Před 84 lety Mnichovská dohoda naporcovala Česko

Mnichovská dohoda, podepsaná v noci na 30. září 1938 představiteli Británie, Francie, Itálie a Německa, znamenala konec první republiky. Do země vstoupila německá vojska, Československo přišlo o velkou část území, armáda byla demobilizována. Na začátku října abdikoval prezident Edvard Beneš, kterého vystřídal právník Emil Hácha. Druhá republika byla podstatně menší než první. Vedle odstoupení pohraničních Sudet Německu přišlo Československo o velkou část jižního Slovenska, které na základě první vídeňské arbitráže odstoupilo Maďarsku.

Bezprostředně po Mnichovu vyvrcholily snahy slovenských politiků o autonomii, jež byla vyhlášena již 6. října takzvanou žilinskou dohodou a ústavně stvrzena na konci listopadu, kdy se název republiky změnil na Česko-Slovensko. Autonomii vedle Slovenské země (Slovenské krajiny) získala i Podkarpatská Rus. Šéfem slovenské vlády se stal Jozef Tiso, který po smrti Andreje Hlinky v roce 1938 stanul v čele jeho lidové strany. Ta se stala dominantní politickou silou a během podzimu zlikvidovala na Slovensku pluralitní stranický systém.

V únoru 1939 jednali slovenští ministři v čele s Tisem v Berlíně o finanční pomoci Slovensku, slib byl ale podmíněn rozbitím Česko-Slovenska. Druhá republika zanikla 14. března 1939 vyhlášením samostatného Slovenského státu, o den později přišla okupace zbytku Čech a Moravy a 16. března vydal Adolf Hitler výnos o zřízení protektorátu.

První, kdo museli opustit své domovy, byly obyvatelé českého pohraničí v důsledku mnichovské dohody z 29. září 1938. Mnichov znamenal pro neněmecké obyvatele, kteří se nechtěli stát druhořadými občany německé říše, nutnost urychleného opuštění majetku a přesídlení do českého vnitrozemí. Do konce roku 1938 pohraničí opustilo více než 114.500 Čechů, 11.500 německých antifašistů, 7000 Židů a přibližně tisíc osob jiných národností.

Po německé okupaci zbytku Česka v březnu 1939 plánovali nacisté postupnou germanizaci českého obyvatelstva, popřípadě přesídlení či likvidaci. Prvním krokem mělo být rozbití českého osídlení enklávami německých přistěhovalců (často z východní Evropy). Mezi prvními museli odejít lidé z okolí vojenských cvičišť v Brdech, u Milovic a u Vyškova, kde do května 1942 přišlo o domovy téměř 15.000 osob. Na Drahanské vrchovině na Moravě, kde chtěli okupanti vytvořit německý ostrůvek spojený se Sudetami na Prostějovsku a německými osadami na Vyškovsku, postihlo nucené vysídlení přes 5000 rodin z asi 30 vesnic.

Nucené stěhování v českých zemích osvobozením neskončilo. Po válce museli obnovené Československo i své majetky opustit téměř tři miliony Němců a desítky tisíc Maďarů.

Související

Vladimír Putin, ruský prezident

Putin si hraje na historika: Společnost národů selhala, osud ČSR je důkazem

Předválečná Společnost národů (SN), jíž dominovaly Británie a Francie, podle ruského prezidenta Vladimira Putina selhala v předcházení konfliktům a nynější systém mezinárodních vztahů je jedním z nejdůležitějších výsledků 2. světové války. Neúčinnost předválečného uspořádání šéf Kremlu podrobně ilustruje i na osudu Československa. Jako jeden z nejvýznamnějších pozitivních důsledků 2. světové války Putin vyzdvihuje OSN.

Více souvisejících

Mnichovská dohoda (29. září 1938) II. světová válka

Aktuálně se děje

před 1 minutou

Uprchlíci z Ukrajiny se registrují v Česku

V Česku už získalo dočasnou ochranu téměř 463 tisíc uprchlíků z Ukrajiny

Dočasnou ochranu v Česku za posledních sedm dní získalo 2288 uprchlíků před válkou na Ukrajině. Počet udělených víz tak proti předchozímu týdnu vzrostl o 94, před tím dva týdny klesal. Vyplývá to z údajů, které ministerstvo vnitra zveřejňuje na twitteru. Od únorového vpádu ruské armády na Ukrajinu dosud Česko vydalo 462.887 dočasných víz. Svým držitelům umožňují přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání či na trh práce v České republice.

před 20 minutami

před 31 minutami

před 49 minutami

Poslanecká sněmovna, ilustrační fotografie.

Poslance čeká schvalování návrhu státního rozpočtu na příští rok

Sněmovna bude schvalovat příští týden návrh státního rozpočtu na rok 2023 se schodkem 295 miliard korun. Poslanci se také vypořádají se spornou koaliční novelou služebního zákona, kterou vetoval prezident Miloš Zeman. Zrychleně ve stavu legislativní nouze by měli projednat vládní návrh na růst přídavků na děti. 

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Válka na Ukrajině: Následkem ruské invaze vznikají nedozírné škody na zdraví i majetku. Ilustrační foto

Den bojů na Ukrajině odpovídá měsíci války v Afghánistánu, konstatoval expert

Západ se mylně domníval, že dělostřelecká a tanková válka v Evropě se už nebude opakovat, a zmenšil své zásoby zbraní. Podle představitelů NATO je však množství dělostřelectva ve válce na Ukrajině, kterou před devíti měsíci rozpoutalo Rusko, naprosto ohromující. Napsal to list The New York Times (NYT), podle něhož se nyní Spojené státy a Severoatlantická aliance snaží vyzbrojit Ukrajinu i doplnit vlastní arzenál.

před 1 hodinou

Senát ČR

Babiš navrhl jednokolové volby do Senátu, vláda to zřejmě odmítne

K návrhu lídra opozičního hnutí ANO Andreje Babiše na zavedení jednokolových voleb do Senátu se koaliční vláda Petra Fialy (ODS) postaví zřejmě záporně. Změna by podle podkladů pro středeční schůzi kabinetu nevedla k předpokládaným cílům, nezajistila by vyšší legitimitu zvolených senátorů a volební účast by bylo možné zvednout účinnějšími způsoby. Zásadní změně volebního systému by měla navíc podle materiálu předcházet širší diskuse a odborné posouzení.

před 1 hodinou

Kyjev

V Kyjevě se čekají mrazy a silné sněžení, lidé stále nemají dost elektřiny

V Kyjevě se ode dneška očekává silné sněžení a teploty pod nulou ve dne i v noci, píše agentura Reuters. Miliony obyvatel ukrajinské metropole a jejího okolí přitom podle ní nadále nemají dostatečné dodávky elektřiny a tepla. To je důsledek dřívějších ruských vzdušných úderů na energetickou infrastrukturu země. Společnost Ukrenerho uvedla, že výrobci elektřiny jsou schopni pokrýt jen tři čtvrtiny potřeb spotřebitelů, což vyžaduje omezení a výpadky v dodávkách energií v celé zemi.

před 4 hodinami

Ekonomiky některých zemí díky konfliktu na Ukrajině posilují

Ekonomiky některých zemí díky konfliktu na Ukrajině posilují

Mnohé ekonomiky se potýkají s negativními dopady ruské invaze na Ukrajinu, několik vybraných zemí ale těží z přílivu ruských migrantů a jejich majetku. Gruzie, malá bývalá sovětská republika na jižní hranici Ruska, stejně jako Arménie či Turecko patří k několika zemím, jejichž ekonomiky zažívají při současných nepokojích rozkvět, uvedl server zpravodajské televize CNBC.

před 4 hodinami

Cenu Grand Prix získal Datart za kampaň Dopravart, Rychlart, Chytrart

Marketingové ceny Effie letos ovládl digitál. Cenu Grand Prix získal Datart za kampaň Dopravart, Rychlart, Chytrart

Jubilejní 25. ročník nejvýznamnější tuzemské marketingové soutěže Effie Awards Czech Republic zná své vítěze. Vyhlášení výsledků proběhlo ve středu 23. listopadu na tradičním galavečeru, který se opět konal v prostorách Kina Lucerna. Porota při této příležitosti udělila kromě 44 cen ve 12 soutěžních kategoriích i tři zvláštní ocenění. Grand Prix Effie 2022 získala agentura WMC Grey za kampaň Dopravart, Rychlart, Chytrart pro klienta Datart. 

před 5 hodinami

Dva litry vody denně jsou pro většinu lidí nadměrné množství, tvrdí studie

Pijete dva litry vody denně? Jde o plýtvání, tvrdí studie

Doporučení vypít osm sklenic vody denně je pro většinu lidí pravděpodobně přehnané. Informoval o tom list the Guardian s odvoláním na studii, podle které může tato rada například v Británii vést k tomu, že se každý den vyplýtvá 20 milionů litrů pitné vody.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Aktualizováno včera

Aktualizováno včera

Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina)

Rusko zaplatí za oběti stalinského hladomoru, uvedl zástupce Zelenského kanceláře

Rusko zaplatí za všechny oběti stalinského hladomoru i za současné zločiny na Ukrajině. U příležitosti 90. výročí ukrajinské národní tragédie, při níž ve 30. letech minulého století zemřely miliony lidí, to dnes uvedl šéf kanceláře prezidenta Volodymyra Zelenského Andrij Jermak. Ukrajinské ministerstvo zahraničí vyzvalo mezinárodní společenství, aby hladomor uznalo za genocidu.

Aktualizováno včera

včera

Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina)

Zelenskyj chce výrazně přísnější strop na ruskou ropu než G7

Ukrajina by ráda, aby strop na ruskou ropu přepravovanou po moři činil 30 až 40 dolarů za barel, řekl dnes prezident Volodymyr Zelenskyj. To je výrazně nižší částka, než navrhují vyspělé země ze skupiny G7, které hovoří o ceně 65 až 70 dolarů. Informovala o tom agentura Reuters. Nižší částka by znamenala tvrdší trest pro Moskvu, protože cílem je omezit příjmy z prodeje ropy, které pomáhají Rusku financovat válku na Ukrajině.

Aktualizováno včera

Tragický sesuv půdy na italském ostrově Ischia. Jeden mrtvý, dvanáct pohřešovaných

Po dnešním sesuvu půdy na italském ostrově Ischia zemřela nejméně jedna žena. Dalších 12 lidí se podle agentury ANSA pohřešuje, pátrají po nich záchranáři. Zhruba 200 lidem úřady nařídily evakuaci kvůli obavám z dalších sesuvů a zřícení dalších domů. České ministerstvo zahraničí neví o tom, že by se neštěstí dotklo některého z Čechů.

Zdroj: ČTK

Další zprávy