
Mnichovská dohoda, podepsaná v noci na 30. září 1938 představiteli Británie, Francie, Itálie a Německa, znamenala konec první republiky. Do země vstoupila německá vojska, Československo přišlo o velkou část území, armáda byla demobilizována. Na začátku října abdikoval prezident Edvard Beneš, kterého vystřídal právník Emil Hácha. Druhá republika byla podstatně menší než první. Vedle odstoupení pohraničních Sudet Německu přišlo Československo o velkou část jižního Slovenska, které na základě první vídeňské arbitráže odstoupilo Maďarsku.
Bezprostředně po Mnichovu vyvrcholily snahy slovenských politiků o autonomii, jež byla vyhlášena již 6. října takzvanou žilinskou dohodou a ústavně stvrzena na konci listopadu, kdy se název republiky změnil na Česko-Slovensko. Autonomii vedle Slovenské země (Slovenské krajiny) získala i Podkarpatská Rus. Šéfem slovenské vlády se stal Jozef Tiso, který po smrti Andreje Hlinky v roce 1938 stanul v čele jeho lidové strany. Ta se stala dominantní politickou silou a během podzimu zlikvidovala na Slovensku pluralitní stranický systém.
V únoru 1939 jednali slovenští ministři v čele s Tisem v Berlíně o finanční pomoci Slovensku, slib byl ale podmíněn rozbitím Česko-Slovenska. Druhá republika zanikla 14. března 1939 vyhlášením samostatného Slovenského státu, o den později přišla okupace zbytku Čech a Moravy a 16. března vydal Adolf Hitler výnos o zřízení protektorátu.
První, kdo museli opustit své domovy, byly obyvatelé českého pohraničí v důsledku mnichovské dohody z 29. září 1938. Mnichov znamenal pro neněmecké obyvatele, kteří se nechtěli stát druhořadými občany německé říše, nutnost urychleného opuštění majetku a přesídlení do českého vnitrozemí. Do konce roku 1938 pohraničí opustilo více než 114.500 Čechů, 11.500 německých antifašistů, 7000 Židů a přibližně tisíc osob jiných národností.
Po německé okupaci zbytku Česka v březnu 1939 plánovali nacisté postupnou germanizaci českého obyvatelstva, popřípadě přesídlení či likvidaci. Prvním krokem mělo být rozbití českého osídlení enklávami německých přistěhovalců (často z východní Evropy). Mezi prvními museli odejít lidé z okolí vojenských cvičišť v Brdech, u Milovic a u Vyškova, kde do května 1942 přišlo o domovy téměř 15.000 osob. Na Drahanské vrchovině na Moravě, kde chtěli okupanti vytvořit německý ostrůvek spojený se Sudetami na Prostějovsku a německými osadami na Vyškovsku, postihlo nucené vysídlení přes 5000 rodin z asi 30 vesnic.
Nucené stěhování v českých zemích osvobozením neskončilo. Po válce museli obnovené Československo i své majetky opustit téměř tři miliony Němců a desítky tisíc Maďarů.
Související

Putin si hraje na historika: Společnost národů selhala, osud ČSR je důkazem

Soukup se vzteká na senátora Růžičku, vadí mu Zelený salónek
Mnichovská dohoda (29. září 1938) , II. světová válka
Aktuálně se děje
včera

Martina Navrátilová promluvila o emigraci. Kvůli Trumpovi by volila jinak
včera

Tragédie na příbramské střelnici. Žena obrátila zbraň proti sobě
včera

Lukašenkův režim útočí i v zahraničí. Běloruským disidentům se škodí mnoha způsoby
včera

Bývalý fotbalový reprezentant Čelůstka ukončil kvůli zdravotním problémům kariéru
včera

Speciální předpověď počasí pro vodáky. Kolik je vody v řekách?
včera

Zemřel uznávaný divadelní herec Stanislav Šárský
včera

NATO chystá revoluční změnu: Pokud Rusko zaútočí, válčit se bude na jeho území
včera

Írán není Irák. Trump má před sebou nemožné rozhodnutí
včera

Ruská ekonomika se hroutí, přiznává tamní centrální banka
včera

Jak se někdo může rozhodnout střílet po spolužácích a učitelích? Psycholožka promluvila o motivacích i varovných signálech
včera

Ruští vojáci už jedí jeden druhého. V tamní armádě dochází ke kanibalismu, tvrdí ukrajinská rozvědka
včera

Evropa se zoufale snaží zabránit americkému útoku na Írán
včera

Írán odmítá jednat s USA, dokud Izrael nezastaví útoky. Trump zatím vyčkává
včera

Írán je připraven na tvrdý úder i za cenu sebezničení. Hrozí nevratná eskalace
včera

Tragédie na Madeiře. Čech se zřítil z nejvyšší hory ostrova
včera

Čína a Blízký východ. Peking je na straně Teheránu, má to ale háček
včera

Třetí kolo mírových rozhovorů. Peskov prozradil, v jaké je to fázi
včera

Kreml varuje kvůli válce Íránu s Izraelem. Peskov mluví o taktických jaderných zbraních
včera

Evropa si proráží cestu k většímu vlivu. V Ženevě budou ministři jednat s Íránci
včera
Putin vyjádřil ochotu jednat se Zelenským. Němcům poslal jasný vzkaz
Jsme připraveni ukončit válku na Ukrajině co možná nejdříve, tvrdí ruský prezident Vladimir Putin. Moskva podle jeho slov preferuje diplomatické řešení konfliktu a je připravena pokračovat v jednáních s Kyjevem. Sám Putin je ochoten jednat i s ukrajinským protějškem. Na Putinova slova upozornil Kyiv Independent.
Zdroj: Lucie Podzimková