Obsazení Rakouska nacistickým Německem před 85 lety, 12. března 1938, patří ke klíčovým událostem období před vypuknutím druhé světové války. Nacistický vůdce již v roce 1937 hovořil o potřebě získat pro Němce další "životní prostor" a mezi první oběti zařadil Československo a Rakousko, což zdůvodnil jejich strategickou polohou.
Ačkoliv se při pohledu na fotografie davů vítajících zdviženou pravicí příjezd německých vojáků zdá, že takzvaný anšlus neznamenal pro Němce vážnější problém, okolnosti, jež mu předcházely, naznačují, že to tak hladké nebylo.
O Hitlerově vizi dalšího vývoje v Evropě, včetně konkrétních cílů a přibližného časového rozvržení akcí, svědčí takzvaný Hossbachův protokol, tedy neoficiální záznam schůzky nejvyšších představitelů německé armády a diplomacie, kteří se u Hitlera sešli počátkem listopadu 1937. I přes námitky některých účastníků schůzky, kteří se obávali reakce Francie a Británie, začal vůdce svůj plán realizovat.
Hitler si 12. února 1938 pozval rakouského kancléře Kurta Schuschnigga do svého sídla v Berchtesgadenu a svému hostu předložil seznam sedmi požadavků. Jednalo se především o legalizaci rakouských nacionálních socialistů, propuštění jejich soukmenovců zatčených po nezdařeném pokusu o převrat v roce 1934 a jmenování rakouského nacisty Arthura Seysse-Inquarta ministrem vnitra. Schuschnigg nic nepodepsal, odjel a Hitler rozhodl, že na odpověď počká tři dny.
O několik dní později byla v Rakousku vyhlášena amnestie nacistů a byla přetvořena vláda v duchu nacistických požadavků. Rakouský kancléř odmítl další Hitlerovy požadavky a oznámil, že o otázce nezávislosti země nechá vypsat referendum. Výsledek hlasování byl nejistý. Hitler proto pohrozil Rakousku vojenskou intervencí, čímž si zajistil odvolání plebiscitu i Schuschniggovo odstoupení. Na uvolněný post měl být dosazen nacista Seyss-Inquart, kterého se však rakouský prezident Wilhelm Miklas zdráhal jmenovat. Nakonec ale i on tlaku Berlína ustoupil.
V noci na 11. března vydal Hitler rozkaz k zahájení operace Otto, tedy plánu na obsazení Rakouska. Německé jednotky následující den vpochodovaly na území svého menšího souseda. Značná část Rakušanů při tom doprovázela pochod německých jednotek od hranice až na Náměstí hrdinů v centru Vídně s nadšením, jak dosvědčují četné dobové fotografie.
O den později bylo Rakousko začleněno jako takzvaná Východní marka do německé říše. V referendu, které se konalo o necelý měsíc později, tento krok schválilo 99,7 procenta obyvatel. Hlasování se nicméně konalo v atmosféře zastrašování oponentů, přičemž více jak 70.000 režimu nepohodlných osob bylo už před hlasováním preventivně zatčeno, dalším 200.000 Rakušanům bylo odebráno volební právo.
"V březnu 1938 byla podpora nacistů mnohem silnější než hlasy proti, nesmíme ale zapomínat na to, že někteří Rakušané byli opravdovými oběťmi, zažili perzekuce a pronásledování. Jiné Rakousko vždy existovalo," napsal známý rakouský historik Gerhard Jagschitz, podle kterého nahrál nacistům i fakt, že pro státy Dohody stálo Rakousko vždy na okraji zájmu. Svědčí o tom podle Jagschitze i skutečnost, že proti anšlusu protestovalo jen daleké Mexiko a Sovětský svaz.
Nacistická minulost země je v Rakousku citlivým tématem dodnes. Oficiální výklad anšlusu od roku 1945 dával přednost tvrzení, že alpská republika byla první obětí německé expanze. Až v 90. letech se sociálnědemokratický kancléř Franz Vranitzky odvážil vyslovit, že "kromě obětí byli mezi Rakušany i viníci". Rakouský prezident Heinz Fischer v roce 2015 zdůraznil, že se nesmí zapomenout na spoluvinu Rakouska na hrůzách nacistické diktatury. Bývalý rakouský kancléř Sebastian Kurz události označil za "ostudné a smutné". "Rakousko přiznává svůj podíl viny a hlásí se k odpovědnosti," psalo se v programu tehdejší rakouské vlády.
Související
Netvora Adolfa Hitlera formovali i jeho rodiče. Narodil se jim před 135 lety
Svět se před 80 lety dozvěděl o hrůzách v nacistických koncentračních táborech. Díky uprchlým slovenským vězňům
II. světová válka , nacisté , Rakousko
Aktuálně se děje
Aktualizováno včera
Vláda schválila novelu zákona o zbraních, která reaguje na střelbu na FF UK
včera
Hamás zveřejnil video rukojmí, na důkaz, že přežil zranění ze 7. října
včera
Hamás ukázal jednoho z rukojmích. Izrael je chce v Rafáhu všechny osvobodit
včera
Putinův sluha Lukašenko: Nikdy jsme si nežili tak dobře, jako nyní
včera
Od příští sezóny ponese nejvyšší fotbalová liga jméno sázkovky Chance. Přiteče díky ní čtvrtmiliarda ročně
včera
RECENZE: Papežův zákon o prohnilé církvi stojí i padá na velikášském akademismu
včera
Rusko a Ukrajina si vymění 48 vysídlených děti
včera
Vláda chce urychlit výstavbu OZE, prezidentovi navrhla povýšení šéfa BIS Koudelky.
včera
Tragická Rallye Šumava: Česko sbírá peníze na pohřeb zesnulé Aleny Krejčíkové. Co měla, investovala do auta
včera
Stáj Scuderia Ferrari mění název + FOTO
včera
WHO ocenila přínos očkování v posledních 50 letech. Zachránilo miliony životů
včera
Radovi se snížil trest za rasismus z osmi na tři měsíce. I tak je ale trenér pražské Dukly zklamaný
včera
Šojgu ztrácí vliv v Kremlu? Zatčení jeho náměstka něco signalizuje
Aktualizováno včera
Izrael dá brzy zelenou ofenzivě do Rafáhu. Satelitní snímky odhalily přípravy
včera
Joe Biden učinil rozhodnutí v rámci americké pomoci Ukrajině
včera
V ruském zajetí: Psi žijí lépe. Ztratil jsem jakoukoli naději a vůli žít
včera
Útok nožem na škole ve Walesu: Mezi zraněnými je údajně i učitelka
včera
Peskov hrozí: Pokud Ukrajinci dostanou rakety ATACMS delšího doletu, zatlačíme je hlouběji
včera
Pekarová Adamová se poprvé vyjádřila k potvrzení trestu pro Feriho
včera
Vzpoura zaměstnanců RTVS: Chceme svobodnou veřejnoprávní instituci
Situace na Slovensku se rychle mění. Zaměstnanci RTVS vydali protestní prohlášení a to krátce po schválení zákona o STVR Ficovou vládou.
Zdroj: Radek Novotný