Trump vyráží na první zahraniční cestu, míří do tří nejbohatších zemí světa. Co od něj chtějí?

Tyto státy dlouhodobě budují osobní vazby s prezidentem a slíbily biliony dolarů investic do americké ekonomiky. Prezentují se také jako klíčoví prostředníci při řešení konfliktů, o něž má Trump zájem – od Gazy přes Ukrajinu až po Írán. Trump, který má transakční přístup k zahraniční politice, jim teď oplácí: jejich území se stane dějištěm jeho první státní návštěvy od návratu do Bílého domu.

Saúdové vidí v návštěvě šanci dotáhnout bezpečnostní dohodu se Spojenými státy. Ta v minulosti ztroskotala na požadavku, aby Izrael slíbil cestu k palestinské státnosti. Podle expertů však nyní Trump takové podmínky nebude vyžadovat a bude ochoten posunout se kupředu i bez izraelsko-palestinské dohody.

Rijád zároveň usiluje o americkou podporu svého civilního jaderného programu – konkrétně o možnost obohacovat uran na domácím území, což v USA a Izraeli vzbuzuje obavy z potenciálního šíření jaderných zbraní. Pokud by ale Trump souhlasil, americké firmy by mohly získat lukrativní zakázky.

Trump nedávno uvedl, že Saúdská Arábie slíbila investovat do USA bilion dolarů, což on sám označil za důvod své cesty. Rijád sice tuto částku nepotvrdil, ale už v lednu oznámil čtyřleté investiční plány v hodnotě 600 miliard dolarů. Saúdové však stále potřebují výnosy z ropy, aby mohli financovat svou ekonomickou transformaci – a Trumpova politika snižování cen ropy je s tím v přímém rozporu.

Emiráty usilují o to stát se světovou technologickou mocností a jejich ambicí je do roku 2031 ovládnout oblast umělé inteligence. V březnu oznámily investiční plán v hodnotě 1,4 bilionu dolarů zaměřený na AI, polovodiče, výrobu a energetiku. Už nyní mají ve Spojených státech investice v hodnotě přes 1 bilion dolarů.

Jejich plány však ohrožují exportní omezení zavedená ještě za předchozí Bidenovy administrativy, která znemožňují vývoz nejmodernějších amerických čipů do některých zemí včetně Emirátů. Tato omezení měla začít platit právě v květnu, ale Trump ve čtvrtek oznámil, že je zruší – což by otevřelo cestu k zásadnímu rozvoji technologického sektoru v zemi.

Katar má s USA nejformálnější bezpečnostní vztahy v regionu – hostí největší americkou vojenskou základnu na Blízkém východě a v roce 2022 byl oficiálně označen za hlavního spojence mimo NATO. Nedávno Washington potvrdil prodloužení své vojenské přítomnosti v zemi o dalších 10 let.

Katar navíc hraje důležitou roli při zprostředkování v krizových oblastech – od Gazy přes Afghánistán až po Sýrii, kde udržuje kontakty s novým prezidentem Ahmedem al-Šaráem. Při Trumpově návštěvě má Katar v plánu žádat zmírnění amerických sankcí proti Sýrii. Bez toho nechce poskytovat finanční pomoc.

Trumpova cesta je o vzájemných výhodách – očekávají se nové dohody, masivní investice i strategické výměny. Podle analytiků přijíždí Trump, protože to posílí americkou ekonomiku i jeho vlastní politické zájmy. A arabské státy mají připravené bohaté nabídky.