Chcete jednat? Prvně mír, za 30 dní uvidíme, vzkázal Západ Putinovi

Nabídku ruského prezidenta Vladimira Putina na přímá mírová jednání s Ukrajinou západní spojenci Kyjeva jednoznačně odmítli. Trvají na tom, že Moskva musí nejprve souhlasit s navrženým bezpodmínečným příměřím, které podporují Spojené státy. Čas má do pondělí, v opačném případě EU i USA zavedou „tvrdé a cílené sankce“.

V sobotu se v Kyjevě sešli lídři Francie, Británie, Německa, Polska a Ukrajiny a předložili Kremlu ultimátum: pokud Rusko do pondělí nepřistoupí na třicetidenní příměří, čelí „masivním“ novým sankcím. Podle nového německého kancléře Friedricha Merze tuto iniciativu podporuje i prezident USA Donald Trump.

Putin však ve svém nočním televizním projevu příměří nezmínil. Místo toho navrhl obnovit přímá jednání s Ukrajinou – už ve čtvrtek v Turecku. Tato jednání by byla první svého druhu od počátečních týdnů ruské invaze v roce 2022. „Rozhodnutí je nyní na ukrajinských úřadech,“ uvedl Putin.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj reagoval zdrženlivě. Putinovu nabídku označil za pozitivní signál a potvrdil, že Ukrajina je připravena jednat, ovšem zdůraznil, že Moskva musí nejprve přijmout příměří.

Brzy poté však přišla ostřejší reakce ze Západu. Německý kancléř Merz prohlásil, že „jednání nemohou začít, dokud neztichnou zbraně“. Polský premiér Donald Tusk vyzval Rusko k jednoznačnému rozhodnutí o „okamžitém a bezpodmínečném příměří“. A francouzský prezident Emmanuel Macron Putinův návrh odmítl jako „nedostatečný“.

„Bezpodmínečné příměří nemůže být výsledkem vyjednávání – je mu nutné předcházet,“ uvedl Macron při cestě z Ukrajiny do Polska. Dodal, že Putin se snaží „získat čas“ a „hledá východisko“.

Speciální zmocněnec Trumpovy administrativy pro Ukrajinu Keith Kellogg se přidal k evropským lídrům: „Nejprve příměří, a teprve během něj komplexní mírová jednání. Ne naopak.“

Šéf Zelenského kanceláře Andrij Jermak Kelloggovi za podporu poděkoval a zopakoval, že postoj Ukrajiny zůstává stejný: „Nejdřív příměří alespoň na 30 dní, a pak vše ostatní.“

Zelenskyj a jeho spojenci se už měsíce snaží přesvědčit Trumpovu administrativu, že Putin jedná neupřímně. Přijetí příměří považují za lakmusový test ruské vůle k míru.

Putinovo pozdně noční prohlášení, odvysílané v jednu ráno moskevského času, je podle expertů pokusem přenést zodpovědnost zpět na Ukrajinu a zároveň odvést pozornost od toho, že Rusko s největší pravděpodobností pondělní termín pro příměří nedodrží.

Podle profesora Sergeje Radčenka z Johns Hopkinsovy univerzity by mohl být Zelenskyj vystaven „obrovskému tlaku“ k účasti na jednáních v Istanbulu. „Protože jinak bude muset čelit Trumpovi, který se ho zeptá: ‚Proč podkopáváš moji mírovou iniciativu? Proč prostě nejednáš?‘“

Putin už v neděli jednal s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoğanem, který podle Kremlu Putinovu nabídku podpořil a Istanbul nabídl jako místo konání jednání.

Ankara potvrdila, že je připravena jednání hostit, ale také naznačila, že sdílí názor Západu – tedy že je třeba nejprve příměří. „Komplexní příměří by vytvořilo potřebné prostředí pro mírová jednání,“ stojí v prohlášení tureckého prezidentského paláce.

Ve čtvrtek, tedy v den navržených jednání, má být v Turecku také americký ministr zahraničí Marco Rubio, který tam bude jednat s dalšími ministry zahraničí zemí NATO o „ukončení rusko-ukrajinské války“.

Evropští lídři, kteří se v sobotu sešli v Kyjevě, již telefonicky hovořili s Trumpem. Potvrdili, že prezident USA jejich požadavek na příměří podporuje.

Přesto Trump po Putinově projevu napsal na sociální síti Truth Social, že sobota byla „možná skvělým dnem“ pro Rusko i Ukrajinu. „Pomyslete na statisíce zachráněných životů, když tato nikdy nekončící krvavá lázeň konečně skončí,“ uvedl a slíbil, že bude „pracovat s oběma stranami, aby se to stalo skutečností“.

Minulý týden Trump vyzval k bezpodmínečnému 30dennímu příměří, aniž stanovil konkrétní termín. Varoval však, že pokud nebude příměří dodrženo, USA a jejich spojenci zavedou další sankce.

Není však jasné, zda Trumpova administrativa bude skutečně trvat na pondělním termínu, nebo zda se pozornost přesune k čtvrtečním jednáním v Istanbulu.

„Putin si je dobře vědom toho, že Trump chce přímé jednání,“ dodal profesor Radčenko. „A teď může říct: ‚My jsme ochotni jednat, ale Ukrajinci to odmítají.‘“

Ve svém projevu Putin naznačil, že během jednání by mohlo dojít k nové dohodě o příměří, zároveň však zdůraznil, že cílem bude řešit „kořenové příčiny“ konfliktu.

Putinovo vystoupení přišlo jen krátce po vypršení třídenního klidu zbraní, který Rusko vyhlásilo k příležitosti Dne vítězství. Ukrajina v neděli ráno hlásila přes 100 ruských dronových útoků během noci. Obě strany se obviňují z porušení příměří.

Kreml podle svého mluvčího Dmitrije Peskova oceňuje americké zprostředkovatelské úsilí, ale varuje: „Snažit se na nás tlačit je zbytečné.“ 

Související

V Kyjevě umírali lidé při dalším ruském útoku. (17.6.2025)

Zelenskyj mluví o jednom z nejhorších útoků. V Kyjevě přišlo 14 lidí o život

Kyjev se v noci na úterý stal terčem masivního ruského útoku, při němž zahynulo nejméně 14 lidí a bezmála stovka dalších utrpěla zranění. Ruská armáda podle ukrajinských úřadů opět použila taktiku dvojitého úderu, která cílí i na zasahující záchranáře. Prezident Volodymyr Zelenskyj označil útok za jeden z nejhrůznějších na metropoli od začátku války.
Vladimir Putin

Putin a Trump si znovu volali. Tentokrát řešili zejména Blízký východ

Padesát minut si v sobotu telefonovali ruský prezident Vladimir Putin a jeho americký protějšek Donald Trump. Podle agentury AP to uvedl Putinův poradce pro zahraniční politiku Jurij Ušakov. Hlavy obou velmocí hovořily o eskalujícím konfliktu na Blízkém východě a mírových jednáních v rámci války na Ukrajině. 

Více souvisejících

válka na Ukrajině Vladimír Putin

Aktuálně se děje

včera

Prezident Trump

Volba, která může změnit svět. Trump čelí zřejmě nejdůležitějšímu rozhodnutí v kariéře

Americký prezident Donald Trump čelí rostoucímu napětí nejen ze zahraničí, ale i z vlastního tábora. V sázce je nejzásadnější bezpečnostní rozhodnutí jeho dosavadních dvou prezidentských období — zda Spojené státy zaútočí na íránský jaderný komplex ve Fordo, ukrytý hluboko pod zemí. Zatímco Izrael na Trumpa tlačí, aby se do konfliktu aktivně zapojil, jeho vlastní příznivci z hnutí MAGA i levicoví oponenti varují před zatažením Ameriky do další nekonečné války na Blízkém východě.

včera

Donald Trump

Chameneího zatím nezabijeme, ale dochází nám trpělivost, prohlásil Trump

Prezident USA Donald Trump večer vydal sérii ostrých varování vůči Íránu, přičemž se zaměřil zejména na nejvyššího vůdce země ajatolláha Alího Chameneího, kterého na své síti Truth Social označil za „snadný cíl“ a naznačil, že americká trpělivost se rychle vyčerpává. V regionu zároveň narůstá napětí kvůli pokračujícím raketovým útokům mezi Íránem a Izraelem.

včera

SMS, ilustrační fotografie

Experti si posvítili na Trump Mobile: To, co slibuje prezident USA, je podle nich naprosto nereálné

Nově představený zlatý chytrý telefon nesoucí jméno Donalda Trumpa se stal terčem kritiky odborníků i etických watchdogů. Trump Organization oznámila plány na uvedení vlastního mobilního telefonu, který by měl být „vyroben v USA“ a prodáván za 499 dolarů (přibližně 11 600 Kč). Analytici však tento záměr označují za technicky téměř nemožný a zpochybňují i samotnou etiku tohoto podnikatelského kroku prezidenta Spojených států.

včera

Poslanecká sněmovna

Snaha o pád vlády ministry nezajímá, nepřišla jich ani půlka. Předvolební show, vyčetla opozici Pekarová Aadamová

Poslanecká sněmovna se dnes v sešla na mimořádném jednání svolaném opozicí, jehož cílem je hlasování o vyslovení nedůvěry vládě premiéra Petra Fialy (ODS). Impulsem k tomuto kroku se stala takzvaná bitcoinová kauza, která v posledních týdnech výrazně otřásla českou politickou scénou a vyústila v rezignaci ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS). Opoziční strany ANO a SPD, které schůzi iniciovaly, obviňují vládu z korupce, manipulace a krytí nelegálních darů. Požadují nejen odchod Stanjury a Decroixové, ale i pád celé vlády.

včera

Velitelské středisko izraelského letectva dohlížející na údery v Íránu

Proč Izrael zaútočil na Írán? Podle expertů je důvodů více, od jaderného programu až po vnitropolitické tlaky na Netanjahua

Izrael usiluje o likvidaci íránského jaderného programu i o oslabení režimu ajatolláha Chameneího, jehož pád by mohl narušit podporu skupin jako Hamás či Hizballáh. Zároveň však hrozí, že by Írán mohl sklouznout do občanské války. Izrael rovněž zřejmě záměrně akcentuje jadernou hrozbu, aby získal podporu Západu, zatímco skutečným cílem může být odvést pozornost od vlastní krize doma i v Gaze.

včera

F-16 Israel Defense Forces

Izraelské letectvo opět udeřilo v Íránu. Evropa evakuuje své občany, domů se vrací i Češi

Izraelská armáda v úterý oznámila, že její letectvo provedlo sérii vzdušných útoků na několik lokalit v západním Íránu. Podle oficiálního prohlášení izraelských ozbrojených sil bylo při úderech zasaženo „několik míst a desítky odpalovacích zařízení balistických raket“. Tyto útoky jsou součástí intenzivního vojenského střetu mezi Izraelem a Íránem, který pokračuje již pátý den.

včera

Prezident Trump

Kvůli Íránu odjel z G7, jaké ale budou další kroky? Trump má aktuálně tři možnosti

Prezident Donald Trump předčasně odcestoval ze summitu G7 v kanadské Albertě a vyvolal tím vlnu spekulací, co stojí za tímto krokem – a především jak bude nyní Spojené státy směřovat ve stále vyhrocenější krizi mezi Izraelem a Íránem. Bílý dům sice uvedl, že odjezd souvisí s vývojem na Blízkém východě, ale sám Trump později na sociální síti Truth Social popřel, že by šlo o reakci na snahu o příměří. „Vracíme se kvůli důležitým věcem,“ uvedl bez dalších podrobností.

včera

včera

Poslanecká sněmovna

Nejšpinavější korupční skandál v dějinách Česka, prohlásil Babiš ve Sněmovně. Fiala připustil problémy

Poslanecká sněmovna se dnes v sešla na mimořádném jednání svolaném opozicí, jehož cílem je hlasování o vyslovení nedůvěry vládě premiéra Petra Fialy (ODS). Impulsem k tomuto kroku se stala takzvaná bitcoinová kauza, která v posledních týdnech výrazně otřásla českou politickou scénou a vyústila v rezignaci ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS). Opoziční strany ANO a SPD, které schůzi iniciovaly, obviňují vládu z korupce, manipulace a krytí nelegálních darů. Požadují nejen odchod Stanjury a Decroixové, ale i pád celé vlády.

včera

včera

Stíhací letoun izraelského letectva, který se zúčastnil úderů v Íránu 26. října 2024, na snímek, který následující byl den vyčištěn pro zveřejnění.

Izrael a Írán jsou ve válce, která může trvat týdny i déle. Podle expertů hrozí širší konflikt, zapojení USA by vše zásadně změnilo

Otevřený vojenský střet mezi Izraelem a Íránem byl podle expertů jen otázkou času. Historické napětí, eskalující rétorika a obavy z íránského jaderného programu vytvořily výbušné prostředí, které vyústilo v konflikt. Podle odborníků bude válka výrazně delší než předchozí střety a její rozsah může záviset na tom, zda se do ní zapojí i další mocnosti – zejména Spojené státy, které zatím volí zdrženlivost.

včera

Kaja Kallasová, premiérka Estonska

EU: Ukrajina zažila jeden z nejničivějších útoků od začátku války

Evropská unie dnes ostře odsoudila pokračující ruskou agresi vůči Ukrajině, přičemž šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová označila noční útok na Kyjev za jeden z nejničivějších od začátku války. V souvislosti s děním na Blízkém východě pak varovala před nárůstem napětí v regionu a nutností tvrdého postoje vůči Íránu.

včera

včera

Poslanecká sněmovna

Sněmovna jedná o nedůvěře vládě kvůli bitcoinové kauze. Schůze se zřejmě protáhne do zítřka

Poslanecká sněmovna se dnes sešla k mimořádnému jednání o vyslovení nedůvěry vládě premiéra Petra Fialy (ODS). Schůzi vyvolaly opoziční strany ANO a SPD v reakci na tzv. bitcoinovou kauzu, kvůli níž nedávno rezignoval ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). Opozice požaduje i odchod ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) a konec celé vlády. Jedná se již o čtvrtý pokus opozice svrhnout kabinet v tomto volebním období.

včera

V Kyjevě umírali lidé při dalším ruském útoku. (17.6.2025)

Zelenskyj mluví o jednom z nejhorších útoků. V Kyjevě přišlo 14 lidí o život

Kyjev se v noci na úterý stal terčem masivního ruského útoku, při němž zahynulo nejméně 14 lidí a bezmála stovka dalších utrpěla zranění. Ruská armáda podle ukrajinských úřadů opět použila taktiku dvojitého úderu, která cílí i na zasahující záchranáře. Prezident Volodymyr Zelenskyj označil útok za jeden z nejhrůznějších na metropoli od začátku války.

včera

včera

včera

Výbuchy v Íránu

Čína bije na poplach, Rusko kalkuluje. Válka Íránu s Izraelem a rozdílné přístupy autoritářských mocností

Autoritářské mocnosti sledují konflikt mezi Íránem a Izraelem s výrazně odlišnými zájmy a motivacemi. Čína varuje před eskalací a apeluje na klid zbraní, zatímco chrání své rozsáhlé investice a strategické partnerství s Teheránem. Rusko naopak v krizi vidí příležitost – od posílení své pozice na Blízkém východě po odklon pozornosti Západu od Ukrajiny. Obě velmoci však riskují, že nekontrolovaný vývoj situace ohrozí jejich dlouhodobé zájmy v regionu.

včera

16. června 2025 21:43

Nepatří mu, přesto ho mění k nepoznání: Jak si Rusko upravuje Krym k obrazu svému?

Na okupovaném Krymu plánuje Rusko během příštích pěti let postavit a opravit více než 1000 kilometrů silnic. Přestože oficiálně jde o „civilní infrastrukturu“, odborníci a ukrajinské úřady varují: ve skutečnosti jde o vojenský projekt s cílem zefektivnit přesuny těžké techniky a usnadnit nelegální odvoz přírodních zdrojů z okupovaných území Ukrajiny.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy