Kvůli hantaviru není důvod panikařit, tvrdí vědci. Proč tím veřejnost příliš neuklidňují?

Americký ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy ml. na pondělním brífinku prohlásil, že úřady mají situaci pevně v rukou. Podobně se vyjádřil i prezident Donald Trump, který zdůraznil, že hantavirus je mnohem hůře přenosný než koronavirus a věda jej zná již dlouhou dobu. Snaha oddělit současnou hrozbu od traumatických zážitků z roku 2020 je patrná u většiny státních činitelů.

Je pravdou, že hantavirus, a to i varianta Andes umožňující přenos z člověka na člověka, nepředstavuje pro širokou veřejnost takové riziko jako covid-19. Virus není tak nakažlivý jako spalničky nebo chřipka a díky jeho dlouhé inkubační době, která může trvat šest až osm týdnů, mají hygienici více času na dohledání kontaktů a přerušení řetězce šíření. Přesto se však objevují trhliny v komunikaci, které podkopávají důvěru lidí.

Kritiku vyvolalo například vyjádření ministerstva zdravotnictví USA o cestujícím, který byl „mírně pozitivní“ na testu PCR. Lékaři z praxe toto slovní spojení ostře odsoudili jako nesmyslné a matoucí. Podle odborníků na infekční nemoci vede vágní komunikace pouze k tomu, že vzniklé informační vakuum zaplní dezinformace. Jasná a přesná data jsou v krizových situacích naprosto klíčová.

Dalším problémem je příliš brzké prohlašování kontrolních opatření za stoprocentně účinná. Zatímco zástupci WHO minulý týden uváděli, že šíření viru se podařilo zastavit, kritici namítají, že vzhledem k extrémně dlouhé inkubační době hantaviru nelze takové závěry dělat po pár dnech. Jakékoli opatření bude v prvních dnech vypadat efektivně jednoduše proto, že nakaženým trvá týdny, než se u nich projeví symptomy.

Experti na krizovou komunikaci doporučují, aby úřady místo absolutních ujištění raději přiznaly určitou míru nejistoty. Každá uklidňující zpráva by podle nich měla obsahovat poznámku, že věda se o hantavirech stále učí a situace se může změnit. Uznání faktu, že lidé jsou po zkušenostech s covidem skeptičtí vůči oficiálním prohlášením, by paradoxně mohlo důvěryhodnost úřadů zvýšit.

Zatímco hantavirus se běžně šíří kontaktem s výkaly infikovaných hlodavců, varianta Andes prokázala schopnost šířit se mezi lidmi. Dosavadní studie sice hovoří o nutnosti blízkého a dlouhodobého kontaktu, ale zkušenosti z minulých epidemií v Argentině ukazují, že k nákaze může stačit i krátké setkání. Podcenění těchto detailů v komunikaci by mohlo vést k tomu, že lidé v karanténě nebudou dodržovat dostatečná preventivní opatření.

Specifickým prostředím jsou v tomto ohledu uzavřené prostory výletních lodí a letadel, kde je dynamika přenosu mnohem intenzivnější než v běžném životě. I když je nepravděpodobné, že by se z hantaviru stala globální zdravotní nouze, pro osoby přímo zasažené nákazou nebo pro ty, kteří s nimi přišli do styku, jde o velmi vážnou situaci.

Zdravotní experti se shodují, že veřejnost je v současné době ve stavu „post-covidové únavy“. Lidé jsou přecitlivělí na jakékoli zprávy o nových virech a zároveň otrávení neustálými restrikcemi. V tomto napjatém prostředí je nesmírně obtížné najít rovnováhu mezi varováním a uklidňováním, aniž by úřady působily buď jako šiřitelé poplašných zpráv, nebo jako ti, kteří hrozbu bagatelizují.

Dlouhodobým úkolem pro komunikaci vědy je naučit veřejnost chápat, že vědecké poznání není neměnné, ale vyvíjí se v čase. Prohlášení „toto víme nyní“ musí být doprovázeno připraveností na to, že zítra se mohou objevit nová data. Pouze taková upřímnost může v budoucnu zabránit ztrátě důvěry, ke které dochází, když se původně skálopevná tvrzení ukáží jako nepřesná.