Británie čelí jednomu z největších skandálů v historii. Kauza úniku dat afghánských spojenců bobtná

V rámci stejného úniku se na veřejnost dostaly také osobní údaje více než stovky britských státních zaměstnanců, včetně členů elitních jednotek jako SAS (Special Air Service) a SBS (Special Boat Service), a příslušníků tajných služeb, jejichž identita je obvykle přísně utajena. Informace se údajně mohly dostat až k Tálibánu, což by mohlo ohrozit nejen tyto osoby, ale i bezpečnost celé země.

Incident se odehrál už v únoru 2022, kdy zaměstnanec sídlící na velitelství britských speciálních sil v Londýně omylem odeslal databázi mimo vládní systémy. Mezi téměř 19 000 jmény byli i afghánští spolupracovníci britské armády, kteří po roce 2021 požádali o přesídlení do Velké Británie. Většina z nich čelí bezprostřednímu nebezpečí ze strany Tálibánu kvůli své předchozí spolupráci s britskými jednotkami během dvacetiletého konfliktu.

Aby britská vláda zabránila medializaci tohoto mimořádně citlivého případu, nechala si vyžádat tzv. super-injunction – soudní příkaz, který zakazuje nejen zveřejnění samotného případu, ale dokonce i zmínku o existenci tohoto zákazu. Až dnes byl tento příkaz částečně zrušen, a to po tlaku několika významných mediálních organizací.

V soudní síni však veřejnost slyšela jen minimum – většina jednání proběhla za zavřenými dveřmi. Podle soudce Chamerlaina ale došlo ke kompromisu mezi právními zástupci Ministerstva obrany a několika zpravodajských redakcí, mezi nimiž byly The Mail, Global Media a Independent. To nyní umožnilo novinářům potvrdit, že v úniku figurovali i členové speciálních sil a tajných služeb.

Téma uniklých dat rezonovalo i v britském parlamentu. Bývalý ministr obrany John Healey v úterý připustil, že se únik týkal „malého počtu“ vysoce postavených vojenských představitelů, poslanců a dalších státních úředníků. Ve středu pak deník The Sun přinesl informaci, že mezi dotčenými jsou také příslušníci speciálních sil a zpravodajských složek. To vyvolalo naléhavé volání po svolání mimořádného soudního jednání a prolomení soudního zákazu.

Tento incident se nyní řadí mezi nejzávažnější bezpečnostní selhání v moderních dějinách Velké Británie. Zasažení byli nejen afghánští občané, kteří riskovali život ve službách Británie, ale i osoby, jejichž identita je klíčová pro obranu země. Riziko, že se tyto údaje dostaly do nepřátelských rukou, je reálné a může mít dalekosáhlé důsledky jak pro jednotlivce, tak pro celou britskou bezpečnostní infrastrukturu.

Celý incident se britská vláda pokusila utajit pomocí superinzultu, který bránil zveřejnění informací v médiích. Toto opatření bylo uvaleno v září 2023 a teprve nyní, v červenci 2025, bylo soudem zrušeno. Rozhodnutí soudce umožňuje odhalit rozsah zmatku, v němž se britská administrativa ocitla, a také obrovské finanční náklady, které operace vyvolala – samotné relokační výdaje se odhadují na 850 milionů liber, přičemž podle dřívějších interních odhadů mohly vystoupat až na 7 miliard liber.

Právní kancelář Barings Law, která zastupuje asi 1 000 poškozených Afghánců, viní vládu ze snahy utajit pravdu před veřejností. Podle jejího právního experta na ochranu osobních údajů Adnana Malika se jedná o mimořádně závažné selhání, které vystavilo tisíce lidí riziku odvety ze strany Talibanu. Právníci připravují hromadné žaloby a očekávají „významné finanční kompenzace“ za utrpěnou újmu.

Britský ministr obrany John Healey se v úterý odpoledne veřejně omluvil poslancům v Dolní sněmovně. Přiznal, že situace ho „hluboce znepokojuje“ a že vláda „nikdy nechtěla zadržovat informace před veřejností, parlamentem ani médii“. Přesto právě jeho úřad incident dlouhodobě tajil.

Zdroj z prostředí bezpečnostních složek potvrdil, že část lidí ze seznamu byla později zabita, není však jasné, zda přímo v důsledku úniku dat. Stejně tak není prokázáno, že by se seznam dostal přímo do rukou Talibanu. Podle interní revize britské vlády z počátku letošního roku je navíc nepravděpodobné, že samotné zařazení na seznam by znamenalo okamžité ohrožení, což byla klíčová premisa při rozhodování soudu o zrušení superinzultu.

Afghánistán pod vládou Talibanu však považuje každého, kdo spolupracoval se západními silami, za zrádce, a tisíce lidí i jejich rodin tak čelí reálnému riziku perzekuce. Afghánci, kteří byli tajně převezeni do Británie, žijí podle svých zástupců „v permanentním strachu“ o životy svých blízkých.

Závažnost situace potvrzuje i předchozí podobný incident z roku 2021, kdy ministerstvo obrany omylem sdílelo osobní údaje 265 Afghánců se stovkami jiných lidí ve stejné e-mailové skupině. Tento případ vedl k pokutě 350 000 liber od britského komisaře pro informace, který únik označil za „mimořádně závažný a potenciálně život ohrožující“.