Trump oznámil plošná cla. 150 zemí dostane stejnou sazbu

„Všichni v této skupině dostanou stejnou sazbu,“ řekl prezident ve středu novinářům během jednání s korunním princem Bahrajnu Salmánem bin Hamadem Al Chalífou v Bílém domě. „Nejsou to velké státy a nedělají s námi tolik obchodu. Není to jako dohody, které máme s Čínou nebo Japonskem.“

V současnosti všechny země platí základní clo ve výši 10 %, které Trump zavedl letos v dubnu. Prezident dříve naznačil, že by se nová sazba mohla pohybovat mezi 15 a 20 %, ale ve středu konkrétní číslo nezmínil.

Trump již odeslal přibližně dvě desítky dopisů jednotlivým obchodním partnerům – například Evropské unii, Japonsku či Jižní Koreji – s informací o výši cel, která pro ně bude platit od 1. srpna. Tento krok vyvolal závěrečnou fázi vyjednávání, během níž se tyto státy snaží dojednat výhodnější podmínky a vyhnout se tvrdým sazbám.

Současně panuje nejistota, zda se Trumpova cla skutečně začnou od srpna uplatňovat. Objevují se totiž obavy z jejich dopadu na americkou ekonomiku a potenciální negativní vliv na prezidentovu popularitu v období před volbami.

Mezi země, které zatím dopis nedostaly, ale v roce 2024 přispěly více než třemi procenty k celkovému obchodnímu deficitu USA, patří například Tchaj-wan, Švýcarsko a Indie.

Trump ve středu ohledně dohody s Indií vyslal rozporuplné signály. Nejprve uvedl: „Možná máme před sebou další dohodu, třeba s Indií. Uvidíme, jsme ve fázi vyjednávání.“ Krátce nato ale dodal: „Jsme velmi blízko dohodě s Indií, která otevře svůj trh.“

Prezident také zmínil probíhající rozhovory s Japonskem, které patří k nejvýznamnějším obchodním partnerům USA a kterému hrozí tarifem ve výši 25 %. „Myslím, že s Japonskem budeme muset žít podle toho dopisu,“ řekl s tím, že dohoda pravděpodobně uzavřena nebude.

Trump tak pokračuje v agresivním přístupu vůči globálnímu obchodu, kdy sází na cla jako nástroj tlaku, ale zároveň riskuje dopady na globální trhy i domácí ekonomiku.