Nový rozměr světového skandálu. Norsko nominovalo na Nobelovu cenu za mír UNRWA, jejíž zaměstnanci měli pomáhat Hamásu

Norský politik Asmund Aukrust oznámil, že nominoval Agenturu OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA) na Nobelovu cenu za mír. Financování UNRWA bylo pozastaveno několika zeměmi včetně Spojených států, Německa, Velké Británie a Švédska po podezření, že někteří zaměstnanci UNRWA se podíleli na teroristickém útoku na Izrael 7. října.

Poslanec levicové Strany práce a místopředseda výboru norského parlamentu pro zahraniční záležitosti uvedl, že UNRWA byla nominována na cenu za její dlouhodobou práci v poskytování životně důležité pomoci Palestině a regionu obecně. "Tato práce byla důležitá přes 70 let a je ještě důležitější poslední tři měsíce," prohlásil.

Financování UNRWA bylo zastaveno poté, co několik zaměstnanců UNRWA bylo obviněno, že se podíleli na útoku Hamásu na Izrael, který si vyžádal přibližně 1140 obětí a přes 250 rukojmí v Pásmu Gazy. Izrael tvrdí, že stále zadržuje 132 z těchto rukojmích, a že nejméně 29 z nich už pravděpodobně nežije.

Nominace na Nobelovu cenu za mír mohly podávat tisíce lidí do 31. ledna, včetně členů parlamentů a vlád, laureátů ceny a některých akademiků. Média také zveřejnila jména dalších nominovaných, včetně bývalého prezidenta USA Donalda Trumpa, generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga, Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR), papeže Františka, kolumbijského prezidenta Gustava Petra a nevládní organizace Report.

Norský Nobelův výbor oznámí vítěze v říjnu, a udělení ceny proběhne tradičně v Oslu 10. prosince, v den výročí smrti zakladatele Nobelových cen Alfreda Nobela (1896). Loni byla Nobelova cena za mír udělena vězněné aktivistce Narges Mohammadíové za boj proti utlačování žen v Íránu. 

Doporučené články

Agentura OSN pro palestinské uprchlíky vznikla v roce 1949 po první arabsko-izraelské válce. Původní cíl UNRWA, snížení počtu uprchlíků a jejich úspěšná integrace, se v průběhu let nerealizoval.

S ročním rozpočtem přesahujícím jeden a půl miliardy dolarů a více než 30 000 zaměstnanci se UNRWA stala cílem kritiky kvůli nedostatečné kontrole financí a rozšiřování kategorií osob, které mohou čerpat její služby.

Spor se zhoršil v úterý poté, co Izrael obvinil UNRWA, že umožnila palestinskému militantnímu hnutí Hamás využívat agenturní infrastrukturu v pásmu Gazy pro vojenské účely." Generální tajemník OSN António Guterres se ve stejný den setkal s hlavními dárcovskými zeměmi.

UNRWA uvedla, že ve spojitosti s obviněními vůči jejímu personálu reagovala promptně. Snížení financování však podle jejího vyjádření ovlivní běžné Palestince.

Řada zemí světa, včetně USA, EU, Austrálie, Kanady, Itálie, Velké Británie, Německa, Finska, Francie a Švýcarska, v minulém a tomto týdnu pozastavily financování Agentury OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA) po obviněních, že někteří její pracovníci se podíleli na masivním útoku militantního palestinského hnutí Hamás na Izrael ze 7. října. 

Doporučené články

Guterres už v sobotu vyzval dárcovské země, aby zaručily pokračování činnosti UNRWA. Upozornil na to server France24. "Ačkoli mám pochopení pro jejich obavy a sám jsem byl těmito obviněními zděšen, důrazně žádám vlády, které pozastavily své příspěvky, aby přinejmenším zaručily kontinuitu operací UNRWA," uvedl Guterres v prohlášení.

UNRWA v pátek oznámila, že propustila více zaměstnanců obviněných Izraelem a začala je vyšetřovat. Urychlené nezávislé vyšetřování přislíbil i Guterres. "Ohavné údajné činy těchto zaměstnanců musí mít následky," řekl.

"Desetitisíce mužů a žen, kteří pracují pro UNRWA, mnozí z nich v nejnebezpečnějších situacích pro humanitární pracovníky, by neměly být trestáni," dodal Guterres s tím, že je třeba uspokojit základní potřeby obyvatel, kterým tito zaměstnanci poskytují služby.

Šéf OSN potvrdil, že z 12 obviněných zaměstnanců bylo devět propuštěno, jeden je mrtvý a "identita dvou dalších se objasňuje." Více než 30 000 pracovníků organizace poskytuje služby včetně vzdělávání, základní zdravotní péče a humanitární pomoci palestinským uprchlíkům v pásmu Gazy, Předjordánsku, Jordánsku, Sýrii a Libanonu.

Server Wall Street Journal s odkazem na izraelské zpravodajské služby ale uvedi, že nejméně 1200 zaměstnanců agentury OSN jsou členy teroristických skupin Hamás nebo Islámský džihád. Toto číslo představuje asi 10 procent zaměstnanců UNRWA v Gaze.

Pracovníci agentury OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA) se také pravděpodobně podíleli na únosu Izraelky, převáželi munici či tělo mrtvého izraelského vojáka a zapojili se i do loňského útoku na jih země. Vyplývá to z dokumentu americké vlády, jehož podrobnosti v pondělí zveřejnil portál The Times of Israel.

Izrael už v sobotu oznámil, že po skončení války v Pásmu Gazy bude usilovat o zastavení činnosti UNRWA v této oblasti. Izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac zdůraznil, že UNRWA nebude v enklávě hrát žádnou roli po skončení války. 

Hnutí Hamás reagovalo na izraelská vyjádření kritikou vůči UNRWA. V tiskové zprávě na sociální síti Telegram Hamás vyzval OSN a mezinárodní organizace, aby odolaly hrozbám a vydírání ze strany Izraele. 

Související

Mezinárodní soudní dvůr v Haagu

ICJ: Izrael je povinen podporovat UNRWA. Neprokázal, že zaměstnanci jsou členy Hamásu

Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) OSN se sídlem v Haagu ve středu rozhodl, že Izrael je povinen podporovat humanitární úsilí Organizace spojených národů a jejích agentur, včetně Úřadu OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA), v Pásmu Gazy. Jedenáct soudců ICJ uvedlo, že Izrael nepodložil svá tvrzení, podle nichž je významná část zaměstnanců UNRWA „členy Hamásu“.
Humanitární pomoc na přechodu Rafáh

Lidé jsou jako chodící mrtvoly. Do Pásma Gazy může vjet 6000 kamionů s pomocí, pokud je Izrael pustí

Situace v Pásmu Gazy dosáhla nového stupně zoufalství. Podle šéfa Agentury OSN pro pomoc palestinským uprchlíkům (UNRWA) Philippa Lazzariniho se obyvatelé této válkou zničené enklávy ocitli na samotné hranici života a smrti. „Lidé v Gaze nejsou ani mrtví, ani živí, jsou to chodící mrtvoly,“ napsal Lazzarini na sociální síti X, odkazuje přitom na slova jednoho ze svých kolegů přímo z místa.

Více souvisejících

Úřad OSN pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě (UNRWA) nobelova cena

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 1 hodinou

Aktualizováno včera

včera

Kaja Kallasová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Experti nad Trumpovým zájmem o Grónsko kroutí hlavou. Čína a Rusko musí mít obrovskou radost, varuje EU

Evropa se podle analýzy CNN konečně probouzí do reality Trumpovy hrozby ohledně Grónska. Jen málokdy se stává, že by starý kontinent mluvil tak jednotným hlasem a reagoval s takovou naléhavostí. Sobotní oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o uvalení sankcí na evropské země, které odmítají americké nároky na dánské území, však bylo právě takovým momentem.

včera

Jan Darmovzal

Letadlo s vězněným Čechem je na cestě domů. V Praze přistane dnes večer

Český občan Jan Darmovzal, který byl od září 2024 držen ve venezuelském vězení, je po měsících nejistoty na cestě domů. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé sobě) v pořadu Otázky Václava Moravce potvrdil, že vládní speciál s propuštěným Čechem by měl v Praze přistát během nedělního večera. Spolu s ním se na palubě nacházejí další tři nebo čtyři cizinci, které režim Nicoláse Madura rovněž zadržoval bez věrohodných důkazů. Podle informací serveru EuroZprávy.cz by měl speciál přistát kolem desáté hodiny večerní.

včera

Jaderná elektrárna, ilustrační foto

Ukrajinci si do konce války nezatopí? Ruský plán, jak donutit Kyjev ke kapitulaci, znepokojuje experty

Ukrajinská vojenská rozvědka (HUR) vydala varování, podle kterého Moskva plánuje útoky na klíčové rozvodny napojené na tři funkční jaderné elektrárny na západě a jihu země. Cílem této strategie je úplné odpojení jaderných zdrojů od sítě, což by pro miliony Ukrajinců znamenalo absolutní ztrátu dodávek tepla a elektřiny uprostřed mrazivé zimy. Podle rozvědky chce Rusko tímto drastickým krokem donutit Kyjev k nepřijatelné kapitulaci.

včera

Petr Pavel

Ať si nejprve ověří informace, vzkázal Pavel Macinkovi. Vysvětlil, jak to je s letouny pro Ukrajinu

Prezident Petr Pavel zareagoval na slova ministra zahraničí Petra Macinky, který se dnes v České televizi vymezil vůči jeho tvrzením o dodávce letounů Ukrajině. Prezident v neděli před svým odletem do Říma vysvětloval pozadí jednání o těchto letounech, o která má Kyjev zájem už minimálně půl roku. Podle hlavy státu jeho slova navazovala na dřívější debaty o bitevnících coby daru, nyní se ale hovořilo o možnosti odkoupení.

včera

Donald Trump

Zasadí Trump globální ekonomice drtivou ránu? Francie požaduje odvetu, USA se kvůli Grónsku bojí izolace

Evropské mocnosti čelí bezprecedentní diplomatické krizi poté, co americký prezident Donald Trump pohrozil uvalením drastických cel a ekonomickým tlakem na osm evropských zemí. Důvodem je jeho trvající snaha získat pod americkou kontrolu Grónsko. Velká Británie spolu s Francií, Norskem, Švédskem, Finskem, Nizozemskem a Dánskem vydala společné prohlášení, ve kterém varuje, že tento postup riskuje „nebezpečnou sestupnou spirálu“ a zásadním způsobem podkopává transatlantické vztahy.

včera

Martin Červíček

Vedení ODS je kompletní. Post místopředsedy obhájil Vondra, mezi nově zvolenými je i Červíček

Vedení Občanské demokratické strany je po víkendovém kongresu v Praze kompletní. V nedělní volbě delegáti rozhodli o čtyřech řadových místopředsedech, kterými se stali poslanec Karel Haas, exministr Pavel Drobil, senátor Martin Červíček a europoslanec Alexandr Vondra. Nejsilnější podporu získal Karel Haas s 383 hlasy, zatímco Alexandr Vondra jako jediný obhájil svůj dosavadní post v nejužším vedení.

včera

Prezident Trump

Trump zpoplatní členství v mírové radě pro Gazu. Od států za ni bude chtít neuvěřitelnou částku

Prezident Donald Trump plánuje zpoplatnit členství ve své nově vznikající „Radě pro mír“, která má dohlížet na situaci v Gaze. Podle informací médií Bloomberg a The Atlantic bude od států, které se chtějí do tohoto orgánu zapojit, vyžadovat příspěvek ve výši jedné miliardy dolarů. Tato částka by měla zemím zajistit trvalé místo v radě bez nutnosti periodického obnovování mandátu.

včera

Petr Macinka přichází na zasedání nové vlády

Jako slon v porcelánu, zkritizoval Macinka Pavla. Není přitom jasné, jestli Ukrajině vůbec něco slíbil

Ministr zahraničí Petr Macinka se ostře opřel do prezidenta Petra Pavla za jeho nedávné kroky během návštěvy Ukrajiny. Prezident tam údajně přislíbil možnost dodání lehkých bojových letounů, prostředků včasného varování a generátorů, což však podle šéfa diplomacie nebylo předem projednáno s vládou. Macinka v České televizi prohlásil, že se hlava státu zachovala jako „slon v porcelánu“, a překročila tak své pravomoci.

včera

ČEZ

Vláda zahájí zestátnění ČEZ. Proces má trvat dva roky, tvrdí Havlíček

Vláda potvrzuje svůj záměr získat plnou kontrolu nad energetickou společností ČEZ. První vicepremiér Karel Havlíček v České televizi uvedl, že stát stále počítá s výkupem akcií od menšinových vlastníků. Celý tento náročný proces by měl podle jeho odhadů trvat přibližně osmnáct měsíců až dva roky.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump vyzval Íránce ke svržení režimu a ukončení vlády Chameneího

Americký prezident Donald Trump v nejnovějším rozhovoru pro server Politico otevřeně vyzval ke svržení íránského režimu a ukončení sedmatřicetileté vlády ajatolláha Alího Chameneího. Podle Trumpa nastal čas, aby si Írán hledal nové vedení, které zemi vyvede z izolace a bídy. Prezidentova slova přicházejí v době, kdy v Íránu po vlně brutálního potlačování protestů začíná opadat největší napětí.

včera

Ájatolláh Sajjid Alí Chameneí

Chameneí označil Trumpa za zločince. Přiznal, že při protestech umírají tisíce lidí

Íránský duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí poprvé oficiálně přiznal, že nedávné masové nepokoje v zemi si vyžádaly tisíce lidských životů. Během svého  projevu uvedl, že mnozí lidé zemřeli „nehumánním a barbarským způsobem“. Zodpovědnost za vysoký počet obětí však odmítl připsat domácím bezpečnostním složkám a místo toho obvinil Spojené státy.

včera

Ilustrační foto

Lavina v Alpách smetla skupinu Čechů. Tři na místě zemřeli

Rakouské Alpy se potýkají s tragickou bilancí, kterou si vyžádaly tři ničivé laviny během jediného dne. Celkem osm lidí přišlo o život poté, co se v různých částech země uvolnily masy sněhu. Horská služba i policie potvrzují, že podmínky v horách jsou v současné době extrémně nebezpečné.

včera

17. ledna 2026 21:59

Prezident Trump

Trump chce rozhodnout o tom, zda může Netflix koupit Warner Bros

Americký prezident Donald Trump investoval nejméně milion dolarů do nákupu dluhopisů společností Netflix a Warner Bros Discovery (WBD). Vyplývá to z finanční zprávy, kterou Bílý dům zveřejnil tento pátek. Na celé transakci je nejvíce kontroverzní její načasování; k nákupům totiž došlo jen několik dní poté, co Trump veřejně prohlásil, že hodlá osobně zasahovat do schvalovacího procesu plánovaného spojení těchto dvou mediálních gigantů.

17. ledna 2026 21:14

Jana Černochová

Nové vedení nestačí, říká pro EZ po prvním dni sjezdu Černochová. Členům poslala rázný vzkaz

Exministryně obrany Jana Černochová neskrývá spokojenost s výsledky pražského kongresu ODS, který do čela strany vynesl Martina Kupku. Podle ní je nové složení vedení správným krokem, ale pro EuroZprávy.cz zároveň upozorňuje, že samotná změna ve špičkách strany k úspěchu stačit nebude. Černochová zdůraznila, že odpovědnost za restart občanských demokratů nesou všichni členové, kteří nyní musí společně pracovat na zásadní proměně politického stylu.

17. ledna 2026 19:58

17. ledna 2026 18:41

Martin Kupka

Koalice SPOLU jde k ledu. Kupka ji dál rozvíjet nehodlá

Jedním z nejzásadnějších prohlášení nového předsedy ODS byl postoj k budoucí spolupráci s koaličními partnery. Nový šéf strany Martin Kupka jasně deklaroval, že v rozvíjení projektu SPOLU již nehodlá pokračovat a chce se soustředit na samostatnou cestu občanských demokratů. 

Aktualizováno 17. ledna 2026 18:14

OBRAZEM: Zvrat na sjezdu ODS: Červíček se vzdal kandidatury, prvním místopředsedou je Portlík

Jednání o novém vedení ODS na pražském kongresu přineslo zvrat, o kterém se na sjezdu v zákulisí podle informací serveru EuroZprávy.cz spekulovalo celý den. O post statutárního místopředsedy se měla původně utkat dvojice silných kandidátů – senátor Martin Červíček a starosta Prahy 9 Tomáš Portlík. Červíček se však na závěr svého nominačního projevu rozhodl z boje odstoupit a vyzval delegáty, aby podpořili jeho soupeře Portlíka.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy