Obama tajně plánoval útok na jaderný arzenál KLDR

Obama o této hrozbě informoval i nově zvoleného prezidenta Trumpa při jejich jediném setkání krátce po volbách v roce 2016. Trump, který tehdy sotva věděl, že existují dvě Koreje, byl šokován a později se rozčiloval, jak mu jeho předchůdci mohli takový problém zanechat. Podle svědectví dokonce žádal o rady i svého přítele, zpěváka Kid Rocka.

Přestože Trump později veřejně tvrdil, že Obama chtěl KLDR napadnout nebo že žádal o setkání s Kim Čong-unem, poradkyně Susan Riceová to označila za „nesmysl“. V jednom měl ale Trump pravdu: Severní Korea během Obamovy vlády dramaticky rozšířila svůj jaderný program.

Když v roce 2009 Obama nastupoval do úřadu, americká rozvědka odhadovala, že hrozba ze strany severokorejských mezikontinentálních raket je nejméně deset let vzdálená. Jenže už v roce 2011 varoval tehdejší ministr obrany Robert Gates, že Severní Korea bude schopna zasáhnout USA během pěti až deseti let. Pentagon pak zjistil, že KLDR skrytě nakupuje speciální vozidla pro mobilní odpalovače raket, a v roce 2012 se tyto nové rakety – model KN-08 – poprvé objevily na přehlídce v Pchjongjangu.

Tento krok vyvolal paniku ve Washingtonu. Mobilní rakety totiž znamenaly, že by KLDR mohla přežít první úder a odpovědět devastujícím útokem. Obama proto přikázal Pentagonu, aby na hrozbu reagoval. Následovalo navýšení obrany prostřednictvím 14 nových protiraketových systémů za miliardu dolarů. Jenže jak později ukázala analýza, tento krok by nedokázal čelit většímu počtu raket.

Obama proto nařídil připravit plán útoku na severokorejské rakety ještě před jejich odpálením. Na vývoji strategie se podíleli tehdejší náměstek ministra obrany Robert Work a viceprezident Sboru náčelníků štábů admirál James Winnefeld. Technologický pokrok sice umožnil lepší sledování a přesnější útoky, ale zničit mobilní rakety zůstávalo extrémně složité – a to i s pomocí kybernetických operací.

První verze plánu Pentagonu ale v Bílém domě propadly. Susan Riceová je odmítla jako nedostatečné. V květnu 2015 se konalo tajné válečné cvičení, které mělo ukázat, zda je americká armáda připravená na úder proti KLDR. Výsledek? „Nemůžeme zaručit, že vše zachytíme,“ přiznal Pentagon.

Navíc bylo jasné, že jakýkoliv útok by mohl mít katastrofální následky pro spojeneckou Jižní Koreu a Japonsko. Metropole Soul je vzdálená jen 22 kilometrů od demilitarizované zóny, což činí její obranu téměř nemožnou.

Obama ale stále tlačil na armádu, aby přišla s lepším řešením. Po testu vodíkové bomby v září 2016 se znovu ptal, zda je možné spustit preventivní útok s podporou kybernetických operací.

Na konci jeho funkčního období však Spojené státy stále neměly účinný plán, jak zničit severokorejské rakety dříve, než budou odpáleny. Jak přiznal jeden z činitelů, plán měl na prezidentově prioritním seznamu hodnotu pouhých pět z deseti.

Dnes, o osm let později, je KLDR mnohem lépe vybavena a schopna přežít i americký první úder. Pro Trumpa, který se znovu zabývá možností útoku, je situace ještě složitější než pro Obamu. Co bylo tehdy těžké, je dnes téměř nemožné.