Evropští lídři se v posledních měsících naučili jednu zásadní lekci: pracovat s prezidentem Donaldem Trumpem takovým, jaký je – a ne jakého by si přáli. Tento přístup se naplno projevil při nedávném oznámení, že Spojené státy budou nepřímo dodávat zbraně Ukrajině – Evropané je koupí sami a NATO bude koordinovat jejich doručení.
Oznámení, které vychválil i generální tajemník NATO Mark Rutte slovy: „Pane prezidente, drahý Donalde, tohle je opravdu velké,“ je ve skutečnosti výsledkem intenzivní diplomacie evropských zemí, především Německa.
Berlín podle zákulisních informací sehrál klíčovou roli při vytvoření tohoto mechanismu. Německý kancléř Friedrich Merz prý s Trumpem v posledních dnech několikrát mluvil a ubezpečil ho, že Německo „sehraje rozhodující roli“ při zajištění amerických zbraní pro Kyjev.
Merz k tomu dodal: „Jednáme ve svém vlastním zájmu. Ukrajině to pomůže bránit se proti ruské kampani teroru a zvýší to tlak na Moskvu, aby konečně přistoupila k mírovému jednání. Jako partneři v oblasti bezpečnosti nyní konečně táhneme za jeden provaz.“
V praxi ale evropské státy zjevně spíš tahají Trumpa za sebou. Americký prezident sice podle diplomatických zdrojů čím dál víc ztrácí iluze o Vladimiru Putinovi, ale zároveň dlouhodobě váhá s jasným navýšením vojenské pomoci Ukrajině. Evropané, v čele s Merzem a Rutteem, proto přišli s obcházejícím řešením, které Trumpovi umožňuje zůstat „jeden krok za Evropou“, jak to popsal německý vládní poradce.
Evropští představitelé dobře vědí, že Trumpa – který vnímá mezinárodní vztahy spíše jako obchodní transakce – snáz přesvědčí, pokud z toho budou mít USA zisk. Evropa si tedy americké zbraně jednoduše koupí sama. Tím také Trumpovi ulehčí pozici doma – nemusí čelit kritice izolacionistického křídla své vlastní MAGA základny, protože USA se do konfliktu nezapojují přímo.
Přístup navíc Trumpovi umožňuje zachovat si jistý odstup, který charakterizoval první měsíce jeho nynější administrativy. Německo tak sází na čistý pragmatismus a tzv. Realpolitik: místo ideologie sází na výsledek.
Nicméně ne všichni Evropané jsou na palubě. Rutte sice jmenoval podporu Británie, Nizozemska a čtyř severských zemí, ale chyběla Francie. Prezident Emmanuel Macron odmítá nákup amerických zbraní a dlouhodobě prosazuje budování evropské obranné kapacity z domácích zdrojů. Kromě toho Paříž aktuálně zápasí s rozpočtovým deficitem a škrtá ve výdajích, včetně obrany.
Německo však trvá na tom, že kvůli omezené výrobní kapacitě v Evropě není jiná možnost, jak Ukrajině rychle pomoci. Prioritou jsou americké systémy protivzdušné obrany Patriot. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj poděkoval na síti X za další dodávky a připomněl, že USA, Německo a Norsko už na spolupráci v této oblasti pracují.
Pro Merze jde o zásadní posun – ještě při únorovém volebním vítězství sliboval, že Evropa musí co nejdříve dosáhnout větší nezávislosti na USA. Od té doby ale výrazně změnil tón a začal otevřeně mluvit o důvěře v Trumpa i o nezastupitelnosti transatlantické spolupráce.
Výsledkem je politická taktika, která nevyžaduje přímou konfrontaci s Trumpem ani Putinem, ale přesto výrazně mění poměr sil na Ukrajině – a Evropě umožňuje jednat rychle a efektivně.
Související
Velká Británie zpřístupní Ukrajině utajované technologie k výrobě raket Storm Shadow
Fedorov nezměnil názor. Ukrajina se nesmí bát diskuze o volbách, řekl
Aktuálně se děje
před 35 minutami
Počasí do konce září: Léto se chýlí ke konci, tropy vystřídá ochlazení
včera
Závod o dobytí vesmíru zpomaluje. Čína odložila misi zaměřenou na hledání vody na Měsíci
včera
Masivní požáry už zasáhly i USA. Z Nevady utíkají před plameny desetitisíce lidí
včera
Oceány jsou nejteplejší v historii. Dopady už brzy pocítí celý svět
včera
Vláda chystá rozsáhlou reformu odměňování státních zaměstnanců
včera
Největší řeka v EU vysychá. Politici nemají žádný plán, co s tím
včera
Zelenskyj požádal USA o střely do Patriotů. Pence přišel s jiným návrhem
včera
Ukrajina po náletech na Wildberries zahájila útoky na centra druhého největšího ruského prodejce
včera
Velká Británie zpřístupní Ukrajině utajované technologie k výrobě raket Storm Shadow
včera
Jednání mezi USA a Kanadou zkolabovala. Trump rozpoutal novou obchodní válku
včera
Očkování proti rakovině naráží na první problém. Od lidí, kteří mu vůbec nerozumí
včera
Zelenskyj: Rusko koncem roku zahájí novou vlnu mobilizace, povolá 300 000 vojáků
včera
USA vyhlásí "ekonomický den D". Írán čekají nejtvrdší sankce v historii
včera
Počasí v novém týdnu. Vrátí se tropy, víkend už bude zase chladnější
23. srpna 2026 21:51
U paprik či citrusů se skrývá nebezpečí. Kontroly odhalily i obávaného škůdce
23. srpna 2026 20:33
Nový kšeft vévodkyně Meghan. V Británii by mohla obnovit hereckou kariéru
23. srpna 2026 19:17
Začne druhé upisovací období Dluhopisu Republiky. Lidé mají dvě možnosti
23. srpna 2026 18:09
Fedorov nezměnil názor. Ukrajina se nesmí bát diskuze o volbách, řekl
23. srpna 2026 17:22
Byl to pokus o vraždu. Policie obvinila muže v případu z Karlovarska
23. srpna 2026 16:35
Skandál v Louvru. Před 115 lety byla ukradena Mona Lisa
Přesně před 115 lety, 21. srpna roku 1911, došlo ve slavném pařížském muzeu Louvre ke skandální krádeži. Odcizeno totiž bylo jedno z nejvzácnějších děl: Mona Lisa. Obraz renesančního mistra Leonarda da Vinci byl dlouho nezvěstný, než se znovu vrátil do galerie.
Zdroj: Lucie Žáková