Schůzka Putina se Zelenským do konce léta? V Istanbulu proběhlo třetí kolo rozhovorů mezi Ukrajinou a Ruskem

Ukrajina a Rusko dnes znovu usedly k mírovým jednáním v Istanbulu. Setkání, které vedl turecký ministr zahraničí Hakan Fidan, trvalo méně než hodinu, ale přineslo několik důležitých návrhů, včetně možnosti uskutečnění přímého summitu mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a ruským prezidentem Vladimirem Putinem ještě do konce srpna.

Jednání byla zahájena dvoustranným setkáním mezi tajemníkem ukrajinské Rady národní bezpečnosti a obrany Rustemem Umerovem a poradcem ruského prezidenta Vladimirem Medinským. Setkání následně doplnil i turecký ministr zahraničí Hakan Fidan, který jednání předsedá. Podle ruské státní agentury TASS šlo v úvodu o přípravnou diskusi.

Ve svém krátkém projevu Fidan zdůraznil, že Turecko se snaží dosáhnout co nejrychlejšího ukončení války: „Naším cílem je zastavit tuto krvavou válku co nejdříve. Konečným cílem zde je samozřejmě příměří, které otevře cestu k míru,“ uvedl.

Ukrajinská delegace vedená Umerovem dorazila do Turecka již v průběhu dne a ještě před zahájením rozhovorů se setkala s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoğanem v Ankaře.

V delegaci zasedli i zástupci ukrajinské vojenské rozvědky, ministerstva zahraničí a prezidentské kanceláře. Mezi klíčové účastníky patří šéf kanceláře prezidenta Andrij Jermak, první náměstek ministra zahraničí Serhij Kyslycja a zástupce šéfa vojenské rozvědky Vadym Skibickyj.

Na ruské straně nedošlo k žádným změnám. Jak uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, delegaci nadále vede Medinskij.

Prezident Volodymyr Zelenskyj stanovil pro jednání tři hlavní priority: výměnu civilních i vojenských zajatců, návrat dětí unesených do Ruska a dosažení okamžitého a úplného příměří. Cílem ukrajinské strany je podle informací deníku Kyiv Independent i příprava na osobní setkání Zelenského s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Zatímco Zelenskyj takové setkání připouští, Putin ho opakovaně odmítá a posílá místo sebe nižší úředníky.

Rozhovory v Istanbulu přicházejí v době, kdy se mezinárodní tlak na ukončení války zvyšuje. Novou energii jim dodal zejména výrok amerického prezidenta Donalda Trumpa z 14. července. Ten pohrozil Moskvě „tvrdými“ cly, pokud Rusko neukončí válku do 50 dnů. Tato slova se v diplomatických kruzích interpretují jako výzva k reálnému posunu v jednáních.

Přesto Moskva zatím trvá na svých původních válečných cílech. Peskov potvrdil, že ruské požadavky zůstávají beze změn, což svědčí o neochotě Kremlu přistoupit na kompromisy.

Šéf ukrajinské delegace a tajemník Rady národní bezpečnosti a obrany Ukrajiny Rustem Umerov po skončení jednání uvedl, že pro Kyjev zůstává prioritou otázka příměří, výměny zajatců a návrat unesených ukrajinských dětí. Právě humanitární výměna, která by se měla týkat více než 1 200 osob, se podle něj stala jedním z konkrétních výstupů z istanbulského kola rozhovorů.

„Pracujeme na prioritních tématech. Naší prioritou jsou vždy lidé, příměří a setkání lídrů,“ prohlásil Umerov. Ukrajinská delegace kromě něj zahrnovala i vedoucího prezidentské kanceláře Andrije Jermaka, prvního náměstka ministra zahraničí Serhije Kyslycju a zástupce šéfa vojenské rozvědky Vadima Skybyckého.

Medinskij navrhl vytvořit tři pracovní skupiny – politickou, vojenskou a humanitární. Ty by se měly nadále scházet online a hledat konkrétní řešení dílčích témat. Podle Medinského je před možným summitem klíčové nejprve přesně definovat, o čem by měli prezidenti jednat.

Jednání se konalo po předchozích kolech z 16. května a 2. června, které následovaly po více než tříleté přestávce ve formálních rozhovorech mezi oběma zeměmi. I přes výrazné rozdíly v postojích Kyjeva a Moskvy došlo od té doby alespoň k několika výměnám válečných zajatců.

Ukrajinská strana opakovaně navrhla 30denní bezpodmínečné příměří, což je postoj, který podporují i Spojené státy. Moskva však tuto iniciativu zatím odmítla. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v této souvislosti znovu zopakoval, že cíle ruské „speciální operace“ zůstávají nezměněny – což podle mnohých analytiků naznačuje, že Rusko se zatím nechystá ustoupit ze svých maximálních požadavků.

Jednání v Istanbulu dostala nový impuls po varování amerického prezidenta Donalda Trumpa z 14. července, že Spojené státy zavedou na Rusko „tvrdá cla“, pokud do 50 dnů nepřistoupí na ukončení války. Kyjev doufá, že i tento mezinárodní tlak by mohl napomoci posunu k příměří a dalším konkrétním dohodám.

Ukrajinský prezident Zelenskyj opakovaně vyjadřuje připravenost jednat s Putinem osobně, zatímco ruská strana stále vysílá pouze své zmocněnce. Zda se summit obou prezidentů skutečně uskuteční, zůstává zatím nejisté – stejně jako budoucnost celého vyjednávacího procesu. 

Související

Více souvisejících

válka na Ukrajině Rusko Ukrajina Andrij Jermak

Aktuálně se děje

včera

Ilustrační foto

Extrémní počasí dál svírá Evropu. Nový absolutní rekord hlásí i Slovensko

Na slovenské automatické srážkoměrné stanici v obci Kamenice nad Hronom v okrese Nové Zámky byl v úterý zaznamenán nový absolutní teplotní rekord. Meteorologové v této lokalitě Nitranského kraje naměřili mimořádných 41,3 stupně Celsia. Podle mluvčího Slovenského hydrometeorologického ústavu (SHMÚ) Ivana Garčára se prozatím jedná o údaj operativního charakteru, který budou odborníci v následujících dnech podrobně ověřovat.

včera

Ilustrační foto

Soud v USA zablokoval kontroverzní pokus Trumpa omezit udělování občanství dětem cizinců

Nejvyšší soud Spojených států zablokoval kontroverzní pokus prezidenta Donalda Trumpa omezit automatické udělování občanství dětem cizinců narozeným na americké půdě. Rozhodnutí přijaté poměrem hlasů 6 ku 3 představuje již třetí významnou porážku pro Trumpovu administrativu na půdě tohoto soudu v posledních měsících, a to po dřívějším zrušení jeho celních opatření a rozhodnutí bránícímu okamžitému propuštění Lisy Cookové z Federálního rezervního systému. 

včera

včera

Psi

Soukromé registry nestačí, za ignorování hrozí pokuty. Centrální evidence psů startuje, co o ní potřebujete vědět?

Od zítřka zahajuje Komora veterinárních lékařů České republiky (KVL) ostrý provoz dlouho očekávaného systému Centrální evidence psů (CEP). Tato nová databáze se stává jedinečným a oficiálním registrem psů na našem území, který byl zřízen na základě platného veterinárního zákona č. 166/1999 Sb. Spuštěním tohoto celostátního registru se sjednocuje evidence zvířat, po čemž již delší dobu volali nejen samotní chovatelé, ale také zástupci obcí a policejní složky. Podle ministra zemědělství Martina Šebestyána přinese nová evidence ověřený a spolehlivý zdroj informací, který bude klíčový například při zatoulání zvířete, nálezu psa nebo v případech, kdy zvíře někoho poraní a bude nutné ověřit stav vakcinace.

včera

Oto Klempíř

Ostudné vystoupení Klempíře a Macinky už kritizují i vládní ministři

Vystoupení ministrů za stranu Motoristé sobě Oty Klempíře a Petra Macinky na Mezinárodním folklorním festivalu Strážnice vyvolalo silnou vlnu reakcí, která druhým dnem rezonuje nejen na politické scéně. Pořadatel akce, Národní ústav lidové kultury, který pod resort kultury přímo spadá, se od politických prohlášení a proklamací v neděli veřejně distancoval. 

včera

včera

včera

Velká Británie

Konec předraženého námořnictva. Británie chystá obří transformaci armády, inspirovala se Ukrajinou

Britské ministerstvo obrany oznámilo rozsáhlou transformaci svých ozbrojených sil, která jako model využívá poznatky z probíhajícího válečného konfliktu na Ukrajině. Nový investiční plán obrany (DIP), který představuje jeden z největších zásahů do struktury britské armády za poslední desetiletí, se zaměřuje na vývoj levných technologických systémů schopných ničit drahé cíle a na zrychlení inovačních cyklů.

včera

včera

Bouřky

Česko zasáhnou další silné bouřky. Tropy vydrží na Moravě i zítra

Počasí se v týdnu na přelomu června a července mění jen pozvolna. Svědčí o tom aktuální výstraha, jejímž prostřednictvím meteorologové nadále varují před vysokými teplotami či nebezpečím požárů v části Česka. Hrozí také bouřky, upozornil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). 

včera

Wladyslaw Kosiniak-Kamysz

Polsko hrozí, že zablokuje vstup Ukrajiny do Evropské unie

Polský vicepremiér a ministr národní obrany Władysław Kosiniak-Kamysz v pořadu Gość Wydarzeń na stanici Polsat News prohlásil, že Polsko nebude souhlasit se vstupem Ukrajiny do Evropské unie, pokud Kyjev nepřestane oslavovat Organizaci ukrajinských nacionalistů (OUN) a Ukrajinskou povstaleckou armádu (UPA) včetně Stepana Bandery. Kosiniak-Kamysz upozornil, že pokud Ukrajina bude tyto organizace nadále využívat jako národní symboly, narazí v procesu evropské integrace na zásadní překážky.

Aktualizováno včera

včera

Venezuela

Zemětřesení ve Venezuele: Místní zuří, záchranáři dorazili na místo až po dvou dnech. Pohřešuje se 46 tisíc lidí

Při ničivých středečních zemětřeseních ve Venezuele, která prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová označila za nejbrutálnější přírodní katastrofu v historii země, zahynulo nejméně 1 700 lidí. Jednou z nejhůře zasažených oblastí je pobřežní město La Guaira, kde se mimo jiné zřítil dvanáctipatrový obytný dům stojící u hlavní silnice.

včera

včera

včera

Donald Trump

Jedna výhra, tři drtivé porážky. Soud rozhodoval v Trumpových kauzách

Americký nejvyšší soud vydal zásadní rozhodnutí týkající se pravomocí hlavy státu, které přineslo Donaldu Trumpovi jeden velký úspěch, ale také tři porážky. Soudci zrušili téměř sto let starý precedens z éry prezidenta Franklina Delana Roosevelta a přiznali prezidentovi širokou pravomoc odvolávat komisaře nezávislých regulačních orgánů. Podle většinového názoru předsedy soudu Johna Robertse jsou podřízení vykonávající prezidentskou moc odpovědní přímo prezidentovi, a ten se pak odpovídá lidu.

včera

29. června 2026 21:01

střela Flamingo

Ukrajinské Flamingo slaví úspěch. Tři z pěti střel zasáhly v Rusku svůj cíl

Ukrajinská těžká střela s plochou dráhou letu FP-5 Flamingo, kterou vyvinula kyjevská společnost Fire Point, zaznamenala v noci z 26. na 27. června svůj dosud nejúspěšnější bojový křest. Podle oficiálních ukrajinských zdrojů i nezávislých analytiků zasáhly tři z pěti vypuštěných střel vojensko-průmyslový komplex Titan-Barrikady ve Volgogradu v Ruské federaci, což je zhruba 500 až 900 kilometrů od předpokládaných míst startu. 

29. června 2026 19:44

Ilustrační foto

Co způsobilo extrémní počasí v Evropě? Na vině je hned několik faktorů

Evropu v současné době sužuje historická vlna veder, která přepisuje teplotní rekordy na celém kontinentu. Francie zažila své vůbec nejteplejší dny v historii, kdy v západních oblastech rtuť teploměru vystoupala na 39 až 43 stupňů Celsia, a zaznamenala také nejteplejší noc s průměrem 21,6 stupně Celsia. Celostátní průměrná teplota 29,9 stupně Celsia představuje nejvyšší hodnotu od začátku měření v roce 1947, přičemž 147 francouzských měst dosáhlo svých historických červnových maxim. Velká Británie zaznamenala nejteplejší červnový den od začátku měření s teplotou 36,1 stupně Celsia a červnové rekordy padly také v Česku, ve Španělsku, Německu, Rakousku, Nizozemsku a Švýcarsku.

Aktualizováno 29. června 2026 19:15

Vláda jedná v rozporu s rozhodnutím ÚS, výzvu k neodjetí do Ankary nemohu splnit, řekl Pavel

Způsob, jakým se vláda staví k účasti prezidenta na nadcházejícím summitu NATO v Turecku, je podle Petra Pavla v rozporu s rozhodnutím Ústavního soudu. Hlava státu zdůraznila, že soud uložil kabinetu nejen povinnost zřídit potřebnou akreditaci, ale také se zdržet jakéhokoli jednání, které by účast prezidenta a jeho doprovodu bránilo nebo ji ztěžovalo.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy