Skrytý nepřítel Kyjeva? Vlastní vedení, píše Politico. Podle ukrajinského tisku Zelenskyj zradil demokracii

Zatímco Ukrajina už více než tři roky vzdoruje ruské agresi, v posledních dnech vyvolalo mezinárodní pobouření dění na domácí scéně. Prezident Volodymyr Zelenskyj schválil kontroverzní zákon, který podle kritiků fakticky likviduje nezávislost dvou klíčových protikorupčních institucí — Národního protikorupčního úřadu (NABU) a Specializované protikorupční prokuratury (SAP). Tento krok vyvolal první celostátní protesty od začátku ruské invaze v roce 2022.

Zelenského rozhodnutí předcházelo bleskové schválení zákona č. 12414 ukrajinským parlamentem, přičemž 263 poslanců hlasovalo pro. Nová úprava předává značnou část pravomocí těchto institucí generálnímu prokurátorovi, čímž je staví pod politickou kontrolu. To vyvolalo obavy nejen mezi ukrajinskými občany a opozicí, ale i mezi partnery v EU a USA.

Protesty propukly nejen v Kyjevě u prezidentského paláce, ale také v řadě dalších měst včetně Oděsy, Dnipra a Lvova. Do ulic vyšli veteráni, vojáci i civilisté, kteří odmítají oslabování demokratických institucí ve válečném stavu. Zelenskyj sice ve večerním projevu slíbil, že předloží novou legislativu zajišťující nezávislost protikorupční infrastruktury, ale jeho ujištění zatím veřejnost ani partnery ze Západu neuklidnila.

Zákonem dotčené instituce samy tvrdí, že jejich činnost je novou legislativou vážně ohrožena. Šéf NABU Semen Kryvonos a protikorupční prokurátor Oleksandr Klymenko vystoupili na společné tiskové konferenci, kde uvedli, že nezávislost jejich úřadů byla de facto zrušena. Média navíc upozornila, že 18 z poslanců, kteří pro zákon hlasovali, čelí vyšetřování právě ze strany NABU.

Kritici se domnívají, že zákon byl reakcí na sílící vyšetřování ze strany protikorupčních orgánů, které se údajně začaly dotýkat blízkého okolí prezidenta. Jedním z případů, který zřejmě vyvolal obavy, bylo vyšetřování bývalého místopředsedy vlády Oleksije Černyšova v souvislosti s podezřelými majetkovými převody.

Zelenského bývalý ministr, který si kvůli obavám z odvety přál zůstat v anonymitě, označil situaci za vyvrcholení „utažení šroubů“. Podle něj se v zemi prosazuje nová linie: buď jste s prezidentem, nebo jste označen za proruského agenta.

Evropská unie na novou legislativu reagovala nezvykle ostře. Komisařka pro rozšíření Marta Kos uvedla, že nezávislé instituce jako NABU a SAP jsou klíčové pro ukrajinskou cestu do EU. G7 vyjádřila v Kyjevě své „vážné obavy“ a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen žádá vysvětlení.

Podle opozičních poslanců a analytiků zákon ohrožuje nejen vnitřní stabilitu Ukrajiny, ale i její mezinárodní důvěryhodnost. „Jsem hrdá na všechny Ukrajince, kteří se postavili za správnou věc. Ale nesmíme zapomenout, že jsme ve válce. Revoluce si teď nemůžeme dovolit,“ řekla poslankyně Lesja Vasylenková z proevropské strany Hlas.

Obavy se netýkají jen samotného zákona. Západní diplomaté upozorňují na širší trend koncentrace moci v rukou prezidenta a jeho šéfa kanceláře Andrije Jermaka. K tomu se přidaly i nedávné čistky mezi ministry a vysokými úředníky, včetně odvolání ministra zahraničí Dmytra Kuleby či generála Valerije Zalužného, který nesouhlasil s prezidentem ohledně vedení války a potřeby masivní mobilizace.

Další varovným signálem byla vlna kampaní proti protikorupčním aktivistům, mezi nimiž byl i Vitalij Šabunin, vedoucí vlivné nevládní organizace bojující proti korupci. Ten na sociálních sítích uvedl: „Zelenského prokurátor zastaví vyšetřování všech prezidentových přátel.“

Redakční komentář listu The Kyiv Independent, který sleduje Brusel obzvlášť pozorně, situaci shrnul slovy: „Zelenskyj právě zradil ukrajinskou demokracii — a všechny, kdo za ni bojují.“

Konečným důsledkem této krize může být zpomalení, nebo dokonce pozastavení přístupových jednání s EU. Ukrajinská vláda tím riskuje nejen ztrátu domácí podpory, ale i mezinárodní důvěry, která byla dosud jedním z jejích největších aktiv v boji proti ruské agresi. 

Související

Více souvisejících

Ukrajina Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina)

Aktuálně se děje

před 56 minutami

AC Sparta Praha, stadion na Letné

Sparta odvetu osmifinále s Alkmaarem nezvládla. Olomouc nestačila na Mohuč

Český fotbal už nemá po čtvrtku v této sezóně evropských fotbalových pohárů žádného zástupce. Osmifinále Konferenční ligy se totiž hrubě nevydařilo pražské Spartě, která vstupovala do domácí odvety s nizozemským Alkmaarem po porážce 1:2 z úvodního zápasu. Výkon svěřenců kouče Briana Priskeho byl však ještě horší než před týdnem a nikdo se tak nemohl divit tomu, že odvetný duel dospěl k jasnému výsledku 4:0 pro Alkmaar. To Olomouc se v německé Mohuči pokoušela o klubovou senzaci. První poločas statečně držela bezbrankový stav, o svém postupu do čtvrtfinále nakonec bundesligový celek rozhodl dvěma góly ve druhé půli, přičemž mu pomohlo i to, že Olomouc dohrávala o deseti.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Volby, ilustrační fotografie.

ANO je suverénní, do Sněmovny by proniklo jen pět stran

Více než třetina lidí by momentálně podpořila vládní hnutí ANO premiéra Andreje Babiše. Jeden z jeho nynějších koaličních partnerů by ale skončil mimo Poslaneckou sněmovnu, kam by se dostalo jen pět subjektů. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM pro televizní stanici CNN Prima News. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Robert Mueller (exšéf FBI)

Zemřel bývalý šéf FBI a vyšetřovatel Mueller. Trump se svěřil, že je rád

Americký prezident Donald Trump si neodpustil velmi jízlivou reakci na nejnovější smutnou zprávu. Ve věku 81 let zemřel někdejší šéf FBI a bývalý zvláštní vyšetřovatel Robert Mueller, jenž se zabýval otázkou ruského ovlivňování amerických prezidentských voleb v roce 2016, kdy se Trump stal poprvé prezidentem. 

před 11 hodinami

včera

včera

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Rezervy by mohly snížit ceny paliv, naznačil Fiala. Hřib navrhl jinou pomoc lidem

Vládní koalice opakovaně jedná o cenách pohonných hmot v Česku, které reagují na události na Blízkém východě. Podle Radima Fialy (SPD) by se mohlo zvážit i použití paliv ze státních rezerv. Opoziční poslanec Zdeněk Hřib (Piráti) v té souvislosti navrhl snížení daně na základní potraviny.  

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy