Tradiční vojenská přehlídka na Rudém náměstí, která každoročně 9. května oslavuje vítězství Sovětského svazu nad nacistickým Německem, projde letos zásadní proměnou. Poprvé po téměř dvaceti letech se na ní neobjeví žádná těžká vojenská technika. Rozhodnutí ministerstva obrany vynechat tanky, raketové systémy a další techniku vyvolalo vlnu spekulací o skutečném stavu ruských ozbrojených sil i bezpečnostní situaci v zemi.
Oficiální vysvětlení Kremlu, které tlumočil mluvčí Dmitrij Peskov, připisuje změnu programu „teroristickým aktivitám“ ukrajinské vlády. Podle Peskova se kyjevský režim, který ztrácí pozice na bojišti, snaží o provokace v zázemí. Ruský vojenský bloger Alexandr Koc dokonce naznačil, že kvůli hrozbě ukrajinských dronů zvažovalo velení úplné zrušení přehlídky, ale prezident Putin se nakonec rozhodl tradici dodržet alespoň v této ořezané podobě.
Analytici však nabízejí i jiný pohled. Ruslan Levijev z projektu Conflict Intelligence Team upozornil, že největší zranitelnost nepředstavuje samotné Rudé náměstí, ale shromaždiště techniky na okrajích Moskvy. Tato místa, kde se stroje připravují na nácviky, jsou snadným cílem pro drony či rakety. Navíc obě strany konfliktu ztratily značné množství systémů protivzdušné obrany, což ochranu ruské metropole před útoky dlouhého doletu komplikuje.
Snížení rozsahu přehlídky má podle expertů také čistě politické a estetické důvody. Jakýkoli incident, například porucha tanku uprostřed náměstí nebo dokonce úspěšný zásah dronem během přímého televizního přenosu, by pro Kreml znamenal obrovskou ostudu. Strategií je tedy vyhnout se jakémukoli riziku, které by mohlo narušit pečlivě budovaný obraz síly a stability režimu.
Oproti loňskému 80. výročí, kterého se účastnilo 11 000 vojáků, 150 kusů techniky a 27 zahraničních lídrů, bude letošní seznam hostů výrazně skromnější. Zatím jedinou veřejně potvrzenou hlavou státu je slovenský premiér Robert Fico, doprovodit by ho měl také bosenskosrbský vůdce Milorad Dodik. Účast Donalda Trumpa, o které se dříve spekulovalo, byla definitivně vyloučena, neboť nebyl na akci pozván.
Podle bývalého britského přidělence v Moskvě Johna Foremana by okázalá přehlídka v době klesající popularity vlády a každodenních útoků na ruské území mohla působit nepatřičně. Rozsáhlá bezpečnostní opatření navíc zahrnují i avizované vypínání mobilního internetu v Moskvě, což obyvatelům připomíná, že země se nachází v pátém roce vleklé invaze, která se stále častěji dotýká i samotného vnitrozemí.
V ruské metropoli Moskvě a v druhém největším městě zemi, Petrohradu, došlo k vypnutí internetu už v úterý 5. května v ranních hodinách. Problémy zasáhly mnoho městských částí a potvrdili je nejen běžní uživatelé, ale i nezávislé zpravodajské kanály jako Astra či petrohradský server Fontanka. Výpadek se projevuje neschopností načíst webové stránky i v případech, kdy je signál sítě formálně dostupný.
Nárůst stížností na nedostupnost služeb zaznamenaly také specializované monitorovací servery Downdetector a Sboj.rf, které sledují funkčnost digitální infrastruktury. Podle reportérů serveru Msk1 v některých lokalitách přestal fungovat internet i u webů, které jsou běžně na takzvaném „bílém seznamu“ povolených stránek. Omezení se však podle dostupných informací zatím netýkají klasických hlasových hovorů, které zůstávají funkční.
O možných komplikacích se spekulovalo již na konci dubna, kdy ruská redakce BBC s odvoláním na své zdroje upozornila na plánovaná „mimořádně silná“ omezení mobilní komunikace před oslavami Dne vítězství 9. května. Podle těchto zdrojů měly úřady v úmyslu omezit mobilní sítě a případně i zasílání SMS zpráv v klíčových dnech nácviku a samotných oslav, tedy 5., 7. a 9. května.
Na plánovaná omezení začali operátoři upozorňovat své klienty již s předstihem. Během 4. května obdrželi mnozí obyvatelé Moskvy i Petrohradu oznámení, že v období od 5. do 9. května může docházet k přerušení internetového připojení a potížím s odesíláním textových zpráv. Tato preventivní komunikace ze strany poskytovatelů naznačuje, že jde o koordinovaný postup nařízený státními orgány.
Zatímco v Moskvě jsou výpadky spojovány především s přípravami na vojenskou přehlídku na Rudém náměstí, v Petrohradu se objevují i jiná vysvětlení. Server Fontanka uvádí, že aktuální omezení v severní metropoli mohou přímo souviset s nočním útokem ukrajinských bezpilotních letounů. Bezpečnostní opatření v podobě vypínání sítí se v Rusku často využívají jako nástroj k rušení navigace dronů.
Podobná situace není pro obyvatele ruských velkoměst novinkou, neboť k rozsáhlým blokádám internetu došlo v Moskvě již na začátku března. Tehdy úřady neposkytly žádné konkrétní vysvětlení a omezily se pouze na strohé prohlášení, že veškeré kroky probíhají v přísném souladu se zákonem a v zájmu zajištění bezpečnosti. Odborníci se tehdy domnívali, že šlo o testování systému povolených webových stránek.
Historie omezování digitální svobody během květnových svátků má v Rusku svou tradici. Již v loňském roce 2025, kdy si země připomínala 80. výročí konce druhé světové války, čelili obyvatelé hlavního města několikadenním výpadkům mobilního spojení. Zdá se tedy, že plošné vypínání moderních komunikačních technologií se stává standardní součástí protokolu při organizaci významných státních akcí.
Blížící se oslavy Dne vítězství v Rusku provázejí také diplomatické i vojenské střety. Ruský prezident Vladimir Putin v pondělí oznámil dvoudenní jednostranné příměří, které má platit tento pátek a sobotu u příležitosti 81. výročí porážky nacistického Německa. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na tento krok reagoval vlastním protinávrhem, podle něhož by klid zbraní měl začít dříve, a to již v noci z 5. na 6. května.
Ruský ministr obrany uvedl, že síly Moskvy přijmou veškerá opatření k zajištění bezpečnosti oslav, zároveň však pohrozil odvetou v případě jakéhokoli narušení ze strany Ukrajiny. Tradiční vojenská přehlídka na Rudém náměstí se letos uskuteční bez těžké vojenské techniky, což úřady zdůvodňují hrozbou ukrajinských „teroristických“ aktivit. Kyjev v poslední době skutečně zintenzivnil útoky drony dlouhého doletu na cíle hluboko v ruském vnitrozemí.
Zelenskyj k situaci poznamenal, že je načase, aby ruské vedení podniklo skutečné kroky k ukončení války. Poukázal přitom na to, že samotné ruské ministerstvo obrany si je zřejmě vědomo, že bez dobré vůle Ukrajiny nelze v Moskvě bezpečně uspořádat ani oslavy. Ukrajinský prezident také vyjádřil znepokojení nad tím, že o příměří spolu minulý týden telefonicky hovořili Vladimir Putin a Donald Trump, aniž by byl Kyjev oficiálně informován o obsahu těchto jednání.
Důvěra v dodržování jakéhokoli příměří je však minimální. Zelenskyj označil ruský návrh za projev „naprostého cynismu“, protože Moskva o pauzu v bojích požádala v době, kdy na Ukrajinu vyslala další vlnu raket a dronů. Tyto útoky, zaměřené především na energetickou infrastrukturu, si vyžádaly pět mrtvých a desítky zraněných. Kyjev připomněl, že Rusko v minulosti opakovaně porušilo i předchozí klid zbraní, například během nedávných Velikonoc.
Ruská strana v úterý v rámci bezpečnostních opatření před přehlídkou odpojila mobilní internet mnoha zákazníkům v Moskvě. Ministerstvo obrany RF navíc vydalo varování, že pokud ukrajinské síly příměří poruší, mělo by civilní obyvatelstvo Kyjeva a zaměstnanci zahraničních diplomatických misí včas opustit město. Zelenskyj na síti X kontroval prohlášením, že Rusko může palbu zastavit v kteroukoli chvíli a tím ukončit celou válku i ukrajinské protiúdery.
Související
Putin a Trump si volali, oznámil Kreml. Poradce prozradil detaily
Jsme připraveni a budeme konstruktivní, řekl Zelenskyj před jednáním s Američany
Aktuálně se děje
před 9 minutami
Karel III. napsal dopis, aby bylo jasno. Jde o Harryho a Meghan
před 38 minutami
Hráč v bezvědomí a konec. Příprava extraligových velkoklubů byla předčasně ukončena
před 1 hodinou
Putin a Trump si volali, oznámil Kreml. Poradce prozradil detaily
před 1 hodinou
Takový bude začátek podzimu. Meteorologové nabídli výhled na měsíc
před 2 hodinami
Jedovaté látky po 11. září zabily víc lidí než samotné útoky. Úřady o nich věděly, odhalují utajované spisy
před 3 hodinami
Chystáme tvrdou reakci na rozhodnutí Maďarska vyhostit naše diplomaty, oznámilo Rusko
před 4 hodinami
Úspěch AfD je vítězstvím Putina a tvrdou ranou Ukrajině
před 4 hodinami
Argentina dál stupňuje spor o Falklandy. Kvůli spolupráci s Brity stíhá izraelskou firmu
před 5 hodinami
Merz připustil, že k výhře AfD mohla přispět jeho nízká popularita. rezignovat nehodlá
před 6 hodinami
Způsobili jste klimatickou krizi, vzkazuje světu nepálská vláda. Od zbytku světa žádá odškodnění za záplavy
Aktualizováno před 6 hodinami
Na Šumavě podle Turka uniká yperit, pak se opravil na fosgen. Červený označil únik toxických látek za katastrofu
před 7 hodinami
Úspěch AfD v Německu nemusí být ojedinělý. Tlaku čelí politický systém v celé Evropě
před 8 hodinami
Pohřeb válečného zločince Ratka Mladiće výrazně zhoršil vztahy mezi Bruselem a Srbskem
před 9 hodinami
Okamžité deportace, konec podpory Ukrajiny, obnovení vztahů s Ruskem... Co slibuje Němcům AfD?
před 10 hodinami
V Kanadě vstoupila v platnost odvetná cla vůči USA
před 10 hodinami
V Kladně hoří obchod Lidl, škoda jde do desítek milionů
před 12 hodinami
Počasí bude o víkendu mírné, bez tropů i deště
včera
Vzestup nacionalismu nemusí skončit v Německu. Evropa se obává blížících se voleb v jiných zemích
včera
Válku s Íránem pociťuje celý svět. Teherán sílí, lidé sahají hlouběji do kapsy
včera
Amerika a Rusko slaví, Evropa je zdrcena. Reakce na vítězství AfD jsou nekompromisní
Krajně pravicová strana Alternativa pro Německo dosáhla historického vítězství v zemských volbách v Sasku-Anhaltsku, když získala bezmála čtyřicet čtyři procent hlasů. Výsledek vyvolal vlnu obav mezi tradičními evropskými politiky, kteří hovoří o vážném momentu pro celou Evropu. Přestože strana těsně nedosáhla na absolutní většinu v zemském sněmu, upevnila svou pozici nejsilnějšího politického subjektu v tomto regionu. Křesťanskodemokratická unie naopak zaznamenala výrazné ztráty a přišla o více než polovinu své dosavadní podpory.
Zdroj: Libor Novák