Před 84 lety Mnichovská dohoda naporcovala Česko

Mnichovská dohoda, podepsaná v noci na 30. září 1938 představiteli Británie, Francie, Itálie a Německa, znamenala konec první republiky. Do země vstoupila německá vojska, Československo přišlo o velkou část území, armáda byla demobilizována. Na začátku října abdikoval prezident Edvard Beneš, kterého vystřídal právník Emil Hácha. Druhá republika byla podstatně menší než první. Vedle odstoupení pohraničních Sudet Německu přišlo Československo o velkou část jižního Slovenska, které na základě první vídeňské arbitráže odstoupilo Maďarsku.

Bezprostředně po Mnichovu vyvrcholily snahy slovenských politiků o autonomii, jež byla vyhlášena již 6. října takzvanou žilinskou dohodou a ústavně stvrzena na konci listopadu, kdy se název republiky změnil na Česko-Slovensko. Autonomii vedle Slovenské země (Slovenské krajiny) získala i Podkarpatská Rus. Šéfem slovenské vlády se stal Jozef Tiso, který po smrti Andreje Hlinky v roce 1938 stanul v čele jeho lidové strany. Ta se stala dominantní politickou silou a během podzimu zlikvidovala na Slovensku pluralitní stranický systém.

V únoru 1939 jednali slovenští ministři v čele s Tisem v Berlíně o finanční pomoci Slovensku, slib byl ale podmíněn rozbitím Česko-Slovenska. Druhá republika zanikla 14. března 1939 vyhlášením samostatného Slovenského státu, o den později přišla okupace zbytku Čech a Moravy a 16. března vydal Adolf Hitler výnos o zřízení protektorátu.

První, kdo museli opustit své domovy, byly obyvatelé českého pohraničí v důsledku mnichovské dohody z 29. září 1938. Mnichov znamenal pro neněmecké obyvatele, kteří se nechtěli stát druhořadými občany německé říše, nutnost urychleného opuštění majetku a přesídlení do českého vnitrozemí. Do konce roku 1938 pohraničí opustilo více než 114.500 Čechů, 11.500 německých antifašistů, 7000 Židů a přibližně tisíc osob jiných národností.

Po německé okupaci zbytku Česka v březnu 1939 plánovali nacisté postupnou germanizaci českého obyvatelstva, popřípadě přesídlení či likvidaci. Prvním krokem mělo být rozbití českého osídlení enklávami německých přistěhovalců (často z východní Evropy). Mezi prvními museli odejít lidé z okolí vojenských cvičišť v Brdech, u Milovic a u Vyškova, kde do května 1942 přišlo o domovy téměř 15.000 osob. Na Drahanské vrchovině na Moravě, kde chtěli okupanti vytvořit německý ostrůvek spojený se Sudetami na Prostějovsku a německými osadami na Vyškovsku, postihlo nucené vysídlení přes 5000 rodin z asi 30 vesnic.

Nucené stěhování v českých zemích osvobozením neskončilo. Po válce museli obnovené Československo i své majetky opustit téměř tři miliony Němců a desítky tisíc Maďarů.

Související

Vladimír Putin, ruský prezident

Putin si hraje na historika: Společnost národů selhala, osud ČSR je důkazem

Předválečná Společnost národů (SN), jíž dominovaly Británie a Francie, podle ruského prezidenta Vladimira Putina selhala v předcházení konfliktům a nynější systém mezinárodních vztahů je jedním z nejdůležitějších výsledků 2. světové války. Neúčinnost předválečného uspořádání šéf Kremlu podrobně ilustruje i na osudu Československa. Jako jeden z nejvýznamnějších pozitivních důsledků 2. světové války Putin vyzdvihuje OSN.

Více souvisejících

Mnichovská dohoda (29. září 1938) II. světová válka

Aktuálně se děje

před 26 minutami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 1 hodinou

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

včera

Trump zažaloval televizní stanici CBS

Republikánský kandidát a bývalý prezident USA Donald Trump podal žalobu proti televizní stanici CBS kvůli rozhovoru s jeho demokratickou rivalkou, viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Žaloba se týká rozhovoru odvysílaného v říjnu v pořadu 60 Minutes, který podle Trumpa „zavádějícím způsobem“ interpretoval Harrisové odpovědi.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy