Trump stupňuje tlak na OSN. Už tak čelí bezprostřednímu finančnímu kolapsu varuje Guterres

Trumpovo druhé funkční období již přineslo radikální změny, včetně faktické likvidace agentury USAID. Ta přišla o téměř všech 16 000 zaměstnanců a její zbývající agendy byly převedeny pod ministerstvo zahraničí. Podle odhadů organizace Oxfam America hrozí, že kvůli těmto škrtům ztratí 23 milionů dětí přístup ke vzdělání a až 95 milionů lidí přijde o základní zdravotní péči, což může vést k více než 3 milionům zbytečných úmrtí ročně.

Nátlak USA na mezinárodní společenství dokládají i diplomatické nóty kolující v Ženevě a New Yorku. Spojené státy v nich podmiňují vyplacení podstatné části svých příspěvků do rozpočtu OSN drastickými reformami, včetně snížení cestovních nákladů nebo změn v penzijním systému organizace. Další platby na mírové mise pak Washington podmiňuje jejich desetinovým omezením.

Generální tajemník OSN António Guterres reagoval prohlášením, že dlužné příspěvky ze strany USA jsou „nevyjednatelné“. Varoval také, že OSN čelí bezprostřednímu finančnímu kolapsu. Situace je o to kritičtější, že potřeby humanitárních organizací prudce rostou v důsledku probíhající války s Íránem. Úřad vysokého komisaře pro uprchlíky (UNHCR) eviduje přes 4 miliony nově vysídlených lidí v Íránu a Libanonu, přičemž jeho operace jsou dramaticky podfinancované.

Strategie „obchod místo pomoci“ se zaměřuje na soukromé investice a principy volného trhu. Na zahajovací akci této iniciativy v sídle OSN byli přítomni zástupci korporací jako Walmart, Bank of America či Goldman Sachs. Americký velvyslanec Mike Waltz prohlásil, že volný trh zůstává jedinou osvědčenou cestou k trvalé prosperitě a že USA se ke světu neotáčejí zády, pouze mění zastaralé způsoby fungování.

Odborníci však varují před riziky. Amrita Saha z Institute of Development Studies upozorňuje, že ačkoliv mezinárodní obchod může zvýšit HDP a produktivitu, jeho výnosy bývají rozděleny nerovnoměrně. Bez doplňkových politik a podpory hrozí prohloubení nerovností. Pokud obchod zcela ovládne rozvojovou agendu, může to podle ní ohrozit budoucí globální spolupráci.

Podle politologa Thomase Weisse je rétorika „obchod místo pomoci“ paradoxní, protože ji v 60. letech prosazovaly rozvojové země sdružené ve skupině G77. Dnešní americký tlak však podle něj nepramení z hlubokého pochopení historie, ale z krátkodobé domácí politiky. Weiss se domnívá, že jde především o ospravedlnění pro likvidaci humanitární a rozvojové pomoci, což je trend, který začínají následovat i některé evropské státy.

Napětí mezi Washingtonem a OSN dosahuje historického maxima. Zatímco americký ministr zahraničí Marco Rubio kritizuje OSN za neschopnost řešit konflikty a volá po radikální transformaci, Světový potravinový program varuje před akutním hladem, který by mohl postihnout dalších 45 milionů lidí, pokud válka neustane a ceny ropy zůstanou vysoké. Spojené státy tak dávají jasně najevo, že éra štědrých dárcovských programů končí a nastupuje éra ekonomických zájmů.