Balkán čeká na euro, Polsko se od něj odvrací: Rozdílné cesty dvou členů EU

Evropská centrální banka má ve středu oficiálně schválit vstup Bulharska do eurozóny od 1. ledna 2026. Sofie tak bude 21. zemí používající euro. Bulharsko se na tento krok chystá už desítky let – měnu si navázalo na euro již v roce 1999 a od roku 2020 je součástí evropské bankovní unie. Navzdory politickým turbulencím se zemi podařilo splnit náročná kritéria pro vstup do měnové unie.

Na opačné straně stojí Polsko, druhá největší ekonomika postkomunistické Evropy, která však přijetí eura stále odmítá – a to i přesto, že by ji v eurozóně všichni rádi viděli. Situace se ještě více vzdaluje realitě po nedělním zvolení nového prezidenta Karola Nawrockého, populisty s otevřeně euroskeptickým postojem.

Polsko zažívá stabilní ekonomický růst po dobu více než tří desetiletí. Letos by mělo podle odhadů Mezinárodního měnového fondu růst o 3,2 %, zatímco průměr eurozóny činí jen 0,8 %. Burza v zemi láme rekordy a investice přibývají. Přesto zůstává přístup k euru vlažný a politická reprezentace dává jasně najevo, že není připravena měnu přijmout.

Prezident Nawrocki se přijetí eura ostře staví proti. Ještě před volbami prohlásil na sociální síti X: „Jsem osobně proti zrušení polské měny. Hlas pro mě je také hlasem pro zlotý a naši suverenitu.“ A jeho slova nejsou pouhou rétorikou – nový prezident bude mít možnost jmenovat v roce 2027 guvernéra centrální banky, čímž může zafixovat euroskeptický postoj instituce na dalších šest let.

Stávající guvernér Adam Glapiński je již dlouho odpůrcem přijetí eura. Nawrockého volba tak znamená, že tento přístup bude pokračovat. Navíc jako prezident bude mít Nawrocki právo vetovat zákony, a to je nástroj, který může využít k blokování politik proevropské vlády premiéra Donalda Tuska.

Tusk, který se v roce 2023 vrátil k moci s proevropským programem, čelí obtížné situaci – jeho vláda nedisponuje dostatečnou většinou k přehlasování prezidentského veta, což znamená, že Nawrocki může jeho snahy efektivně brzdit. Premiér proto nedávno vyhlásil hlasování o důvěře vládě, obávaje se, že nový prezident zahájí legislativní obstrukce.

Kromě politických překážek je zde i rozpolcenost polské veřejnosti. Průzkumy ukazují, že lehce nad polovinou občanů sice přijetí eura podporuje, ale až 70 procent tvrdí, že země na tento krok není připravena. To signalizuje nízkou míru důvěry v eurozónu a přetrvávající obavy ze ztráty hospodářské autonomie.

Zatímco Bulharsko euro považuje za prostředek hospodářské stability a evropské integrace, Polsko ho vnímá jako riziko pro svou suverenitu. Tento kontrast odráží širší napětí uvnitř EU – mezi zeměmi, které usilují o hlubší integraci, a těmi, které dávají přednost národní kontrole.

Eurozóna se tak pravděpodobně v příštím roce rozšíří o nového člena, ale současně se musí smířit s tím, že Polsko – ač ekonomicky připravené – zůstane mimo její rámec. A dokud bude mít vliv prezident s euroskeptickými postoji, naděje na změnu zůstávají jen v teoretické rovině.