Čtyři roky vězení, milionové pokuty, konec kanditatury. Le Penová si u soudu vyslechla trest

V Paříži padl rozsudek, který může zásadně změnit politickou budoucnost Francie. Marine Le Pen, klíčová postava krajní pravice a lídryně strany Národní sdružení (RN), byla shledána vinnou ze zpronevěry finančních prostředků Evropské unie. Soud jí vyměřil pětiletý zákaz výkonu veřejné funkce, čtyřletý trest odnětí svobody, z toho dva roky podmíněně s domácím vězením, a pokutu ve výši 100 000 eur (cca 2,5 milionu korun). Verdikt je pro Le Pen drtivou ranou, neboť byla favoritkou prezidentských voleb v roce 2027.

Její strana RN byla navíc odsouzena k pokutě dvou milionů eur za zpronevěru částky 4,1 milionu eur, kterou měla neoprávněně využívat. Obhájce Le Pen oznámil, že se politička proti rozhodnutí odvolá. Proces, který trval více než šest týdnů, se týkal nejen Le Pen, ale také dalších 24 osob, včetně devíti členů Evropského parlamentu a dvanácti jejich asistentů.

Předsedkyně soudu Bénédicte de Perthuis podle CNN ve zdůvodnění rozsudku uvedla, že jednání Le Pen představuje „vážný a trvalý útok na pravidla demokratického života v Evropě, a především ve Francii.“ Upozornila, že zákaz kandidatury byl nezbytný kvůli „veřejnému neklidu“, který by mohl nastat, pokud by se do úřadu dostala osoba odsouzená za zpronevěru.

Rozhodnutí však samo o sobě vyvolalo vlnu neklidu a odporu mezi příznivci krajní pravice. Předseda RN Jordan Bardella, blízký spojenec Le Pen, označil rozsudek za „popravu francouzské demokracie.“ Její neteř Marion Maréchal, která působí jako europoslankyně za konkurenční krajně pravicovou stranu, prohlásila, že Le Pen byla odsouzena pouze za to, že „přivedla naši stranu na cestu k vítězství.“

Le Pen se při příchodu k soudu tvářila klidně a zdravila své příznivce, avšak během líčení se podle svědků postupně stávala podrážděnější. Soudkyně de Perthuis strávila více než hodinu detailním popisem zpronevěry, což Le Pen vedlo k opakovanému nesouhlasnému vrtění hlavou.

Předsedkyně soudu zdůraznila, že soud musel zvážit dvě rizika – riziko, že by se do vysoké politické funkce dostala osoba odsouzená za finanční podvod, a riziko „závažného narušení veřejného pořádku,“ pokud by byla favoritka prezidentských voleb vyloučena z kandidatury.

Le Pen po vynesení rozsudku opustila soudní síň a odjela do sídla své strany v Paříži, kde se vyhnula otázkám novinářů.

Případ představuje politický otřes pro francouzskou pátou republiku. Zjištění soudu ukázala, že Le Pen využívala finance Evropského parlamentu k platbě čtyř stranických zaměstnanců, mezi nimiž byl i její osobní asistent a bodyguard. Peníze, které měly být určeny pro asistenty europoslanců, byly tedy přesměrovány do činnosti RN ve Francii.

Celková výše zpronevěřených prostředků přesáhla čtyři miliony eur a podvodné jednání mělo podle soudu probíhat déle než jedenáct let. Rozsudek prakticky znemožňuje Le Pen pokusit se v roce 2027 o čtvrtou kandidaturu na francouzskou prezidentku, zejména v době, kdy Emmanuel Macron kvůli ústavním omezením nemůže usilovat o třetí funkční období.

Le Pen označila případ za politicky motivovaný a přirovnala jej k „honům na čarodějnice,“ což je rétorika často používaná americkým prezidentem Donaldem Trumpem, jenž čelí vlastním právním problémům.

Po rozsudku se Le Pen rychle zastali její spojenci z evropské pravice. Maďarský premiér Viktor Orbán zveřejnil na sociální síti X zprávu „Je suis Marine“ (Jsem Marine), zatímco italský krajně pravicový lídr Matteo Salvini rozhodnutí tvrdě odsoudil.

Podporu Le Pen vyjádřila i americká administrativa, především viceprezident JD Vance, který opakovaně obhajoval krajně pravicové strany v Evropě, včetně německé Alternativy pro Německo (AfD). Trumpova vláda navíc kritizovala rozhodnutí o opakování rumunských prezidentských voleb, kde nečekaně zvítězil kandidát krajní pravice.

Do debaty o případu se zapojila i ruská vláda, když Kreml označil rozsudek za důkaz toho, že „Evropa pošlapává demokratické normy.“

Rozhodnutí odsoudit Le Pen na pět let vyvolalo polemiku i uvnitř francouzského politického spektra. Dokonce i někteří bývalí ministři Macronovy vlády v minulosti kritizovali možnost jejího vyloučení z voleb. Současný ministr spravedlnosti Gérald Darmanin už v listopadu prohlásil, že by bylo „hluboce šokující,“ kdyby Le Pen ztratila právo kandidovat.

Francouzská politická scéna má bohatou historii finančních skandálů. Bývalý prezident Nicolas Sarkozy byl v roce 2021 odsouzen za korupci a ovlivňování soudního procesu, přičemž dostal tříletý trest, z něhož dva roky byly podmíněně. Nakonec ale nemusel do vězení a trest si odpykává s monitorovacím náramkem.

Rozsudek proti Le Pen představuje jednu z největších politických ran pro francouzskou krajní pravici za poslední roky a výrazně mění dynamiku nadcházejících prezidentských voleb. Zůstává otázkou, zda se Le Pen skutečně podaří v odvolacím řízení zvrátit svůj zákaz kandidatury, nebo zda bude její politická kariéra nenávratně poškozena.

Související

Francouzské námořnictvo

Francouzský jaderný deštník u expertů narazil. Sloužit má jako pojistka, pokud selže jednotné evropské odstrašení

V březnu 2026 stanul francouzský prezident Emmanuel Macron na pobřeží Bretaně před jadernou ponorkou, aby pronesl projev, který se zapíše do dějin jako konec jedné éry strategické nejednoznačnosti. Macron oznámil, že Francie hodlá přetvořit svůj jaderný arzenál v ústřední pilíř evropské bezpečnosti. Toto rozhodnutí reaguje na posun americké pozornosti směrem k Asii a na masivní rozšiřování jaderných kapacit Ruska a Číny.
Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Macron chce nad Evropou vybudovat jaderný deštník. S Českem se nepočítá

Francouzský prezident Emmanuel Macron ohlásil zásadní obrat v jaderné politice země. V ostře sledovaném projevu na námořní základně Île Longue u Brestu oznámil, že Francie navýší svůj jaderný arzenál a rozšíří svou odstrašující strategii tak, aby kryla i další evropské spojence. Tento krok je přímou reakcí na rostoucí nestabilitu ve světě a hrozby plynoucí především z agresivní politiky Ruska.

Více souvisejících

Francie Marine Le Pen

Aktuálně se děje

před 6 minutami

Chuck Norris

Zemřel legendární akční herec Chuck Norris

Z USA dorazila zpráva, které se nechce moc věřit. Ve věku 86 let zemřel legendární akční herec Chuck Norris. O úmrtí informovala jeho rodina. Norrise, který v březnu oslavil 86. narozeniny, dobře znali i čeští televizní diváci. 

před 18 minutami

Donald Trump

Budeme si pamatovat, že jste zbabělci, vzkázal Trump členům NATO

Americký prezident Donald Trump se opět pustil do členských zemí NATO kvůli jejich neochotě pomoci se znovuotevřením Hormuzského průlivu. Trump obvinil spojence ze zbabělosti. Podle jeho slov se nechtějí zapojit ani v okamžiku, kdy je válka na Blízkém východě v podstatě vyhraná. 

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

včera

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Jak se zbavit závislosti na Hormuzském průlivu? Netanjahu navrhuje vybudování potrubí přes Arabský poloostrov

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve svém projevu k národu i mezinárodnímu společenství zdůraznil, že probíhající válka s Íránem bude trvat tak dlouho, „dokud to bude nutné“. Ve spolupráci se Spojenými státy se Izrael podle jeho slov soustředí na tři klíčové cíle: úplnou likvidaci íránského jaderného programu, zničení arzenálu balistických raket dříve, než je Írán stihne ukrýt hluboko pod zem, kde by byly imunní vůči leteckým úderům, a vytvoření podmínek pro to, aby íránský lid mohl získat zpět svou svobodu. 

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Írán už nedokáže obohacovat uran, není jasné, kdo zemi vede, řekl Netanjahu. Nevyloučil pozemní invazi

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve čtvrtek vystoupil na tiskové konferenci, kde shrnul dosavadní úspěchy vojenského tažení proti Íránu. V úvodu svého projevu v hebrejštině prohlásil, že se Izraeli podařilo dosáhnout strategického průlomu, který zásadně mění bezpečnostní architekturu Blízkého východu. Podle jeho slov Írán již není schopen obohacovat uran ani vyrábět balistické rakety.

včera

včera

Prezident Petr Pavel přichází na Pražský hrad

Babiš asi dokáže v NATO lépe vysvětlit, proč Česko neinvestuje do obrany, poznamenal ironicky Pavel

Prezident Petr Pavel zakončil svou dvoudenní návštěvu Středočeského kraje, během které se věnoval nejen regionálním tématům, ale také aktuálním sporům s vládou premiéra Andreje Babiše. Na závěrečné tiskové konferenci se prezident vyjádřil k napjaté situaci ohledně zastupování České republiky na mezinárodní scéně a ke kontroverzím provázejícím jmenování nových velvyslanců.

včera

Volodymyr Zelenskyj na summitu EU. (6. března 2025).

Summit Evropské unie průlom nepřinesl. Maďarsko a Slovensko se přesvědčit nepodařilo

Summit Evropské unie v Bruselu nepřinesl očekávaný průlom v klíčových otázkách finanční pomoci pro Ukrajinu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj neskrýval svou hlubokou frustraci z patové situace, která nastala v důsledku trvajícího veta Maďarska a Slovenska. Ve svém projevu k Evropské radě zdůraznil, že zpoždění v dodávkách pomoci přímo ohrožuje životy a stabilitu jeho země.

včera

Kuba

Kuba se kvůli ropné blokádě ocitá na hraně úplného kolapsu

Kuba se ocitá na hraně úplného kolapsu. Poté, co Spojené státy před téměř třemi měsíci zavedly efektivní ropnou blokádu ostrova, se kubánská společnost propadla do nejhlubší krize za poslední desetiletí. V ulicích Havany se hromadí odpadky, nemocnice odkládají tisíce operací a lidé si kvůli nedostatku elektřiny a plynu musí ohřívat vodu na ohništích z dřevěného uhlí.

včera

Prezident Trump, J. D. Vance a Pete Hegseth

„Likvidace padouchů něco stojí.“ Hegseth odmítl upřesnit, kdy USA ukončí válku s Íránem

Americké ministerstvo obrany ve čtvrtek potvrdilo, že vojenské operace v Íránu probíhají přesně podle stanoveného plánu. Ministr obrany Pete Hegseth na tiskové konferenci v Pentagonu uvedl, že Spojené státy úspěšně plní své strategické cíle. Zároveň však odmítl upřesnit jakýkoli časový harmonogram pro ukončení konfliktu s tím, že o konečném výsledku a délce bojů rozhodne prezident Donald Trump.

včera

Největší rezervy zemního plynu na světě. Gigantické ložisko South Pars je světový unikát

Izraelský útok na íránská zařízení v plynovém poli South Pars představuje zásadní zlom v probíhajícím válečném konfliktu. Tato operace vyvolala zuřivou odvetu Teheránu, který následně zacílil na klíčovou energetickou infrastrukturu svých sousedů v Perském zálivu. Světové trhy, které již dříve ochromilo faktické uzavření Hormuzského průlivu, nyní čelí drtivému tlaku na dodávky ropy a zemního plynu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy