Není to jen Kanada nebo Čína. Trump v tichosti vede obchodní válku ještě s jednou zemí

Zemědělství je klíčovým bojištěm v obchodní válce mezi USA a Indií, přičemž od 2. dubna mají vstoupit v platnost odvetná cla. Trump podle BBC dlouhodobě označuje Indii za „krále cel“ a „velkého zneuživatele“ obchodních vztahů.

Indie se desítky let chrání vysokými dovozními cly, která mají zajistit potravinovou bezpečnost a chránit živobytí milionů malých farmářů. V 50. a 60. letech byla Indie závislá na potravinové pomoci, ale postupně se stala zemědělskou velmocí. Dnes nejenže dokáže uživit 1,4 miliardy obyvatel, ale je osmým největším exportérem zemědělských produktů na světě.

Navzdory těmto úspěchům zůstává produktivita indického zemědělství nízká. Malá průměrná výměra farem – méně než hektar oproti více než 46 hektarům v USA – snižuje efektivitu. Zemědělství zaměstnává téměř polovinu indické pracovní síly, ale přispívá jen 15 % k HDP.

Indie proto udržuje vysoká dovozní cla, která se pohybují od 0 % do 150 %. Průměrná celní sazba na americké zemědělské produkty je 37,7 %, zatímco USA uvalují na indické zboží jen 5,3 %.

Indie a USA sice jednají o obchodní dohodě, ale zatímco Indie do USA vyváží rýži, krevety, med a koření, Amerika chce prosadit vývoz „velkých komodit“, jako je kukuřice, pšenice a bavlna.

Jenže indičtí experti varují, že takové požadavky ignorují rozdíly mezi zemědělskými politikami obou zemí. USA masivně dotují své farmáře a subvencují některé plodiny až do výše 100 % výrobních nákladů. To by mohlo zničit drobné indické farmáře, kteří se nemohou rovnat americké průmyslové produkci.

„Indie by neměla ustoupit americkému tlaku,“ varuje analytik Ajay Srivastava. „Otevření trhu by mohlo ohrozit potravinovou bezpečnost, zničit miliony pracovních míst a zaplavit domácí trh levným dovozem.“

Indie musí modernizovat zemědělství, zlepšit produktivitu a podpořit konkurenceschopnost. Podle odborníků by mohla zvýšit přebytky a stát se ještě větším exportérem.

Trumpova administrativa ale nehodlá čekat. Indie proto bude muset ve vyjednávání „hrát tvrdě“, aby našla kompromis – možná nabídnout USA ústupky v jiných oblastech, ale neohrozit svou zemědělskou politiku. V obchodních jednáních, stejně jako v zemědělství, platí, že trpělivost přináší nejlepší úrodu.