Chcete jednat? Prvně mír, za 30 dní uvidíme, vzkázal Západ Putinovi

V sobotu se v Kyjevě sešli lídři Francie, Británie, Německa, Polska a Ukrajiny a předložili Kremlu ultimátum: pokud Rusko do pondělí nepřistoupí na třicetidenní příměří, čelí „masivním“ novým sankcím. Podle nového německého kancléře Friedricha Merze tuto iniciativu podporuje i prezident USA Donald Trump.

Putin však ve svém nočním televizním projevu příměří nezmínil. Místo toho navrhl obnovit přímá jednání s Ukrajinou – už ve čtvrtek v Turecku. Tato jednání by byla první svého druhu od počátečních týdnů ruské invaze v roce 2022. „Rozhodnutí je nyní na ukrajinských úřadech,“ uvedl Putin.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj reagoval zdrženlivě. Putinovu nabídku označil za pozitivní signál a potvrdil, že Ukrajina je připravena jednat, ovšem zdůraznil, že Moskva musí nejprve přijmout příměří.

Brzy poté však přišla ostřejší reakce ze Západu. Německý kancléř Merz prohlásil, že „jednání nemohou začít, dokud neztichnou zbraně“. Polský premiér Donald Tusk vyzval Rusko k jednoznačnému rozhodnutí o „okamžitém a bezpodmínečném příměří“. A francouzský prezident Emmanuel Macron Putinův návrh odmítl jako „nedostatečný“.

„Bezpodmínečné příměří nemůže být výsledkem vyjednávání – je mu nutné předcházet,“ uvedl Macron při cestě z Ukrajiny do Polska. Dodal, že Putin se snaží „získat čas“ a „hledá východisko“.

Speciální zmocněnec Trumpovy administrativy pro Ukrajinu Keith Kellogg se přidal k evropským lídrům: „Nejprve příměří, a teprve během něj komplexní mírová jednání. Ne naopak.“

Šéf Zelenského kanceláře Andrij Jermak Kelloggovi za podporu poděkoval a zopakoval, že postoj Ukrajiny zůstává stejný: „Nejdřív příměří alespoň na 30 dní, a pak vše ostatní.“

Zelenskyj a jeho spojenci se už měsíce snaží přesvědčit Trumpovu administrativu, že Putin jedná neupřímně. Přijetí příměří považují za lakmusový test ruské vůle k míru.

Putinovo pozdně noční prohlášení, odvysílané v jednu ráno moskevského času, je podle expertů pokusem přenést zodpovědnost zpět na Ukrajinu a zároveň odvést pozornost od toho, že Rusko s největší pravděpodobností pondělní termín pro příměří nedodrží.

Podle profesora Sergeje Radčenka z Johns Hopkinsovy univerzity by mohl být Zelenskyj vystaven „obrovskému tlaku“ k účasti na jednáních v Istanbulu. „Protože jinak bude muset čelit Trumpovi, který se ho zeptá: ‚Proč podkopáváš moji mírovou iniciativu? Proč prostě nejednáš?‘“

Putin už v neděli jednal s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoğanem, který podle Kremlu Putinovu nabídku podpořil a Istanbul nabídl jako místo konání jednání.

Ankara potvrdila, že je připravena jednání hostit, ale také naznačila, že sdílí názor Západu – tedy že je třeba nejprve příměří. „Komplexní příměří by vytvořilo potřebné prostředí pro mírová jednání,“ stojí v prohlášení tureckého prezidentského paláce.

Ve čtvrtek, tedy v den navržených jednání, má být v Turecku také americký ministr zahraničí Marco Rubio, který tam bude jednat s dalšími ministry zahraničí zemí NATO o „ukončení rusko-ukrajinské války“.

Evropští lídři, kteří se v sobotu sešli v Kyjevě, již telefonicky hovořili s Trumpem. Potvrdili, že prezident USA jejich požadavek na příměří podporuje.

Přesto Trump po Putinově projevu napsal na sociální síti Truth Social, že sobota byla „možná skvělým dnem“ pro Rusko i Ukrajinu. „Pomyslete na statisíce zachráněných životů, když tato nikdy nekončící krvavá lázeň konečně skončí,“ uvedl a slíbil, že bude „pracovat s oběma stranami, aby se to stalo skutečností“.

Minulý týden Trump vyzval k bezpodmínečnému 30dennímu příměří, aniž stanovil konkrétní termín. Varoval však, že pokud nebude příměří dodrženo, USA a jejich spojenci zavedou další sankce.

Není však jasné, zda Trumpova administrativa bude skutečně trvat na pondělním termínu, nebo zda se pozornost přesune k čtvrtečním jednáním v Istanbulu.

„Putin si je dobře vědom toho, že Trump chce přímé jednání,“ dodal profesor Radčenko. „A teď může říct: ‚My jsme ochotni jednat, ale Ukrajinci to odmítají.‘“

Ve svém projevu Putin naznačil, že během jednání by mohlo dojít k nové dohodě o příměří, zároveň však zdůraznil, že cílem bude řešit „kořenové příčiny“ konfliktu.

Putinovo vystoupení přišlo jen krátce po vypršení třídenního klidu zbraní, který Rusko vyhlásilo k příležitosti Dne vítězství. Ukrajina v neděli ráno hlásila přes 100 ruských dronových útoků během noci. Obě strany se obviňují z porušení příměří.

Kreml podle svého mluvčího Dmitrije Peskova oceňuje americké zprostředkovatelské úsilí, ale varuje: „Snažit se na nás tlačit je zbytečné.“