Čtyři roky vězení, milionové pokuty, konec kanditatury. Le Penová si u soudu vyslechla trest

V Paříži padl rozsudek, který může zásadně změnit politickou budoucnost Francie. Marine Le Pen, klíčová postava krajní pravice a lídryně strany Národní sdružení (RN), byla shledána vinnou ze zpronevěry finančních prostředků Evropské unie. Soud jí vyměřil pětiletý zákaz výkonu veřejné funkce, čtyřletý trest odnětí svobody, z toho dva roky podmíněně s domácím vězením, a pokutu ve výši 100 000 eur (cca 2,5 milionu korun). Verdikt je pro Le Pen drtivou ranou, neboť byla favoritkou prezidentských voleb v roce 2027.

Její strana RN byla navíc odsouzena k pokutě dvou milionů eur za zpronevěru částky 4,1 milionu eur, kterou měla neoprávněně využívat. Obhájce Le Pen oznámil, že se politička proti rozhodnutí odvolá. Proces, který trval více než šest týdnů, se týkal nejen Le Pen, ale také dalších 24 osob, včetně devíti členů Evropského parlamentu a dvanácti jejich asistentů.

Předsedkyně soudu Bénédicte de Perthuis podle CNN ve zdůvodnění rozsudku uvedla, že jednání Le Pen představuje „vážný a trvalý útok na pravidla demokratického života v Evropě, a především ve Francii.“ Upozornila, že zákaz kandidatury byl nezbytný kvůli „veřejnému neklidu“, který by mohl nastat, pokud by se do úřadu dostala osoba odsouzená za zpronevěru.

Rozhodnutí však samo o sobě vyvolalo vlnu neklidu a odporu mezi příznivci krajní pravice. Předseda RN Jordan Bardella, blízký spojenec Le Pen, označil rozsudek za „popravu francouzské demokracie.“ Její neteř Marion Maréchal, která působí jako europoslankyně za konkurenční krajně pravicovou stranu, prohlásila, že Le Pen byla odsouzena pouze za to, že „přivedla naši stranu na cestu k vítězství.“

Le Pen se při příchodu k soudu tvářila klidně a zdravila své příznivce, avšak během líčení se podle svědků postupně stávala podrážděnější. Soudkyně de Perthuis strávila více než hodinu detailním popisem zpronevěry, což Le Pen vedlo k opakovanému nesouhlasnému vrtění hlavou.

Předsedkyně soudu zdůraznila, že soud musel zvážit dvě rizika – riziko, že by se do vysoké politické funkce dostala osoba odsouzená za finanční podvod, a riziko „závažného narušení veřejného pořádku,“ pokud by byla favoritka prezidentských voleb vyloučena z kandidatury.

Le Pen po vynesení rozsudku opustila soudní síň a odjela do sídla své strany v Paříži, kde se vyhnula otázkám novinářů.

Případ představuje politický otřes pro francouzskou pátou republiku. Zjištění soudu ukázala, že Le Pen využívala finance Evropského parlamentu k platbě čtyř stranických zaměstnanců, mezi nimiž byl i její osobní asistent a bodyguard. Peníze, které měly být určeny pro asistenty europoslanců, byly tedy přesměrovány do činnosti RN ve Francii.

Celková výše zpronevěřených prostředků přesáhla čtyři miliony eur a podvodné jednání mělo podle soudu probíhat déle než jedenáct let. Rozsudek prakticky znemožňuje Le Pen pokusit se v roce 2027 o čtvrtou kandidaturu na francouzskou prezidentku, zejména v době, kdy Emmanuel Macron kvůli ústavním omezením nemůže usilovat o třetí funkční období.

Le Pen označila případ za politicky motivovaný a přirovnala jej k „honům na čarodějnice,“ což je rétorika často používaná americkým prezidentem Donaldem Trumpem, jenž čelí vlastním právním problémům.

Po rozsudku se Le Pen rychle zastali její spojenci z evropské pravice. Maďarský premiér Viktor Orbán zveřejnil na sociální síti X zprávu „Je suis Marine“ (Jsem Marine), zatímco italský krajně pravicový lídr Matteo Salvini rozhodnutí tvrdě odsoudil.

Podporu Le Pen vyjádřila i americká administrativa, především viceprezident JD Vance, který opakovaně obhajoval krajně pravicové strany v Evropě, včetně německé Alternativy pro Německo (AfD). Trumpova vláda navíc kritizovala rozhodnutí o opakování rumunských prezidentských voleb, kde nečekaně zvítězil kandidát krajní pravice.

Do debaty o případu se zapojila i ruská vláda, když Kreml označil rozsudek za důkaz toho, že „Evropa pošlapává demokratické normy.“

Rozhodnutí odsoudit Le Pen na pět let vyvolalo polemiku i uvnitř francouzského politického spektra. Dokonce i někteří bývalí ministři Macronovy vlády v minulosti kritizovali možnost jejího vyloučení z voleb. Současný ministr spravedlnosti Gérald Darmanin už v listopadu prohlásil, že by bylo „hluboce šokující,“ kdyby Le Pen ztratila právo kandidovat.

Francouzská politická scéna má bohatou historii finančních skandálů. Bývalý prezident Nicolas Sarkozy byl v roce 2021 odsouzen za korupci a ovlivňování soudního procesu, přičemž dostal tříletý trest, z něhož dva roky byly podmíněně. Nakonec ale nemusel do vězení a trest si odpykává s monitorovacím náramkem.

Rozsudek proti Le Pen představuje jednu z největších politických ran pro francouzskou krajní pravici za poslední roky a výrazně mění dynamiku nadcházejících prezidentských voleb. Zůstává otázkou, zda se Le Pen skutečně podaří v odvolacím řízení zvrátit svůj zákaz kandidatury, nebo zda bude její politická kariéra nenávratně poškozena.

Související

Demonstrace, ilustrační foto

Nepokoje ve Francii nepolevují. Tisíce studentů dál vyráží do ulic, ministr slibuje řešení

Francouzští středoškoláci již desátý den pokračují v masivních protestech a blokádách škol napříč celou zemí. Demonstrace namířené proti špatnému stavu národního vzdělávacího systému, chronickému nedostatku učitelů a zchátralým budovám vyvrcholily v čtvrtek průvody ve velkých městech. V Paříži se na náměstí Bastily shromáždilo přibližně dvacet pět tisíc studentů, kteří požadují zásadní reformy. Celkově se čtvrtečních protestních akcí po celé Francii podle úřadů zúčastnilo přes sedmdesát tisíc lidí.
Brexit

Francie vyzvala Británii k návratu do EU

Francouzský ministr financí Roland Lescure veřejně vyzval Spojené království k návratu do Evropské unie. Reagoval tak na nedávná prohlášení britského premiéra Andyho Burnhama, který otevřel možnost přehodnocení dosavadních vztahů s evropským blokem včetně vypsání nového referenda. 

Více souvisejících

Francie ,  Marine Le Pen

Aktuálně se děje

před 54 minutami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump čelí po oznámení dohody s Putinem kritice ze světa i z řad zákonodárců

Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa schválit dovoz ruské nafty do Spojených států představuje zcela zásadní a překvapivý obrat v jeho dosavadní zahraniční i hospodářské politice. Tento krok přichází pouhé tři týdny poté, co šéf Bílého domu podepsal novou legislativu zavádějící dodatečné americké sankce a cla na státy, které nakupují ruskou ropu a plyn. Podle nejnovějšího vyjádření amerického prezidenta však ruský prezident Vladimir Putin souhlasil s tím, že v nadcházejících měsících dodá na americký i světový trh stovky tisíc tun nafty.

před 2 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump zkritizoval Norsko za rozhodnutí udělit Nobelovu cenu za mír někomu, o kom nikdy neslyšel

Americký prezident Donald Trump ostře zkritizoval Norsko a rozhodnutí udělit letošní Nobelovu cenu za mír, kterou označil za nesmazatelnou skvrnu na pověsti severské země. Ocenění letos obdržela bývalá jihoafrická právnička a někdejší vysoká komisařka OSN pro lidská práva Navi Pillayová, což u šéfa Bílého domu vyvolalo vlnu silné nevoli a otevřeného rozhořčení.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump zmírnil sankce proti Rusku, nakoupí od něj miliony tun nafty. Dar Putinovi, reaguje Zelenskyj

Americký prezident Donald Trump oznámil dosažení dohody s ruským protějškem Vladimirem Putinem o okamžitých dodávkách ruské nafty na globální trhy, což má pomoci snížit vysoké ceny pohonných hmot před nadcházejícími volbami. Tento krok představuje výrazný obrat v dosavadním americkém sankčním postoji vůči Moskvě, přičemž Washington zároveň přistoupil k dočasnému uvolnění některých sankčních pravidel platných od začátku konfliktu na Ukrajině.

před 4 hodinami

Volby, ilustrační fotografie.

Online Začal druhý den voleb. Zatím nehlasovala ani polovina voličů

V České republice se dnes v osm hodin ráno znovu otevřely volební místnosti, čímž začal druhý den letošních komunálních voleb a prvního kola voleb do Senátu. Občané tak mají poslední hodiny na to, aby odevzdali své hlasy a rozhodli o složení místních zastupitelstev, přičemž ve třetině volebních obvodů si volí také nové senátory.

před 5 hodinami

Aktualizováno včera

Volby, ilustrační fotografie.

Komunální volby mají první den za sebou. Nakonec volil i prezident Pavel

V České republice začaly úderem 14. hodiny dvoudenní volby do obecních zastupitelstev, které rozhodnou o složení místních radnic na příští čtyři roky. Souběžně s nimi se ve dvaceti sedmi obvodech koná také první kolo senátních voleb, jež napoví, jak výrazně se obmění třetina horní parlamentní komory. Volební místnosti po celé zemi zůstanou otevřené v pátek do 22. hodiny a v sobotu od 8. do 14. hodiny, kdy se hlasovací urny definitivně uzavřou. Celý průběh voleb pro vás budeme sledovat v online přenosu.

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie

Proti Anglii ve Wembley neměli Češi žádnou šanci. Prohru odstartoval Coufalův vlastňák

Byl to jednoznačně nejnevydařenější zápas z celého rekordně dlouhého reprezentačního srazu. Přestože i předešlé tři zápasy s Chorvatskem (1:2), Anglií (0:2) a Španělskem (1:3) skončily prohrou, byly v nich k vidění pozitivní momenty ukazující, jakým směrem se chce reprezentace pod novým španělským koučem Santim Deniou prezentovat. Bohužel to samé se ale říct o závěrečném zápase v rámci tohoto reprezentačního okna na přelomu září a října nedá. 

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Každý, kdo používá termín umělá inteligence, je nepřítel, prohlásil Trump

Americký prezident Donald Trump stupňuje svůj tlak na změnu terminologie v oblasti moderních technologií. Na své sociální síti Truth Social prohlásil, že Bílý dům bude považovat za nepřítele každého, kdo místo nově vyžadovaného označení „superinteligence“ nadále používá tradiční termín umělá inteligence. Prohlášení navazuje na řadu předchozích kroků, kterými se administrativa snaží přemodelovat veřejnou debatu o pokročilých jazykových modelech.

včera

Jared Kushner, zeť Donalda Trumpa

Witkoff a Kushner se scházejí s ukrajinskými vyjednavači. Budou řešit možnosti, jak ukončit válku

Zvláštní vyslanec amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff a prezidentův zeť Jared Kushner se v pátek na Floridě scházejí s vysoce postavenými ukrajinskými vyjednavači a evropskými činiteli na dvoudenním jednání o nových návrzích k ukončení války na Ukrajině. Setkání v soukromém rezortu v Miami má za cíl formulovat sjednocený mírový plán ještě před nadcházející zimou a blížícími se americkými kongresovými volbami.

včera

Volby, ilustrační fotografie.

Voliči se u voleb mohou prokázat i eDokladem, pokud jej mají aktualizovaný

Při probíhajících volbách se voliči v České republice mohou u okrskových volebních komisí opět plnohodnotně prokázat digitálním občanským průkazem v mobilní aplikaci eDoklady. Státní správa v této souvislosti vydala soubor klíčových doporučení, které mají občanům zajistit hladký a bezproblémový průběh identifikace ve volební místnosti. Aby ověření totožnosti proběhlo bez zbytečných prodlev, je nutné provést několik technických kroků ještě před samotným odchodem z domova.

včera

Václav Klaus

Komunální volby má za sebou Zeman i Klaus. Odvolila i řada lídrů stran

Probíhající komunální a senátní volby v České republice přilákaly již během pátečního odpoledne k volebním urnám řadu významných politických osobností i bývalých hlav státu. Mezi prvními hlasujícími se objevili někdejší prezidenti Miloš Zeman a Václav Klaus, ale i lídři politických stran jako Tomio Okamura, Zdeněk Hřib či Robert Šlachta. Návštěvu volebních místností mnozí z nich využili k vyjádření svých politických očekávání i k věcným či kritickým komentářům.

včera

Petr Pavel volí ve volbách do Poslanecké sněmovny

Pavel kvůli volbám přiletěl z Afriky. Po odhlasování se vrací zpět na dovolenou

Prezident Petr Pavel v pátek odpoledne překvapivě přerušil soukromou dovolenou v Maroku a vrátil se do České republiky, aby se zúčastnil komunálních voleb. Hlava státu odevzdala svůj hlas v domovské obci Černouček na Litoměřicku kolem čtvrt na tři odpoledne, tedy jen krátce po otevření volebních místností. Pavel tak reagoval na silnou vlnu kritiky ze strany politiků i veřejnosti, která se snesla na jeho původní oznámení, že se hlasování kvůli zahraniční cestě nezúčastní.

včera

Rusko, Kreml

Rusko tvrdí, že o plicní mor nejde. Přesto zavádí přísná opatření

Úmrtí osmadvacetileté pracovnice Protimorového ústavu pro Sibiř a Dálný východ ve městě Šelechov v Irkutské oblasti vyvolalo mezinárodní znepokojení a obavy z možného šíření moru. Ačkoli místní představitel zpočátku spojil úmrtí mladé vědkyně s touto nebezpečnou nákazou, ruské úřady jakýkoliv výskyt moru odmítají. Ruská národní služba pro ochranu spotřebitelů a lidské zdraví Rospotrebnadzor uvedla, že zaměstnankyně podlehla zápalu plic neznámého původu.

včera

Trump neuspěl ani letos. Nobelovu cenu za mír obdržela bývalá vysoká komisařka OSN

Držitelkou prestižní Nobelovy ceny za mír se stala bývalá vysoká komisařka Organizace spojených národů pro lidská práva a jihoafrická právnička Navanethem „Navi“ Pillayová. Norský Nobelův výbor jí ocenění udělil za její celoživotní úsilí při prosazování míru, spravedlnosti a mezinárodního práva. Předseda výboru Jørgen Watne Frydnes při oficiálním vyhlášení v Oslu zdůraznil její výjimečnou odvahu a pevný morální kompas. Oceněná právnička reagovala na zprávu o svém vítězství s nadhledem a zpočátku vyjádřila pochybnosti, zda nejde o žert.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy