Schůzka Putina se Zelenským do konce léta? V Istanbulu proběhlo třetí kolo rozhovorů mezi Ukrajinou a Ruskem

Ukrajina a Rusko dnes znovu usedly k mírovým jednáním v Istanbulu. Setkání, které vedl turecký ministr zahraničí Hakan Fidan, trvalo méně než hodinu, ale přineslo několik důležitých návrhů, včetně možnosti uskutečnění přímého summitu mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a ruským prezidentem Vladimirem Putinem ještě do konce srpna.

Jednání byla zahájena dvoustranným setkáním mezi tajemníkem ukrajinské Rady národní bezpečnosti a obrany Rustemem Umerovem a poradcem ruského prezidenta Vladimirem Medinským. Setkání následně doplnil i turecký ministr zahraničí Hakan Fidan, který jednání předsedá. Podle ruské státní agentury TASS šlo v úvodu o přípravnou diskusi.

Ve svém krátkém projevu Fidan zdůraznil, že Turecko se snaží dosáhnout co nejrychlejšího ukončení války: „Naším cílem je zastavit tuto krvavou válku co nejdříve. Konečným cílem zde je samozřejmě příměří, které otevře cestu k míru,“ uvedl.

Ukrajinská delegace vedená Umerovem dorazila do Turecka již v průběhu dne a ještě před zahájením rozhovorů se setkala s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoğanem v Ankaře.

V delegaci zasedli i zástupci ukrajinské vojenské rozvědky, ministerstva zahraničí a prezidentské kanceláře. Mezi klíčové účastníky patří šéf kanceláře prezidenta Andrij Jermak, první náměstek ministra zahraničí Serhij Kyslycja a zástupce šéfa vojenské rozvědky Vadym Skibickyj.

Na ruské straně nedošlo k žádným změnám. Jak uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, delegaci nadále vede Medinskij.

Prezident Volodymyr Zelenskyj stanovil pro jednání tři hlavní priority: výměnu civilních i vojenských zajatců, návrat dětí unesených do Ruska a dosažení okamžitého a úplného příměří. Cílem ukrajinské strany je podle informací deníku Kyiv Independent i příprava na osobní setkání Zelenského s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Zatímco Zelenskyj takové setkání připouští, Putin ho opakovaně odmítá a posílá místo sebe nižší úředníky.

Rozhovory v Istanbulu přicházejí v době, kdy se mezinárodní tlak na ukončení války zvyšuje. Novou energii jim dodal zejména výrok amerického prezidenta Donalda Trumpa z 14. července. Ten pohrozil Moskvě „tvrdými“ cly, pokud Rusko neukončí válku do 50 dnů. Tato slova se v diplomatických kruzích interpretují jako výzva k reálnému posunu v jednáních.

Přesto Moskva zatím trvá na svých původních válečných cílech. Peskov potvrdil, že ruské požadavky zůstávají beze změn, což svědčí o neochotě Kremlu přistoupit na kompromisy.

Šéf ukrajinské delegace a tajemník Rady národní bezpečnosti a obrany Ukrajiny Rustem Umerov po skončení jednání uvedl, že pro Kyjev zůstává prioritou otázka příměří, výměny zajatců a návrat unesených ukrajinských dětí. Právě humanitární výměna, která by se měla týkat více než 1 200 osob, se podle něj stala jedním z konkrétních výstupů z istanbulského kola rozhovorů.

„Pracujeme na prioritních tématech. Naší prioritou jsou vždy lidé, příměří a setkání lídrů,“ prohlásil Umerov. Ukrajinská delegace kromě něj zahrnovala i vedoucího prezidentské kanceláře Andrije Jermaka, prvního náměstka ministra zahraničí Serhije Kyslycju a zástupce šéfa vojenské rozvědky Vadima Skybyckého.

Medinskij navrhl vytvořit tři pracovní skupiny – politickou, vojenskou a humanitární. Ty by se měly nadále scházet online a hledat konkrétní řešení dílčích témat. Podle Medinského je před možným summitem klíčové nejprve přesně definovat, o čem by měli prezidenti jednat.

Jednání se konalo po předchozích kolech z 16. května a 2. června, které následovaly po více než tříleté přestávce ve formálních rozhovorech mezi oběma zeměmi. I přes výrazné rozdíly v postojích Kyjeva a Moskvy došlo od té doby alespoň k několika výměnám válečných zajatců.

Ukrajinská strana opakovaně navrhla 30denní bezpodmínečné příměří, což je postoj, který podporují i Spojené státy. Moskva však tuto iniciativu zatím odmítla. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v této souvislosti znovu zopakoval, že cíle ruské „speciální operace“ zůstávají nezměněny – což podle mnohých analytiků naznačuje, že Rusko se zatím nechystá ustoupit ze svých maximálních požadavků.

Jednání v Istanbulu dostala nový impuls po varování amerického prezidenta Donalda Trumpa z 14. července, že Spojené státy zavedou na Rusko „tvrdá cla“, pokud do 50 dnů nepřistoupí na ukončení války. Kyjev doufá, že i tento mezinárodní tlak by mohl napomoci posunu k příměří a dalším konkrétním dohodám.

Ukrajinský prezident Zelenskyj opakovaně vyjadřuje připravenost jednat s Putinem osobně, zatímco ruská strana stále vysílá pouze své zmocněnce. Zda se summit obou prezidentů skutečně uskuteční, zůstává zatím nejisté – stejně jako budoucnost celého vyjednávacího procesu. 

Související

Mark Rutte v Praze

„Budete čelit zdrcující reakci.“ Rutte varoval Putina před použitím jaderných zbraní proti Ukrajině

Generální tajemník NATO Mark Rutte ostře varoval ruského prezidenta Vladimira Putina před případným použitím jaderných zbraní proti Ukrajině. Na tiskové konferenci v bruselské centrále Severoatlantické aliance prohlásil, že jakýkoliv jaderný útok na Kyjev by se setkal s naprosto zničující reakcí ze strany spojenců. Podle šéfa aliance je si Moskva těchto fatálních následků velmi dobře vědoma. Toto prohlášení přichází v momentě, kdy Rusko a Bělorusko zahájily masivní společné vojenské manévry v těsné blízkosti ukrajinských hranic.

Více souvisejících

válka na Ukrajině Rusko Ukrajina Andrij Jermak

Aktuálně se děje

před 24 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Hokej, ilustrační fotografie.

Finové deklasovali hledající se Američany, Kanada nedopustili překvapení. Němci se trápí

Úřadující světoví šampioni Američané i po třetím zápase na mistrovství světa v hokeji ve Švýcarsku hledají svou optimální formu. Poté, co na úvod prohráli s domácím Švýcarskem a až ve třetí třetině rozhodli o svém vítězství nad Brity, jim na větším sebevědomí nepřidal ani třetí duel s Finskem. Tomu se po čtyřech letech v rámci MS podařilo Američany porazit, především zásluhou jednadvacetiletého Hämeenaha, který vstřelil dvě branky. Kanada nechtěla připustit déjà vu z loňského čtvrtfinále MS, z něhož senzačně vypadla po porážce s Dány. I když i tentokrát to po dvou třetinách vypadalo všelijak, jelikož skóre bylo bezbrankové, tak třetí třetina nakonec určila konečný výsledek 5:1 pro Kanadu. Švýcarští hokejisté si pak k radosti domácích fanoušků poradili s tápajícími se Němci a mají tak v tabulce skupiny A už devět bodů.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Castillo de la Fuerza v Havaně, autor: Angelo Lucia

Okamžitě přestaňte vyhrožovat Kubě, vzkázala Čína USA

Čína oficiálně vyzvala Spojené státy americké, aby okamžitě přestaly využívat nátlak a hrozby vůči jejímu karibskému spojenci. Reagovala tak na krok amerického soudu, který obvinil čtyřiadevadesátiletého bývalého kubánského prezidenta Raúla Castra ze spiknutí za účelem vraždy občanů USA.

před 3 hodinami

Mark Rutte v Praze

Rutte vysvětlil, jaký bude mít stažení amerických vojáků vliv na obranu Evropy

Nové stahování amerických vojáků z Evropy nebude mít vliv na obranné plány Severoatlantické aliance a celý proces se uskuteční postupně a strukturovaně. Prohlásil to generální tajemník NATO Mark Rutte v reakci na kroky Washingtonu, které odrážejí nutnost přesunout americké strategické zájmy více směrem k Asii. Šéf aliance zároveň zdůraznil, že nastal čas, aby Evropa společně s Kanadou převzala větší díl odpovědnosti za svou konvenční obranu a posílila tak svou roli v rámci transatlantického partnerství.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Policie zasahuje ve škole v Pardubicích. (21.5.2026)

Policie evakuuje školu v Pardubicích. Na místě došlo k napadení

Policie ve čtvrtek odpoledne zasahuje na jedné ze středních škol ve východočeských Pardubicích. Na místě mělo dojít ke konfliktu dvou osob, kdy jedna skončila v rukou policistů a druhá v nemocnici. V rámci zásahu došlo k evakuaci příslušné školy kvůli bezpečnostní prohlídce. 

před 5 hodinami

Mark Rutte v Praze

„Budete čelit zdrcující reakci.“ Rutte varoval Putina před použitím jaderných zbraní proti Ukrajině

Generální tajemník NATO Mark Rutte ostře varoval ruského prezidenta Vladimira Putina před případným použitím jaderných zbraní proti Ukrajině. Na tiskové konferenci v bruselské centrále Severoatlantické aliance prohlásil, že jakýkoliv jaderný útok na Kyjev by se setkal s naprosto zničující reakcí ze strany spojenců. Podle šéfa aliance je si Moskva těchto fatálních následků velmi dobře vědoma. Toto prohlášení přichází v momentě, kdy Rusko a Bělorusko zahájily masivní společné vojenské manévry v těsné blízkosti ukrajinských hranic.

před 6 hodinami

Ebola, ilustrační fotografie

USA se jednoduše rozhodly, že epidemii eboly nezastaví, varují experti

V částech střední Afriky se šíří nová epidemie eboly, na kterou Spojené státy americké reagují minimálně. Důvodem jsou rozsáhlé škrty v domácích i globálních programech veřejného zdraví. Pro vzácnou variantu Bundibugyo, která současnou krizi způsobila, neexistuje lék ani schválená vakcína. Zatímco mezinárodní vědci a zdravotničtí lídři usilovně pátrají po místech šíření nákazy, americká pomoc v těchto krizových oblastech citelně chybí. 

před 7 hodinami

Raúl Castro

Právní proces s politickým podtextem. Americké ministerstvo po 40 letech obvinilo Castra

Americké ministerstvo spravedlnosti oficiálně obvinilo čtyřiadevadesátiletého bývalého kubánského prezidenta Raúla Castra a dalších šest osob. Žaloba se týká incidentu z února roku 1996, kdy kubánská armáda sestřelila dva neozbrojené civilní letouny provozované exilovou organizací Brothers to the Rescue. Při tomto útoku zahynuli čtyři lidé, z nichž tři byli občany Spojených států. Floridský prokurátor Jason A. Reding Quiñones k případu uvedl, že uplynutí dlouhé doby nemůže smazat spáchanou vraždu. K tomuto právnímu kroku dochází v momentě, kdy Washington stupňuje tlak na kubánskou republiku s cílem dosáhnout změny tamního politického systému.

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Petr Pavel

Mír v Evropě není samozřejmostí. Dějiny na nás čekat nebudou, není čas ztrácet čas, cituje světový tisk Pavla

Prezident Petr Pavel v úvodu svého vystoupení na pražském fóru Globsec, které cituje i světový tisk, upozornil, že jeho opakovaná varování ohledně nutnosti zaměřit se na politickou vůli, průmyslové kapacity a technologické možnosti Evropy jsou dnes ještě naléhavější než dříve. Staré předpoklady, na kterých stála dosavadní bezpečnostní architektura, již podle něj neplatí. Evropa musí převzít mnohem větší odpovědnost za svou vlastní obranu, přičemž motivem by neměly být požadavky z Washingtonu, ale vlastní strategické a životní zájmy kontinentu.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Organizace spojených národů

Česká diplomacie si opět trhla ostudu. Jako jediná z EU nepodpořila rezoluci OSN k ochraně klimatu

Valné shromáždění Organizace spojených národů schválilo rezoluci zaměřenou na ochranu globálního klimatu. Tento krok navazuje na dřívější snahy, kdy bylo uznáno právo na čisté a zdravé životní prostředí jako lidské právo a soud byl požádán o vyjasnění povinností jednotlivých zemí. Nově přijatý dokument má za cíl převést dřívější právní závěry do konkrétní politické a praktické roviny, což by mělo zintenzivnit celosvětové úsilí v boji proti klimatickým změnám.

před 11 hodinami

před 12 hodinami

včera

včera

Světu zbývá půl roku, aby se vyhnul celosvětové potravinové krizi, varuje FAO

Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) vydala varování, podle kterého by zablokování Hormuzského průlivu mohlo během šesti až dvanácti měsíců vyvolat celosvětovou potravinovou krizi. Pokud vlády jednotlivých států nezačnou okamžitě jednat, hrozí prudký nárůst cen jídla. Uzavření této klíčové námořní trasy totiž nepředstavuje pouze krátkodobý výpadek v dopravě, ale znamená začátek hlubokého systémového šoku pro globální trh.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy