Prezident Petr Pavel v rozhovoru pro britský deník The Guardian důrazně vyzval Severoatlantickou alianci, aby vůči Rusku ukázala zuby a začala na jeho neustálé provokace reagovat rozhodně a asymetricky. Bývalý generál a někdejší předseda vojenského výboru NATO varoval, že pokud alianční partneři neprojeví dostatečnou tvrdost při testování odolnosti na východním křídle, Moskva bude své agresivní akce pod prahem článku 5 nadále stupňovat. Jako možné odvetné kroky, které sice nezabíjejí lidi, ale jsou pro Kreml vysoce citlivé, zmínil například odpojení Ruska od internetu, vyřazení z globálních bankovních systémů nebo sestřelování letounů narušujících vzdušný prostor Aliance.
Prezident vyjádřil v této souvislosti určité zklamání nad chybějícím odhodláním Spojených států vyvíjet na Rusko trvalý tlak, ačkoliv se záměrně vyhnul přímé kritice tamního prezidenta Donalda Trumpa. Podle Pavla se ruské armádní velení v minulosti často otevřeně smálo rozhodovací paralýze Západu, přičemž na dotazy ohledně provokačních přeletů nad aliančními plavidly v Černém či Baltském moři odpovídalo jednoduše tím, že takové chování jim bylo umožněno. Pokud evropské státy budou za každou cenu upřednostňovat diplomatická řešení i ve chvíli, kdy o ně Rusko nejeví zájem, hrozí podle něj hluboké rozdělení celé Aliance.
Hlava státu zároveň zkritizovala samotnou Evropu za to, že nedokáže jasně definovat svou vlastní politiku vůči Moskvě ani podobu poválečného bezpečnostního uspořádání a místo toho pouze pasivně čeká na impulsy z Washingtonu. Podle českého prezidenta by přitom pro Spojené státy bylo přínosnější, kdyby byla Evropa v této oblasti mnohem aktivnější, protože bez vlastních návrhů působí slabě a dezorientovaně. Pavel zdůraznil, že američtí vyjednavači Steve Witkoff a Jared Kushner by měli vůči Rusku postupovat podstatně tvrději a případné zmírnění sankcí jednoznačně podmínit příměřím a zahájením mírových rozhovorů o Ukrajině.
V rozhovoru pro britské novináře přišlo na řadu také téma vnitrostátní politiky a aktuální ústavní spor s premiérem Andrejem Babišem o to, kdo má Českou republiku reprezentovat na nadcházejícím summitu NATO v Ankaře. Tento střet navazuje na řadu předchozích neshod s vládou, mezi něž patřilo i prezidentovo odmítnutí jmenovat kontroverzního koaličního politika ministrem, což v únoru vyhnalo do pražských ulic tisíce demonstrujících na Pavlovu podporu. Prezident odmítá nařčení kritiků, že se chová jako opoziční figura před možnou obhajobou mandátu v roce 2028, a trvá na tom, že v otázce summitu jde o zásadní ochranu prezidentských pravomocí.
Prezident Pavel potvrdil, že je v případě potřeby připraven obrátit se na Ústavní soud, stále však vidí prostor pro kompromis, který předsedovi vlády sám aktivně nabídl. Podle tohoto návrhu by se osobně zúčastnil neformálních aliančních debat, zatímco jednání o konkrétních obranných výdajích by přenechal vládní delegaci. Známý milovník rockové hudby a jízdy na motocyklu v nadsázce připomněl své dřívější prohlášení z veřejného setkání, kde vtipkoval, že pokud bude ze summitu nakonec vyloučen, vyrazí místo toho na koncert kapely ZZ Top v Pardubicích, dodal však, že kvůli aliančnímu jednání tuto hudební událost milerád oželí.
Související
Pavel by rád bojoval, reagoval Fico na kritiku z Česka
Pavel šije do Fica. Nepochopil slovo solidarita, zkritizoval slovenského premiéra
Aktuálně se děje
před 29 minutami
Plzeň se stále hledá. Úvodní duel Evropské ligy se Saint-Gilloise jasně prohrála
Aktualizováno před 47 minutami
Trump v OSN hájil konflikt s Íránem. Konec války na Ukrajině je prý za rohem
před 1 hodinou
Vyšla speciální pětitisícová bankovka. ČNB si připomíná vznik centrální banky
před 2 hodinami
Ukrajina na půdě OSN obviní Rusko z úmyslného vyvolání humanitární katastrofy v Chersonské oblasti
před 3 hodinami
Extrémní počasí nejvíc odnesou nejchudší země. Klima se nezlepší, ani když zastavíme oteplování, varují vědci
před 4 hodinami
Trump chystá sankce proti celému Mezinárodnímu trestnímu soudu v Haagu
před 5 hodinami
Napraví vyostřené vztahy? Burnham se v OSN poprvé sejde s Trumpem
před 5 hodinami
Světoví lídři se schází v sídle OSN. Očekává se Trumpův projev
před 6 hodinami
Litva vypracovala evakuační plány pro případ útoku Ruska
před 7 hodinami
Přestaňte vyzbrojovat jemenské povstalce, vyzvaly Írán v OSN státy G7
před 8 hodinami
Přestáváme pokrývat Trumpovy akce, oznámila přední americká média. Bílý dům si založil vlastní televizi
před 9 hodinami
STAN je nejsilnější opoziční stranou, potvrzuje průzkum. Motoristé by se nedostali do Sněmovny
před 9 hodinami
Británie se začala chystat na válku. Vláda vyzvala k přípravě na konflikt a rozsáhlá omezení života
před 10 hodinami
Debaty o "připojení" k EU rezonují Kanadou. Mladí se těší na studium, starší na dovolenou
před 11 hodinami
Počasí na nadcházející měsíc: Do Česka dorazí babí léto, výrazně se oteplí
včera
Trump se v OSN sejde se Zelenským. Bude tlačit na ukončení útoků na energetickou infrastrukturu
včera
Skupina 22 zemí přijala v OSN deklaraci o regulaci umělé inteligence
včera
Guterres končí. Hledání nového šéfa OSN probíhá pod tlakem Trumpa
včera
Trump zakázal vybraným novinářům vstup do Bílého domu. CNN a Politico podávají žalobu
včera
Počasí: Svět zažil nejteplejší srpen v historii. Hranice k odvrácení nejhorších dopadů klimatické krize padla
Evropská služba pro sledování změny klimatu Copernicus zaznamenala nejteplejší srpen v historii měření, které vyrovnalo dosavadní globální teplotní rekord. Průměrná teplota během tohoto období překročila předindustriální úroveň o 1,65 stupně Celsia, čímž byla pokořena kritická hranice určená k odvrácení nejhorších dopadů klimatické krize. Jediné období s takto vysokými teplotami sice neznamená trvalé překročení stanoveného limitu, ukazuje však jasný trend směrem k jeho narušení. Tento vývoj zároveň završil nejteplejší léto v západní Evropě, které svými teplotami překonalo i dosavadní extrémní vlny veder.
Zdroj: Libor Novák