Evropští lídři se v posledních měsících naučili jednu zásadní lekci: pracovat s prezidentem Donaldem Trumpem takovým, jaký je – a ne jakého by si přáli. Tento přístup se naplno projevil při nedávném oznámení, že Spojené státy budou nepřímo dodávat zbraně Ukrajině – Evropané je koupí sami a NATO bude koordinovat jejich doručení.
Oznámení, které vychválil i generální tajemník NATO Mark Rutte slovy: „Pane prezidente, drahý Donalde, tohle je opravdu velké,“ je ve skutečnosti výsledkem intenzivní diplomacie evropských zemí, především Německa.
Berlín podle zákulisních informací sehrál klíčovou roli při vytvoření tohoto mechanismu. Německý kancléř Friedrich Merz prý s Trumpem v posledních dnech několikrát mluvil a ubezpečil ho, že Německo „sehraje rozhodující roli“ při zajištění amerických zbraní pro Kyjev.
Merz k tomu dodal: „Jednáme ve svém vlastním zájmu. Ukrajině to pomůže bránit se proti ruské kampani teroru a zvýší to tlak na Moskvu, aby konečně přistoupila k mírovému jednání. Jako partneři v oblasti bezpečnosti nyní konečně táhneme za jeden provaz.“
V praxi ale evropské státy zjevně spíš tahají Trumpa za sebou. Americký prezident sice podle diplomatických zdrojů čím dál víc ztrácí iluze o Vladimiru Putinovi, ale zároveň dlouhodobě váhá s jasným navýšením vojenské pomoci Ukrajině. Evropané, v čele s Merzem a Rutteem, proto přišli s obcházejícím řešením, které Trumpovi umožňuje zůstat „jeden krok za Evropou“, jak to popsal německý vládní poradce.
Evropští představitelé dobře vědí, že Trumpa – který vnímá mezinárodní vztahy spíše jako obchodní transakce – snáz přesvědčí, pokud z toho budou mít USA zisk. Evropa si tedy americké zbraně jednoduše koupí sama. Tím také Trumpovi ulehčí pozici doma – nemusí čelit kritice izolacionistického křídla své vlastní MAGA základny, protože USA se do konfliktu nezapojují přímo.
Přístup navíc Trumpovi umožňuje zachovat si jistý odstup, který charakterizoval první měsíce jeho nynější administrativy. Německo tak sází na čistý pragmatismus a tzv. Realpolitik: místo ideologie sází na výsledek.
Nicméně ne všichni Evropané jsou na palubě. Rutte sice jmenoval podporu Británie, Nizozemska a čtyř severských zemí, ale chyběla Francie. Prezident Emmanuel Macron odmítá nákup amerických zbraní a dlouhodobě prosazuje budování evropské obranné kapacity z domácích zdrojů. Kromě toho Paříž aktuálně zápasí s rozpočtovým deficitem a škrtá ve výdajích, včetně obrany.
Německo však trvá na tom, že kvůli omezené výrobní kapacitě v Evropě není jiná možnost, jak Ukrajině rychle pomoci. Prioritou jsou americké systémy protivzdušné obrany Patriot. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj poděkoval na síti X za další dodávky a připomněl, že USA, Německo a Norsko už na spolupráci v této oblasti pracují.
Pro Merze jde o zásadní posun – ještě při únorovém volebním vítězství sliboval, že Evropa musí co nejdříve dosáhnout větší nezávislosti na USA. Od té doby ale výrazně změnil tón a začal otevřeně mluvit o důvěře v Trumpa i o nezastupitelnosti transatlantické spolupráce.
Výsledkem je politická taktika, která nevyžaduje přímou konfrontaci s Trumpem ani Putinem, ale přesto výrazně mění poměr sil na Ukrajině – a Evropě umožňuje jednat rychle a efektivně.
Související
Kellnerovi posílají desítky milionů na pomoc ukrajinským civilistům
Kyjev chystá strategii „ocelový dikobraz.“ Pokud zůstane proti Rusku opuštěný, aktivuje plán B
Ukrajina , Donald Trump , Friedrich Merz (CDU)
Aktuálně se děje
před 28 minutami
Zelenskyj řekl, kolik ukrajinských vojáků zemřelo od začátku války
před 1 hodinou
Je hotovo. Umělá inteligence dosáhla lidské úrovně, tvrdí část vědců
před 1 hodinou
Jan Darmovzal popsal drastické podmínky venezuelského vězení. Dodnes má zdravotní problémy
před 2 hodinami
OSN stojí před kolapsem, varoval Guterres. Podle nejhorších scénářů nastane za pár měsíců
před 3 hodinami
Svět spadnul do nejistoty. Jaderné smlouvy exspirovaly, jaderný konflikt hrozí víc než kdy dřív
před 5 hodinami
Zimní počasí nabídne jinou tvář, naznačuje předpověď na příští týden
včera
Pavel bude na slavnostním zahájení ZOH i závodech Sáblíkové a Ledecké
včera
Plzeň prošla ligovou fází Evropské ligy jako nůž máslem. Po Portu neprohrála ani s Basilejí
včera
Babišova vláda pokračuje. Opozice neuspěla se snahou o vyslovení nedůvěry
včera
Kellnerovi posílají desítky milionů na pomoc ukrajinským civilistům
včera
Občanští demokraté udělali změny v poslaneckém klubu. Benda je přečkal
včera
Průšvih pro pořadatelskou Itálii. Krátce před hrami byl zjištěn doping u biatlonistky
včera
Klempíř chtěl mluvit s umělci, ale poté couvl. Pozvání platí i nadále
včera
Policie vyšetřuje vraždu ženy na Kladensku. Zadržela podezřelého
včera
Plán ukrajinské armády eliminovat 50 000 ruských vojáků měsíčně znepokojil odborníky
včera
Kyjev chystá strategii „ocelový dikobraz.“ Pokud zůstane proti Rusku opuštěný, aktivuje plán B
včera
Macinka dál fanaticky bojuje za Turka, opozice si ho maže na chleba
včera
Hrad čeká na jiného kandidáta na ministra. Žádný další nebude, vzkázal Turek
včera
Ruský dezertér uprchl z fronty na Ukrajině do Německa. Nic mu doma nehrozí, tvrdí úřady a posílají ho zpět
včera
Sněmovna druhý den jedná o vyslovení nedůvěry. Opozice tepe Macinku i Babišův postoj k němu
Poslanecká sněmovna ve středu pokračuje v mimořádném jednání, jehož hlavním bodem je hlasování o vyslovení nedůvěry vládě Andreje Babiše. Schůzi iniciovaly opoziční kluby pouze dvacet dní poté, co kabinet složený z hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě získal důvěru. Hlavním podnětem k tomuto kroku se stal nevybíravý nátlak ministra zahraničí Petra Macinky na prezidenta Petra Pavla a následná nečinnost premiéra, který se podle opozice od chování svého ministra dostatečně nedistancoval.
Zdroj: Libor Novák