Evropští lídři se v posledních měsících naučili jednu zásadní lekci: pracovat s prezidentem Donaldem Trumpem takovým, jaký je – a ne jakého by si přáli. Tento přístup se naplno projevil při nedávném oznámení, že Spojené státy budou nepřímo dodávat zbraně Ukrajině – Evropané je koupí sami a NATO bude koordinovat jejich doručení.
Oznámení, které vychválil i generální tajemník NATO Mark Rutte slovy: „Pane prezidente, drahý Donalde, tohle je opravdu velké,“ je ve skutečnosti výsledkem intenzivní diplomacie evropských zemí, především Německa.
Berlín podle zákulisních informací sehrál klíčovou roli při vytvoření tohoto mechanismu. Německý kancléř Friedrich Merz prý s Trumpem v posledních dnech několikrát mluvil a ubezpečil ho, že Německo „sehraje rozhodující roli“ při zajištění amerických zbraní pro Kyjev.
Merz k tomu dodal: „Jednáme ve svém vlastním zájmu. Ukrajině to pomůže bránit se proti ruské kampani teroru a zvýší to tlak na Moskvu, aby konečně přistoupila k mírovému jednání. Jako partneři v oblasti bezpečnosti nyní konečně táhneme za jeden provaz.“
V praxi ale evropské státy zjevně spíš tahají Trumpa za sebou. Americký prezident sice podle diplomatických zdrojů čím dál víc ztrácí iluze o Vladimiru Putinovi, ale zároveň dlouhodobě váhá s jasným navýšením vojenské pomoci Ukrajině. Evropané, v čele s Merzem a Rutteem, proto přišli s obcházejícím řešením, které Trumpovi umožňuje zůstat „jeden krok za Evropou“, jak to popsal německý vládní poradce.
Evropští představitelé dobře vědí, že Trumpa – který vnímá mezinárodní vztahy spíše jako obchodní transakce – snáz přesvědčí, pokud z toho budou mít USA zisk. Evropa si tedy americké zbraně jednoduše koupí sama. Tím také Trumpovi ulehčí pozici doma – nemusí čelit kritice izolacionistického křídla své vlastní MAGA základny, protože USA se do konfliktu nezapojují přímo.
Přístup navíc Trumpovi umožňuje zachovat si jistý odstup, který charakterizoval první měsíce jeho nynější administrativy. Německo tak sází na čistý pragmatismus a tzv. Realpolitik: místo ideologie sází na výsledek.
Nicméně ne všichni Evropané jsou na palubě. Rutte sice jmenoval podporu Británie, Nizozemska a čtyř severských zemí, ale chyběla Francie. Prezident Emmanuel Macron odmítá nákup amerických zbraní a dlouhodobě prosazuje budování evropské obranné kapacity z domácích zdrojů. Kromě toho Paříž aktuálně zápasí s rozpočtovým deficitem a škrtá ve výdajích, včetně obrany.
Německo však trvá na tom, že kvůli omezené výrobní kapacitě v Evropě není jiná možnost, jak Ukrajině rychle pomoci. Prioritou jsou americké systémy protivzdušné obrany Patriot. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj poděkoval na síti X za další dodávky a připomněl, že USA, Německo a Norsko už na spolupráci v této oblasti pracují.
Pro Merze jde o zásadní posun – ještě při únorovém volebním vítězství sliboval, že Evropa musí co nejdříve dosáhnout větší nezávislosti na USA. Od té doby ale výrazně změnil tón a začal otevřeně mluvit o důvěře v Trumpa i o nezastupitelnosti transatlantické spolupráce.
Výsledkem je politická taktika, která nevyžaduje přímou konfrontaci s Trumpem ani Putinem, ale přesto výrazně mění poměr sil na Ukrajině – a Evropě umožňuje jednat rychle a efektivně.
Související
Kyiv Post: Česko plánuje předat Ukrajině šestnáct moderních cvičných a bojových letounů
Žádná elektřina, voda ani topení. Po ruských útocích trpí na Ukrajině miliony civilistů
Aktuálně se děje
před 32 minutami
ČT opustí výrazná tvář. Peroutková odejde z Událostí i Nedělní debaty
před 35 minutami
Vance označil válku s Íránem za důvod prohry ve volbách. Trump ho z odvolal z diplomatických jednání
před 1 hodinou
Putin chce o válce na Ukrajině mluvit s Trumpem. Ze svých požadavků ustoupit nehodlá
před 2 hodinami
Opustil boj s klimatickou krizí a prvenství nechal Číně. Kerry označil na COP31 Trumpa za "největšího lůzra"
před 2 hodinami
Evropští lídři řeší, kdo bude zastupovat EU na mírových jednáních. Ve hře jsou dvě jména
před 3 hodinami
COP31: Nevratné překročení teplotních limitů je na dosah, miliardám lidí hrozí katastrofické dopady klimatických změn
před 4 hodinami
Pevná nástupiště, posílení ostrahy na nádražích. Železnici čekají už od prosince zásadní změny
před 5 hodinami
Evropa se připojí k příštímu kolu mírových jednání mezi Ukrajinou a Ruskem
před 5 hodinami
Servery Microsoftu zkolabovaly. Problémy zasáhly polovinu světa, nedaří se je opravit
před 6 hodinami
Počasí se příští týden lehce oteplí, mohou se objevit deště
včera
Kyiv Post: Česko plánuje předat Ukrajině šestnáct moderních cvičných a bojových letounů
včera
Ruské úřady vynakládají na utajování skutečných ztrát ve válce enormní úsilí
včera
Ve Washingtonu se střílelo, dva mrtví a čtyři zranění
včera
Žádná elektřina, voda ani topení. Po ruských útocích trpí na Ukrajině miliony civilistů
včera
Šéf nejbohatší firmy světa rezignoval. Jensen Huang po milostných aférách odchází z Nvidie
včera
Vojenská verze Starlinku na Ukrajině opět nefunguje. Rychlost Starshieldu je limitovaná
včera
Thunbergová na COP31: Planeta neumírá, je úmyslně zabíjena těmi, kdo mají lidstvu přijít na pomoc
včera
Španělsko se po 14 letech ocitlo ve stávce. Lidé masově protestují kvůli krizi bydlení
včera
Izrael se po volbách ocitl v politické krizi. Eisenkot plánuje sestavit krizovou vládu
včera
Místo letadel vzdělávací instituce. Tisíce evropských škol obdržely výhrůžky bombou
Vlnu planých poplachů a strachu vyvolala rozsáhlá série výhrůžek bombou, která ve středu zasáhla tisíce škol v Itálii, Skotsku a Severním Irsku. Zásadní bezpečnostní opatření a evakuace se dotkly zhruba 6300 státních škol v Itálii a více než 700 vzdělávacích zařízení ve Velké Británii. Úřady nicméně obratem ujistily, že dosavadní prověrky neodhalily žádné reálné nebezpečí a situaci vyhodnotily jako koordinovaný útok.
Zdroj: Libor Novák