Dne 1. září 1939 se rozhořel největší ozbrojený konflikt lidských dějin. Druhá světová válka zmařila desítky milionů životů a přeorientovala celý svět. Touha po moci a vlivu zůstala, změnily se ale techniky k jejímu naplnění. V roce 2023, osmasedmdesát let od konce druhé světové války, stále čelíme jejím přímým důsledkům.
Před 84 lety začal nejrozsáhlejší a nejkrvavější konflikt historie lidstva. Někdejší německý diktátor Adolf Hitler jako záminku k plnohodnotné invazi do Polska využil přepadení vysílače v Gliwicích, města, které toho času ještě leželo na hranicích obou zemí, dnes se nachází hluboko v Polsku. Dle nacistické propagandy se ho měli dopustit polští vojáci. Doopravdy ale šlo o členy německé policie – gestapa, kteří se převlékli za Poláky.
Začátek druhé světové války se tak nesl ve jménu sabotáže a zrady. Ani zdaleka se nedá říct, že by Varšava byla na obranu státu proti západnímu sousedovi připravená. Když 17. září z východu zaútočila ještě Rudá armáda, jakékoli naděje Poláků vzaly za své a samostatnost jim nezůstala ani do listopadu téhož roku.
Tolik k invazi do Polska. Co ale znamenal celý tento konflikt?
Druhá světová válka změnila úplně vše. Do roku 1939 na světě existoval jediný stát, kterému se dalo říkat „supervelmoc“ – Spojené státy americké. Washington získal veškerou moc a vliv především díky vítězství v první světové válce. Američany vyneslo na vrchol. USA dlužily všechny důležité evropské země. Velká Británie a Francie zejména. Tyto země přišlo vítězství nad císařským Německem a Rakouskem-Uherskem draho a musely za něj platit i po válce. Podepsalo se to na rozložení sil v Evropě. Američané se rovněž ochotně podíleli na obnově Německa až do chvíle, kdy samy ekonomicky téměř padly. Neměla to být marná investice či podpora nepřítele – pouze podpora válkou zdevastované země, jejíž zdraví bylo pro rozložení sil v Evropě zásadní. A dodnes je.
I přes obrovské a brutální ztráty se na východě vzmáhala nová supervelmoc, ač za bohaté podpory Spojených států. Ruské impérium se roku 1917 rozpadlo a tamní dění dalo vzniknout Sovětskému svazu, rozdělené a zdevastované zemi. Po útoku Německa si sice Rudá armáda vedla doslova příšerně, do půl roku od útoku v červnu 1941 ale nastal zvrat a Sověti ukázali, že „matičku Rus“ dokážou ubránit.
Je to velice zjednodušené okénko do historie, potřebujeme si ho ale připomínat. Druhá světová válka nás ovlivňuje dodnes. Existuje například velice rozšířený narativ o tom, že se Francouzi velice rychle vzdávají. Nebo tvrzení o tom, že Italové neumí bojovat a neustále mění strany. Velká Británie se pak postavila proti Německu sama a v podstatě zachránila celou Evropu. Ano, heroismus Britů za druhé světové války byl obrovský a nasazení lidu nevídané. Zřejmě by se jim ale nepodařilo proti Třetí říši uspět bez pomoci zahraničních legionářů z padlých států – ať už Francie, Belgie, Československa nebo třeba Norska. To vše za asistence dalších spojenců z USA, Kanady, někdejšího Newfoundlandu, Austrálie, Nového Zélandu, Jižní Afriky či Britské Indie.
To, co druhá světová válka způsobila, cítíme naplno ještě dnes. Rozložení sil ve světě, ekonomické a politické bloky, boj proti terorismu – nic z toho by dnes neexistovalo, respektive ne v takové míře. Zatímco se z německého agresora postupně stal „poslušný beránek“, Francouzům a Britům se dařilo zasít nenávist mezi Palestinci a Židy na Blízkém východě. Spojené státy prosazovaly už tehdy obrovský vliv, na východě rostl další z hegemonů, který měl ovlivnit geopolitické dění na pět dekád dopředu.
Se vznikem Sovětského svazu a následně komunistického, chcete-li socialistického východního bloku, se svět definitivně rozdělil na Západ a Východ. Napříč oběma bloky rostla nenávist vůči Američanům a Rusům, zatímco si Čína žila tak trochu svým životem a globální jih podléhal největším světovým mocnostem, především tedy ekonomicky. Mezitím v Evropě vznikal zárodek bloku, jehož pevnou součástí je i Česká republika, ač jako země bývalého východního bloku. Během padesátých a šedesátých let minulého století se dva znepřátelené národy začaly usmiřovat a položili tak základy Evropského společenství, od roku 1992 lépe známého coby Evropská unie. Francouzi a Němci se dokázali přenést přes veškerou vzájemnou zášť a vytvořit velký ekonomický, politický a mocenský blok přímo na evropském kontinentu. Takovou situaci Evropa ještě řádně nepocítila.
Na původních šest zemí – tedy Francii, Západní Německo, Itálii, Belgii, Nizozemsko a Lucembursko – se nabalily další a další. Idea volného obchodu byla pochopitelně velice lákavá. Problém postupné evropské integrace ale není dostatečně jednoduchý na to, abychom ho tady rozebírali. Každopádně po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 skončila nebezpečná studená válka, o pár stupňů chladnější než druhá světová. Zdálo se, že se svět ustálí, druhá světová válka přestane hýbat našimi životy, a nebudeme se bát o holé životy.
Evropská unie si od roku 1991 tak trochu žila svým životem, přibírala nové členy. Spojené státy a ostatní země se přizpůsobily novému „světovému pořádku“. Mimo jiné záleželo i na obnově znovu vzniklé Ruské federace, do níž začaly proudit západní investice – není třeba si to vyčítat, šlo o jasnou příležitost a Moskva po nějakou dobu měla na západě otevřené dveře. Dokud se Severoatlantická aliance a Evropská unie nezačaly „rozpínat“, jak zní oficiální verze Kremlu. Evropeizace a westernizace Ukrajiny, ačkoliv dobrovolná a demokratická, narušila zájmy nové rostoucí velmoci – Ruské federace. Nejrozlehlejší země na světě, jíž chybí přátelé.
Související
Fico otočil a podporuje Ukrajinu. Anebo ne?
Fiala získal srdce členů ODS, český volič ho ale odmítá. Musí přeskočit zeď a dostat se k lidem
komentář , II. světová válka , válka , USA (Spojené státy americké) , Sovětský svaz , historie
Aktuálně se děje
před 27 minutami
Rusko údajně sestřelilo desítky dronů z Ukrajiny
před 1 hodinou
Biden se postaví Trumpovi? Chce se s ním setkat tváří v tvář
před 1 hodinou
OSN spočítala, jak dlouho potrvá renovace Pásma Gazy
před 2 hodinami
Rusové provedli další útoky na energetickou infrastrukturu Ukrajiny
před 3 hodinami
Bez Číny by invaze na Ukrajinu byla pro Rusko náročná, zní z USA
před 5 hodinami
Předpověď počasí: Bude tepleji a beze srážek, míní meteorologové
před 11 hodinami
Ukrajina dostane od Španělska rakety Patriot
včera
Počasí: Česko čeká poslední mrazivá noc. Pod nulou bude jen na západě
včera
Vinaři vyúčtovali ztráty. Mráz způsobil škody za více než dvě miliardy
včera
Policie večer evakuovala nádraží v Plzni. Někdo vyhrožoval bombou
Aktualizováno včera
Lipavský: Ruský imperialismus je největší hrozbou. Je v zájmu Evropy, aby se Ukrajina ubránila Rusku
včera
Biden poprvé prohlásil, že bude debatovat s Trumpem. Termíny už jsou známé
včera
Válek zmínil, jak české zdravotnictví těží z členství v EU
včera
Erdogan v květnu do Bílého domu nedorazí, potvrdili Turci
včera
Voráček pomalu zavírá dveře za svou hráčskou kariérou. Na 99 procent se na led nevrátí
včera
Rusové cílí na ukrajinskou železnici. Útoky si vyžádaly mrtvé i zraněné
včera
Na Mělnicku leželo bezvládné tělo u havarovaného auta. Případ řeší policie
včera
Kreml: Přístup Ukrajiny k raketám ATACMS válku nezmění
včera
Extrémní počasí spaluje Asii. Kvůli vedrům umírají desítky lidí
včera
Maďarsko převezme otěže EU. Szijjártó řekl, na co se během předsednictví zaměří
Maďarsko, které se chystá převzít předsednictví v Radě EU ve druhé polovině tohoto roku, se zaměří na klíčová témata pro střední Evropu, jako je boj proti migraci, rozšiřování EU na západní Balkán a zajištění energetické bezpečnosti.
Zdroj: Libor Novák