Evropa se intenzivně chystá na situaci, kdy bude Trump pro NATO hrozbou

Americké ministerstvo obrany nejprve nečekaně zrušilo plánované nasazení čtyř tisíc vojáků, aby následně sám Donald Trump v příspěvku na sociální síti Truth Social toto rozhodnutí zcela zvrátil. Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski sice celou situaci na akci POLITICO Speakeasy zlehčoval jako pouhé komunikační šumění, interní diplomatické depeše však hovoří o tom, že rozporuplné zprávy způsobily ve Varšavě hluboký politický a psychologický šok.

Nedostatek koordinace a informací ze strany Washingtonu otevřeně zkritizoval prezident Petr Pavel, kterému vadilo, že spojenci nebyli o změnách v počtech amerických vojáků dopředu informováni. Překvapení neskrývali ani spolupracovníci polského prezidenta Karola Nawrockého, jehož administrativa přitom patří k Trumpovým názorovým spojencům.

Polsko se dlouhodobě snaží udržet si přízeň Spojených států tím, že investuje pět procent svého HDP do obrany, nakupuje americké zbraně za desítky miliard dolarů a zdržuje se kritiky konfliktu, který Trump rozpoutal proti Íránu. Jak se však ukazuje, ani tato lojalita zemi stabilní a čitelný přístup ze strany Bílého domu nezaručuje.

Tato situace předznamenává klíčovou debatu pro červencový summit NATO v Ankaře, kde budou lídři řešit, zda se nadále spoléhat na klíčové americké zbraňové systémy, jak požaduje šéf Aliance Mark Rutte, nebo více posilovat vlastní kapacity.

Německý ministr zahraničí Johann Wadephul uvedl, že Berlín pracuje s partnery na budování nové a silné evropské obranné schopnosti, jelikož Washington svou pozornost stále více obrací k Číně a indopacifickému regionu. Tento posun však vyvolává v Evropě třenice, protože řada států dává kvůli bezprostřední ruské hrozbě přednost rychlým nákupům hotových amerických zbraní před dlouhodobým rozvojem domácího průmyslu.

Švédský ministr obrany Pål Jonson v této souvislosti varoval před zaváděním evropských preferencí do pravidel pro zadávání obranných zakázek s tím, že jeho hlavní odpovědností je dostat zbraně k vojákům co nejrychleji, ať už pocházejí z Evropy, Ameriky, nebo Asie. Jeho vyjádření přišlo krátce po cestě vysokého úředníka amerického ministerstva zahraničí Thomase DiNanna po Polsku, Rumunsku a Estonsku, kde se řešil domnělý evropský obranný protekcionismus.

Rumunská ministryně zahraničí Oana Țoiu sice potvrdila důležitost investic do domácích pracovních míst a lokalizace výroby, zároveň však dodala, že Bukurešť hodlá v rámci budování vztahů s Washingtonem nakoupit americkou vojenskou techniku za více než dvě miliardy dolarů. Vyvažování domácích zájmů a snaha udržet nepředvídatelnou Ameriku v Alianci tak budou hlavní osou nadcházejících diplomatických jednání.