Průkopník secesního umění u nás. Alfons Mucha se narodil před 165 lety

V obci Ivančice nedaleko Brna přišel dne 24. července 1860 na svět do rodiny soudního úředníka Ondřeje Muchy chlapec, který dostal jméno Alfons. Ten už odmala velmi rád maloval a kreslil. Než nastoupil do školy, tvořil svá dílka levou rukou, ve škole se pak přeučil na praváka. Nadaný byl již jako malý také v hudbě: krásně zpíval a hrál na housle. Právě díky hudebnímu talentu se našel donátor, který chlapci zaplatil středoškolská studia, na něž rodina neměla dostatek peněz. Na gymnáziu se Alfonsovi ovšem vůbec nedařilo. Umění, to mu šlo, učení už méně. Několikrát propadl a nakonec musel školu opustit. Po tomto neúspěchu se tak trochu bál vrátit domů, a tak trávil čas u svého kamaráda v Ústí nad Orlicí a Letohradě, kde se ještě více utvrdil v přesvědčení, že se stane malířem.

S tímto rozhodnutím se vydal zpět do rodných Ivančic, kde si našel zaměstnání jako písař u soudu a zároveň se zde věnoval svému milovanému malování: vytvářel kulisy, plakáty nebo pozvánky pro místní ochotnické divadlo. Jako návrhář kulis a opon se naplno uplatnil o rok později. To odjel za touto prací do Vídně, zakrátko takto tvořil i v Mikulově. Díky navázání známosti s hrabětem Eduardem Khuen-Belasim si Mucha zajistil financování svých studií v Mnichově na Akademii výtvarných umění. Mnichov tehdy platil za umělecké centrum Evropy, a tak měl na začínajícího malíře pobyt v tomto městě zásadní vliv.

Další inspiraci pro svou tvorbu pak Mucha načerpal v Paříži, kde nadále studoval výtvarné umění a získal zakázky, které představovaly zlom v jeho kariéře. Ve francouzské metropoli poznal umělec úplně nový svět – oproti konzervativnímu Mnichovu tu vzkvétaly moderní umělecké formy. Právě ve Francii se zrodil Alfons Mucha coby secesní výtvarník a zde se také proslavil. Zpočátku to tu ale neměl lehké, trpěl finanční nouzí a musel žít velice skromně, bojoval také se zdravotními problémy, a když chytil tyfus, vypadalo to, že nemoc nepřežije. Osud ale nakonec ukázal umělci vlídnou tvář. Získal několik dobře placených zakázek na ilustrování knih nebo časopisů, za což obdržel i čestnou medaili. Kromě toho doučoval studenty umění, a tak se dostal z finanční tísně.

Zásadním zlomem pro Alfonse Muchu byl závěr roku 1894, kdy na zakázku pro tehdejší hvězdu divadelních prken, herečku Sarah Bernhardtovou, vytvořil návrh plakátu. Vypracoval ho nejenom v rekordním čase (měl na to jenom jeden den), ale také k tak velké hereččině spokojenosti, že s ním spolupracovala po dobu dalších šesti let. Muchovi plakáty, a tedy i jeho dílo, tak zanedlouho znal ve Francii každý. Herečka navíc umělce zaměstnala jako návrháře kostýmů ve svém divadle. Oslovovali ho i další zákazníci: reklamní agentury nebo nakladatelství i galerie. O zakázky neměl Mucha v Paříži nouzi.

Na počátku 20. století začal umělec působit i v Americe. Stejně jako ve Francii zde dostal zakázky na tvorbu plakátů a reklam, také se zde ale věnoval portrétní tvorbě. Od jara 1905 pracoval v New Yorku i jako učitel užitého designu, o rok později byl pedagogicky angažován i v Chicagu. 

Během svého pobytu v zahraničí Mucha nezapomínal na svou rodnou zemi. Z Ameriky si několikrát „odskočil“ do Prahy, aby zde vyzdobil Obecní dům. V zámoří ostatně dostal velkolepý nápad na vytvoření série velkoformátových obrazů s náměty z dějin slovanských národů a hodlal zde na tento projekt získat potřebné finanční prostředky. V Americe se proto začal stýkat se zámožnými podnikateli a potencionálními sponzory. V roce 1908 jednoho našel, jmenoval se Charles R. Crane a Muchův projekt rád finančně podpořil.

Tak mohla vzniknout slavná Slovanská epopej, na níž Mucha pracoval dlouhých 18 let. Začal ji tvořit počátkem roku 1910, kdy se vrátil do Čech. Soubor dvaceti velkoformátových obrazů s náměty s dějin Slovanů (mimo jiné zahrnující osobnosti z českých dějin, například Jana Husa, Jiřího z Poděbrad nebo třeba Jana Ámose Komenského) dokončil v roce 1928 a záhy ho celý věnoval městu Praha, a to v den desátého výročí vzniku Československé republiky. Mělo se tak jednat o štědrý umělcův dar celému českému národu. Tehdy se konala také první výstava Slovanské epopeje ve Veletržním paláci.

Pro český národ vytvořil Alfons Mucha i další menší dílka. Vypracoval několik návrhů poštovních známek či bankovek pro nově vzniklou československou republiku, přičemž často pracoval s ikonickým motivem Hradčan. Veškeré návrhy vytvořil Mucha pro stát zdarma, stejně jako Slovanskou epopej je národu daroval.