Ukrajina a Rusko se dohodly na zastavení útoků na energetické cíle, prohlásil Trump. Podle Zelenského je to jinak

Kyjev v posledních měsících intenzivně zasahuje ruskou palivovou infrastrukturu, čímž výrazně snížil rafinérské kapacity Moskvy a způsobil rozsáhlé výpadky v zásobování. Rusko, které je po Spojených státech druhým největším vývozcem nafty na světě, v reakci na to zakázalo zahraniční prodej své nafty.

Podle Zelenského v současnosti existuje silný americký návrh na vzájemné zastavení úderů na kritickou infrastrukturu. Ukrajinský prezident v pondělí večer uvedl, že pokud se tento krok stane prvním stupněm k deeskalaci a ukončení ruských útoků na ukrajinskou energetiku, je Ukrajina připravena jej podpořit.

Zelenskyj zároveň upozornil, že takový návrh vyžaduje záruky ze strany partnerů Ukrajiny. Zkontrolovat by podle něj měli to, že Rusko skutečně přestane útočit na elektrickou síť, další energetická zařízení, kritickou infrastrukturu i trasy pro dodávky potravin. Pokud partneři tuto kontrolu zajistí, je Ukrajina připravena útoky rovněž zastavit.

Ukrajinská hlava státu zároveň zdůraznila, že případná dohoda musí být spolehlivá a dlouhodobá. Nesmí se podle něj rozpadnout ve chvíli, kdy v Rusku proběhnou volby a Moskva získá na potřebné období úlevu od tlaku na trhu s benzínem a naftou.

Komentáře ukrajinské strany následovaly po příspěvku Trumpa na sociálních sítích, ve kterém tvrdil, že Ukrajina souhlasila s tím, že nebude zasahovat ruské energetické cíle, a Rusko souhlasilo s téhož krokem vůči Ukrajině. Americký prezident opakovaně vyjadřuje obavy, že ukrajinské údery na ruská zařízení s naftou způsobují nedostatek paliva v době, kdy válka v Íránu zvyšuje světové ceny ropy.

Nafta, která je klíčovým palivem pro nákladní automobily, vlaky, traktory i lodě, dosáhla ve Spojených státech rekordních hodnot a překročila hranici šesti dolarů za galon. Světové ceny ropy přitom v důsledku konfliktu na Blízkém východě přesáhly 108 dolarů za barel. Zásoby paliv navíc komplikují boje v Hormuzském průlivu a nedávný dronový útok z Iráku, který zastavil provoz na klíčovém saúdskoarabském ropovodu.

Trump přisoudil růst cen nafty situaci mezi Ruskem a Ukrajinou spíše než vývoji na Blízkém východě. Vývoz nafty z Ruska přitom v srpnu klesl o více než osmdesát procent pod pětiletý průměr. Ukrajina považuje rafinérie za legitimní cíl s tím, že jejich zasahování odřezává financování moskevské válečné mašinérie.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov ještě před Trumpovým prohlášením uvedl, že zhoršující se situace na trhu s palivy je způsobena především nestabilitou a novou eskalací v oblasti Perského zálivu. Na otázku, zda Rusko zastaví údery na ukrajinskou hospodářskou a energetickou infrastrukturu, však neodpověděl.

Ceny nafty od začátku konfliktu s Íránem vzrostly o více než padesát procent, což překonalo i růst cen benzínu. Důvodem je vedle drahé ropy také poškození rafinérií na Blízkém východě a v Rusku, přičemž další omezení představují i čínské vývozní restrikce. Ukrajinské síly od roku 2022 zasáhly ruská ropná zařízení již více než třistakrát a nejnovější úder zaznamenala rafinérie v Tatarstánu jen několik hodin před Trumpovými výroky.