Schůzka Putina se Zelenským do konce léta? V Istanbulu proběhlo třetí kolo rozhovorů mezi Ukrajinou a Ruskem

Ukrajina a Rusko dnes znovu usedly k mírovým jednáním v Istanbulu. Setkání, které vedl turecký ministr zahraničí Hakan Fidan, trvalo méně než hodinu, ale přineslo několik důležitých návrhů, včetně možnosti uskutečnění přímého summitu mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a ruským prezidentem Vladimirem Putinem ještě do konce srpna.

Jednání byla zahájena dvoustranným setkáním mezi tajemníkem ukrajinské Rady národní bezpečnosti a obrany Rustemem Umerovem a poradcem ruského prezidenta Vladimirem Medinským. Setkání následně doplnil i turecký ministr zahraničí Hakan Fidan, který jednání předsedá. Podle ruské státní agentury TASS šlo v úvodu o přípravnou diskusi.

Ve svém krátkém projevu Fidan zdůraznil, že Turecko se snaží dosáhnout co nejrychlejšího ukončení války: „Naším cílem je zastavit tuto krvavou válku co nejdříve. Konečným cílem zde je samozřejmě příměří, které otevře cestu k míru,“ uvedl.

Ukrajinská delegace vedená Umerovem dorazila do Turecka již v průběhu dne a ještě před zahájením rozhovorů se setkala s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoğanem v Ankaře.

V delegaci zasedli i zástupci ukrajinské vojenské rozvědky, ministerstva zahraničí a prezidentské kanceláře. Mezi klíčové účastníky patří šéf kanceláře prezidenta Andrij Jermak, první náměstek ministra zahraničí Serhij Kyslycja a zástupce šéfa vojenské rozvědky Vadym Skibickyj.

Na ruské straně nedošlo k žádným změnám. Jak uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, delegaci nadále vede Medinskij.

Prezident Volodymyr Zelenskyj stanovil pro jednání tři hlavní priority: výměnu civilních i vojenských zajatců, návrat dětí unesených do Ruska a dosažení okamžitého a úplného příměří. Cílem ukrajinské strany je podle informací deníku Kyiv Independent i příprava na osobní setkání Zelenského s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Zatímco Zelenskyj takové setkání připouští, Putin ho opakovaně odmítá a posílá místo sebe nižší úředníky.

Rozhovory v Istanbulu přicházejí v době, kdy se mezinárodní tlak na ukončení války zvyšuje. Novou energii jim dodal zejména výrok amerického prezidenta Donalda Trumpa z 14. července. Ten pohrozil Moskvě „tvrdými“ cly, pokud Rusko neukončí válku do 50 dnů. Tato slova se v diplomatických kruzích interpretují jako výzva k reálnému posunu v jednáních.

Přesto Moskva zatím trvá na svých původních válečných cílech. Peskov potvrdil, že ruské požadavky zůstávají beze změn, což svědčí o neochotě Kremlu přistoupit na kompromisy.

Šéf ukrajinské delegace a tajemník Rady národní bezpečnosti a obrany Ukrajiny Rustem Umerov po skončení jednání uvedl, že pro Kyjev zůstává prioritou otázka příměří, výměny zajatců a návrat unesených ukrajinských dětí. Právě humanitární výměna, která by se měla týkat více než 1 200 osob, se podle něj stala jedním z konkrétních výstupů z istanbulského kola rozhovorů.

„Pracujeme na prioritních tématech. Naší prioritou jsou vždy lidé, příměří a setkání lídrů,“ prohlásil Umerov. Ukrajinská delegace kromě něj zahrnovala i vedoucího prezidentské kanceláře Andrije Jermaka, prvního náměstka ministra zahraničí Serhije Kyslycju a zástupce šéfa vojenské rozvědky Vadima Skybyckého.

Medinskij navrhl vytvořit tři pracovní skupiny – politickou, vojenskou a humanitární. Ty by se měly nadále scházet online a hledat konkrétní řešení dílčích témat. Podle Medinského je před možným summitem klíčové nejprve přesně definovat, o čem by měli prezidenti jednat.

Jednání se konalo po předchozích kolech z 16. května a 2. června, které následovaly po více než tříleté přestávce ve formálních rozhovorech mezi oběma zeměmi. I přes výrazné rozdíly v postojích Kyjeva a Moskvy došlo od té doby alespoň k několika výměnám válečných zajatců.

Ukrajinská strana opakovaně navrhla 30denní bezpodmínečné příměří, což je postoj, který podporují i Spojené státy. Moskva však tuto iniciativu zatím odmítla. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v této souvislosti znovu zopakoval, že cíle ruské „speciální operace“ zůstávají nezměněny – což podle mnohých analytiků naznačuje, že Rusko se zatím nechystá ustoupit ze svých maximálních požadavků.

Jednání v Istanbulu dostala nový impuls po varování amerického prezidenta Donalda Trumpa z 14. července, že Spojené státy zavedou na Rusko „tvrdá cla“, pokud do 50 dnů nepřistoupí na ukončení války. Kyjev doufá, že i tento mezinárodní tlak by mohl napomoci posunu k příměří a dalším konkrétním dohodám.

Ukrajinský prezident Zelenskyj opakovaně vyjadřuje připravenost jednat s Putinem osobně, zatímco ruská strana stále vysílá pouze své zmocněnce. Zda se summit obou prezidentů skutečně uskuteční, zůstává zatím nejisté – stejně jako budoucnost celého vyjednávacího procesu. 

Související

Dmitrij Peskov na summitu Rusko Afrika 2023

Rusko odmítá vánoční příměří na Ukrajině

Ruské vedení se v úterý chladně vyjádřilo k návrhu na vánoční klid zbraní, který podpořil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova závisí jakékoli dočasné zastavení bojů na tom, zda se podaří dosáhnout širší a trvalé mírové dohody, o kterou usiluje administrativa budoucího amerického prezidenta Donalda Trumpa.

Více souvisejících

válka na Ukrajině Rusko Ukrajina Andrij Jermak

Aktuálně se děje

před 19 minutami

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Ani napodruhé na nabídku nekývl. Bilič nebude trénovat českou fotbalovou reprezentaci

Příběh hledání nového trenéra české reprezentace se zdá být nekonečný. Poté, co Slavia neuvolnila kouče Jindřicha Trpišovského, se začalo spekulovat, že by se mohl definitivně stát trenérem národního týmu Chorvat se zkušenostmi z anglické Premier League Slaven Bilič, čímž by se tak naplnila již dřívější priorita FAČR, že bude lovit trenéra především v zahraničních vodách. Jenže ani ten nakonec na nabídku manažera reprezentací Pavla Nedvěda nekývl. Navzdory tomu, že se s ním setkal hned dvakrát. Nejnovější informace tak hovoří o tom, že svaz začal jednat s velezkušeným stratégem Miroslavem Koubkem.

včera

včera

Bundeswehr, ilustrační fotografie.

Němci či Finové jdou příkladem. Evropa se připravuje na konflikt vysoké intenzity, může přijít kdykoliv

Evropa přechází k tvrdým obranným opatřením proti Rusku. Opevňování hranic, rostoucí vojenská role Německa, finská příprava na konflikt i rumunská ochota chránit Moldavsko ukazují jasný trend, kdy kontinent reaguje na ruskou agresi, hybridní tlak a slábnoucí jistotu amerického angažmá. Obrana se stává vlastní odpovědností Evropy a klíčovou podmínkou její stability.

včera

včera

včera

včera

Ilustrační foto

Platy v IT v roce 2025: Jak si stojí programátoři, datoví analytici a specialisté na AI

IT sektor i v roce 2025 potvrzuje, že patří k nejdynamičtějším odvětvím ekonomiky. Firmy napříč obory bojují o zkušené vývojáře, datové analytiky i specialisty na umělou inteligenci – a to se odráží na jejich odměňování. Přinášíme vám aktuální přehled platů v IT a vysvětlíme, proč je technické vzdělání stále jednou z nejlepších investic do budoucnosti.

včera

Adam Vojtěch

Zemětřesení ve VZP: Vojtěch bleskově obměňuje správní radu, končí Kalousek i Skopeček

Krátce po svém jmenování přistupuje nová vláda Andreje Babiše k prvnímu zásadnímu personálnímu řezu. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) navrhl radikální obměnu vládní části správní rady Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP). Z deseti členů, které do tohoto třicetičlenného orgánu deleguje kabinet, jich má sedm skončit úplně. Nejsledovanějším jménem mezi odvolanými je bývalý ministr financí Miroslav Kalousek.

včera

Nová Babišova vláda na první tiskové konferenci. (15.12.2025)

Babišova vláda začala úřadovat. Odmítla emisní povolenky ETS 2 i migrační pakt

Nově zformovaná vládní koalice pod vedením premiéra Andreje Babiše (ANO) na svém úterním zasedání jasně deklarovala změnu kurzu v evropské i domácí politice. Kabinet složený ze zástupců hnutí ANO, SPD a Přísahy a Motoristů oficiálně odmítl zavedení nového systému emisních povolenek ETS 2 a vyslovil se proti migračnímu paktu EU. Zároveň se potvrdilo, že země vstoupí do roku 2026 v rozpočtovém provizoriu.

včera

BBC

BBC jde do boje. Trumpovu žalobu o čtvrt bilionu za sestřih projevu rázně odmítá

Britská veřejnoprávní stanice BBC oficiálně potvrdila, že se bude u soudu bránit žalobě amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten v pondělí na Floridě podal žalobu o astronomických 10 miliard dolarů (přibližně 230 miliard korun). Jádrem sporu je kontroverzní sestřih Trumpova projevu ze 6. ledna 2021 v dokumentárním pořadu Panorama, který byl ve Velké Británii odvysílán před americkými volbami v roce 2024.

včera

včera

Nová Babišova vláda na první tiskové konferenci. (15.12.2025)

Politico: Unijní summit v ohrožení. Belgie odmítá půjčku Ukrajině z ruských peněz, Česko ji podpořilo

Evropská unie se ocitla v patové situaci jen dva dny před klíčovým summitem lídrů v Bruselu. Belgická vláda v pondělí večer odmítla poslední balík ústupků ze strany Evropské komise, který měl odblokovat obří půjčku pro Ukrajinu ve výši 210 miliard eur (přes 5 bilionů korun). Půjčka má být kryta zmrazenými aktivy ruské centrální banky, z nichž drtivá většina leží v bruselském depozitáři Euroclear.

včera

Dmitrij Peskov na summitu Rusko Afrika 2023

Rusko odmítá vánoční příměří na Ukrajině

Ruské vedení se v úterý chladně vyjádřilo k návrhu na vánoční klid zbraní, který podpořil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova závisí jakékoli dočasné zastavení bojů na tom, zda se podaří dosáhnout širší a trvalé mírové dohody, o kterou usiluje administrativa budoucího amerického prezidenta Donalda Trumpa.

včera

včera

včera

Nová Babišova vláda na první tiskové konferenci. (15.12.2025)

Babišova vláda nastupuje. Slibuje levnější energie, nižší daně, stopku migračnímu paktu a emisním povolenekám

Česká republika má novou vládu. Prezident Petr Pavel v pondělí jmenoval kabinet Andreje Babiše (ANO), který se opírá o koaliční spolupráci hnutí ANO, Motoristů a SPD. Nový premiér i jeho ministři ihned po jmenování avizovali smršť opatření, která mají domácnostem i firmám ulevit od vysokých nákladů a zvrátit některé kroky předchozího kabinetu. A jednat se o nich začne už dnes.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Mírová jednání v Berlíně: Co přinesla a co bude nyní následovat?

Jednání o míru na Ukrajině, která proběhla tento týden v Berlíně za účasti amerických vyjednavačů, ukrajinského prezidenta a evropských lídrů, skončila se smíšenými výsledky. Přestože v otázce bezpečnostních záruk došlo k výraznému posunu, nejcitlivější body zůstávají i nadále nevyřešeny.

včera

Útočníky z pláže Bondi poháněla ideologie Islámského státu, absolvovali výcvik na Filipínách

Dvojice útočníků, otec a syn, kteří v neděli během židovského svátku Chanuka rozpoutali masakr na slavné australské pláži Bondi Beach, byla vedena ideologií Islámského státu (ISIS). Podle nejnovějších zjištění vyšetřovatelů oba muži nedávno navštívili jih Filipín, oblast dlouhodobě sužovanou islámským extremismem, kde zřejmě absolvovali vojenský výcvik.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy