Vztah Pavla s Babišem už se rozebírá i ve světě. Prezident je připraven podniknout právní kroky, píše Politico

Aktuálním bodem sváru je spor o to, kdo bude zastupovat Českou republiku na blížícím se summitu NATO v Ankaře, který se uskuteční na začátku července. Předseda vlády trvá na tom, že prezident by neměl být součástí oficiální vládní delegace, přestože Pavel od svého nástupu do úřadu v roce 2023 nechyběl na žádném vrcholném setkání Aliance.

Hlava státu v rozhovoru pro Politico uvedla, že v této věci navrhla kompromisní řešení a věří v jeho přijetí. Pokud by mu však v účasti na summitu bylo bráněno, je připraven podniknout právní kroky na ochranu ústavy, neboť podle svých slov nemůže dopustit omezování ústavních pravomocí prezidenta. O složení delegace má kabinet definitivně rozhodnout osmého června.

Rozdílné pohledy obou politiků se projevují také v obranné politice země, zejména v otázkách vojenských výdajů a pomoci bránící se Ukrajině. Ačkoliv premiér v minulosti prezidentovy námitky odmítal a prosazoval dominantní roli vlády, v posledních měsících musel v některých bodech ustoupit, což pro hlavu státu znamenalo dílčí úspěchy.

Babiš původně plánoval snížit základní obranné výdaje na přibližně 1,8 % HDP, přestože se Praha na loňském summitu v Haagu zavázala dosáhnout do roku 2035 hranice 3,5 %. Ministr obrany Jaromír Zůna nicméně nedávno oznámil, že rozpočet na obranu bude ještě před aliančním summitem navýšen o dvacet miliard korun, přičemž k získání prostředků se zvažuje i prodej státního výrobce výbušnin Explosia.

Podle prezidenta jsou nyní obě strany v otázce výdajů na obranu verbálně ve shodě, klíčové však budou až následné reálné kroky. Pavel podotkl, že předseda vlády vyjádřil vůli představit v Ankaře svůj vlastní přístup k plnění spojeneckých závazků, a domnívá se, že by k tomu měl dostat příležitost.

Změna postoje nastala i v případě české muniční iniciativy zaměřené na podporu Ukrajiny. Premiér se ji i přes své předvolební sliby rozhodl neukončit, trvá však na tom, že na tento projekt nebudou vynaloženy žádné prostředky českých daňových poplatníků. Na spuštění této iniciativy měl přitom prezident Pavel v minulosti zásadní podíl.

Význam české muniční iniciativy potvrdil na stejném fóru také náčelník Generálního štábu Armády České republiky Karel Řehka. Ten zdůraznil, že bez ohledu na politickou rétoriku si česká vláda plně uvědomila důležitost tohoto projektu. Jakmile se dodávky rozběhly na plné obrátky, podařilo se podle nejvyššího armádního generála úspěšně zvrátit poměr spotřeby dělostřelecké munice na bojišti mezi ukrajinskou a ruskou armádou.

Řehka se v rámci diskusí vyjádřil také pro budoucí integraci napadené země do severoatlantických struktur, přičemž poznamenal, že Ukrajina v současnosti bezpečnost nejen spotřebovává, ale sama ji aktivně zajišťuje.