Trump měl vyzvat Ukrajinu, aby útočila hlouběji v Rusku. Třetí světová začala, reaguje Medveděv

Dmitrij Medveděv, bývalý prezident Ruska a blízký spojenec Vladimira Putina, opět rozvířil vody světové diplomacie svými výbušnými výroky. Ve svém nejnovějším projevu prohlásil, že třetí světová válka podle něj už fakticky začala — a Rusko by mělo preventivně zaútočit na Západ.

Jeho ostrá slova zazněla krátce poté, co americký prezident Donald Trump uvalil na Moskvu ultimátum: do 50 dnů buď uzavře mír s Ukrajinou, nebo čelí novým tvrdým sankcím včetně 100% cel. Washington navíc schválil prodej pokročilých protiraketových systémů Ukrajině.

Medveděv, který je nyní místopředsedou Rady bezpečnosti Ruské federace, ve svém prohlášení obvinil NATO a západní země z vedení plnohodnotné války proti Rusku. Navzdory tomu, že právě Moskva před více než dvěma lety rozpoutala agresi proti Ukrajině, Medveděv tvrdí, že obětí je Rusko. Západ podle něj usiluje o „zničení“ jeho země a nenávidí ji jako „historickou anomálii“.

„To, co dnes sledujeme, není jen zástupná válka. Jsou to západní rakety, satelitní špionáž, sankce, militarizace Evropy. Jde o pokus vymazat Rusko,“ prohlásil s tím, že Moskva by měla odpovědět tvrdě – včetně možnosti provést preventivní útoky.

Medveděvovy výroky jsou podle diplomatů dalším důkazem, že část ruské elity je ochotna eskalovat konflikt mimo ukrajinské území. Ačkoliv tvrdil, že „nesmyslná“ tvrzení o tom, že Rusko chystá invazi na území NATO, mají pouze destabilizovat situaci, sám připustil, že údery na Západ „nelze vyloučit“.

Jeho slova doprovázelo i tradiční kremelské označení Ukrajiny za „nacistický režim“, přestože prezident Volodymyr Zelenskyj je židovského původu. Tato propaganda zůstává pilířem ruského odůvodnění invaze.

Kromě Medveděva se k výhrůžkám přidal i známý ruský vojenský komentátor a editor časopisu National Defence Igor Koročenko. Ten během vystoupení ve státní televizi vyzval, aby Rusko během 50denní lhůty před Trumpovými sankcemi udeřilo masivními nálety na ukrajinskou infrastrukturu. Podle něj je třeba ochromit zásobování ukrajinské armády a „přinutit Kyjev přijmout ruské podmínky míru“.

„Naše stíhačky vybavené moderními střelami Kh-69 mohou zničit tepelné elektrárny, rafinerie a sklady paliva, aniž by byly odhaleny,“ uvedl. Dodal, že cílem musí být maximální oslabení Ukrajiny, aby nezbylo nic jiného než kapitulace.

V kontrastu s tím přinesl Financial Times informace o telefonátu mezi Trumpem a Zelenským, během něhož měl bývalý prezident USA vyzvat Ukrajinu, aby útočila hlouběji do Ruska — včetně Moskvy — s cílem „přimět Putina pocítit bolest války“. Zelenskyj údajně odpověděl jednoznačně: „Absolutně. Pokud nám dáte zbraně.“

Putin však reagoval po svém – několik hodin po zveřejnění Trumpova ultimáta spustil další vlnu útoků. V ukrajinské Sumske oblasti zranily ruské drony šest lidí, včetně 19letého studenta a 14leté dívky, když zasáhly univerzitní budovu.

Válečné napětí tak dál eskaluje – a z Kremlu zní čím dál agresivnější rétorika. Pokud se nenajde diplomatické řešení, hrozí, že se dosud „zástupný“ konflikt přelije do přímého střetu mezi Ruskem a Západem. 

Související

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj: Putin zvažuje dvě varianty, co dál. Jednou z nich je útok na Pobaltí

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varuje, že pokud se Rusko rozhodne pro rozsáhlou ofenzívu na frontě, bude k tomu muset přistoupit k další vlně mobilizace. Podle hlavy státu Vladimir Putin aktuálně zvažuje dvě varianty dalšího postupu. První z nich představuje opakování velkého útoku přímo na Ukrajinu. Druhou možností je podle prezidenta pokus o úder s menšími náklady a vynaloženým úsilím, který by se zaměřil na jiné cíle.
 J. D. Vance, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Vance vyjádřil hrdost nad tím, že USA přestaly darovat zbraně Ukrajině

Představitelé amerického Pentagonu varovali, že budoucí vojenská pomoc Ukrajině již nemůže stát primárně na bedrech Spojených států. Elbridge Colby, nejvyšší úředník Pentagonu pro strategii, na setkání kontaktní skupiny v Berlíně zdůraznil, že Evropa musí urychleně převzít hlavní odpovědnost za obranu vlastního kontinentu. Podle jeho slov není tento krok otázkou volby, ale strategickou nutností, protože dosavadní čerpání omezených amerických zásob je nadále neudržitelné.

Více souvisejících

válka na Ukrajině Dmitrij Medveděv Donald Trump

Aktuálně se děje

před 57 minutami

Ilustrační foto

Aplikace na ověřování věku stála EU sto milionů. Za dvě minuty byla prolomena

Evropská unie představila novou mobilní aplikaci určenou k ověřování věku uživatelů online, která se však krátce po uvedení setkala s ostrou kritikou. Bezpečnostní experti okamžitě odhalili závažné nedostatky v zabezpečení kódu této aplikace. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová přitom nástroj prezentovala jako technicky připravený a otevřený veřejné kontrole.

před 1 hodinou

Donald Trump přijal Volodymyra Zelenského v rezidenci Mar-a-lago. (28.12.2025)

Už nejsou spolehlivý spojenec. Ukrajina definitivně odepsala USA, Zelenskyj zásadně mění rétoriku

Více než rok, od doby, kdy se Donald Trump vrátil do Bílého domu, se Ukrajina veřejně snažila získat jeho přízeň a udržet naději na spolupráci. Navzdory tomu, že americký prezident opakovaně projevoval sympatie k Vladimiru Putinovi a zastavil vojenskou pomoc Kyjevu, ukrajinské vedení dlouho volilo opatrnou strategii. Zelenskyj se účastnil Trumpových mírových jednání, která však byla jednostranně zaměřená na ústupky ve prospěch Ruska. Kyjev dokonce přistoupil na dohody o nerostných surovinách a nešetřil chválou na adresu amerického prezidenta v naději, že si tím zajistí jeho podporu.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Castillo de la Fuerza v Havaně, autor: Angelo Lucia

Kuba tajně jedná s USA. Zmítá se v hluboké krizi

Vysoký kubánský diplomat v pondělí podle France24 potvrdil, že se v Havaně nedávno uskutečnila jednání mezi delegacemi Kuby a Spojených států. Ostrovní stát se aktuálně potýká s hlubokou krizí, kterou vyvolal nátlak administrativy prezidenta Donalda Trumpa. Alejandro Garcia, zástupce ředitele odboru pro kubánsko-americké vztahy na ministerstvu zahraničí, tuto informaci sdělil stranickému deníku Granma.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

CNN: Příměří s Íránem se zhroutilo kvůli Trumpovi. Jeho chování vadí i lidem kolem něj

Spojené státy a Írán byly o víkendu blízko dohodě, která by ukončila sedmitýdenní konflikt. Situaci však podle CNN zkomplikoval prezident USA Donald Trump, který začal o vyjednávání veřejně psát na sociálních sítích. Navzdory varováním svého týmu tak zahájil komunikaci prostřednictvím médií, zatímco jej pákistánští prostředníci informovali o probíhajících rozhovorech v Teheránu.

před 6 hodinami

Jaro v Praze

Počasí o víkendu: Čeká nás teplá sobota, v neděli se ochladí

Příští víkend přinese v České republice proměnlivé počasí, které se bude postupně ochlazovat. Zatímco sobota nabídne relativně příjemné teploty a převážně polojasnou oblohu, od neděle se ráz počasí změní a přinese oblačné až zatažené nebe s přeháňkami, které budou ve vyšších polohách sněhové.

včera

Kash Patel

Máme důkazy, že prezidentské volby v roce 2020 nebyly legitimní, tvrdí šéf FBI. Podle médií je paranoidní

Ředitel FBI Kash Patel vyvolal rozruch tvrzením, že jeho úřad disponuje důkazy potvrzujícími nepravdivost výsledků prezidentských voleb v roce 2020. Patel, který čelí spekulacím o svém brzkém odvolání z funkce, naznačil, že tyto informace hodlá zveřejnit v průběhu tohoto týdne. Podle jeho slov disponuje materiály, které podporují verzi prezidenta Donalda Trumpa o rozsáhlých volebních podvodech.

včera

Donald Trump

Příměří s Íránem skončí ve středu. Trump očekává obnovení bojů

Prezident Donald Trump oznámil, že současné příměří s Íránem skončí ve středu večer washingtonského času. V telefonickém rozhovoru pro agenturu Bloomberg uvedl, že považuje za velmi nepravděpodobné, že by platnost dohody dále prodlužoval, pokud se do té doby nepodaří uzavřít finální dohodu. Původně mělo příměří trvat dva týdny a začalo platit 7. dubna.

včera

NATO

Evropa svůj jaderný arzenál nerozšíří ani kvůli Rusku, usnesly se státy NATO

Členské státy NATO znovu vyjádřily svou podporu Smlouvě o nešíření jaderných zbraní (NPT). Aliance tak učinila v reakci na rostoucí tlak, kterému je v současné době kontrola jaderného zbrojení vystavena. Podle diplomatických zdrojů webu Politico schválili velvyslanci všech 32 členských zemí oficiální prohlášení, které potvrzuje závazek k těmto mezinárodním dohodám.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj: Putin zvažuje dvě varianty, co dál. Jednou z nich je útok na Pobaltí

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varuje, že pokud se Rusko rozhodne pro rozsáhlou ofenzívu na frontě, bude k tomu muset přistoupit k další vlně mobilizace. Podle hlavy státu Vladimir Putin aktuálně zvažuje dvě varianty dalšího postupu. První z nich představuje opakování velkého útoku přímo na Ukrajinu. Druhou možností je podle prezidenta pokus o úder s menšími náklady a vynaloženým úsilím, který by se zaměřil na jiné cíle.

včera

Péter Magyar

Magyar dal prezidentovi Maďarska a předsedovi Ústavního soudu lhůtu na rezignaci

Péter Magyar, předseda strany Tisza, po zasedání své parlamentní frakce oficiálně oznámil jména budoucích členů své vlády. Celkem představil sedm kandidátů na ministerské posty, přičemž celkový počet ministerstev v budoucí vládní struktuře by měl dosáhnout šestnácti. Tento krok vnímá jako nezbytný základ pro zahájení práce nového kabinetu, který má vzejít z výsledků voleb.

včera

Robert Fico

Slováci v referendu rozhodnou o Ficově rentě. Volební období se řešit nebude

Slovenský prezident Peter Pellegrini oficiálně vyhlásil konání celostátního referenda na 4. července. Občané se v něm budou vyjadřovat ke dvěma otázkám, které se týkají zrušení doživotní renty pro ústavní činitele a obnovy Úřadu speciální prokuratury spolu s Národní kriminální agenturou. Iniciátorem petiční akce, která předcházela vyhlášení tohoto hlasování, byla mimoparlamentní strana Demokrati.

včera

Ministr zahraničních věcí Petr Macinka

„Nepřípustné.“ Macinka si kvůli výhrůžkám předvolal ruského velvyslance

Ministr zahraničních věcí a místopředseda vlády Petr Macinka si nechal předvolat ruského velvyslance Alexandra Zmejevského. Důvodem tohoto diplomatického kroku byly nedávné výroky ruského ministerstva obrany a následný komentář místopředsedy Rady bezpečnosti Dmitrije Medveděva. Ti totiž označili vybrané české společnosti za možné terče ruských útoků.

včera

Čerpací stanice

Ministerstvo zveřejnilo nové cenové stropy pro pohonné hmoty na úterý

Ministerstvo financí zveřejnilo nové cenové stropy pro pohonné hmoty platné od úterý. Maximální cena benzinu byla stanovena na 40,64 koruny za litr, zatímco nafta nesmí překročit 40,86 koruny za litr. Oproti předchozímu období, kdy stropy činily 41,33 koruny u benzinu a 43,13 koruny u nafty, jde o snížení. U benzinu je pokles mírný, zatímco u nafty došlo k výraznějšímu zlevnění o 2,27 koruny za litr.

včera

Péter Magyar

Magyar plánuje navázat úzkou spolupráci s Tuskem. Nechá si poradit, jak obnovit vztahy s EU

Nově zvolený maďarský premiér Péter Magyar plánuje navázat úzkou spolupráci s polským předsedou vlády Donaldem Tuskem. Cílem tohoto partnerství je využít polských zkušeností s obnovou vztahů s Evropskou unií po letech vlády, která byla označována za neliberální. Oba politici, kteří se řadí ke středopravicovému a proevropskému proudu, stojí před podobným úkolem, jímž je náprava právního státu a fungování státních institucí po období demokratického úpadku a četných konfliktů s Bruselem.

včera

Barma, ilustrační foto

Myanmar zakázal distribuci menstruačních potřeby. Na černém trhu stojí víc než minimální mzda

Vojenský režim v Myanmaru rozšiřuje plošný zákaz distribuce menstruačních potřeb. Podle místních aktivistů armáda tvrdí, že odpůrci režimu využívají tyto produkty pro účely první pomoci nebo jako výstelku do obuvi, aby absorbovaly pot a krev. Země se nachází v občanské válce od roku 2021, kdy armáda svrhla demokratickou vládu a zahájila násilné represe vůči disidentům.

včera

Velryba uvízla na mělčině na pobřeží Baltského moře

Timmy je volný. Velryba uvízlá v Německu se dostala na svobodu

Plejtvák dlouhoploutvý, kterému veřejnost začala přezdívat Timmy, je opět volný. Poté, co před několika týdny opětovně uvízl, se v pondělí ráno podařilo tomuto mořskému savci znovu vyrazit na cestu. Jeho osud poutá v Německu značnou pozornost, přičemž některé televizní stanice dokonce zřídily nepřetržité videopřenosy, aby sledovaly jeho strastiplnou cestu zálivem Wismar v Baltském moři, kde se zvíře poprvé objevilo koncem března.

včera

včera

Japonsko zasáhlo silné zemětřesení. Blíží se vlny tsunami, úřady zahájily evakuaci

Silné zemětřesení o síle 7,5 stupně zasáhlo oblast u pobřeží regionu Sanriku v hloubce deseti kilometrů. Veřejnoprávní stanice NHK potvrdila, že vlny tsunami již byly zaznamenány přibližně 50 kilometrů od pobřeží prefektury Aomori. Otřesy byly patrné stovky kilometrů od epicentra, a to včetně hlavního města Tokia.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy