Schůzka Putina se Zelenským do konce léta? V Istanbulu proběhlo třetí kolo rozhovorů mezi Ukrajinou a Ruskem

Ukrajina a Rusko dnes znovu usedly k mírovým jednáním v Istanbulu. Setkání, které vedl turecký ministr zahraničí Hakan Fidan, trvalo méně než hodinu, ale přineslo několik důležitých návrhů, včetně možnosti uskutečnění přímého summitu mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a ruským prezidentem Vladimirem Putinem ještě do konce srpna.

Jednání byla zahájena dvoustranným setkáním mezi tajemníkem ukrajinské Rady národní bezpečnosti a obrany Rustemem Umerovem a poradcem ruského prezidenta Vladimirem Medinským. Setkání následně doplnil i turecký ministr zahraničí Hakan Fidan, který jednání předsedá. Podle ruské státní agentury TASS šlo v úvodu o přípravnou diskusi.

Ve svém krátkém projevu Fidan zdůraznil, že Turecko se snaží dosáhnout co nejrychlejšího ukončení války: „Naším cílem je zastavit tuto krvavou válku co nejdříve. Konečným cílem zde je samozřejmě příměří, které otevře cestu k míru,“ uvedl.

Ukrajinská delegace vedená Umerovem dorazila do Turecka již v průběhu dne a ještě před zahájením rozhovorů se setkala s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoğanem v Ankaře.

V delegaci zasedli i zástupci ukrajinské vojenské rozvědky, ministerstva zahraničí a prezidentské kanceláře. Mezi klíčové účastníky patří šéf kanceláře prezidenta Andrij Jermak, první náměstek ministra zahraničí Serhij Kyslycja a zástupce šéfa vojenské rozvědky Vadym Skibickyj.

Na ruské straně nedošlo k žádným změnám. Jak uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, delegaci nadále vede Medinskij.

Prezident Volodymyr Zelenskyj stanovil pro jednání tři hlavní priority: výměnu civilních i vojenských zajatců, návrat dětí unesených do Ruska a dosažení okamžitého a úplného příměří. Cílem ukrajinské strany je podle informací deníku Kyiv Independent i příprava na osobní setkání Zelenského s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Zatímco Zelenskyj takové setkání připouští, Putin ho opakovaně odmítá a posílá místo sebe nižší úředníky.

Rozhovory v Istanbulu přicházejí v době, kdy se mezinárodní tlak na ukončení války zvyšuje. Novou energii jim dodal zejména výrok amerického prezidenta Donalda Trumpa z 14. července. Ten pohrozil Moskvě „tvrdými“ cly, pokud Rusko neukončí válku do 50 dnů. Tato slova se v diplomatických kruzích interpretují jako výzva k reálnému posunu v jednáních.

Přesto Moskva zatím trvá na svých původních válečných cílech. Peskov potvrdil, že ruské požadavky zůstávají beze změn, což svědčí o neochotě Kremlu přistoupit na kompromisy.

Šéf ukrajinské delegace a tajemník Rady národní bezpečnosti a obrany Ukrajiny Rustem Umerov po skončení jednání uvedl, že pro Kyjev zůstává prioritou otázka příměří, výměny zajatců a návrat unesených ukrajinských dětí. Právě humanitární výměna, která by se měla týkat více než 1 200 osob, se podle něj stala jedním z konkrétních výstupů z istanbulského kola rozhovorů.

„Pracujeme na prioritních tématech. Naší prioritou jsou vždy lidé, příměří a setkání lídrů,“ prohlásil Umerov. Ukrajinská delegace kromě něj zahrnovala i vedoucího prezidentské kanceláře Andrije Jermaka, prvního náměstka ministra zahraničí Serhije Kyslycju a zástupce šéfa vojenské rozvědky Vadima Skybyckého.

Medinskij navrhl vytvořit tři pracovní skupiny – politickou, vojenskou a humanitární. Ty by se měly nadále scházet online a hledat konkrétní řešení dílčích témat. Podle Medinského je před možným summitem klíčové nejprve přesně definovat, o čem by měli prezidenti jednat.

Jednání se konalo po předchozích kolech z 16. května a 2. června, které následovaly po více než tříleté přestávce ve formálních rozhovorech mezi oběma zeměmi. I přes výrazné rozdíly v postojích Kyjeva a Moskvy došlo od té doby alespoň k několika výměnám válečných zajatců.

Ukrajinská strana opakovaně navrhla 30denní bezpodmínečné příměří, což je postoj, který podporují i Spojené státy. Moskva však tuto iniciativu zatím odmítla. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v této souvislosti znovu zopakoval, že cíle ruské „speciální operace“ zůstávají nezměněny – což podle mnohých analytiků naznačuje, že Rusko se zatím nechystá ustoupit ze svých maximálních požadavků.

Jednání v Istanbulu dostala nový impuls po varování amerického prezidenta Donalda Trumpa z 14. července, že Spojené státy zavedou na Rusko „tvrdá cla“, pokud do 50 dnů nepřistoupí na ukončení války. Kyjev doufá, že i tento mezinárodní tlak by mohl napomoci posunu k příměří a dalším konkrétním dohodám.

Ukrajinský prezident Zelenskyj opakovaně vyjadřuje připravenost jednat s Putinem osobně, zatímco ruská strana stále vysílá pouze své zmocněnce. Zda se summit obou prezidentů skutečně uskuteční, zůstává zatím nejisté – stejně jako budoucnost celého vyjednávacího procesu. 

Související

Kim Čong-Un

Kim Čong-un ocenil vojáky bojující na Ukrajině. Národu je představil jako symboly oběti a loajality

Severokorejský vůdce Kim Čong-un veřejně ocenil vojáky ze své země, kteří před rokem bojovali po boku Ruska v Kurské oblasti. Učinil tak při příležitosti návštěvy ruské delegace v Pchjongjangu, která dorazila na zahájení ceremoniálu odhalení památníku věnovaného padlým vojákům. Kim se snaží tyto vojáky prezentovat jako symboly oběti a loajality, přičemž v rukou psaném vzkazu u památníku uvedl, že duše padlých budou žít věčně s velkou ctí, kterou bránili.
Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj: Ukrajina nemůže čekat, až skončí válka v Íránu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro americkou televizi CNN varoval před odkládáním jednání o ukončení ruské agrese. Přiznal, že pozornost mezinárodního společenství se nyní výrazně přesunula k válce v Íránu, což považuje za velké riziko pro svou zemi. Domnívá se, že vyjednávání o budoucnosti Ukrajiny nelze podmiňovat tím, až skončí konflikt na Blízkém východě.

Více souvisejících

válka na Ukrajině Rusko Ukrajina Andrij Jermak

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Alois Hadamczik

Hokejová baráž opět terčem kritiky. Hadamczik apeluje na tlak na extraligové kluby

Rok co rok se koncem sezóny tuzemským hokejovým prostředí line tradiční téma o spravedlnosti hokejové baráže o extraligu a o systému extraligy obecně. To proto, že se už několik let nepodařilo prvoligistovi prokousat se po náročném play-off do extraligy. Naopak extraligista má výhodu více než 40denního volna, což je obrovská výhoda, kterou v posledních letech extraligista vždy využije. Pokaždé se v době baráže ozývají hlasy z řad fanoušků a především prvoligových účastníků o tom, že by se s aktuálním systémem mělo něco dělat, aby měli prvoligisté větší šanci na postup. Šéf českého hokeje Alois Hadamczik je pro přímý postup a sestup mezi dvěma nejvyššími českými soutěžemi, podle jeho slov však nemá příliš mnoho šancí to změnit. Apeluje proto na veřejnost, aby zatlačila na Asociaci profesionálních klubů (APK LH). Podle ní by však o budoucnosti baráže nemělo rozhodovat referendum.

včera

včera

Vláda České republiky

Babišova vláda schválila rozpočtovou strategii na další roky

Vláda na pondělním jednání především rozhodla o vydání nového opatření obecné povahy a cenového výměru, kterým prodloužila mimořádné kroky přijaté začátkem dubna kvůli vysokým cenám pohonných hmot. To ale není vše. Schválila také návrh na zřízení meziresortní skupiny k problematice psychoaktivních látek, návrh státního závěrečného účtu České republiky za rok 2025 nebo rozpočtovou strategii sektoru veřejných institucí České republiky na léta 2027 až 2029.

včera

včera

včera

Armáda Francie

Větší armáda ano, ale kvůli nám, ne Evropě. Macronovy ambice ve Francii tvrdě narážejí

Francouzské Národní sdružení (RN) prosazuje výrazné posílení vojenských kapacit země, avšak striktně v rámci národní suverenity. Tento přístup představuje zásadní odklon od politiky prezidenta Emmanuela Macrona, který dlouhodobě usiluje o prohloubení evropské obranné spolupráce a společných zbrojních programů. Vzhledem k vysoké popularitě strany jsou tyto plány předmětem debaty o budoucím směřování francouzské bezpečnosti.

včera

Abbás Arakčí

Teherán dostal od Trumpa košem, tak začal jednat s Putinem. Arakčí v Rusku svalil všechnu vinu na USA

Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí během své návštěvy Ruska veřejně obvinil Spojené státy z neúspěchu mírových jednání. Podle jeho slov byla washingtonská politika vedena přehnanými požadavky, které znemožnily dosažení dohody. Arakčí v pondělí v Petrohradu označil americký přístup za hlavní překážku v mírovém procesu, přestože předchozí kola rozhovorů vykazovala známky určitého pokroku.

včera

Donald Trump

Nenávist mezi Zelenským a Putinem přijde Trumpovi k smíchu

Americký prezident Donald Trump označil vzájemnou nevraživost mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským za směšnou a bláznivou. V nedělním rozhovoru pro stanici Fox News uvedl, že se stále snaží o dosažení mírové dohody mezi oběma zeměmi. Podle Trumpových slov je nenávist špatná věc, zejména když se strany snaží o urovnání konfliktu, ale věří, že k dohodě nakonec dojde.

včera

včera

Alena Schillerová přichází na zasedání nové vlády

Vláda schválila prodloužení regulace marží u pohonných hmot. Ceny bude nově určovat jinak

Vláda jednomyslně schválila prodloužení regulace marží u pohonných hmot a ponechání spotřební daně z nafty na minimální úrovni i pro květen. Ministryně financí Alena Schillerová zdůvodnila toto rozhodnutí stále nestabilní situací na trhu, kterou vyvolává zablokovaný Hormuzský průliv. Podle ministryně jde o osvědčený postup, díky kterému mohou řidiči při tankování plné nádrže ušetřit až 400 korun.

včera

Hormuzský průliv

Írán navrhl USA ukončení blokády Hormuzského průlivu. Ovšem za vysokou cenu

Írán přišel s návrhem na ukončení blokády Hormuzského průlivu, avšak v tomto návrhu nezahrnuje svůj jaderný program. Dva regionální představitelé obeznámení s těmito zákulisními jednáními pro The Guardian uvedli, že Teherán požaduje jako protihodnotu, aby Spojené státy ukončily svou blokádu namířenou proti Íránu. Tento krok přichází v době, kdy se hledají cesty k uvolnění napětí v oblasti.

včera

Jeho Veličenstvo Král Karel III. je vyfocen v plném zdobení v trůnním sále v Buckinghamském paláci. Má na sobě Majetkoprávní roucho, Imperial State Crown a drží Vládcovu kouli a Sovereignovo žezlo s křížem. Sedí na jednom z páru trůnních křesel z roku 1902, které byly vyrobeny pro budoucího krále Jiřího V. a královnu Marii pro použití při korunovaci krále Edwarda VII. Tato trůnní křesla byla také použita v roce 1937 na pozadí korunovace krále Jiřího VI. a královny Alžběty a Jeho Veličenstva krále Karla III. a královny Camilly ve Westminster Hall v loňském roce k přijímání proslovů od předsedů obou komor parlamentu.

Britský král Karel III. se sejde s Trumpem. Bude v bezpečí, slíbil mu prezident

Americký prezident Donald Trump ujistil, že král Karel III. bude během své státní návštěvy USA, která začíná v pondělí, v naprostém bezpečí. Toto prohlášení následovalo po dodatečných bezpečnostních konzultacích mezi Bílým domem a Buckinghamským palácem, které vyvolal sobotní incident ve Washingtonu, kdy se ozbrojený střelec dostal do blízkosti akce za účasti prezidenta.

včera

Keir Starmer, předseda Labouristické strany

Britům dochází trpělivost. Tlačí na Starmera, aby proti Trumpovi vytvořil vlastní verzi evropské obchodní bazuky

Britská podnikatelská sféra naléhavě žádá vládu, aby vytvořila obdobu evropské „obchodní bazuky“, který by chránil britské zájmy v reakci na aktuální hrozby Donalda Trumpa ohledně uvalení cel. Podle zástupců British Chambers of Commerce (BCC) současná nedostatečná ekonomická bezpečnost přímo ohrožuje hospodářský růst a pracovní místa v zemi.

včera

Evropská unie

Politico: Válka mezi USA a Íránem se pro EU mění z ekonomického šoku v závažnou krizi

Střet mezi Spojenými státy a Íránem se pro Evropskou unii mění z ekonomického šoku v závažnou politickou krizi. S rostoucími cenami energií a stagnujícím ekonomickým růstem se evropští lídři ocitají v situaci, kdy mají jen velmi omezené možnosti, jak chránit voliče před dopady této situace. Tento vývoj ohrožuje stabilitu politického hlavního proudu v celém bloku.

včera

Kim Čong-Un

Kim Čong-un ocenil vojáky bojující na Ukrajině. Národu je představil jako symboly oběti a loajality

Severokorejský vůdce Kim Čong-un veřejně ocenil vojáky ze své země, kteří před rokem bojovali po boku Ruska v Kurské oblasti. Učinil tak při příležitosti návštěvy ruské delegace v Pchjongjangu, která dorazila na zahájení ceremoniálu odhalení památníku věnovaného padlým vojákům. Kim se snaží tyto vojáky prezentovat jako symboly oběti a loajality, přičemž v rukou psaném vzkazu u památníku uvedl, že duše padlých budou žít věčně s velkou ctí, kterou bránili.

včera

včera

26. dubna 2026 21:24

Nejhorší jaderná katastrofa v dějinách. Okolí Černobylu může být neobyvatelné i tisíce let

Dnes uplynulo přesně 40 let od nejhorší jaderné katastrofy v dějinách lidstva. V roce 1986 došlo v tehdejším Sovětském svazu na území dnešní Ukrajiny k explozi reaktoru číslo 4 v černobylské jaderné elektrárně. Tato událost, která kontaminovala téměř 50 000 kilometrů čtverečních půdy a ovlivnila životy více než 3,5 milionu lidí, zůstává dodnes mementem jaderné bezpečnosti.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy