Čtyři roky vězení, milionové pokuty, konec kanditatury. Le Penová si u soudu vyslechla trest

V Paříži padl rozsudek, který může zásadně změnit politickou budoucnost Francie. Marine Le Pen, klíčová postava krajní pravice a lídryně strany Národní sdružení (RN), byla shledána vinnou ze zpronevěry finančních prostředků Evropské unie. Soud jí vyměřil pětiletý zákaz výkonu veřejné funkce, čtyřletý trest odnětí svobody, z toho dva roky podmíněně s domácím vězením, a pokutu ve výši 100 000 eur (cca 2,5 milionu korun). Verdikt je pro Le Pen drtivou ranou, neboť byla favoritkou prezidentských voleb v roce 2027.

Deník Shopaholičky

Její strana RN byla navíc odsouzena k pokutě dvou milionů eur za zpronevěru částky 4,1 milionu eur, kterou měla neoprávněně využívat. Obhájce Le Pen oznámil, že se politička proti rozhodnutí odvolá. Proces, který trval více než šest týdnů, se týkal nejen Le Pen, ale také dalších 24 osob, včetně devíti členů Evropského parlamentu a dvanácti jejich asistentů.

Předsedkyně soudu Bénédicte de Perthuis podle CNN ve zdůvodnění rozsudku uvedla, že jednání Le Pen představuje „vážný a trvalý útok na pravidla demokratického života v Evropě, a především ve Francii.“ Upozornila, že zákaz kandidatury byl nezbytný kvůli „veřejnému neklidu“, který by mohl nastat, pokud by se do úřadu dostala osoba odsouzená za zpronevěru.

Rozhodnutí však samo o sobě vyvolalo vlnu neklidu a odporu mezi příznivci krajní pravice. Předseda RN Jordan Bardella, blízký spojenec Le Pen, označil rozsudek za „popravu francouzské demokracie.“ Její neteř Marion Maréchal, která působí jako europoslankyně za konkurenční krajně pravicovou stranu, prohlásila, že Le Pen byla odsouzena pouze za to, že „přivedla naši stranu na cestu k vítězství.“

Le Pen se při příchodu k soudu tvářila klidně a zdravila své příznivce, avšak během líčení se podle svědků postupně stávala podrážděnější. Soudkyně de Perthuis strávila více než hodinu detailním popisem zpronevěry, což Le Pen vedlo k opakovanému nesouhlasnému vrtění hlavou.

Předsedkyně soudu zdůraznila, že soud musel zvážit dvě rizika – riziko, že by se do vysoké politické funkce dostala osoba odsouzená za finanční podvod, a riziko „závažného narušení veřejného pořádku,“ pokud by byla favoritka prezidentských voleb vyloučena z kandidatury.

Le Pen po vynesení rozsudku opustila soudní síň a odjela do sídla své strany v Paříži, kde se vyhnula otázkám novinářů.

Případ představuje politický otřes pro francouzskou pátou republiku. Zjištění soudu ukázala, že Le Pen využívala finance Evropského parlamentu k platbě čtyř stranických zaměstnanců, mezi nimiž byl i její osobní asistent a bodyguard. Peníze, které měly být určeny pro asistenty europoslanců, byly tedy přesměrovány do činnosti RN ve Francii.

Celková výše zpronevěřených prostředků přesáhla čtyři miliony eur a podvodné jednání mělo podle soudu probíhat déle než jedenáct let. Rozsudek prakticky znemožňuje Le Pen pokusit se v roce 2027 o čtvrtou kandidaturu na francouzskou prezidentku, zejména v době, kdy Emmanuel Macron kvůli ústavním omezením nemůže usilovat o třetí funkční období.

Le Pen označila případ za politicky motivovaný a přirovnala jej k „honům na čarodějnice,“ což je rétorika často používaná americkým prezidentem Donaldem Trumpem, jenž čelí vlastním právním problémům.

Po rozsudku se Le Pen rychle zastali její spojenci z evropské pravice. Maďarský premiér Viktor Orbán zveřejnil na sociální síti X zprávu „Je suis Marine“ (Jsem Marine), zatímco italský krajně pravicový lídr Matteo Salvini rozhodnutí tvrdě odsoudil.

Podporu Le Pen vyjádřila i americká administrativa, především viceprezident JD Vance, který opakovaně obhajoval krajně pravicové strany v Evropě, včetně německé Alternativy pro Německo (AfD). Trumpova vláda navíc kritizovala rozhodnutí o opakování rumunských prezidentských voleb, kde nečekaně zvítězil kandidát krajní pravice.

Do debaty o případu se zapojila i ruská vláda, když Kreml označil rozsudek za důkaz toho, že „Evropa pošlapává demokratické normy.“

Rozhodnutí odsoudit Le Pen na pět let vyvolalo polemiku i uvnitř francouzského politického spektra. Dokonce i někteří bývalí ministři Macronovy vlády v minulosti kritizovali možnost jejího vyloučení z voleb. Současný ministr spravedlnosti Gérald Darmanin už v listopadu prohlásil, že by bylo „hluboce šokující,“ kdyby Le Pen ztratila právo kandidovat.

Francouzská politická scéna má bohatou historii finančních skandálů. Bývalý prezident Nicolas Sarkozy byl v roce 2021 odsouzen za korupci a ovlivňování soudního procesu, přičemž dostal tříletý trest, z něhož dva roky byly podmíněně. Nakonec ale nemusel do vězení a trest si odpykává s monitorovacím náramkem.

Rozsudek proti Le Pen představuje jednu z největších politických ran pro francouzskou krajní pravici za poslední roky a výrazně mění dynamiku nadcházejících prezidentských voleb. Zůstává otázkou, zda se Le Pen skutečně podaří v odvolacím řízení zvrátit svůj zákaz kandidatury, nebo zda bude její politická kariéra nenávratně poškozena.

Deník Shopaholičky

Související

Bojový letoun Rafale F2

Ukrajina a Francie uzavřely „historickou dohodu“ o dodávce stíhaček Rafale a systémů PVO

Ukrajina v pondělí podepsala dohodu o záměru s Francií, která vyjadřuje zájem o nákup až 100 stíhacích letounů Rafale, bezpilotních letounů, systémů protivzdušné obrany a další klíčové techniky v průběhu příštích deseti let. Cílem je posílit dlouhodobou bezpečnost země. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který dokument podepsal s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Elysejském paláci, označil dohodu za „historickou“. Dopis představuje předběžný závazek Ukrajiny k nákupu řady francouzských obranných zařízení.
Francie, Paříž, ilustrační foto

Deset let od masakru v Bataclanu: Jak teroristické útoky změnily Francii?

Bezprostředně po teroristických útocích v Paříži, ke kterým došlo 13. listopadu 2015, vyhlásila francouzská vláda celostátní výjimečný stav. Tento stav poskytl úřadům rozsáhlé pravomoci k boji proti terorismu, a to na úkor některých občanských svobod. Deset let poté se část těchto výjimečných právních pravomocí stala součástí běžného zákona a byla zavedena ještě rozsáhlejší opatření pro sledování občanů.

Více souvisejících

Francie Marine Le Pen

Aktuálně se děje

včera

Petr Pavel a Andrej Babiš

Pavel v úterý jmenuje Babiše premiérem

Prezident Petr Pavel oznámil, že v úterý 9. prosince v 9 hodin jmenuje Andreje Babiše do funkce předsedy vlády. Toto rozhodnutí učinil poté, co předseda hnutí ANO splnil prezidentovu podmínku. Pavel konkrétně ocenil jasný a srozumitelný způsob, jakým Babiš dostál jejich dohodě a veřejně oznámil, jakým způsobem vyřeší svůj střet zájmů.

včera

Vladimir Putin

Britský expert pro EZ: Globální potravinová bezpečnost bude stabilní, rizikem ale zůstává Putin

Globální potravinová bezpečnost zůstává podle britského biologa a odborníka na potravinové systémy Tima Bentona relativně stabilní, především proto, že současné geopolitické otřesy zatím nepřerostly do scénáře s přímým dopadem na širší evropský prostor. Benton exkluzivně pro EuroZprávy.cz upozornil, že zásadní hrozbu by představovala pouze výrazná eskalace války ze strany Vladimira Putina.

včera

Andrej Babiš po setkání s prezidentem Petrem Pavlem (27.10.2025)

Babiš oznámil, že se navždy vzdá Agrofertu

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš oznámil ve čtvrtek v podvečer na sociálních sítích ve videozprávě, že se nevratně vzdá svého holdingu Agrofert. Tímto krokem hodlá natrvalo vyřešit svůj střet zájmů, aby mohl být jmenován předsedou vlády. Babiš zdůraznil, že voliči rozhodli o jeho osudu v nedávných volbách a že by si připadal jako zrádce, kdyby se po vítězství stáhl z politiky a zanechal hnutí ANO.

včera

Pete Hegseth

New York Times podává žalobu na Pentagon a Hegsetha

Deník The New York Times podává žalobu na Ministerstvo obrany USA kvůli novým, přísným omezením přístupu pro novináře, která Pentagon zavedl. Žaloba míří na Ministerstvo obrany, ministra Peta Hegsetha a hlavního mluvčího Pentagonu, Seana Parnella, a má za cíl zrušení říjnové politiky. Kvůli těmto restrikcím museli reportéři akreditovaní v Pentagonu odevzdat své novinářské průkazy.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Letadlo se Zelenským pronásledovaly záhadné vojenské drony

Letadlo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského bylo podle zpráv sledováno čtyřmi drony vojenského typu těsně před přistáním na dublinském letišti v pondělí. Zdroje deníku The Journal uvedly, že drony vzlétly z místa na severovýchodě irské metropole. Tyto bezpilotní stroje pak letěly směrem k letové trase ukrajinského prezidenta, čímž narušily bezletovou zónu, která byla zavedena irským úřadem pro civilní letectví (IAA) pro dobu jeho návštěvy.

včera

Aktualizováno včera

Jaromír Zůna Prohlédněte si galerii

Na Hrad dorazil Zůna, Šebestyán a Macinka. Jmenování Turka ministrem není pravděpodobné, řekl Pavel

Prezident Petr Pavel pokračuje v jednání s osobnostmi, které navrhl Andrej Babiš (ANO) pro obsazení pozic v nové vládě. Kabinet má vzniknout ve spolupráci hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě. Jako první ve čtvrtek na Hrad dorazil nominant SPD na ministra obrany, Jaromír Zůna, a kandidát stejné strany pro zemědělství, Martin Šebestyán. Poté se Pavel sešel s lídrem Motoristů, Petrem Macinkou.

včera

včera

Vakcína proti nemoci covid-19, ilustrační foto

Amerikou hýbe očkovací kauza: Po vakcíně zemřelo 10 dětí, tvrdí úřady. Důkazy ale nikdo nemá

Nejvyšší americký úředník pro očkování, Vinay Prasad, přišel s dlouhým a argumentačním memorandem, které zaslal zaměstnancům. V něm slíbil, že přepracuje regulaci vakcín poté, co tvrdil, že nejméně deset dětí zemřelo v důsledku očkování proti nemoci Covid-19. Pro toto závažné tvrzení však neposkytl žádné důkazy a ani minimum podrobností o tom, jak bude nový přístup k regulaci vypadat.

včera

včera

včera

včera

Eurovision Song Contest 2018 (Photo by: Thomas Hanses)

Eurovize čelí nejtěžšímu rozhodnutí v historii: Rozhodne, zda vyhodí Izrael

Soutěž Eurovision Song Contest čelí v Ženevě klíčovému "přelomovému" zasedání, které rozhodne o její budoucnosti. Organizátoři a zúčastněné země budou ve čtvrtek diskutovat o tom, zda by Izraeli měla být povolena další účast v soutěži. Důvodem jsou protesty proti způsobu, jakým izraelská vláda vede válku v Gaze, a obvinění z nekalých praktik při hlasování.

včera

Vladimir Putin

Putin nezahálí. Po neúspěšném jednání o Ukrajině míří do Indie

Ruský prezident Vladimir Putin zahajuje dvoudenní návštěvu Indie, kde se má setkat s premiérem Narendrou Modim a zúčastnit se každoročního summitu obou zemí. Očekává se, že Dillí a Moskva podepíšou řadu dohod, a to jen několik měsíců poté, co Spojené státy zvýšily tlak na Indii, aby přestala nakupovat ruskou ropu. Návštěva se koná také v době, kdy administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa vede sérii rozhovorů s Ruskem a Ukrajinou ve snaze ukončit válku. Indie a Rusko jsou si blízkými spojenci po celá desetiletí a Putin s Modim udržují vřelý vztah. 

včera

Steve Witkoff

Cesta k míru na Ukrajině je nejistá, varuje Trump. Američtí vyslanci chystají setkání s kyjevským představitelem

Cesta k míru na Ukrajině zůstává podle Donalda Trumpa nejasná, a to i přes "přiměřeně dobré" rozhovory mezi americkými vyslanci a ruským prezidentem Vladimirem Putinem, které ovšem nepřinesly žádný zásadní průlom. Zvláštní vyslanec USA Steve Witkoff a Trumpův zeť Jared Kushner, kteří absolvovali dlouhé úterní jednání v Kremlu, se nyní chystají setkat s předním ukrajinským vyjednavačem Rustemem Umerovem na Floridě. Trump ve středu v Oválné pracovně prohlásil, že Putin by dohodu rád uzavřel, nicméně dodal, že nemůže říct, co z jednání vzejde, protože "k tanci jsou potřeba dva". Prezident také uvedl, že Spojené státy "měly s Ukrajinou něco docela dobře rozpracováno".

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Proč rozhovory dosud nic nepřinesly? Putin na mír nespěchá, užívá si pocit, že se ho svět doprošuje

Ruský prezident Vladimir Putin se nejeví jako člověk, který by toužil po rychlé dohodě, spíše si užívá pocit, že je prosí o zvážení mírového návrhu. Pětihodinové setkání, které proběhlo mezi hlavou Kremlu a americkým vyslancem Donaldem Trumpem, jehož zástupcem byl zeť Jared Kushner, nepřineslo navenek žádné významné výsledky. Pro pochopení současné situace a konfliktu na Ukrajině je podle CNN užitečné podívat se na věc Putinovýma očima.

včera

3. prosince 2025 21:58

3. prosince 2025 21:07

3. prosince 2025 19:54

Metro zastavila vážná nehoda. Mladá žena spadla pod soupravu

Vážný incident se v úterý stal na lince A pražského metra. Ve stanici Hradčanská spadla pod soupravu mladá žena, která utrpěla vážná zranění. Zřejmě šlo o pokus o sebevraždu. Událost ovlivnila provoz na zmíněné lince. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy