Po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, provedeném československými výsadkáři na konci května 1942, se v Protektorátu Čechy a Morava rozjel nevídaný teror, kterému padli za oběť nejen jednotlivci, ale i celé vesnice. Desátého června 1942 byly nacisty z mapy vymazány Lidice a přesně o dva týdny později, 24. června 1942, potkal podobný osud i malou vesničku Ležáky na Chrudimsku. Gestapo odhalilo, že parašutisté odtud udržovali vysílačkou spojení mezi domácím a zahraničním odbojem.
Příběh, který vyvrcholil zničením Ležáků, se začal odvíjet na konci prosince 1941. Tehdy byl na území protektorátu vysazen oddíl parašutistů nesoucí označení Silver A. Trojice výsadkářů se uchytila na Pardubicku, odkud pocházel jeden z jejích členů, Alfréd Bartoš. Místo bylo výhodné i díky tomu, že se zde stýkaly odbojového hnutí z Pardubicka a Vysočiny.
Úkolem výsadkářů bylo navázat kontakt s domácím odbojem a zejména zajistit spojení s Londýnem. Prostředkem byla přenosná radiostanice Libuše, jejíž obsluhou byl pověřen další člen výsadku, Jiří Potůček. Kvůli riziku odhalení musel Potůček s vysílačkou několikrát měnit své působiště. Hlavním místem, odkud stanice vysílala, byla strojovna lomu Hluboká poblíž Ležáků. Správcem lomu byl člen místní odbojové skupiny, který radistu naoko zaměstnal jako nočního hlídače. Potůček posléze využil nabídky mlynáře Jindřicha Švandy a Libuši přenesl do stodoly ležáckého mlýna.
Přestože gestapo vědělo o existenci vysílačky na Pardubicku, snaha o její přesnou lokalizaci se míjela účinkem. Zvrat přišel až v okamžiku, kdy do hry vstoupil parašutista skupiny Out Distance Karel Čurda. Ten se 16. června dobrovolně přihlásil pražskému gestapu a mimo jiné mu vyzradil jména rodin, které po vysazení v protektorátu kontaktoval. Mezi jmenovanými byl i Václav Krupka z Pardubic, u něhož parašutista Bartoš bydlel. V okamžiku kdy ke Krupkům vtrhlo gestapo však byl Bartoš pryč. Jeho pozdější příchod však pozornosti mužů v kožených pláštích neunikl. Bartoš, zraněný během pronásledování kulkou, zvolil raději sebevraždu, než by se dostal do rukou nacistických orgánů.
Na základě Čurdovy výpovědi začala vlna výslechů podezřelých, v jejímž průběhu padlo jméno obce Ležáky. Ačkoliv většina obyvatel malé kamenické vísky neměla o existenci vysílačky Libuše ponětí, bylo příslušnými nacistickými orgány rozhodnuto o likvidaci obce.
Nepřímou obětí akce se stal četnický strážmistr a odbojář Karel Kněz z nedalekého Vrbatova Kostelce. Když se dozvěděl, že nacisté zatkli majitele ležáckého mlýna, z obavy o osud své rodiny se zastřelil. Kněz, který svojí smrtí sice nedokázal zachránit obyvatele osady Ležáky, ale zachránil mnoho jiných, byl v roce 2019 in memoriam vyznamenán Medailí Za hrdinství.
Dopoledne 24. června byly Ležáky, skládající se pouze z devíti domků, neprodyšně obklíčeny. Všichni obyvatelé Ležáků byli vyhnáni ze svých domů, které byly následně vyrabovány a zapáleny. Následoval převoz všech 47 zatčených osob na Zámeček do Pardubic, kde bylo v době heydrichiády popraviště. Bez výslechu či soudu byli ihned zastřeleni všichni dospělí. Další dodatečně zatčení byli na stejném místě popraveni později.
Celkem 11 ležáckých děti bylo odesláno do vyhlazovacího tábora v Chelmnu, kde je čekala smrt v plynové komoře. Relativní štěstí měla pouze dvojice holčiček, sester Marie a Jarmily Šťulíkových, které byly poslány na poněmčení, což jim umožnilo válku přežít.
Příbuzní parašutistů a jejich spolupracovníci v počtu 254 osob byli hromadně popraveni 24. října 1942 ve vyhlazovacím táboře v Mauthausenu. Další muži a ženy z blízkosti Ležáků a oblasti Pardubicka, zatčení jako spolupracovníci výsadku Silver A, byli odesláni do vyhlazovacích táborů Osvětim, Buchenwald a Ravensbrück a jenom někteří z nich přežili.
Tragický byl i osud radisty Potůčka, vystupujícího pod pseudonymem Tolar. Ani on, ani vysílačka se v osudový den v Ležácích nenacházeli. Gestapo jej po několika dnech vypátralo, ale po přestřelce se Potůčkovi podařilo uprchnout. Neměl se však na koho obrátit, a proto se skrýval v lesích na Pardubicku. V jednom z nich ho 2. července nalezl český četnický strážmistr Karel Půlpán, který spícího Potůčka zastřelil.
Obec Ležáky poté již nebyla obnovena. Prostor vyhlazené osady se stal od roku 1945 pietním územím. Z žulových kostek jsou symbolicky vyznačeny základy všech devíti domů, žulové pomníky, tzv. hrobodomy, tu stojí na památku jejich obyvatel. Uprostřed obce byl vybudován Památník obětí fašismu s pamětní síní. Od roku 1978 je areál bývalé obce Ležáky národní kulturní památkou.
Související

Pavel navštívil opomíjené Ležáky. Apeloval na připomínání si historie

Češi si připomínají 80. výročí vyhlazení osady Ležáky nacisty
Ležáky , nacisté , II. světová válka
Aktuálně se děje
před 49 minutami

Boj o migraci v Německu pokračuje. Merkelová se tvrdě opřela do Merze, spor trvá dekády
před 1 hodinou

Dálnici D10 uzavřela tragická nehoda. Havarovalo devět vozidel
před 1 hodinou

America first selhává. Trumpovu válku vyhraje Čína i celá Evropa
před 1 hodinou

Nové informace k případu smrti chlapce v Táboře. Dítě si mělo hrát se zbraní
před 2 hodinami

Trump převrací Ameriku naruby. Milion lidí přijde o práci, účty za energie porostou, počasí bude ještě extrémnější
před 3 hodinami

Netanjahu kope kolem sebe. Ostře útočí na Evropu, státníky viní ze spolupráce s Hamásem
před 3 hodinami

Co čeká trh s energiemi? Zeptali jsme se dodavatelů, jak se budou měnit ceny elektřiny
před 3 hodinami

Ukrajina důrazně varuje EU: Dodržte slovo. Vaše kroky pro nás budou devastační
před 4 hodinami

Válka sahá daleko za hranice Ukrajiny. Evropa není bezmocná, jen s Ruskem neumí pracovat, tvrdí expert
před 5 hodinami

Akademický svět zasáhla panika. Trump zakázal Harvardově univerzitě přijímat zahraniční studenty
před 6 hodinami

Počasí v příštím týdnu bude stabilní, vyplývá z předpovědi
Aktualizováno včera

Česko - Švédsko 2:5. Rozhodla první třetina, zlatá obhajoba nevyjde
včera

Pád cen pohonných hmot se zastavil. Teď zdraží, ekonom ale očekává další obrat
včera

Nová vlna podvodů na WhatsAppu zaměstnává policisty. Lidé přicházejí i o miliony
včera

Zemřel herec George Wendt, hvězda sitcomů
včera

Paradoxní květnové počasí. Meteorologové poukázali na zajímavou věc
včera

Zemřel Jiří Pernes, uznávaný historik s velkou vazbou na Brno
včera

Policie vyšetřuje smrt chlapce v Táboře. Reagovala na spekulace
včera

Světoví lídři čelí nové výzvě: Trumpova Oválná pracovna mění diplomacii v reality show
včera
Studenti mohou konečně k holiči? Thajsko mění zavedené pořádky, povoluje, co bylo dříve nemyslitelné
Thajský vzdělávací systém prošel změnou, když byla po 50 letech zrušena přísná pravidla týkající se účesů studentů. Tato pravidla, zavedená už v 70. letech minulého století, nařizovala chlapcům nosit krátké sestřihy a zakazovala jim vousy, zatímco dívky nesměly mít vlasy delší než po uši a bylo jim zakázáno nosit make-up. Cílem těchto nařízení bylo podporovat disciplínu a poslušnost, což přesně odráželo myšlenku nejen thajského vzdělávacího systému ale i většinové společnosti.
Zdroj: Zuzana Zídková