Ukrajina a Rusko dnes znovu usedly k mírovým jednáním v Istanbulu. Setkání, které vedl turecký ministr zahraničí Hakan Fidan, trvalo méně než hodinu, ale přineslo několik důležitých návrhů, včetně možnosti uskutečnění přímého summitu mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a ruským prezidentem Vladimirem Putinem ještě do konce srpna.
Jednání byla zahájena dvoustranným setkáním mezi tajemníkem ukrajinské Rady národní bezpečnosti a obrany Rustemem Umerovem a poradcem ruského prezidenta Vladimirem Medinským. Setkání následně doplnil i turecký ministr zahraničí Hakan Fidan, který jednání předsedá. Podle ruské státní agentury TASS šlo v úvodu o přípravnou diskusi.
Ve svém krátkém projevu Fidan zdůraznil, že Turecko se snaží dosáhnout co nejrychlejšího ukončení války: „Naším cílem je zastavit tuto krvavou válku co nejdříve. Konečným cílem zde je samozřejmě příměří, které otevře cestu k míru,“ uvedl.
Ukrajinská delegace vedená Umerovem dorazila do Turecka již v průběhu dne a ještě před zahájením rozhovorů se setkala s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoğanem v Ankaře.
V delegaci zasedli i zástupci ukrajinské vojenské rozvědky, ministerstva zahraničí a prezidentské kanceláře. Mezi klíčové účastníky patří šéf kanceláře prezidenta Andrij Jermak, první náměstek ministra zahraničí Serhij Kyslycja a zástupce šéfa vojenské rozvědky Vadym Skibickyj.
Na ruské straně nedošlo k žádným změnám. Jak uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, delegaci nadále vede Medinskij.
Prezident Volodymyr Zelenskyj stanovil pro jednání tři hlavní priority: výměnu civilních i vojenských zajatců, návrat dětí unesených do Ruska a dosažení okamžitého a úplného příměří. Cílem ukrajinské strany je podle informací deníku Kyiv Independent i příprava na osobní setkání Zelenského s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Zatímco Zelenskyj takové setkání připouští, Putin ho opakovaně odmítá a posílá místo sebe nižší úředníky.
Rozhovory v Istanbulu přicházejí v době, kdy se mezinárodní tlak na ukončení války zvyšuje. Novou energii jim dodal zejména výrok amerického prezidenta Donalda Trumpa z 14. července. Ten pohrozil Moskvě „tvrdými“ cly, pokud Rusko neukončí válku do 50 dnů. Tato slova se v diplomatických kruzích interpretují jako výzva k reálnému posunu v jednáních.
Přesto Moskva zatím trvá na svých původních válečných cílech. Peskov potvrdil, že ruské požadavky zůstávají beze změn, což svědčí o neochotě Kremlu přistoupit na kompromisy.
Šéf ukrajinské delegace a tajemník Rady národní bezpečnosti a obrany Ukrajiny Rustem Umerov po skončení jednání uvedl, že pro Kyjev zůstává prioritou otázka příměří, výměny zajatců a návrat unesených ukrajinských dětí. Právě humanitární výměna, která by se měla týkat více než 1 200 osob, se podle něj stala jedním z konkrétních výstupů z istanbulského kola rozhovorů.
„Pracujeme na prioritních tématech. Naší prioritou jsou vždy lidé, příměří a setkání lídrů,“ prohlásil Umerov. Ukrajinská delegace kromě něj zahrnovala i vedoucího prezidentské kanceláře Andrije Jermaka, prvního náměstka ministra zahraničí Serhije Kyslycju a zástupce šéfa vojenské rozvědky Vadima Skybyckého.
Medinskij navrhl vytvořit tři pracovní skupiny – politickou, vojenskou a humanitární. Ty by se měly nadále scházet online a hledat konkrétní řešení dílčích témat. Podle Medinského je před možným summitem klíčové nejprve přesně definovat, o čem by měli prezidenti jednat.
Jednání se konalo po předchozích kolech z 16. května a 2. června, které následovaly po více než tříleté přestávce ve formálních rozhovorech mezi oběma zeměmi. I přes výrazné rozdíly v postojích Kyjeva a Moskvy došlo od té doby alespoň k několika výměnám válečných zajatců.
Ukrajinská strana opakovaně navrhla 30denní bezpodmínečné příměří, což je postoj, který podporují i Spojené státy. Moskva však tuto iniciativu zatím odmítla. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v této souvislosti znovu zopakoval, že cíle ruské „speciální operace“ zůstávají nezměněny – což podle mnohých analytiků naznačuje, že Rusko se zatím nechystá ustoupit ze svých maximálních požadavků.
Jednání v Istanbulu dostala nový impuls po varování amerického prezidenta Donalda Trumpa z 14. července, že Spojené státy zavedou na Rusko „tvrdá cla“, pokud do 50 dnů nepřistoupí na ukončení války. Kyjev doufá, že i tento mezinárodní tlak by mohl napomoci posunu k příměří a dalším konkrétním dohodám.
Ukrajinský prezident Zelenskyj opakovaně vyjadřuje připravenost jednat s Putinem osobně, zatímco ruská strana stále vysílá pouze své zmocněnce. Zda se summit obou prezidentů skutečně uskuteční, zůstává zatím nejisté – stejně jako budoucnost celého vyjednávacího procesu.
Související
„Budete čelit zdrcující reakci.“ Rutte varoval Putina před použitím jaderných zbraní proti Ukrajině
Ukrajina je vojenskou velmocí. Evropa se musí rozhodnout, zda skončí v ruských rukou, varuje Estonsko
válka na Ukrajině , Rusko , Ukrajina , Andrij Jermak
Aktuálně se děje
před 24 minutami
Velké pražské výročí. Je to 145 let, co začal fungovat první místní telefon
před 1 hodinou
Tragické napadení v Pardubicích. Napadená dívka podlehla zraněním
před 1 hodinou
Trapas britského rádia. Oznámilo smrt krále, teď se omlouvá za chybu
před 1 hodinou
Finové deklasovali hledající se Američany, Kanada nedopustili překvapení. Němci se trápí
před 2 hodinami
Víkendové počasí může nabídnout jednu letošní premiéru, naznačili meteorologové
před 2 hodinami
Okamžitě přestaňte vyhrožovat Kubě, vzkázala Čína USA
před 3 hodinami
Rutte vysvětlil, jaký bude mít stažení amerických vojáků vliv na obranu Evropy
před 4 hodinami
Politico: Ukrajina by měla být v NATO, prohlásil český náčelník generálního štábu
před 4 hodinami
Policie evakuuje školu v Pardubicích. Na místě došlo k napadení
před 5 hodinami
„Budete čelit zdrcující reakci.“ Rutte varoval Putina před použitím jaderných zbraní proti Ukrajině
před 6 hodinami
USA se jednoduše rozhodly, že epidemii eboly nezastaví, varují experti
před 7 hodinami
Právní proces s politickým podtextem. Americké ministerstvo po 40 letech obvinilo Castra
před 8 hodinami
Ukrajina je vojenskou velmocí. Evropa se musí rozhodnout, zda skončí v ruských rukou, varuje Estonsko
před 8 hodinami
Mír v Evropě není samozřejmostí. Dějiny na nás čekat nebudou, není čas ztrácet čas, cituje světový tisk Pavla
před 9 hodinami
Nervozita v Grónsku stoupá. Trumpův zmocněnec pronesl v závěru nezvané návštěvy nepříjemnou hrozbu
před 10 hodinami
Česká diplomacie si opět trhla ostudu. Jako jediná z EU nepodpořila rezoluci OSN k ochraně klimatu
před 11 hodinami
Američan s podezřením na ebolu už je v Česku, potvrdila nemocnice
před 12 hodinami
Počasí bude o víkendu letní. Teploty dosáhnou na hranici tropů
včera
Na Ukrajině našli ruský dron osazený hlavicí s ochuzeným uranem
včera
Světu zbývá půl roku, aby se vyhnul celosvětové potravinové krizi, varuje FAO
Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) vydala varování, podle kterého by zablokování Hormuzského průlivu mohlo během šesti až dvanácti měsíců vyvolat celosvětovou potravinovou krizi. Pokud vlády jednotlivých států nezačnou okamžitě jednat, hrozí prudký nárůst cen jídla. Uzavření této klíčové námořní trasy totiž nepředstavuje pouze krátkodobý výpadek v dopravě, ale znamená začátek hlubokého systémového šoku pro globální trh.
Zdroj: Libor Novák