Ukrajina a Rusko si přehazují vinu za problémy v mírových jednáních. Trump mlčí, Kyjev se bojí nejhoršího

"Jasně jsem ukázal, že jsme připraveni zastavit palbu. Ale nyní uvidíte, že [ruský prezident Vladimir] Putin připravený není," prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při setkání s mezinárodními novináři v Kyjevě. "A opravdu bych chtěl, aby teď, když Putin odmítl příměří, prezident Trump na něj uvalil silné sankce, místo aby je rušil."

Moskva však obviňuje Ukrajinu. "Neonacistický režim v Kyjevě" vede podle mluvčí ruského ministerstva zahraničí Mariji Zacharovové "teroristickou kampaň proti ruským civilistům a energetické infrastruktuře."

Ukrajinská strategie je zřejmá – ukázat, že nebrání mírovému procesu. "Je to celé divadlo kolem Trumpovy myšlenky na mírová jednání. Ukrajina chce dokázat, že není tím, kdo kazí jednání," říká Mykola Bělieskov, analytik Ukrajinského národního institutu pro strategická studia.

Jenže v Kyjevě panuje obava, že Trump o Ukrajinu ve skutečnosti nestojí a může se přiklonit k Moskvě.

Trumpova administrativa zatím nepožádala Kongres o žádnou novou vojenskou pomoc pro Ukrajinu. Co nyní přichází, je stále výsledkem rozhodnutí předchozího prezidenta Joea Bidena. Nejvýznamnější americká podpora v podobě zpravodajských informací – například varování před ruskými raketovými útoky – už byla Trumpem dříve dočasně pozastavena.

Místo toho Washington předložil Ukrajině nový návrh dohody, o němž informoval list Financial Times. Tento návrh nezahrnuje žádné bezpečnostní záruky ani finanční pomoc, ale USA by v jeho rámci získaly kontrolu nad ukrajinskými přírodními zdroji.

Ukrajinští představitelé se k návrhu oficiálně nevyjádřili, ale soukromě jej označují za "vydírání" a "katastrofu."

Ukrajinský poslanec Jaroslav Železňak, který měl možnost do návrhu nahlédnout, prohlásil: "Já osobně bych pro něj nikdy nehlasoval."

Proti tlaku USA se ozývají i další hlasy. "Ukrajina není jen území se surovinami, které jsou pro někoho zajímavé, jako tomu bylo během první a druhé světové války. Dnes, na prahu (a možná už i během) třetí světové války, je to stát se silnou armádou a společností, která je schopná bránit své místo ve světě," uvedl opoziční poslanec Volodymyr Vjatrovyč.

Zelenskyj se zatím drží diplomatického přístupu. "Musíme být praktičtí... ne nervózní. Tento návrh dohody potřebuje pečlivou práci. Musíme jednat diskrétně," řekl na tiskové konferenci. "Ale nechci, aby si Američané mysleli, že jsme proti něčemu. Nechceme vyslat žádný signál, který by mohl způsobit zastavení pomoci nebo sdílení zpravodajských informací s Ukrajinou."

Podle nejnovější zprávy amerického Úřadu ředitele národních zpravodajských služeb se jak Putin, tak Zelenskyj snaží pokračovat v jednáních s USA, ale oba stále vidí větší rizika v neuspokojivé dohodě než v pokračování války.

Pro Rusko přináší pozitivní vývoj na bojišti strategickou výhodu, zatímco Ukrajina se obává, že by přijetí ruských podmínek bez silných bezpečnostních záruk vedlo k budoucí nestabilitě a domácím protestům.

Ukrajina proto přehodnocuje svůj přístup. Místo spoléhání na NATO, jehož vstup Trump blokuje, začíná hledat oporu u evropských lídrů.

Mezitím se Moskva snaží diktovat vlastní podmínky. Putin nyní požaduje, aby byla Ukrajina dočasně pod správou OSN, kde by se měly konat "demokratické volby" před uzavřením jakékoli mírové dohody. O tom, že sám zůstává u moci díky zmanipulovaným volbám, však nehovoří.

I když USA zprostředkovaly částečné příměří, neexistuje žádný mechanismus pro jeho monitorování.

Kreml obviňuje Ukrajinu z útoků na ruské energetické cíle v Belgorodské oblasti a na okupovaném Krymu. Kyjev tato tvrzení odmítá jako "ruské lži."

Podle poradce Zelenského Dmytra Lytvyna Rusko od 18. března "nejméně osmkrát" zasáhlo ukrajinskou energetickou infrastrukturu, přestože Putin předtím tvrdil, že útoky zastavil.

"Každou noc naše protivzdušná obrana sestřelí téměř stovku útočných dronů – a mnoho z nich pravděpodobně mířilo na další energetická zařízení," dodal Lytvyn.

Klíčovou otázkou zůstává, na čí stranu se Trump skutečně přikloní. V Kyjevě roste přesvědčení, že se spíše naklání směrem k Moskvě.

"Chceme, aby Američané stáli na naší straně. A i kdyby se rozhodli být uprostřed, pak uprostřed znamená uprostřed – ne blíž ke Kremlu. To je důležité," prohlásil Zelenskyj.

Na otázku, zda má bližší vztah s Trumpem on, nebo Putin, odpověděl vyhýbavě: "Nevím, těžko říct... Nemám s Trumpem dostatečně blízký vztah, abych mohl posoudit, jak blízko má k Putinovi."