Chcete jednat? Prvně mír, za 30 dní uvidíme, vzkázal Západ Putinovi

Nabídku ruského prezidenta Vladimira Putina na přímá mírová jednání s Ukrajinou západní spojenci Kyjeva jednoznačně odmítli. Trvají na tom, že Moskva musí nejprve souhlasit s navrženým bezpodmínečným příměřím, které podporují Spojené státy. Čas má do pondělí, v opačném případě EU i USA zavedou „tvrdé a cílené sankce“.

V sobotu se v Kyjevě sešli lídři Francie, Británie, Německa, Polska a Ukrajiny a předložili Kremlu ultimátum: pokud Rusko do pondělí nepřistoupí na třicetidenní příměří, čelí „masivním“ novým sankcím. Podle nového německého kancléře Friedricha Merze tuto iniciativu podporuje i prezident USA Donald Trump.

Putin však ve svém nočním televizním projevu příměří nezmínil. Místo toho navrhl obnovit přímá jednání s Ukrajinou – už ve čtvrtek v Turecku. Tato jednání by byla první svého druhu od počátečních týdnů ruské invaze v roce 2022. „Rozhodnutí je nyní na ukrajinských úřadech,“ uvedl Putin.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj reagoval zdrženlivě. Putinovu nabídku označil za pozitivní signál a potvrdil, že Ukrajina je připravena jednat, ovšem zdůraznil, že Moskva musí nejprve přijmout příměří.

Brzy poté však přišla ostřejší reakce ze Západu. Německý kancléř Merz prohlásil, že „jednání nemohou začít, dokud neztichnou zbraně“. Polský premiér Donald Tusk vyzval Rusko k jednoznačnému rozhodnutí o „okamžitém a bezpodmínečném příměří“. A francouzský prezident Emmanuel Macron Putinův návrh odmítl jako „nedostatečný“.

„Bezpodmínečné příměří nemůže být výsledkem vyjednávání – je mu nutné předcházet,“ uvedl Macron při cestě z Ukrajiny do Polska. Dodal, že Putin se snaží „získat čas“ a „hledá východisko“.

Speciální zmocněnec Trumpovy administrativy pro Ukrajinu Keith Kellogg se přidal k evropským lídrům: „Nejprve příměří, a teprve během něj komplexní mírová jednání. Ne naopak.“

Šéf Zelenského kanceláře Andrij Jermak Kelloggovi za podporu poděkoval a zopakoval, že postoj Ukrajiny zůstává stejný: „Nejdřív příměří alespoň na 30 dní, a pak vše ostatní.“

Zelenskyj a jeho spojenci se už měsíce snaží přesvědčit Trumpovu administrativu, že Putin jedná neupřímně. Přijetí příměří považují za lakmusový test ruské vůle k míru.

Putinovo pozdně noční prohlášení, odvysílané v jednu ráno moskevského času, je podle expertů pokusem přenést zodpovědnost zpět na Ukrajinu a zároveň odvést pozornost od toho, že Rusko s největší pravděpodobností pondělní termín pro příměří nedodrží.

Podle profesora Sergeje Radčenka z Johns Hopkinsovy univerzity by mohl být Zelenskyj vystaven „obrovskému tlaku“ k účasti na jednáních v Istanbulu. „Protože jinak bude muset čelit Trumpovi, který se ho zeptá: ‚Proč podkopáváš moji mírovou iniciativu? Proč prostě nejednáš?‘“

Putin už v neděli jednal s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoğanem, který podle Kremlu Putinovu nabídku podpořil a Istanbul nabídl jako místo konání jednání.

Ankara potvrdila, že je připravena jednání hostit, ale také naznačila, že sdílí názor Západu – tedy že je třeba nejprve příměří. „Komplexní příměří by vytvořilo potřebné prostředí pro mírová jednání,“ stojí v prohlášení tureckého prezidentského paláce.

Ve čtvrtek, tedy v den navržených jednání, má být v Turecku také americký ministr zahraničí Marco Rubio, který tam bude jednat s dalšími ministry zahraničí zemí NATO o „ukončení rusko-ukrajinské války“.

Evropští lídři, kteří se v sobotu sešli v Kyjevě, již telefonicky hovořili s Trumpem. Potvrdili, že prezident USA jejich požadavek na příměří podporuje.

Přesto Trump po Putinově projevu napsal na sociální síti Truth Social, že sobota byla „možná skvělým dnem“ pro Rusko i Ukrajinu. „Pomyslete na statisíce zachráněných životů, když tato nikdy nekončící krvavá lázeň konečně skončí,“ uvedl a slíbil, že bude „pracovat s oběma stranami, aby se to stalo skutečností“.

Minulý týden Trump vyzval k bezpodmínečnému 30dennímu příměří, aniž stanovil konkrétní termín. Varoval však, že pokud nebude příměří dodrženo, USA a jejich spojenci zavedou další sankce.

Není však jasné, zda Trumpova administrativa bude skutečně trvat na pondělním termínu, nebo zda se pozornost přesune k čtvrtečním jednáním v Istanbulu.

„Putin si je dobře vědom toho, že Trump chce přímé jednání,“ dodal profesor Radčenko. „A teď může říct: ‚My jsme ochotni jednat, ale Ukrajinci to odmítají.‘“

Ve svém projevu Putin naznačil, že během jednání by mohlo dojít k nové dohodě o příměří, zároveň však zdůraznil, že cílem bude řešit „kořenové příčiny“ konfliktu.

Putinovo vystoupení přišlo jen krátce po vypršení třídenního klidu zbraní, který Rusko vyhlásilo k příležitosti Dne vítězství. Ukrajina v neděli ráno hlásila přes 100 ruských dronových útoků během noci. Obě strany se obviňují z porušení příměří.

Kreml podle svého mluvčího Dmitrije Peskova oceňuje americké zprostředkovatelské úsilí, ale varuje: „Snažit se na nás tlačit je zbytečné.“ 

Související

Více souvisejících

válka na Ukrajině Vladimír Putin

Aktuálně se děje

včera

Metro

Metro ovlivní výluka. Přestup mezi linkami bude složitější

Metro čeká o nadcházejícím víkendu další prázdninová výluka. Vlaky nebudou jezdit v úseku mezi stanicemi Vltavská a Hlavní nádraží, čímž se cestujícím zkomplikuje přestup z linky C na linku B. Na Florenci budou pokračovat práce na rekonstrukci stropní desky. 

včera

včera

Alfons Mucha

Průkopník secesního umění u nás. Alfons Mucha se narodil před 165 lety

Přesně před 165 lety, 24. července 1860, se narodil Alfons Mucha: významný umělec českého původu a jakýsi symbol secese, který se proslavil zejména v zahraničí. V rodné zemi strávil jenom zlomek svého života, zanechal zde ovšem nesmazatelnou stopu. Jeho dílo se objevilo na prvních československých poštovních známkách nebo bankovkách, cyklus monumentálních obrazů s názvem Slovanská epopej nemá obdoby.

včera

Policie ČR

Policie vyšetřuje vraždu na sídlišti v Praze

Případem vraždy na sídlišti v Krči se od čtvrtečního odpoledne zabývají pražští kriminalisté. Zesnulý muž podle strážců zákona zemřel násilnou smrtí. Vyšetřování tragické události nadále pokračuje. 

včera

včera

Humanitární pomoc na přechodu Rafáh

Lidé jsou jako chodící mrtvoly. Do Pásma Gazy může vjet 6000 kamionů s pomocí, pokud je Izrael pustí

Situace v Pásmu Gazy dosáhla nového stupně zoufalství. Podle šéfa Agentury OSN pro pomoc palestinským uprchlíkům (UNRWA) Philippa Lazzariniho se obyvatelé této válkou zničené enklávy ocitli na samotné hranici života a smrti. „Lidé v Gaze nejsou ani mrtví, ani živí, jsou to chodící mrtvoly,“ napsal Lazzarini na sociální síti X, odkazuje přitom na slova jednoho ze svých kolegů přímo z místa.

včera

včera

včera

F-16 thajské armády

Eskalace na thajsko-kambodžské hranici: Mezinárodní společenství mělo zakročit, říká expert

Napětí na thajsko-kambodžské hranici přerostlo v přímý vojenský střet. Thajská armáda podnikla letecké údery na kambodžské cíle poté, co při výbuchu miny utrpěl vážné zranění její voják. Obě země si stáhly velvyslance a vztahy se ocitly na bodu mrazu. Za eskalací stojí nejen spory o území a chrámy, ale i kyberkriminalita, čínský tlak a slabá domácí legitimita obou vlád. Mezinárodní společenství zůstává pasivní a situace se dál vyhrocuje. „Ani jedna ze stran si nemůže dovolit vypadat slabá,“ zdůraznil pro EuroZprávy.cz analytik David Hutt.

včera

Pásmo Gazy

Peklo v Gaze se prohlubuje: 1000 mrtvých ve snaze získat pomoc, důkazy o masovém hladovění jsou nepopiratelné

Od začátku nového systému distribuce humanitární pomoci v pásmu Gazy, který od konce května společně provozují Spojené státy, Izrael a nadace Gaza Humanitarian Foundation (GHF), přišlo podle OSN o život již přes 1 000 Palestinců. Ti byli zabiti při pokusu získat potravinovou pomoc. Celkem má jít o nejméně 1 054 obětí. Dalších 766 lidí zemřelo v okolí stanovišť GHF a 288 při čekání u konvojů OSN a dalších organizací, uvádí zpráva OSN k 21. červenci.

včera

včera

Bouřky

Počasí: Moravu dnes zasáhnou silné bouřky

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) vydal ve čtvrtek výstrahu před silnými bouřkami, které by měly během odpoledne a večera zasáhnout jihovýchodní část Moravy. Očekávají se přívalové deště a silné nárazy větru. Výstraha platí od čtvrtečních 16 hodin až do páteční jedné hodiny ranní.

včera

Daniela Ostrá

Ostrá: Cítím frustraci, hněv a zklamání. Politoložka tvrdě kritizuje rozhodnutí SOCDEM kandidovat s komunisty

Politoložka Daniela Ostrá exkluzivně pro EuroZprávy.cz razantně kritizovala spojení Sociální demokracie s koalicí STAČILO! pro podzimní sněmovní volby. Označila ho za zradu tradic a varovala před proruskými tendencemi. Podle ní tím strana ztrácí nejen důvěryhodnost, ale i šanci na návrat mezi relevantní levicové síly. „Bohužel, čas dal mému rozhodnutí opustit stranu za pravdu. Necítím však zadostiučinění. Cítím frustraci, hněv a zklamání,“ řekla.

včera

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Skrytý nepřítel Kyjeva? Vlastní vedení, píše Politico. Podle ukrajinského tisku Zelenskyj zradil demokracii

Zatímco Ukrajina už více než tři roky vzdoruje ruské agresi, v posledních dnech vyvolalo mezinárodní pobouření dění na domácí scéně. Prezident Volodymyr Zelenskyj schválil kontroverzní zákon, který podle kritiků fakticky likviduje nezávislost dvou klíčových protikorupčních institucí — Národního protikorupčního úřadu (NABU) a Specializované protikorupční prokuratury (SAP). Tento krok vyvolal první celostátní protesty od začátku ruské invaze v roce 2022.

Aktualizováno včera

An-24

V Rusku se zřítilo letadlo s 50 lidmi na palubě, všichni zemřeli

Na ruském Dálném východě se ztratilo osobní letadlo An-24 se zhruba 50 lidmi na palubě. Podle informací agentury Reuters ztratili dispečeři s letounem kontakt ve čtvrtek během přiblížení k městu Tynda v Amurské oblasti, která sousedí s Čínou. Ruská média později oznámila, že trosky letadla byly nalezeny zhruba 15 kilometrů od města Tynda. Nehodu podle prvních informací nikdo nepřežil.

včera

Thajské stíhací letouny F-16

Thajsko zaútočilo na Kambodžu

Napětí mezi Thajskem a Kambodžou výrazně eskalovalo poté, co thajská armáda nasadila stíhací letouny F-16 proti kambodžským vojenským cílům podél dlouho sporné hranice. Vzdušné útoky následovaly jen několik hodin poté, co v oblasti došlo k pozemním střetům mezi jednotkami obou zemí. Kambodža podle CNN varovala, že na útoky „rozhodně odpoví“.

včera

23. července 2025 21:47

23. července 2025 21:02

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Roosevelt dokázal, že demokracie potřebuje pojistky. Ustojí ale americká demokracie Trumpa?

Před 85 lety přepsal Franklin Delano Roosevelt dějiny amerického prezidentství. Potřetí za sebou byl nominován do nejvyššího úřadu a narušil dosavadní nepsanou tradici, podle níž prezidenti po dvou funkčních obdobích odcházeli. Roosevelt se však nezastavil ani po třetím mandátu, v roce 1944 totiž kandidoval znovu a vyhrál i počtvrté. Právě tato výjimečná skutečnost vedla americký Kongres k přijetí 22. dodatku ústavy, který od roku 1951 oficiálně zakazuje výkon prezidentské funkce více než dvakrát.

23. července 2025 20:41

Zelenskyj po tvrdé kritice otáčí. Slíbil nový zákon na ochranu nezávislosti protikorupčních institucí

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že předloží návrh zákona, který posílí právní řád v zemi a zároveň zaručí zachování nezávislosti protikorupčních institucí. Jeho krok přichází v reakci na vlnu veřejného rozhořčení kvůli nedávnému zákonu, který by mohl oslabit autonomii Národního protikorupčního úřadu (NABU) a Specializované protikorupční prokuratury (SAP).

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy