Klimatická krize v Česku skončila, prohlásil Macinka. Počasí nesouhlasí

Hned při svém nástupu Macinka překvapil tvrzením, že klimatická krize v České republice dnešním dnem skončila. Podle nového ministra již není zapotřebí věnovat tolik energie boji s klimatem, a stát by se měl raději soustředit na praktickou ochranu přírody. Tento razantní obrat v oficiální rétorice přichází v době, kdy mezinárodní instituce varují před přesným opakem a upozorňují na stupňující se rizika spojená s oteplováním.

Evropa se přitom podle aktuálních dat Světové zdravotnické organizace otepluje nejrychleji ze všech světových regionů. Teploty na našem kontinentu rostou přibližně dvakrát rychleji, než je globální průměr, což s sebou nese tragické následky. Statistiky ukazují, že mezi lety 2000 a 2019 zemřelo v důsledku extrémních veder v evropském regionu průměrně přes 176 tisíc lidí ročně.

Situace je obzvláště kritická v městských oblastech, kde v současnosti žije více než sedmdesát procent Evropanů. Prognózy naznačují, že do poloviny tohoto století se tento podíl zvýší na 84 procent. Města trpí takzvaným efektem tepelného ostrova, kvůli kterému jsou teploty v centrech výrazně vyšší než v okolní krajině. Například v Bruselu byl zaznamenán rozdíl až osmi stupňů Celsia oproti venkovu.

Architektonická společnost Sweco ve své zprávě upozornila, že klimatické plány mnoha evropských metropolí vykazují značné nedostatky. Extrémní horka přitom nepředstavují jen riziko pro veřejné zdraví, ale ohrožují také energetickou infrastrukturu a celkovou ekonomickou produktivitu. Počet úmrtí přímo souvisejících s horkem vzrostl za poslední dvě dekády o celých třicet procent.

Vědecká komunita i zástupci OSN v čele s Antóniem Guterresem proto vyzývají k rychlé akci a ukončení závislosti na fosilních palivech. Guterres letos varoval před „epidemií extrémních veder“, která ovlivňuje miliardy lidí a způsobuje obrovské ekonomické ztráty. Odhaduje se, že kvůli nadměrnému teplu na pracovištích by mohla světová ekonomika do roku 2030 přijít o více než dva biliony dolarů.

Vysoké teploty jsou pro lidský organismus mimořádně zatěžující, protože zhoršují chronická onemocnění srdce, plic nebo cukrovku. Ohroženy jsou zejména citlivé skupiny, jako jsou senioři, těhotné ženy a malé děti. Odborníci zdůrazňují, že těmto úmrtím lze předcházet pomocí správných postupů, jako je včasné varování veřejnosti nebo zlepšení klimatizace v pečovatelských domech a školkách.

Zatímco nový český ministr hovoří o konci krize, Evropská unie vyčlenila na období do roku 2027 stovky miliard eur právě na opatření proti klimatickým změnám. Mnohá města se snaží adaptovat rozšiřováním zelených ploch a ochlazováním ulic. Podle meteorologických agentur má Evropa šanci využít tento tlak k urychlení přechodu na čistou energii, což se už částečně daří.

V loňském roce vygeneroval evropský kontinent rekordních 43 procent elektřiny z obnovitelných zdrojů. Již druhý rok v řadě tak čistá energie v produkci předstihla fosilní paliva. I přes tento pokrok však průměrné teploty v Evropě za posledních pět let převyšují předindustriální úroveň o 2,3 stupně Celsia, což je výrazně více, než kolik činí globální průměr stanovený v Pařížské dohodě.

Rozpor mezi Macinkovým prohlášením a vědeckými fakty tak nemůže být markantnější. Zatímco ministr chce priority směřovat jinam, data ukazují na zintenzivňování extrémů, úbytek ledovců a miliardové ekonomické škody způsobené počasím. Budoucí kroky ministerstva životního prostředí pod novým vedením tak budou pod drobnohledem nejen české veřejnosti, ale i evropských partnerů.