V Paříži padl rozsudek, který může zásadně změnit politickou budoucnost Francie. Marine Le Pen, klíčová postava krajní pravice a lídryně strany Národní sdružení (RN), byla shledána vinnou ze zpronevěry finančních prostředků Evropské unie. Soud jí vyměřil pětiletý zákaz výkonu veřejné funkce, čtyřletý trest odnětí svobody, z toho dva roky podmíněně s domácím vězením, a pokutu ve výši 100 000 eur (cca 2,5 milionu korun). Verdikt je pro Le Pen drtivou ranou, neboť byla favoritkou prezidentských voleb v roce 2027.
Její strana RN byla navíc odsouzena k pokutě dvou milionů eur za zpronevěru částky 4,1 milionu eur, kterou měla neoprávněně využívat. Obhájce Le Pen oznámil, že se politička proti rozhodnutí odvolá. Proces, který trval více než šest týdnů, se týkal nejen Le Pen, ale také dalších 24 osob, včetně devíti členů Evropského parlamentu a dvanácti jejich asistentů.
Předsedkyně soudu Bénédicte de Perthuis podle CNN ve zdůvodnění rozsudku uvedla, že jednání Le Pen představuje „vážný a trvalý útok na pravidla demokratického života v Evropě, a především ve Francii.“ Upozornila, že zákaz kandidatury byl nezbytný kvůli „veřejnému neklidu“, který by mohl nastat, pokud by se do úřadu dostala osoba odsouzená za zpronevěru.
Rozhodnutí však samo o sobě vyvolalo vlnu neklidu a odporu mezi příznivci krajní pravice. Předseda RN Jordan Bardella, blízký spojenec Le Pen, označil rozsudek za „popravu francouzské demokracie.“ Její neteř Marion Maréchal, která působí jako europoslankyně za konkurenční krajně pravicovou stranu, prohlásila, že Le Pen byla odsouzena pouze za to, že „přivedla naši stranu na cestu k vítězství.“
Le Pen se při příchodu k soudu tvářila klidně a zdravila své příznivce, avšak během líčení se podle svědků postupně stávala podrážděnější. Soudkyně de Perthuis strávila více než hodinu detailním popisem zpronevěry, což Le Pen vedlo k opakovanému nesouhlasnému vrtění hlavou.
Předsedkyně soudu zdůraznila, že soud musel zvážit dvě rizika – riziko, že by se do vysoké politické funkce dostala osoba odsouzená za finanční podvod, a riziko „závažného narušení veřejného pořádku,“ pokud by byla favoritka prezidentských voleb vyloučena z kandidatury.
Le Pen po vynesení rozsudku opustila soudní síň a odjela do sídla své strany v Paříži, kde se vyhnula otázkám novinářů.
Případ představuje politický otřes pro francouzskou pátou republiku. Zjištění soudu ukázala, že Le Pen využívala finance Evropského parlamentu k platbě čtyř stranických zaměstnanců, mezi nimiž byl i její osobní asistent a bodyguard. Peníze, které měly být určeny pro asistenty europoslanců, byly tedy přesměrovány do činnosti RN ve Francii.
Celková výše zpronevěřených prostředků přesáhla čtyři miliony eur a podvodné jednání mělo podle soudu probíhat déle než jedenáct let. Rozsudek prakticky znemožňuje Le Pen pokusit se v roce 2027 o čtvrtou kandidaturu na francouzskou prezidentku, zejména v době, kdy Emmanuel Macron kvůli ústavním omezením nemůže usilovat o třetí funkční období.
Le Pen označila případ za politicky motivovaný a přirovnala jej k „honům na čarodějnice,“ což je rétorika často používaná americkým prezidentem Donaldem Trumpem, jenž čelí vlastním právním problémům.
Po rozsudku se Le Pen rychle zastali její spojenci z evropské pravice. Maďarský premiér Viktor Orbán zveřejnil na sociální síti X zprávu „Je suis Marine“ (Jsem Marine), zatímco italský krajně pravicový lídr Matteo Salvini rozhodnutí tvrdě odsoudil.
Podporu Le Pen vyjádřila i americká administrativa, především viceprezident JD Vance, který opakovaně obhajoval krajně pravicové strany v Evropě, včetně německé Alternativy pro Německo (AfD). Trumpova vláda navíc kritizovala rozhodnutí o opakování rumunských prezidentských voleb, kde nečekaně zvítězil kandidát krajní pravice.
Do debaty o případu se zapojila i ruská vláda, když Kreml označil rozsudek za důkaz toho, že „Evropa pošlapává demokratické normy.“
Rozhodnutí odsoudit Le Pen na pět let vyvolalo polemiku i uvnitř francouzského politického spektra. Dokonce i někteří bývalí ministři Macronovy vlády v minulosti kritizovali možnost jejího vyloučení z voleb. Současný ministr spravedlnosti Gérald Darmanin už v listopadu prohlásil, že by bylo „hluboce šokující,“ kdyby Le Pen ztratila právo kandidovat.
Francouzská politická scéna má bohatou historii finančních skandálů. Bývalý prezident Nicolas Sarkozy byl v roce 2021 odsouzen za korupci a ovlivňování soudního procesu, přičemž dostal tříletý trest, z něhož dva roky byly podmíněně. Nakonec ale nemusel do vězení a trest si odpykává s monitorovacím náramkem.
Rozsudek proti Le Pen představuje jednu z největších politických ran pro francouzskou krajní pravici za poslední roky a výrazně mění dynamiku nadcházejících prezidentských voleb. Zůstává otázkou, zda se Le Pen skutečně podaří v odvolacím řízení zvrátit svůj zákaz kandidatury, nebo zda bude její politická kariéra nenávratně poškozena.
Související
Proč se plán Francie a Německa na stavbu stíhačky budoucnosti rozpadá? Problém je v požadavcích i velení
Zabetonování Elysejského paláce: Macron chce rok před volbami ochránit Francii před výhrou Le Penové
Aktuálně se děje
před 26 minutami
Harry a Meghan na cestách. WHO nasadila manžele v Jordánsku
před 1 hodinou
Polské Pendolino se poprvé objeví na české železnici
před 2 hodinami
Policie chystá další Speed Marathon. Lidé mohou pomoci s výběrem míst
před 2 hodinami
Orbán chce, aby Zelenskyj pustil ropu a přestal s protimaďarskou politikou
před 3 hodinami
Pavel odjel na zahraniční cestu do Alp, odhalil mluvčí prezidenta
před 4 hodinami
Pohonné hmoty zdražují. Obrat v trendu se zatím nedá čekat
před 5 hodinami
Kim Čong-un poslal vzkaz Trumpovi. Jaderných zbraní se vzdávat nehodlá
před 6 hodinami
Autonehoda vozu s Klempířem se vyřešila na místě. Viníkem je řidič ministra
před 6 hodinami
Pokrovsk padl, míní experti. Rusové věří v další postup, má to ale háček
před 7 hodinami
Muž, jenž způsobil manévry v Havířově, se sám zastřelil. Zbraň měl legálně
před 8 hodinami
Přestřelka na moři. Kubánci zastřelili čtyři lidi ze člunu registrovaného v USA
před 9 hodinami
Zemřel Jiří Valenta, někdejší klávesista legendární kapely Olympic
před 10 hodinami
Počasí v Česku může ovlivnit zajímavý jev. Jisté to ještě není
včera
Pavel odcestoval do zahraničí. Do práce se vrátí po víkendu
včera
Ústavní soud posvětil snížení důchodů představitelům minulého režimu
včera
Orbán se pustil do Kyjeva a zmínil údajnou hrozbu pro maďarskou energetiku
včera
Napadená taxikářka ze Šumperka podlehla zraněním v nemocnici
včera
Českého lva letos doprovodí hudba skladatele Adriána Čermáka
včera
Babišova vláda se zabývala prevencí vzniku závislostí a zrušila několik orgánů
včera
Ukrajinci zaútočili na ruskou továrnu. Sedm lidí přišlo o život
Ukrajinské drony zaútočily na továrnu na hnojiva v západním Rusku. Při události zemřelo sedm lidí, nejméně dalších deset osob utrpělo zranění. Informovala o tom BBC. K útoku došlo krátce po čtvrtém výročí zahájení války na Ukrajiny, kterou Moskva rozpoutala invazí do sousední země.
Zdroj: Lucie Podzimková