Mírové rozhovory bez míru. Putinova odpověď na ultimátum Západu může rozdělit Evropu

Evropští představitelé totiž o víkendu varovali Moskvu, že pokud Rusko od pondělí nepřistoupí na bezpodmínečné 30denní příměří, budou následovat další sankce a posílení vojenské pomoci Ukrajině. Britský premiér Sir Keir Starmer v této souvislosti vzkázal: „Pokud to Putin myslí s mírem vážně, má příležitost to dokázat.“

Putinova odpověď? „Jsme vážní, ale po svém.“ Nabídl přímé rozhovory s Ukrajinou v Istanbulu na příští čtvrtek – ale bez okamžitého příměří, připomíná BBC.

Otázkou zůstává, zda jde o skutečnou mírovou iniciativu, nebo jen o zdržovací taktiku, která má prodloužit válku a oslabit jednotu západní koalice podporující Ukrajinu.

Podle svých slov ano – ovšem jen za podmínek výhodných pro Rusko. Moskva si totiž myslí, že by na příměří v této fázi války spíše ztrácela. Ruské vedení se domnívá, že má momentálně na bojišti navrch, a proto nemá důvod přistupovat na bezpodmínečné zastavení bojů.

Zároveň však nechce působit jako ten, kdo mír blokuje. Kreml se snaží budovat pozitivní vztahy s americkou administrativou Donalda Trumpa a počítá s tím, že zlepšení vztahů by mohlo vést k rychlému uvolnění sankcí a ekonomickému oživení.

Putin tak posílá do Washingtonu jasný vzkaz: „Jsem muž míru.“ Ale pro Kyjev je situace méně nadějná. Nepřítomnost příměří znamená, že ruské síly mohou pokračovat v bojích a snažit se ovládnout další území.

Putin sice naznačil, že istanbulské rozhovory by mohly vést k novým příměřím, ale jeho vágní formulace vyvolává v Kyjevě značnou skepsi.

Je třeba připomenout, že to byl právě Vladimir Putin, kdo v roce 2022 nařídil rozsáhlou invazi na Ukrajinu. Označil ji za „speciální vojenskou operaci“, nikoliv válku. V noci ale otevřeně přiznal: „Probíhají boje, je válka. Ale nabízíme obnovení rozhovorů, které nebyly přerušeny z naší strany. Co je na tom špatného?“

V podtextu Putinova návrhu je však patrná snaha oslabit jednotný postoj Západu. Jeho nabídka může být pokusem vnést rozkol mezi Spojené státy a evropské partnery.

Reakce světových lídrů ukazují rozdílné postoje. Prezident Trump ve svém příspěvku na sociální síti návrh označil za „potenciálně skvělý den pro Rusko a Ukrajinu“ a slíbil, že bude nadále pracovat s oběma stranami, aby rozhovory skutečně proběhly.

Naopak francouzský prezident Emmanuel Macron označil Putinovu nabídku za „první krok, ale nedostatečný“. Upozornil, že „bezpodmínečné příměří není výsledkem jednání, ale jeho předpokladem“.

Putin svůj návrh přednesl při pozdně večerním vystoupení v Kremlu, které bylo původně avizováno jako tisková konference. Mezinárodní i ruští novináři čekali celé hodiny, nakonec ale prezident pronesl jen prohlášení a bez zodpovězení otázek odešel.

Rozhovory v Istanbulu se tedy mohou konat, ale otázka zní – budou mít smysl, když se na bojišti bude dál umírat? A nevzniká tím zároveň hluboká trhlina mezi Západem a Spojenými státy, která by mohla ruskému prezidentovi hrát do karet?