Izraelská armáda mohutně útočí v Libanonu. Žádné příměří neplatí, tvrdí Netanjahu

Netanjahuovo prohlášení přišlo krátce poté, co americký prezident Donald Trump veřejně vyzval k větší zdrženlivosti v Libanonu, aby nedošlo k ohrožení chystaných diplomatických jednání. Navzdory pokračujícím útokům však americké ministerstvo zahraničí oznámilo, že zástupci Izraele a Libanonu by se měli příští týden sejít k přímým rozhovorům ve Washingtonu. Hlavním tématem má být odzbrojení Hizballáhu, i když Libanon trvá na tom, že rozhovory mohou začít až po úplném zastavení palby.

Humanitární situace v Libanonu je kritická, během prvních 24 hodin po vyhlášení íránského příměří zahynulo při izraelském bombardování přes 300 lidí. Útoky s použitím těžké munice v obydlených čtvrtích vyvolaly vlnu pobouření u mezinárodních organizací, včetně Červeného kříže. Tato eskalace vážně ohrožuje pákistánské mírové úsilí, které mělo ukončit širší konflikt započatý koncem února.

Írán na izraelské údery reagoval varováním, že pokud bude bombardování Libanonu pokračovat, znovu uzavře strategický Hormuzský průliv. Íránský prezident Masúd Pezeškiján označil vyjednávání za nesmyslná ve chvíli, kdy Izrael nadále útočí na libanonský lid. Zároveň nový nejvyšší vůdce Íránu Modžtaba Chameneí vzkázal, že Teherán si sice válku s USA a Izraelem nepřeje, ale bude nekompromisně bránit práva celého „frontu odporu“.

V diplomatických kruzích panuje zmatek ohledně toho, na jaká území se vlastně dohodnuté příměří vztahuje. Zatímco Pákistán jako zprostředkovatel tvrdí, že Libanon byl součástí dohody, Trump a Netanjahu shodně tvrdí, že se klid zbraní na Hizballáh nevztahuje. Americký viceprezident JD Vance tento rozpor označil za „oprávněné nedorozumění“, což však vyvolalo kritiku ze strany některých diplomatů, kteří Washington obviňují z nedůslednosti.

Spojenci USA, včetně Velké Británie, Evropské unie, Kanady a Japonska, v společném prohlášení vyzvali k plošnému dodržování příměří včetně Libanonu. Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová zdůraznila, že právo na sebeobranu neospravedlňuje tak masivní destrukci civilních oblastí. Francouzský ministr zahraničí označil izraelské údery za nepřijatelné a jeho britská kolegyně varovala před destabilizací celého regionu.

Klíčovým bodem stability zůstává Hormuzský průliv, kterým protéká pětina světové produkce ropy a plynu. Od vyhlášení příměří jím však projelo méně než deset procent obvyklého množství lodí, zatímco v Perském zálivu zůstává uvězněno zhruba 1400 plavidel. Nejistota na trhu vede k tomu, že cena ropy se opět začíná šplhat k hranici 100 dolarů za barel.

Budoucnost mírového procesu nyní visí na vlásku a závisí na sobotních rozhovorech v Islámábádu. Trump prostřednictvím sociálních sítí pohrozil obnovením amerických útoků, pokud Írán plně neotevře námořní cesty a neustoupí v jaderné otázce. Mezitím se pákistánská metropole uzavírá pod přísným bezpečnostním dohledem a očekává příjezd delegací, které mají rozhodnout o dalším směřování konfliktu.