Anšlus Rakouska: Před 85 lety se Německo bez větších problémů zmocnilo Rakouska

Obsazení Rakouska nacistickým Německem před 85 lety, 12. března 1938, patří ke klíčovým událostem období před vypuknutím druhé světové války. Nacistický vůdce již v roce 1937 hovořil o potřebě získat pro Němce další "životní prostor" a mezi první oběti zařadil Československo a Rakousko, což zdůvodnil jejich strategickou polohou. 

Ačkoliv se při pohledu na fotografie davů vítajících zdviženou pravicí příjezd německých vojáků zdá, že takzvaný anšlus neznamenal pro Němce vážnější problém, okolnosti, jež mu předcházely, naznačují, že to tak hladké nebylo.

O Hitlerově vizi dalšího vývoje v Evropě, včetně konkrétních cílů a přibližného časového rozvržení akcí, svědčí takzvaný Hossbachův protokol, tedy neoficiální záznam schůzky nejvyšších představitelů německé armády a diplomacie, kteří se u Hitlera sešli počátkem listopadu 1937. I přes námitky některých účastníků schůzky, kteří se obávali reakce Francie a Británie, začal vůdce svůj plán realizovat.

Seyss-Inquart a Hitler ve Vídni - březen roku 1938

Hitler si 12. února 1938 pozval rakouského kancléře Kurta Schuschnigga do svého sídla v Berchtesgadenu a svému hostu předložil seznam sedmi požadavků. Jednalo se především o legalizaci rakouských nacionálních socialistů, propuštění jejich soukmenovců zatčených po nezdařeném pokusu o převrat v roce 1934 a jmenování rakouského nacisty Arthura Seysse-Inquarta ministrem vnitra. Schuschnigg nic nepodepsal, odjel a Hitler rozhodl, že na odpověď počká tři dny.

O několik dní později byla v Rakousku vyhlášena amnestie nacistů a byla přetvořena vláda v duchu nacistických požadavků. Rakouský kancléř odmítl další Hitlerovy požadavky a oznámil, že o otázce nezávislosti země nechá vypsat referendum. Výsledek hlasování byl nejistý. Hitler proto pohrozil Rakousku vojenskou intervencí, čímž si zajistil odvolání plebiscitu i Schuschniggovo odstoupení. Na uvolněný post měl být dosazen nacista Seyss-Inquart, kterého se však rakouský prezident Wilhelm Miklas zdráhal jmenovat. Nakonec ale i on tlaku Berlína ustoupil.

V noci na 11. března vydal Hitler rozkaz k zahájení operace Otto, tedy plánu na obsazení Rakouska. Německé jednotky následující den vpochodovaly na území svého menšího souseda. Značná část Rakušanů při tom doprovázela pochod německých jednotek od hranice až na Náměstí hrdinů v centru Vídně s nadšením, jak dosvědčují četné dobové fotografie.

O den později bylo Rakousko začleněno jako takzvaná Východní marka do německé říše. V referendu, které se konalo o necelý měsíc později, tento krok schválilo 99,7 procenta obyvatel. Hlasování se nicméně konalo v atmosféře zastrašování oponentů, přičemž více jak 70.000 režimu nepohodlných osob bylo už před hlasováním preventivně zatčeno, dalším 200.000 Rakušanům bylo odebráno volební právo.

"V březnu 1938 byla podpora nacistů mnohem silnější než hlasy proti, nesmíme ale zapomínat na to, že někteří Rakušané byli opravdovými oběťmi, zažili perzekuce a pronásledování. Jiné Rakousko vždy existovalo," napsal známý rakouský historik Gerhard Jagschitz, podle kterého nahrál nacistům i fakt, že pro státy Dohody stálo Rakousko vždy na okraji zájmu. Svědčí o tom podle Jagschitze i skutečnost, že proti anšlusu protestovalo jen daleké Mexiko a Sovětský svaz.

Nacistická minulost země je v Rakousku citlivým tématem dodnes. Oficiální výklad anšlusu od roku 1945 dával přednost tvrzení, že alpská republika byla první obětí německé expanze. Až v 90. letech se sociálnědemokratický kancléř Franz Vranitzky odvážil vyslovit, že "kromě obětí byli mezi Rakušany i viníci". Rakouský prezident Heinz Fischer v roce 2015 zdůraznil, že se nesmí zapomenout na spoluvinu Rakouska na hrůzách nacistické diktatury. Bývalý rakouský kancléř Sebastian Kurz události označil za "ostudné a smutné". "Rakousko přiznává svůj podíl viny a hlásí se k odpovědnosti," psalo se v programu tehdejší rakouské vlády.

Související

Koncentrační tábor Osvětim (německy Auschwitz, polsky Oświęcim)

Nejmladšímu chlapci při transportu Romů do Osvětimi bylo sedm dní

Teprve sedm dní bylo Maxmiliánu Kryštofovi, který byl před 80 lety jedním z více než tisícovky Romů převezených z Brna do koncentračního tábora v Osvětimi. ČTK to sdělila Anna Míšková, historička Muzea romské kultury v Brně, které si transport ze 7. března 1943 připomene pietním aktem v budově muzea. Podle Míškové by se na události nemělo zapomínat a zvlášť v dnešní době přílivu lidí prchajících před válkou z Ukrajiny.

Více souvisejících

II. světová válka nacisté Rakousko

Aktuálně se děje

před 8 minutami

před 22 minutami

rostliny, ilustrační fotografie

Vystresované rostliny vydávají zvuky, zjistili vědci

Izraelští vědci zjistili, že rostliny vydávají zvuky, a to zejména ve stresujících situacích, například kvůli nedostatku vláhy. Různé druhy přitom mluví jiným "jazykem", lidský sluch ale tuto řeč nezachytí. 

před 36 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

včera

Donald Trump junior

Donald Trump mladší považuje obvinění svého otce za "komunistická"

Děti bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa označily obvinění svého otce za politicky motivované. Donald Trump mladší ve svém pořadu "Triggered" prohlásil, že rozhodnutí manhattanské poroty je "komunistické" a "červenali by se z něj i Mao, Stalin a Pol Pot". Kroky newyorské okresní prokuratury Trump ml. podle stanice Sky News srovnal s konáním známých diktátorů světové historie asi deset minut poté, co se o obvinění dozvěděl v médiích.

Aktualizováno včera

Sídlo Mezinárodního měnového fondu

MMF schválil úvěrový program pro Ukrajinu, dostane 15,6 miliardy dolarů

Výkonná rada Mezinárodního měnového fondu (MMF) dnes schválila čtyřletý úvěrový program pro Ukrajinu v hodnotě 15,6 miliardy dolarů (zhruba 337 miliard Kč). MMF to oznámil v tiskové zprávě. Program je podle fondu součástí širšího balíku mezinárodní podpory v hodnotě 115 miliard dolarů, který má Ukrajině čelící ruské invazi pomoci pokrýt naléhavé finanční potřeby.

Aktualizováno včera

Tenis, ilustrační fotografie

Tenisté z Ruska a Běloruska budou moci hrát Wimbledon

Ruští a běloruští tenisté budou moci jako neutrální a za splnění daných podmínek startovat letos ve Wimbledonu, oznámili dnes zástupci pořádajícího All England Clubu (AELTC). Loni kvůli invazi na Ukrajinu hráči z obou zemí na travnatý grandslam nesměli. Slavný turnaj začne 3. července.

včera

Aktualizováno včera

umělá inteligence (AI), Photo by Emiliano Vittoriosi

Itálie nařídila provozovateli umělé inteligenci ChatGPT znemožnit v zemi přístup ke službě

Itálie nařídila provozovateli chatovacího robota ChatGPT, aby uživatelům z této země od soboty znemožnil ke službě přístup. Informovala o tom agentura Reuters s odkazem na dnešní prohlášení italského úřadu na ochranu osobních údajů. Americké společnosti OpenAI, která robota provozuje, hrozí v případě neuposlechnutí pokuta. Italské úřady původně plánovaly používání chatovacího robota na italském území pouze omezit.

včera

policie

Policie prověřuje balík kauz, které se týkají hospodaření prezidentské kancelář

Policie na základě vlastních zjištění i prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) prověřuje balík kauz, které se týkají hospodaření Kanceláře prezidenta republiky (KPR) a Lesní správy Lány v době mandátu prezidenta Miloše Zemana, uvedl dnes Deník N. Podle serveru se zajímají například o případ, kdy bývalý vedoucí prezidentské kanceláře Vratislav Mynář lovil zvěř v Lánské oboře.

včera

Aktualizováno včera

včera

Senát ČR

Senát nepodpořil rozšíření pravomocí ombudsmana v boji s diskriminací

Senát na rozdíl od svého sociálního výboru nepodpořil rozšíření pravomocí veřejného ochránce práv v boji proti diskriminaci, neboť jejich dodržování nebude moci vynutit. Horní komora o tom dnes rozhodla po obsáhlé debatě těsnou většinou, která se ve shodě s vládou přiklonila ke stanovisku senátního evropského výboru k návrhům Evropské komise.

včera

Bílý dům, Washington D.C., USA

Bílý dům odmítl komentovat rozhodnutí o obvinění proti Trumpovi

Bílý dům odmítl komentovat rozhodnutí poroty o obvinění proti bývalému americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi. Prezident Joe Biden se o něm prý dozvěděl z médií. Trumpův osobní právník Joe Tacopina mezitím v rozhovoru agentuře Reuters řekl, že Trump při zatčení příští týden nebude spoután. Trumpovi obhájci se na tom podle Tacopiny dohodli s manhattanskou prokuraturou, která se Trumpovým případem zabývá.

Aktualizováno včera

Česká pošta

Česká pošta zruší 300 poboček. Starostové, primátoři a hejtmani si stěžují

Česká pošta dnes zveřejnila seznam 300 rušených poboček. Plánované zrušení téměř desetiny pošt v Česku k polovině letošního roku kritizují představitelé obcí či krajů. Podle předsedy Svazu měst a obcí Františka Lukla je to nutné projednat se starosty. Nejvíce pošt se zavře v Moravskoslezském kraji, celkem 48. Moravskoslezský hejtman Ivo Vondrák a ostravský primátor Tomáš Macura (oba zvoleni za ANO) žádají ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) o přehodnocení plánu. 

včera

včera

Globus dostal od ČOI dvoumilionovou pokutu, opakovaně prodával špatnou naftu

Obchodní řetězec Globus dostal od České obchodní inspekce (ČOI) dvoumilionovou pokutu za to, že na své čerpací stanici v Brně opakovaně prodával špatnou naftu. Na rozhodnutí ČOI upozornil web Kverulant, který také rozhodnutí zveřejnil. Ředitel jihomoravského a zlínského inspektorátu ČOI Karel Havlíček ČTK řekl, že potíže s palivem řetězec už odstranil. 

Zdroj: ČTK

Další zprávy