EU připravuje třetí odvetný úder proti Trumpovým clům

Podle čtyř unijních diplomatů, které oslovil server Politico, myšlenku během uzavřeného jednání nastínil eurokomisař pro obchod Maroš Šefčovič. Ten upozornil, že práce na těchto opatřeních už začaly.

„Je jasné, že se musíme začít soustředit na služby – v oblasti zboží jsme prakticky na hraně možností. A pokud Trump přijde s dalšími šoky, třeba v oblasti farmacie nebo polovodičů, musíme být připraveni,“ uvedl jeden z diplomatů pod podmínkou anonymity.

Spojené státy sice mají výrazný obchodní deficit se světem v oblasti zboží, ale naopak vykazují velký přebytek ve službách – právě ten by se mohl stát jejich Achillovou patou. O uvalení omezení na americké služby se v Bruselu diskutuje už delší dobu, ale zatím tato debata ustoupila do pozadí kvůli naději na předběžnou dohodu s Washingtonem.

Nyní se ale EU připravuje na možnost, že dohoda nevznikne. Americký prezident hrozí, že od 1. srpna více než ztrojnásobí cla na evropské zboží – z nynějších 10 % na 30 %.

Jednotný postoj však mezi členskými státy panuje jen částečně. Zatímco Francie tlačí na tvrdší postup vůči USA a prezident Emmanuel Macron navrhl aktivovat tzv. Anti-Coercion Instrument – široce použitelné obchodní „beranidlo“, jiné země zůstávají zdrženlivé. Tento nástroj by umožnil EU například zakázat americkým firmám účast ve veřejných zakázkách v Evropě nebo omezit činnost velkých technologických firem v EU. Aktivace tohoto mechanismu by ale vyžadovala souhlas minimálně 15 ze 27 členských států, což se zatím nezdá reálné.

Evropská komise se tak místo toho přiklání k využití tzv. Enforcement Regulation – posílené legislativy z roku 2021, která umožňuje EU vyloučit zahraniční firmy z veřejných zakázek v případech, kdy obchodní partneři porušují smluvní závazky a tím ohrožují zájmy Unie.

Evropská odpověď má být postupná. První vlna odvetných cel v hodnotě 21 miliard eur byla již schválena, ale pozastavena do 6. srpna s cílem dát prostor jednáním. Druhá vlna, která by pokrývala export za 72 miliard eur (včetně letadel, aut, strojů a zemědělských produktů), čeká na politické schválení.

Šefčovič podle diplomatů otevřel také debatu o případném třetím balíku opatření – ten by se právě mohl týkat služeb. „Už máme první seznam, teď druhý a otázkou je, zda by neměl přijít třetí s jinými nástroji,“ potvrdil litevský ministr zahraničí Kęstutis Budrys po jednání.

Zatímco některé členské státy volají po rozhodnější akci, jiné varují před přílišnou eskalací, zvlášť v době, kdy se obě strany snaží najít kompromis, který by odvrátil plošné americké clo ve výši 30 % na veškeré evropské zboží.

Jak se tedy Brusel rozhodne? Záležet bude především na tom, zda se podaří vyjednat dohodu s Trumpovou administrativou do srpnové lhůty. Pokud ne, EU nechce být zaskočena. Jak uvedl jeden z úředníků: „Pokud žádná dohoda nebude, nesmíme čekat na poslední chvíli, abychom začali jednat.“