V Paříži padl rozsudek, který může zásadně změnit politickou budoucnost Francie. Marine Le Pen, klíčová postava krajní pravice a lídryně strany Národní sdružení (RN), byla shledána vinnou ze zpronevěry finančních prostředků Evropské unie. Soud jí vyměřil pětiletý zákaz výkonu veřejné funkce, čtyřletý trest odnětí svobody, z toho dva roky podmíněně s domácím vězením, a pokutu ve výši 100 000 eur (cca 2,5 milionu korun). Verdikt je pro Le Pen drtivou ranou, neboť byla favoritkou prezidentských voleb v roce 2027.
Její strana RN byla navíc odsouzena k pokutě dvou milionů eur za zpronevěru částky 4,1 milionu eur, kterou měla neoprávněně využívat. Obhájce Le Pen oznámil, že se politička proti rozhodnutí odvolá. Proces, který trval více než šest týdnů, se týkal nejen Le Pen, ale také dalších 24 osob, včetně devíti členů Evropského parlamentu a dvanácti jejich asistentů.
Předsedkyně soudu Bénédicte de Perthuis podle CNN ve zdůvodnění rozsudku uvedla, že jednání Le Pen představuje „vážný a trvalý útok na pravidla demokratického života v Evropě, a především ve Francii.“ Upozornila, že zákaz kandidatury byl nezbytný kvůli „veřejnému neklidu“, který by mohl nastat, pokud by se do úřadu dostala osoba odsouzená za zpronevěru.
Rozhodnutí však samo o sobě vyvolalo vlnu neklidu a odporu mezi příznivci krajní pravice. Předseda RN Jordan Bardella, blízký spojenec Le Pen, označil rozsudek za „popravu francouzské demokracie.“ Její neteř Marion Maréchal, která působí jako europoslankyně za konkurenční krajně pravicovou stranu, prohlásila, že Le Pen byla odsouzena pouze za to, že „přivedla naši stranu na cestu k vítězství.“
Le Pen se při příchodu k soudu tvářila klidně a zdravila své příznivce, avšak během líčení se podle svědků postupně stávala podrážděnější. Soudkyně de Perthuis strávila více než hodinu detailním popisem zpronevěry, což Le Pen vedlo k opakovanému nesouhlasnému vrtění hlavou.
Předsedkyně soudu zdůraznila, že soud musel zvážit dvě rizika – riziko, že by se do vysoké politické funkce dostala osoba odsouzená za finanční podvod, a riziko „závažného narušení veřejného pořádku,“ pokud by byla favoritka prezidentských voleb vyloučena z kandidatury.
Le Pen po vynesení rozsudku opustila soudní síň a odjela do sídla své strany v Paříži, kde se vyhnula otázkám novinářů.
Případ představuje politický otřes pro francouzskou pátou republiku. Zjištění soudu ukázala, že Le Pen využívala finance Evropského parlamentu k platbě čtyř stranických zaměstnanců, mezi nimiž byl i její osobní asistent a bodyguard. Peníze, které měly být určeny pro asistenty europoslanců, byly tedy přesměrovány do činnosti RN ve Francii.
Celková výše zpronevěřených prostředků přesáhla čtyři miliony eur a podvodné jednání mělo podle soudu probíhat déle než jedenáct let. Rozsudek prakticky znemožňuje Le Pen pokusit se v roce 2027 o čtvrtou kandidaturu na francouzskou prezidentku, zejména v době, kdy Emmanuel Macron kvůli ústavním omezením nemůže usilovat o třetí funkční období.
Le Pen označila případ za politicky motivovaný a přirovnala jej k „honům na čarodějnice,“ což je rétorika často používaná americkým prezidentem Donaldem Trumpem, jenž čelí vlastním právním problémům.
Po rozsudku se Le Pen rychle zastali její spojenci z evropské pravice. Maďarský premiér Viktor Orbán zveřejnil na sociální síti X zprávu „Je suis Marine“ (Jsem Marine), zatímco italský krajně pravicový lídr Matteo Salvini rozhodnutí tvrdě odsoudil.
Podporu Le Pen vyjádřila i americká administrativa, především viceprezident JD Vance, který opakovaně obhajoval krajně pravicové strany v Evropě, včetně německé Alternativy pro Německo (AfD). Trumpova vláda navíc kritizovala rozhodnutí o opakování rumunských prezidentských voleb, kde nečekaně zvítězil kandidát krajní pravice.
Do debaty o případu se zapojila i ruská vláda, když Kreml označil rozsudek za důkaz toho, že „Evropa pošlapává demokratické normy.“
Rozhodnutí odsoudit Le Pen na pět let vyvolalo polemiku i uvnitř francouzského politického spektra. Dokonce i někteří bývalí ministři Macronovy vlády v minulosti kritizovali možnost jejího vyloučení z voleb. Současný ministr spravedlnosti Gérald Darmanin už v listopadu prohlásil, že by bylo „hluboce šokující,“ kdyby Le Pen ztratila právo kandidovat.
Francouzská politická scéna má bohatou historii finančních skandálů. Bývalý prezident Nicolas Sarkozy byl v roce 2021 odsouzen za korupci a ovlivňování soudního procesu, přičemž dostal tříletý trest, z něhož dva roky byly podmíněně. Nakonec ale nemusel do vězení a trest si odpykává s monitorovacím náramkem.
Rozsudek proti Le Pen představuje jednu z největších politických ran pro francouzskou krajní pravici za poslední roky a výrazně mění dynamiku nadcházejících prezidentských voleb. Zůstává otázkou, zda se Le Pen skutečně podaří v odvolacím řízení zvrátit svůj zákaz kandidatury, nebo zda bude její politická kariéra nenávratně poškozena.
Související
Francie čelí po vlně veder další krizi. Márnice jsou přeplněné
Zavřené školy, stovky mrtvých, výpadky proudu. Počasí dál sužuje západ Evropy
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Pavel jmenoval Hlaváče novým náčelníkem generálního štábu. Řehka zvažuje kandidaturu do Senátu
před 2 hodinami
Zelenskyj se vysmál Putinovi: Stanovil už 15 termínů pro dobytí Donbasu, nevyšel ani jeden
před 2 hodinami
Motoristy ve Sněmovně už nikdo nechce, ukázal průzkum. Úspěšnější je i Kubovo Naše Česko
před 3 hodinami
Jedna výhra, tři drtivé porážky. Soud rozhodoval v Trumpových kauzách
před 5 hodinami
Počasí příští víkend: Vedra se opakovat nebudou, nehrozí ani tropické teploty
včera
Ukrajinské Flamingo slaví úspěch. Tři z pěti střel zasáhly v Rusku svůj cíl
včera
Co způsobilo extrémní počasí v Evropě? Na vině je hned několik faktorů
Aktualizováno včera
Vláda jedná v rozporu s rozhodnutím ÚS, výzvu k neodjetí do Ankary nemohu splnit, řekl Pavel
včera
Bylo to nešťastné, řekl Babiš k vystoupení ve Strážnici. Macinka se překvapivě omluvil
včera
Pavel by měl zvážit přehodnocení své cesty do Turecka, vyzval Babiš
včera
Zázrak ve Venezuele: Muž byl po zemětřesení uvězněný 106 hodin, jeho záchrana trvala dva dny
včera
Střelba na severu Německa: Po útoku ve Stade je pět mrtvých
včera
Konec levných zásilek z Číny. EU zavádí bič na Temu a Shein
včera
Vlna veder končí, za pár dní ale může dorazit další. A mnohem horší, varují meteorologové
včera
Francie čelí po vlně veder další krizi. Márnice jsou přeplněné
včera
V Česku hrozí velmi silné bouřky. Meteorologové nastínili, kde budou nejintenzivnější
včera
Putin kvůli "katastrofálnímu nedostatku lidských zdrojů" odmítl ukrajinský návrh na omezení úderů
včera
USA a Írán se stáhnou z Hormuzského průlivu. Nechtějí situaci eskalovat
včera
"Vždyť v zimě u vás umírá víc lidí." V USA zlehčují extrémně horké počasí v Evropě
včera
WHO: Současná vlna veder si v Evropě vyžádala přes 1300 mrtvých
Evropou se prohnala bezprecedentní vlna veder, která si podle šéfa Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedrose Adhanoma Ghebreyesuse vyžádala od jednadvacátého června již více než 1 300 nadbytečných úmrtí. Extrémní teploty doprovázené takzvaným efektem tepelné kopule se o víkendu přesouvaly dále na východ kontinentu a na mnoha místech přepisovaly historické tabulky.
Zdroj: Libor Novák