PŮVODNÍ ZPRÁVA | Protesty by zvládly místní složky policie. Nasazení gardy a mariňáků je Trumpova politická hra, říká Ringlerová

Ve Spojených státech pokračují bouřlivé protesty namířené proti imigrační politice a federálním zásahům. V několika městech došlo k vyhlášení nezákonného shromáždění, nasazeny byly jednotky Národní gardy a podle velení Severoamerického velitelství ozbrojených sil (US Northern Command) budou do 48 hodin nasazeni i mariňáci. Ti právě dokončili výcvik zaměřený na zvládání davu a deeskalaci konfliktů.

Situace se dramaticky vyhrotila zejména v Kalifornii. V Los Angeles byl vyhlášen zákaz vycházení v části centra města. Opatření, které platí od 20:00 do 6:00 a vztahuje se na oblast o rozloze 2,5 km², má podle bývalého kapitána silniční hlídky státu Missouri Rona Johnsona „deeskalační potenciál“. Přesto však v úterý večer policie LAPD zatkla téměř 200 osob kvůli účasti na nezákonném shromáždění. Na sociální síti X upozornila, že „každý, kdo se účastní nezákonného shromáždění nebo trestné činnosti, bude zadržen“.

Nasazení federálních jednotek včetně námořní pěchoty však podle odbornice na americký politický systém Zuzany Ringlerové z Masarykovy univerzity situaci spíše zhoršilo. „Situace by bez federální armády byla nesporně klidnější. Národní garda a námořní pěchota přispěly k eskalaci situace,“ uvedla pro EuroZprávy.cz.

Podle ní je nasazení těchto sil „přehnanou reakcí“ a neodpovídá velikosti protestů. „Podle mého názoru je nasazení jak Národní gardy, tak námořní pěchoty přehnanou reakcí a neodpovídá velikosti protestů a rozsahu narušení pořádku,“ řekla Ringlerová. Upozornila přitom, že federální zákon jasně vymezuje podmínky, za nichž může být armáda či Národní garda povolána do akce na území USA. „A tato situace do podmínek specifikovaných zákonem, dle mého, nespadá,“ dodala.

Expertka připomněla, že armáda nesmí plnit roli vymáhání práva, pokud nedojde k povstání nebo velmi závažnému narušení veřejného pořádku. „Není tím myšlena obyčejná demonstrace, okupační stávka či rabování. Myslí se tím opravdu situace, která připomíná povstání – tedy velká míra ničení majetku, velká míra ohrožení života lidí,“ vysvětlila. Připomněla přitom zásah z roku 1992, kdy námořní pěchota v Los Angeles zasahovala při násilných protestech proti rasismu – tehdy však na žádost guvernéra Kalifornie.

Krok prezidenta Trumpa označila Ringlerová za „politickou hru“. „Protesty by zvládly místní složky policie. Trump chtěl ale vyslat demonstrantům a nespolupracujícím městům zprávu: Nepomáháte nám chytat imigranty, zatočíme s vámi. Ty protesty v prvních dnech nebyly velké stovky lidí… to je vlastně poměrně malý dav lidí,“ uvedla.

Zároveň uznala, že USA mají imigrační zákony, které upravují postup vůči osobám bez legálního pobytu. „Pokud tedy Trumpova administrativa dodrží pravidla pro vyhoštění, má na to plné zákonné právo. Problém je, že v mnoha medializovaných případech tato pravidla dodržena nebyla, a potvrdily to i soudy,“ řekla.

Pochybnosti vzbuzuje i výběr osob k deportaci. „Trumpova administrativa tvrdí, že prioritou jsou zločinci, ale způsob, jakým masové deportace provádí, neodpovídá tomu, že by hledali právě primárně zločince. Spíše to vypadá, že hledají kohokoliv, kdo by mohl být v zemi nelegálně,“ dodala Ringlerová.

Trumpovo jednání podle ní nese znaky autoritářství. „V tom smyslu, že si se zákonem moc hlavu nedělá. Nejprve koná a pak čeká, co na to soudy. Takto samozřejmě do určité míry jedná každý americký prezident, ale u Trumpa je tato tendence natolik extrémní, že je mimo veškerá dosavadní měřítka,“ uzavřela.

Obavy z rozsáhlejšího konfliktu však nepovažuje za opodstatněné. „Myslím, že do občanské války nepokoje nepřerostou,“ uvedla.