Trumpův Projekt Svoboda vyvolává mezi experty řadu otázek. Íránu ale výrazně uškodí

Americké velitelství CENTCOM oznámilo, že operaci podpoří torpédoborci s řízenými střelami, více než stovkou letadel a bezpilotními platformami. Podle odborníků však nejde o klasické doprovody konvojů, ale spíše o snahu změnit celkovou situaci v průlivu. Cílem je zvýšit vojenskou přítomnost natolik, aby se civilní plavidla cítila v bezpečí a Írán byl odrazen od dalších útoků.

Analytici podle CNN upozorňují, že Trump tímto krokem vmanévroval Írán do těžké pozice. Pokud by chtěl Teherán operaci zastavit, musel by přímo zaútočit na americké válečné lodě, což by znamenalo zásadní eskalaci konfliktu, ke které se zatím neodhodlal. Íránští představitelé přesto varují, že jakoukoli americkou aktivitu v průlivu budou považovat za porušení příměří platného od 8. dubna.

Samotní manažeři lodních společností zůstávají skeptičtí. Bjørn Højgaard, šéf společnosti Anglo-Eastern, upozornil, že k odblokování průlivu je potřeba součinnost obou stran, nikoliv jen jednostranný vojenský tlak. Dosud se navíc Spojené státy zdráhalo posílat své lodě přímo do dosahu íránských pobřežních raket a útočných člunů.

Průjezd průlivem je pro velké tankery extrémně náročný, protože v nejužších místech využívají koridory široké jen několik kilometrů. V takto stísněném prostoru mají válečné lodě velmi omezené možnosti manévrování v případě útoku. Hrozbu navíc nepředstavují jen rakety, ale i stovky malých rybářských člunů, ze kterých lze vypouštět drony nebo klást námořní miny.

Experti také pochybují, zda mají USA v regionu dostatek torpédoborců pro zajištění soustavných doprovodů. Pro srovnání, během „tankerové války“ v 80. letech vyžadoval doprovod dvou civilních lodí přítomnost až pěti plavidel námořnictva. V současnosti mají USA v oblasti Blízkého východu k dispozici jen asi 12 torpédoborců, které musí plnit i jiné úkoly, například vynucovat blokádu íránských přístavů.

Jennifer Parker z Lowy Institute se domnívá, že místo těsného doprovodu budou americké síly spíše udržovat „operační přítomnost“. To znamená, že letadla a lodě budou rozmístěny tak, aby mohly okamžitě reagovat, pokud Írán na některou z obchodních lodí zaútočí. Americká armáda se tak snaží narušit dosavadní stav, kdy má de facto kontrolu nad průlivem Írán.

Celá operace je vnímána jako vysoce riskantní sázka Donalda Trumpa. Pokud se mu podaří námořní dopravu obnovit, potvrdí tím americkou dominanci v regionu. Pokud se však Írán rozhodne k odporu, může se Hormuzský průliv stát dějištěm intenzivních střetů, které by měly drtivý dopad na světovou ekonomiku a stabilitu celého Blízkého východu.