Zelenskyj poletí za Putinem. Chce s ním jednat o míru osobně

„Nemá smysl prodlužovat zabíjení. Ve čtvrtek budu v Turecku čekat na Putina,“ uvedl Zelenskyj s tím, že přímé rozhovory jsou nyní nevyhnutelné.

V době, kdy západní spojenci Ukrajiny stupňují tlak na zahájení přímých mírových jednání mezi Kyjevem a Moskvou, ruský prezident naznačil, že by k mírovým rozhovorům mohlo dojít v nejbližších dnech.

„Očekáváme příměří už od zítřka – úplné a trvalé, které by vytvořilo potřebný základ pro diplomatické řešení,“ prohlásil Zelenskyj.

Očekává se, že Turecko bude hostitelem tohoto možného historického setkání, a podle pozorovatelů by šlo o zásadní krok směrem k ukončení dlouhotrvající války, která si vyžádala desetitisíce životů a způsobila rozsáhlé humanitární škody.

Putin už v neděli jednal s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoğanem, který podle Kremlu Putinovu nabídku podpořil a Istanbul nabídl jako místo konání jednání.

Ankara potvrdila, že je připravena jednání hostit, ale také naznačila, že sdílí názor Západu – tedy že je třeba nejprve příměří. „Komplexní příměří by vytvořilo potřebné prostředí pro mírová jednání,“ stojí v prohlášení tureckého prezidentského paláce.

Ve čtvrtek, tedy v den navržených jednání, má být v Turecku také americký ministr zahraničí Marco Rubio, který tam bude jednat s dalšími ministry zahraničí zemí NATO o „ukončení rusko-ukrajinské války“.

V sobotu se v Kyjevě sešli lídři Francie, Británie, Německa, Polska a Ukrajiny a předložili Kremlu ultimátum: pokud Rusko do pondělí nepřistoupí na třicetidenní příměří, čelí „masivním“ novým sankcím. Podle nového německého kancléře Friedricha Merze tuto iniciativu podporuje i prezident USA Donald Trump.

Putin však ve svém nočním televizním projevu příměří nezmínil. Místo toho navrhl obnovit přímá jednání s Ukrajinou – už ve čtvrtek v Turecku. Tato jednání by byla první svého druhu od počátečních týdnů ruské invaze v roce 2022. „Rozhodnutí je nyní na ukrajinských úřadech,“ uvedl Putin.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj reagoval zdrženlivě. Putinovu nabídku označil za pozitivní signál a potvrdil, že Ukrajina je připravena jednat, ovšem zdůraznil, že Moskva musí nejprve přijmout příměří.

Brzy poté však přišla ostřejší reakce ze Západu. Německý kancléř Merz prohlásil, že „jednání nemohou začít, dokud neztichnou zbraně“. Polský premiér Donald Tusk vyzval Rusko k jednoznačnému rozhodnutí o „okamžitém a bezpodmínečném příměří“. A francouzský prezident Emmanuel Macron Putinův návrh odmítl jako „nedostatečný“.

„Bezpodmínečné příměří nemůže být výsledkem vyjednávání – je mu nutné předcházet,“ uvedl Macron při cestě z Ukrajiny do Polska. Dodal, že Putin se snaží „získat čas“ a „hledá východisko“.

Speciální zmocněnec Trumpovy administrativy pro Ukrajinu Keith Kellogg se přidal k evropským lídrům: „Nejprve příměří, a teprve během něj komplexní mírová jednání. Ne naopak.“

Šéf Zelenského kanceláře Andrij Jermak Kelloggovi za podporu poděkoval a zopakoval, že postoj Ukrajiny zůstává stejný: „Nejdřív příměří alespoň na 30 dní, a pak vše ostatní.“

Zelenskyj a jeho spojenci se už měsíce snaží přesvědčit Trumpovu administrativu, že Putin jedná neupřímně. Přijetí příměří považují za lakmusový test ruské vůle k míru.