Nobelovu cenu za chemii získala trojice vědců z USA a Ruska za kvantové tečky

Trojice vědců z USA a Ruska letos získala Nobelovu cenu za chemii za své revoluční objevy a výzkum polovodičových nanokrystalů známých jako kvantové tečky. Laureáty jsou Moungi Bawendi, Louis Brus a Alexej Jekimov. Informace o čerstvých vítězích unikla na veřejnost několik hodin před oficiálním oznámením Královské švédské akademie věd.

Kvantové tečky jsou miniaturní nanokrystaly z polovodičových materiálů s průměrem zhruba od dvou do deseti nanometrů (jeden nanometr je jedna miliardtina metru). Tyto malé struktury vykazují kvantové vlastnosti, které jsou zcela odlišné od materiálů, z nichž jsou vytvořeny.

Kvantové tečky mají zvýšenou fluorescenci a nalézají uplatnění v mnoha oblastech, včetně výroby displejů, osvětlení, medicíny a biologie pro označování buněk. Jsou také schopny katalyzovat chemické reakce a jejich jasné světlo může být využito například pro ozáření rakovinné tkáně při chirurgických zákrocích.

Právě se přehrává: Udělování Nobelových cen za chemii

Udělování Nobelových cen za chemii Video: YouTube

"Laureáti Nobelovy ceny... úspěšně vytvořili částečky tak malé, že jejich vlastnosti určuje kvantový fenomén. Částečky nazývané kvantové tečky mají nyní obrovský význam v nanotechnologiích," uvedl výbor. Tyto technologie mají významný potenciál v oblastech, jako je elektronika, senzory, solární panely a kódovaná kvantová komunikace.

Moungi Bawendi (62) je Američan francouzského a tuniského původu, který patří k průkopníkům v oblasti výzkumu a vývoje koloidních kvantových teček. Působí na Massachusettském technickém institutu (MIT). Louis Brus (80) je profesorem fyziky a chemie na Kolumbijské univerzitě. Alexej Jekimov (78) je ruský vědec působící v americké výzkumné společnosti Nanocrystals Technology. 

Související

Michail Sergejevič Gorbačov (v době své Komentář

Gorbačov nastoupil před 40 lety. Názory Rusů a světa se snad nemohou více lišit

Datum 11. března 1985 není ve veřejném prostoru příliš připomínáno. Přesto jej můžeme považovat za jeden z klíčových momentů poválečných světových dějin. Ten den do čela Sovětského svazu nastoupil Michail Gorbačov, jehož politika vyústila v kolaps komunistické moci ve střední a východní Evropě i konec více než čtyři desetiletí trvající studené války. Důvody, proč je tento nositel Nobelovy ceny za mír ve světě oslovován, zatímco v rodném Rusku mnohými zatracován, mohou srozumitelně vysvětlit podporu, které u nezanedbatelné části Rusů těší současný kremelský autoritář Vladimir Putin.

Více souvisejících

nobelova cena Moungi Bawendi

Aktuálně se děje

včera

včera

Demonstrace v USA proti ICE

Protesty by zvládly místní složky policie. Nasazení gardy a mariňáků je Trumpova politická hra, říká Ringlerová

Za nepřiměřené považuje nasazení Národní gardy a námořní pěchoty v reakci na protesty v Los Angeles přední česká odbornice na americký politický systém Zuzana Ringlerová z Masarykovy univerzity. „Situace by bez federální armády byla nesporně klidnější. Národní garda a námořní pěchota přispěly k eskalaci situace,“ uvedla pro EuroZprávy.cz.

Aktualizováno včera

Raketa zasáhla Tel Aviv

Mimořádná zpráva Íránská odveta začala. Celé území Izraele se ocitlo palbou, na zemi zamířily stovky raket

Napětí mezi Íránem a Izraelem dosáhlo nového vrcholu poté, co íránská státní média oznámila, že Teherán zahájil masivní raketový útok na izraelské území. Podle oficiální íránské agentury IRNA byly na Izrael vystřeleny „stovky různých balistických raket“ v rámci toho, co Írán označil za „rozhodující odpověď“ na páteční izraelské údery na íránské cíle. „Operace rozhodné odpovědi na barbarský útok sionistického režimu byla právě zahájena,“ uvedla IRNA.

včera

Zřícení letu AI171 společnosti Air India

Indie našla černou skříňku ze zříceného letadla Air India

Vyšetřovatelé v Indii nalezli černou skříňku letadla Air India, které ve čtvrtek havarovalo krátce po startu z mezinárodního letiště Sardar Vallabhbhai Patela v Ahmedábádu. Letoun, mířící do Londýna, se zřítil do obytné čtvrti jen 60 sekund po vzletu, přičemž zahynulo 241 z 242 lidí na palubě. Tragédii nepřežilo ani nejméně osm lidí na zemi.

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Hnutí MAGA bije na poplach. Bojí se, že Trump zatáhne USA do války

Prezident Donald Trump, který se vrátil do Bílého domu s příslibem ukončení „věčných válek“, čelí těžké zkoušce. Čtvrteční noční útok Izraele na íránská jaderná zařízení ho staví do pozice, která může zásadně ovlivnit směr jeho prezidentského mandátu i jednotu jeho věrné základny.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Jordánsko uzavřelo vzdušný prostor, letadla se vyhýbají i Íránu

Nedělejte si z nás bojiště, vzkazuje Jordánsko po sestřelení raket a dronů. Uzavřelo vzdušný prostor

Napětí na Blízkém východě prudce eskaluje poté, co Izrael v pátek ráno provedl bezprecedentní vojenské útoky na íránské území, zaměřené především na jaderné a vojenské cíle. Následná reakce Íránu přišla téměř okamžitě — vypuštěním raket a dronů, z nichž některé přeletěly přes sousední Jordánsko. Právě tato  země se tak ocitla v přímém ohrožení a rozhodla se okamžitě jednat.

včera

OSN

Útok na Írán se okamžitě promítl do cen ropy. Teherán chce svolat RB OSN

Teherán oficiálně požádal o svolání krizového jednání Rady bezpečnosti OSN. Íránská mise při Organizaci spojených národů v noci na pátek potvrdila, že cílem je projednat bezprecedentní izraelské letecké údery, které v posledních dnech zasáhly desítky cílů po celé zemi. Zatímco Izrael avizuje, že operace bude pokračovat i v příštích dnech, Teherán opakuje, že na útok odpoví „vhodnou a tvrdou“ odvetou. 

včera

včera

Izrael označil útok za rozhodující moment v dějinách: Jaderné zbraně Íránu ohrožují naši existenci

Blízký východ se ocitá na pokraji hlubšího konfliktu. Po masivních izraelských leteckých útocích na Írán a vypuštění 100 dronů směrem k Izraeli je podle analytiků téměř jisté, že Teherán podnikne odvetné kroky – otázkou zůstává kdy a v jaké podobě.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy