WHO vydala varování před masivní epidemií chřipky. Překvapivě se šíří i ve školách

Situace je vážná zejména proto, že chřipková sezóna začala letos přibližně o čtyři týdny dříve než v předchozích letech. Celkem 27 z 38 zemí v evropském regionu WHO hlásí vysokou nebo velmi vysokou aktivitu tohoto onemocnění.

Mezi nejhůře zasažené státy patří například Irsko, Srbsko, Slovinsko nebo Velká Británie. V těchto zemích více než polovina pacientů, kteří přicházejí k lékaři s respiračními potížemi, odchází s potvrzenou diagnózou chřipky.

Podle odborníků za tímto prudkým nárůstem stojí nová varianta sezónní chřipky typu A(H3N2), konkrétně její podskupina K. Tato mutace nyní tvoří až 90 % všech potvrzených případů v celém evropském regionu.

Hans Henri Kluge, regionální ředitel WHO pro Evropu, upozornil, že i drobná genetická změna viru může způsobit v nemocnicích obrovské komplikace. Zdůraznil také nebezpečí dezinformací, které se kolem respiračních chorob často šíří, a vyzval veřejnost, aby čerpala fakta pouze z důvěryhodných zdrojů.

Správná a vědecky podložená data mohou být v takto náročném období klíčová pro záchranu životů. WHO proto apeluje na dodržování základních ochranných opatření, jako je nošení roušek nebo izolace v případě nemoci.

Hlavním nástrojem prevence zůstává očkování, které podle dat z Británie výrazně snižuje riziko hospitalizace a vážných komplikací. Vakcinace je prioritou zejména pro seniory, chronicky nemocné lidi, těhotné ženy a také pro zdravotníky, kteří jsou v první linii.

Ačkoli očkování nemusí vždy stoprocentně zabránit samotné infekci, jeho schopnost zmírnit průběh nemoci je pro stabilitu zdravotnictví zásadní. Právě skupina lidí nad 65 let totiž tvoří naprostou většinu pacientů vyžadujících intenzivní péči.

Zajímavým aspektem letošní sezóny je role dětí školního věku, které jsou označovány za hlavní šiřitele nákazy v rodinách a komunitách. V Německu i Francii začaly počty nemocných stoupat o několik týdnů dříve, než je obvyklé, a to napříč všemi věkovými skupinami.

Francouzské úřady hlásí, že nemocniční pohotovosti jsou nyní zaplaveny lidmi vyžadujícími ošetření. Podobně dramatický vývoj hlásí i Španělsko, kde se počet hospitalizací během jediného týdne zdvojnásobil.

Britská Národní zdravotní služba (NHS) se již nyní připravuje na jednu ze svých nejnáročnějších zim v historii. Obrovský nápor pociťují praktičtí lékaři i sanitní služby, které nestíhají odbavovat narůstající počet hovorů.

Podobné zprávy přicházejí také z Rumunska a Maďarska, kde křivka nakažených stoupá téměř vertikálně. Instituce jako Institut Roberta Kocha v Německu potvrzují, že letošní start sezóny byl neobvykle agresivní a rychlý.

Kluge však zároveň mírní obavy z globální krize, která by připomínala pandemii covidu-19. Zdůraznil, že zdravotní systémy mají s chřipkou desetiletí zkušeností a disponují osvědčenými postupy i každoročně aktualizovanými vakcínami.

I když je situace vážná, medicína má k dispozici jasný plán ochranných opatření, která prokazatelně fungují. Klíčem k zvládnutí situace je tedy kombinace vládních opatření a individuální zodpovědnosti každého občana.

Očekává se, že vlna nákazy dosáhne svého absolutního vrcholu na přelomu prosince a ledna. Do té doby je zásadní, aby lidé zůstávali doma, pokud se cítí nevolně, a omezili tak další přenos viru v populaci.

WHO připomíná, že chřipka sice přichází každou zimu, ale letošní specifická varianta vyžaduje mimořádnou obezřetnost. Ohleduplnost k okolí a včasná prevence mohou výrazně ulevit přetíženým lékařům a sestrám v celé Evropě.