Na konci světa se francouzské a švédské stíhačky snaží odradit Putina. Trumpova nejistota Evropu spojuje

Zatímco Evropa posiluje vojenské kapacity kvůli rostoucí hrozbě ze strany Ruska, Paříž a Stockholm prohlubují spolupráci v oblastech jako jsou střely dlouhého doletu, protivzdušná obrana a dokonce i jaderné odstrašení.

Děje se tak na pozadí rostoucích pochybností o závazcích Spojených států k evropské bezpečnosti pod vedením prezidenta Donalda Trumpa.

„Ukazujeme, že dokážeme zasáhnout kdekoliv v Evropě během půl dne,“ řekl pro Politico generál Patrice Hugret, velitel mise.

Vstup Švédska a Finska do NATO znamenal přelom – dlouhodobě neutrální státy reagovaly na ruskou invazi na Ukrajinu z roku 2022. Region Arktidy se tak stává klíčovým bodem napětí mezi NATO, Ruskem a Čínou.

„Jsme jen 600 až 700 kilometrů od nejbližší ruské základny,“ upozornil velitel základny v Luleå plukovník Peter Greberg. „Z leteckého hlediska je to blízko.“

Navzdory rozdílným geografickým pozicím sdílí Francie a Švédsko podobnou obrannou filozofii – soběstačné ozbrojené síly a silný domácí obranný průmysl. Obě země se historicky spoléhaly především na vlastní kapacity.

„Než jsme vstoupili do NATO, museli jsme být plně nezávislí,“ poznamenal velitel švédského letectva generálmajor Jonas Wikman.

Spolupráce mezi oběma zeměmi má hluboké historické kořeny – od třicetileté války až po dnešní výměny diplomatů a zbrojních projektů. Francie nyní zvažuje nákup švédského sledovacího letounu GlobalEye, který by nahradil stárnoucí americké stroje E-3 Sentry. Obě země jsou také součástí evropské iniciativy na vývoj střel dlouhého doletu.

Zásadní je, že Švédsko patří k evropským zemím, které mají zájem o Macronovu nabídku na zapojení francouzského jaderného odstrašení do ochrany Evropy – což je důsledek rostoucí nejistoty ohledně americké ochrany v éře Donalda Trumpa.

Na základně Luleå se mezitím piloti cvičí nejen v bojových manévrech, ale i ve strategii přežití v drsných arktických podmínkách, včetně přistávání na silnicích – dovednosti, které by mohly být cenné i pro ostatní spojence v případě útoku na klasické letiště.

Francouzské a švédské síly zde také trénují vzájemnou údržbu, logistiku a tankování za letu – oblast, kde Evropa zaostává, zejména v případě omezení americké pomoci.

„Pokud bychom museli za půl roku nebo za rok nasadit síly, budeme mít už připravené kontakty i logistiku,“ vysvětlil podplukovník Frédéric Dalorso z francouzské mise.