Očkování proti mrtvici? Ve skutečnosti už existuje, jen o něm vědci dodnes nevěděli

Výzkumný tým zjistil, že u očkovaných jedinců je o 23 % nižší riziko kardiovaskulárních onemocnění. Největší ochranný účinek byl patrný u mužů, lidí pod 60 let a dokonce i u osob s nezdravým životním stylem, například chronických kuřáků a pijáků alkoholu. Tento pozitivní efekt přetrvával až osm let po vakcinaci.

„Pásový opar může způsobovat záněty cév a vytvářet krevní sraženiny, čímž se zvyšuje riziko srdečních potíží,“ vysvětlila spoluautorka studie Hayeon Lee z Lékařské fakulty Kyung Hee University. „Zabráněním onemocnění očkováním tak můžeme omezit i tato kardiovaskulární rizika.“

Lee rovněž upozornila, že nervové poškození způsobené virem může narušit srdeční rytmus a vést k arytmiím nebo srdeční zástavě. Silnější imunitní odpověď mladších osob a mužů může být důvodem, proč u nich vakcína vykazuje lepší výsledky.

Odborníci však zároveň upozorňují, že přímá příčinná souvislost mezi očkováním a snížením rizika srdečních příhod zatím nebyla jednoznačně prokázána. Například epidemioložka Sharon Curhanová z nemocnice Brigham and Women’s Hospital, která se na studii nepodílela, uvedla, že výsledky jsou sice přesvědčivé, ale další výzkum je nutný.

Důležité je také zmínit, že většina účastníků studie dostala starší typ vakcíny s živým virem, která již v USA není k dispozici. Od roku 2020 ji nahradila vakcína Shingrix, která neobsahuje živý virus a vykazuje vyšší účinnost. Podle vědců je třeba dále porovnávat dlouhodobé účinky obou verzí vakcíny.

Další limitací studie je fakt, že osoby, které se rozhodnou očkovat, se zpravidla chovají zdravěji než ty, které očkování odmítají. Vědci se sice snažili zohlednit faktory jako věk, pohlaví, příjem, předchozí onemocnění a četnost návštěv lékaře, ale některé proměnné – například strava či další očkování – mohly zůstat nezachyceny.

Autoři studie rovněž doporučují provést budoucí výzkum na etnicky rozmanitějších populacích, protože imunitní odpověď se může mezi různými skupinami lišit.

Nejde přitom o první studii, která naznačuje širší přínos vakcíny proti pásovému oparu. Již v dubnu tým ze Stanfordovy univerzity zveřejnil analýzu, podle které očkovaní lidé vykazovali o 20 % nižší riziko vzniku demence. Studie vycházela z tzv. „přirozeného experimentu“ v rámci očkovací kampaně ve Walesu, kde byla vakcína omezena pouze na osoby narozené po určitém datu.

Zatímco očkování proti pásovému oparu je doporučováno lidem starším 50 let a osobám s oslabenou imunitou, nová data naznačují, že jeho přínosy by mohly přesáhnout rámec infekčních chorob a přispívat ke snížení rizika závažných chronických onemocnění.