Nebude to jen pět tisíc vojáků, naznačil americký prezident Donald Trump ohledně plánů na stažení armádních příslušníků z Německa. Spojené státy americké mají u našich sousedů svou nejpočetnější evropskou posádku.
Rozhodnutí o stažení vojáků přišlo poté, co se Trump a německý kancléř Friedrich Merz slovně střetli kvůli válce s Íránem. Americký prezident nejnověji připustil, že z Německa bude odvoláno více příslušníků, než se uvádí. "Výrazně snížíme počet a snížíme ho mnohem víc než o pět tisíc," řekl šéf Bílého domu novinářům v sobotu.
Mluvčí Pentagonu Sean Parnell v týdnu uvedl, že stažení pěti tisícovek příslušníků nařídil ministr obrany Pete Hegseth. "Rozhodnutí přichází po zevrubné revizi nasazení jednotek v Evropě a je v souladu s požadavky a podmínkami na místě. Očekáváme, že stažení bude dokončeno během následujících šesti až dvanácti měsíců," prohlásil Parnell.
Hegseth rozhodl o stažení amerických vojáků poté, co Merz v týdnu řekl, že Američané v jednáních s Íránem nemají žádnou strategii. "Íránci jsou evidentně velmi schopní ve vyjednávání, respektive neschopní, když nechají Američany cestovat do Islámábádu a vrátit se bez jakéhokoliv výsledku," poznamenal.
Německo již reagovalo na americké rozhodnutí. Podle ministra obrany Borise Pistoriuse se to dalo očekávat. Pistorius zároveň podle BBC zdůraznil, že přítomnost amerických vojáků v Evropě a konkrétně i v Německu je v zájmu evropských zemí i Spojených států amerických. Podle ministra obrany musí státy na starém kontinentu převzít větší zodpovědnost za svou bezpečnost, na čemž chce Berlín spolupracovat se spojenci.
"Německo je na správné cestě," podotkl Pistorius s ohledem na rostoucí obranné výdaje. Německo je pod vedením kancléře Friedricha Merze rychle zvyšuje, v příštím roce hodlá utratit přes 105 miliard eur. Investice tak dosáhnou výše přes tři procenta hrubého domácího produktu.
Americké vojenské nasazení v Německu čítá 36 tisíc vojáků a je suverénně nejpočetnější v rámci evropského kontinentu. Například v Itálii se nachází 12 tisíc a ve Velké Británii 10 tisíc příslušníků.
Související
Putin a Trump si volali, oznámil Kreml. Poradce prozradil detaily
U jezera to neskončilo. Trump zvažuje přejmenování celého státu
Donald Trump , Americká armáda (U.S. ARMY) , Německo , USA (Spojené státy americké)
Aktuálně se děje
včera
OBRAZEM: Orlík na historickém minimu. Voda ustoupila a ukázala tajemství dna
včera
Česká aristokracie smutní. Zemřel šlechtic Filip Sternberg
včera
Konec změny času není na pořadu dne. Vláda ji posvětila na dalších pět let
včera
Poslední Zlín to nevydržel a sáhl ke změně. Fotbalisty už nebude trénovat Červenka
včera
Pavlovi by zřejmě byl největším soupeřem. Babiš promluvil o kandidatuře na Hrad
včera
Karel III. napsal dopis, aby bylo jasno. Jde o Harryho a Meghan
včera
Hráč v bezvědomí a konec. Příprava extraligových velkoklubů byla předčasně ukončena
včera
Putin a Trump si volali, oznámil Kreml. Poradce prozradil detaily
včera
Takový bude začátek podzimu. Meteorologové nabídli výhled na měsíc
včera
Jedovaté látky po 11. září zabily víc lidí než samotné útoky. Úřady o nich věděly, odhalují utajované spisy
včera
Chystáme tvrdou reakci na rozhodnutí Maďarska vyhostit naše diplomaty, oznámilo Rusko
včera
Úspěch AfD je vítězstvím Putina a tvrdou ranou Ukrajině
včera
Argentina dál stupňuje spor o Falklandy. Kvůli spolupráci s Brity stíhá izraelskou firmu
včera
Merz připustil, že k výhře AfD mohla přispět jeho nízká popularita. rezignovat nehodlá
včera
Způsobili jste klimatickou krizi, vzkazuje světu nepálská vláda. Od zbytku světa žádá odškodnění za záplavy
Aktualizováno včera
Na Šumavě podle Turka uniká yperit, pak se opravil na fosgen. Červený označil únik toxických látek za katastrofu
včera
Úspěch AfD v Německu nemusí být ojedinělý. Tlaku čelí politický systém v celé Evropě
včera
Pohřeb válečného zločince Ratka Mladiće výrazně zhoršil vztahy mezi Bruselem a Srbskem
včera
Okamžité deportace, konec podpory Ukrajiny, obnovení vztahů s Ruskem... Co slibuje Němcům AfD?
včera
V Kanadě vstoupila v platnost odvetná cla vůči USA
Kanadská odvetná cla na americké zboží v hodnotě dvaceti miliard dolarů vstoupila v platnost po definitivním krachu obchodních jednání mezi oběma zeměmi. Opatření se týká mimo jiné hliníku, oceli, stavebních materiálů či zemědělských produktů. Americký prezident Donald Trump v reakci na to pohrozil zákazem prodeje kanadských proudových letadel firmy Bombardier v USA, pokud nebude jejich výroba přesunuta na americké území. Kanadský premiér Mark Carney zdůraznil, že jeho vláda na svých odvetných krocích trvá a je připravena reagovat na jakákoli další opatření ze strany Washingtonu.
Zdroj: Libor Novák