Rusko chce legalizovat Tálibán. Už delší dobu ho zve na jednání a mezinárodní fóra

„Nejvyšší soud Ruské federace obdržel a přijal k projednání správní žalobu generálního prokurátora Ruské federace na pozastavení zákazu činnosti hnutí Taliban,“ uvedl soud ve svém prohlášení podle serveru Politico.

Záměr vyškrtnout Tálibán ze seznamu teroristických organizací podpořily už minulý týden i ruská ministerstva zahraničí a spravedlnosti. Návrh byl předložen prezidentu Vladimiru Putinovi, který koncem loňského roku podepsal zákon umožňující právě takovéto revize u organizací, které dříve figurovaly na ruské „černé listině“. Informovala o tom ruská agentura TASS.

Podle předsedy zahraničního výboru Dumy Leonida Sluckého má nová úprava umožnit právní kontakt s Tálibánem, který v Afghánistánu vládne. O zrušení zákazu může rozhodnout soud na návrh generálního prokurátora, pokud existují důkazy, že daná organizace přestala šířit nebo podporovat terorismus.

Tálibán byl v Rusku oficiálně označen za teroristickou organizaci v roce 2003 kvůli jeho údajné podpoře separatismu na severním Kavkazu. V posledních letech se však postoj Moskvy změnil. Od návratu Tálibánu k moci v Afghánistánu v roce 2021 obnovilo Rusko s touto islamistickou skupinou diplomatické styky, hostilo její delegace a umožnilo jí účast na některých mezinárodních fórech.

Tálibán zůstává problémem pro Západ i Rusko, i když z různých důvodů. Západní země ho nadále považují za represivní skupinu, která porušuje lidská práva, zejména práva žen a dívek, a neumožňuje demokratické volby ani svobodu projevu. USA a EU jej zatím neuznaly jako legitimní vládu Afghánistánu.

Rusko se sice snaží udržovat s Tálibánem pragmatické vztahy, zejména kvůli bezpečnostním a geopolitickým zájmům ve střední Asii, zároveň ale čelí vnitřním obavám, že by radikalizace mohla opět ohrozit jeho jižní regiony, zejména Kavkaz. Vyškrtnutí Tálibánu ze seznamu teroristů tak může být vnímáno jako geopolitický kalkul – nikoli jako potvrzení důvěry.