice a zvyšuje riziko, že konflikt přeroste v širší bezpečnostní krizi, již už nebude možné ignorovat.

před 48 minutami

Filip Turek

S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum

Nejenom prezident má problém s vládním angažmá poslance Filipa Turka (Motoristé), který by se po poslední rošádě měl stát ministrem životního prostředí, nikoliv šéfem diplomacie. Podle průzkumu nechce Turka v příští české vládě více než polovina lidí. 

před 1 hodinou

Friedrich Merz (CDU)

Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu

Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.

před 3 hodinami

včera

Petr Pavel a Andrej Babiš

Pavel v úterý jmenuje Babiše premiérem

Prezident Petr Pavel oznámil, že v úterý 9. prosince v 9 hodin jmenuje Andreje Babiše do funkce předsedy vlády. Toto rozhodnutí učinil poté, co předseda hnutí ANO splnil prezidentovu podmínku. Pavel konkrétně ocenil jasný a srozumitelný způsob, jakým Babiš dostál jejich dohodě a veřejně oznámil, jakým způsobem vyřeší svůj střet zájmů.

včera

Vladimir Putin

Britský expert pro EZ: Globální potravinová bezpečnost bude stabilní, rizikem ale zůstává Putin

Globální potravinová bezpečnost zůstává podle britského biologa a odborníka na potravinové systémy Tima Bentona relativně stabilní, především proto, že současné geopolitické otřesy zatím nepřerostly do scénáře s přímým dopadem na širší evropský prostor. Benton exkluzivně pro EuroZprávy.cz upozornil, že zásadní hrozbu by představovala pouze výrazná eskalace války ze strany Vladimira Putina.

včera

Andrej Babiš po setkání s prezidentem Petrem Pavlem (27.10.2025)

Babiš oznámil, že se navždy vzdá Agrofertu

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš oznámil ve čtvrtek v podvečer na sociálních sítích ve videozprávě, že se nevratně vzdá svého holdingu Agrofert. Tímto krokem hodlá natrvalo vyřešit svůj střet zájmů, aby mohl být jmenován předsedou vlády. Babiš zdůraznil, že voliči rozhodli o jeho osudu v nedávných volbách a že by si připadal jako zrádce, kdyby se po vítězství stáhl z politiky a zanechal hnutí ANO.

včera

Pete Hegseth

New York Times podává žalobu na Pentagon a Hegsetha

Deník The New York Times podává žalobu na Ministerstvo obrany USA kvůli novým, přísným omezením přístupu pro novináře, která Pentagon zavedl. Žaloba míří na Ministerstvo obrany, ministra Peta Hegsetha a hlavního mluvčího Pentagonu, Seana Parnella, a má za cíl zrušení říjnové politiky. Kvůli těmto restrikcím museli reportéři akreditovaní v Pentagonu odevzdat své novinářské průkazy.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Letadlo se Zelenským pronásledovaly záhadné vojenské drony

Letadlo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského bylo podle zpráv sledováno čtyřmi drony vojenského typu těsně před přistáním na dublinském letišti v pondělí. Zdroje deníku The Journal uvedly, že drony vzlétly z místa na severovýchodě irské metropole. Tyto bezpilotní stroje pak letěly směrem k letové trase ukrajinského prezidenta, čímž narušily bezletovou zónu, která byla zavedena irským úřadem pro civilní letectví (IAA) pro dobu jeho návštěvy.

včera

Aktualizováno včera

Jaromír Zůna Prohlédněte si galerii

Na Hrad dorazil Zůna, Šebestyán a Macinka. Jmenování Turka ministrem není pravděpodobné, řekl Pavel

Prezident Petr Pavel pokračuje v jednání s osobnostmi, které navrhl Andrej Babiš (ANO) pro obsazení pozic v nové vládě. Kabinet má vzniknout ve spolupráci hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě. Jako první ve čtvrtek na Hrad dorazil nominant SPD na ministra obrany, Jaromír Zůna, a kandidát stejné strany pro zemědělství, Martin Šebestyán. Poté se Pavel sešel s lídrem Motoristů, Petrem Macinkou.

včera

včera

Vakcína proti nemoci covid-19, ilustrační foto

Amerikou hýbe očkovací kauza: Po vakcíně zemřelo 10 dětí, tvrdí úřady. Důkazy ale nikdo nemá

Nejvyšší americký úředník pro očkování, Vinay Prasad, přišel s dlouhým a argumentačním memorandem, které zaslal zaměstnancům. V něm slíbil, že přepracuje regulaci vakcín poté, co tvrdil, že nejméně deset dětí zemřelo v důsledku očkování proti nemoci Covid-19. Pro toto závažné tvrzení však neposkytl žádné důkazy a ani minimum podrobností o tom, jak bude nový přístup k regulaci vypadat.

včera

včera

včera

včera

Eurovision Song Contest 2018 (Photo by: Thomas Hanses)

Eurovize čelí nejtěžšímu rozhodnutí v historii: Rozhodne, zda vyhodí Izrael

Soutěž Eurovision Song Contest čelí v Ženevě klíčovému "přelomovému" zasedání, které rozhodne o její budoucnosti. Organizátoři a zúčastněné země budou ve čtvrtek diskutovat o tom, zda by Izraeli měla být povolena další účast v soutěži. Důvodem jsou protesty proti způsobu, jakým izraelská vláda vede válku v Gaze, a obvinění z nekalých praktik při hlasování.

včera

Vladimir Putin

Putin nezahálí. Po neúspěšném jednání o Ukrajině míří do Indie

Ruský prezident Vladimir Putin zahajuje dvoudenní návštěvu Indie, kde se má setkat s premiérem Narendrou Modim a zúčastnit se každoročního summitu obou zemí. Očekává se, že Dillí a Moskva podepíšou řadu dohod, a to jen několik měsíců poté, co Spojené státy zvýšily tlak na Indii, aby přestala nakupovat ruskou ropu. Návštěva se koná také v době, kdy administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa vede sérii rozhovorů s Ruskem a Ukrajinou ve snaze ukončit válku. Indie a Rusko jsou si blízkými spojenci po celá desetiletí a Putin s Modim udržují vřelý vztah. 

včera

Steve Witkoff

Cesta k míru na Ukrajině je nejistá, varuje Trump. Američtí vyslanci chystají setkání s kyjevským představitelem

Cesta k míru na Ukrajině zůstává podle Donalda Trumpa nejasná, a to i přes "přiměřeně dobré" rozhovory mezi americkými vyslanci a ruským prezidentem Vladimirem Putinem, které ovšem nepřinesly žádný zásadní průlom. Zvláštní vyslanec USA Steve Witkoff a Trumpův zeť Jared Kushner, kteří absolvovali dlouhé úterní jednání v Kremlu, se nyní chystají setkat s předním ukrajinským vyjednavačem Rustemem Umerovem na Floridě. Trump ve středu v Oválné pracovně prohlásil, že Putin by dohodu rád uzavřel, nicméně dodal, že nemůže říct, co z jednání vzejde, protože "k tanci jsou potřeba dva". Prezident také uvedl, že Spojené státy "měly s Ukrajinou něco docela dobře rozpracováno".

včera

Proč rozhovory dosud nic nepřinesly? Putin na mír nespěchá, užívá si pocit, že se ho svět doprošuje

Ruský prezident Vladimir Putin se nejeví jako člověk, který by toužil po rychlé dohodě, spíše si užívá pocit, že je prosí o zvážení mírového návrhu. Pětihodinové setkání, které proběhlo mezi hlavou Kremlu a americkým vyslancem Donaldem Trumpem, jehož zástupcem byl zeť Jared Kushner, nepřineslo navenek žádné významné výsledky. Pro pochopení současné situace a konfliktu na Ukrajině je podle CNN užitečné podívat se na věc Putinovýma očima.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy