Netanjahu si desítky let přál střet s Íránem. Teď ho má, a Blízký východ dostal na pokraj války

Netanjahu byl podle CNN doposud známý jako spíše vyčkávající stratég – často činil klíčová rozhodnutí na poslední chvíli. A i když ve svých projevech na půdě OSN a při dalších mezinárodních příležitostech opakovaně varoval před Íránem, ke skutečně přímé vojenské akci vůči jeho jadernému programu dosud nepřistoupil.

Místo toho Izrael volil tajné operace – jako krádež íránského jaderného archivu v roce 2018 nebo atentát na předního íránského vědce v roce 2020, píše The Guardian.

To se ale v posledních 24 hodinách změnilo. Netanjahu se rozhodl naplnit své dlouhodobé hrozby ve chvíli, kdy se Írán připravoval na další kolo jednání o jaderném programu – a kdy americký prezident Donald Trump podle všeho zvažoval návrat ke kompromisní dohodě podobné té z roku 2015, kterou Netanjahu vždy odmítal.

Zdroje z izraelské vlády naznačují, že premiér vyhodnotil situaci jako jedinečnou příležitost: Írán byl oslaben v celé oblasti, jaderné rozhovory s USA nabíraly směr, který Izrael odmítá, a Netanjahu cítil, že teď je čas ukázat sílu. Výsledkem byly bezprecedentní nálety, které podle Tel Avivu mířily přímo na jadernou infrastrukturu a obranné systémy Íránu.

Zatímco Izrael slavil „nezávislé kroky sebeobrany“, ve Washingtonu panovalo napětí a zmatek. Spojené státy se od útoku distancovaly. Ministr zahraničí Marco Rubio označil izraelskou akci za „jednostrannou“ a zdůraznil, že USA se jí neúčastnily. Zároveň varoval Írán, aby necílil na americké základny nebo personál v regionu.

Zdroje CNN a Wall Street Journal přinesly informace, že Trump v telefonátu s Netanjahuem ještě několik dní před útokem izraelského premiéra varoval, aby s útokem počkal. V tichosti však začal stahovat neklíčový personál z amerických zastupitelských úřadů a základen v oblasti – jako by předvídal blížící se eskalaci.

Podle Williama Wechslera z Atlantic Council je zřejmé, že mezi americkou a izraelskou vládou panuje nesoulad. „Je nepravděpodobné, že by Netanjahu jednal v přímém rozporu s explicitním americkým zákazem, ale současně nedostal ani jasnou podporu. Výsledkem je zmatená americká reakce,“ uvedl.

Ironií situace je, že zatímco Trump ještě ve čtvrtek veřejně prohlašoval, že si přeje dohodu s Íránem a že „by raději uzavřel smlouvu než vedl válku“, izraelská letadla už mířila na své cíle. Kritici tvrdí, že útok byl načasován tak, aby jednání sabotoval. „Tento útok měl zjevně zhatit Trumpova jednání s Íránem,“ uvedl senátor Chris Murphy. „Je to důkaz toho, jak málo respektu si Trumpova administrativa ve světě vydobyla – dokonce i mezi vlastními spojenci.“

Murphy dodal, že se jedná o katastrofu způsobenou samotným Trumpem a Netanjahuem. „Írán by dnes nebyl tak blízko získání jaderné zbraně, kdyby Trump a Netanjahu nerozvrátili původní jadernou dohodu,“ prohlásil.

Zda Netanjahu svůj riskantní krok přetaví v diplomatický zisk, nebo jestli Blízký východ skutečně sklouzne do nové války, ukážou příští dny. Jisté ale je, že jeho dlouholeté varování se stalo realitou – a cena za tento krok může být vysoká.