MV Hondius míří k Tenerife. Z lodi zmizelo 23 lidí, WHO po nich vyhlásila pátrání

Zatímco se pozornost upírá k lodi na cestě, Světová zdravotnická organizace (WHO) vyhlásila pátrání po dalších třiadvaceti osobách. Tito cestující opustili plavidlo během dřívější zastávky na ostrově Svatá Helena uprostřed Atlantiku a odcestovali do svých domovských zemí bez jakékoli karantény. Jeden z těchto pasažérů byl již hospitalizován v nemocnici v Curychu s příznaky odpovídajícími hantaviru, což vyvolalo mezinárodní obavy z dalšího šíření infekce.

Španělská ministryně zdravotnictví Mónica García potvrdila, že všichni lidé, kteří v současné době zůstávají na palubě, jsou bez příznaků. Poslední tři pacienti s aktivními projevy nemoci byli ve středu ráno letecky transportováni do Nizozemska k odbornému ošetření. Mezi evakuovanými byl i lodní lékař, který původně vykazoval vážné symptomy a uvažovalo se o jeho převozu do Španělska, nakonec však byl po stabilizaci odeslán do nizozemské péče.

Po příjezdu na Kanárské ostrovy bude aktivován společný mechanismus pro zdravotní hodnocení a následnou repatriaci. Cizinci budou z přístavu převezeni přímo na letiště a odesláni do svých vlastí, pokud to jejich zdravotní stav dovolí. Čtrnáct španělských občanů, mezi nimiž je třináct cestujících a jedna členka posádky, bude dopraveno do Madridu. Zde podstoupí povinnou izolaci ve vojenské nemocnici Gómez Ulla, která disponuje speciálními jednotkami pro vysoce nebezpečné nákazy.

Celá operace je naplánována tak, aby proběhla bez jakéhokoli kontaktu s místním obyvatelstvem a s maximálními bezpečnostními zárukami. Na koordinaci dohlíží Evropská komise spolu s Evropským střediskem pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) a byl již aktivován evropský mechanismus civilní ochrany. Ministerstvo obrany se postará o vnitrostátní přesuny, zatímco jednání s ministerstvem zahraničí zajistí odsun občanů ze zemí mimo Evropskou unii.

Rozhodnutí využít kanárské přístavy však vyvolalo politické napětí. Předseda kanárské vlády Fernando Clavijo obvinil centrální vládu v Madridu z nedostatku loajality a transparentnosti. Podle něj nedává smysl prodlužovat cestu potenciálně nakažených lidí o další tři dny na moři, když mohli být repatriováni přímo z Kapverd. Ministryně García se brání tím, že Kanárské ostrovy jsou podle mezinárodních předpisů nejbližším bezpečným přístavem s potřebnou technickou kapacitou.

Délka karantény pro navrátivší se Španěly bude teprve upřesněna odborníky, ale počítá se s obdobím až 45 dnů. Tato doba odpovídá průměrné inkubační době hantaviru. Izolovaní občané pocházejí z šesti různých autonomních oblastí, nejvíce jich je z Katalánska, Madridu a Asturie. Původní plán nechat část lidí v nemocnici na Tenerife byl zamítnut, protože tamní specializovaná jednotka nebyla včas k dispozici.

Mezinárodní experti se shodují, že riziko pro běžnou populaci zůstává nízké, přestože testy v Jihoafrické republice potvrdily přítomnost varianty Andes. Jde o nejnebezpečnější kmen hantaviru, který je jako jediný schopen přenosu z člověka na člověka při velmi úzkém kontaktu. Na rozdíl od koronaviru se však nešíří vzduchem, ale tělesnými tekutinami, což činí masové šíření mnohem obtížnějším.

Nebezpečí viru však spočívá v jeho vysoké úmrtnosti, která se v některých případech pohybuje kolem 50 %. Infekce se projevuje horečkou a zažívacími potížemi, které u vážných případů rychle přecházejí v zápal plic, akutní dechovou nedostatečnost a šokový stav. Vyšetřovatelé nyní zkoumají, zda k první nákaze došlo již před naloděním v Jižní Americe, nebo až v průběhu plavby v důsledku nějakého kontaktu během zastávek.

Plavba MV Hondius začala 1. dubna v argentinské Ushuaii se 149 lidmi 23 různých národností. Trasa vedla přes odlehlá území jižního Atlantiku, než loď nakonec zakotvila u Kapverd kvůli propuknutí nemoci. Španělské úřady ujistily veřejnost, že repatriace nebude mít žádný dopad na bezpečnost obyvatel ani na ekonomické aktivity ostrovů, a zdůraznily, že budou přijata veškerá opatření k zachycení případných asymptomatických nosičů.