Tusk to zkouší po dobrém. Žádá Trumpa, aby cla nezaváděl

„Máte přátele a důvěryhodné spojence od Portugalska po Polsko, od Dánska po Řecko. V našem společném evropsko-americkém zájmu jsou silné USA, silná EU a silné NATO, nikoli slabší,“ upozornil Tusk na sociální síti X.

Na Trumpa apeloval skrze spojenectví. „Přemýšlejte o tom, pane prezidente a milí američtí přátelé, než se rozhodnete zavést cla proti svým nejbližším spojencům. Spolupráce je vždy lepší než konfrontace,“ dodal podle serveru Politico.

Polsko nedávno podepsalo se Spojenými státy dohodu v hodnotě dvou miliard dolarů, která má zajistit poskytování logistické podpory pro polské systémy protiraketové obrany Patrioti. „Polsko investuje do obrany téměř 5 % svého HDP, což je nejvíce, co v současné době vydává kterýkoli člen NATO, aby bránilo hranice a společné hodnoty a zájmy,“ zdůraznil Tusk.

Ve středu 2. dubna má vstoupit v platnost tzv. „Den osvobození“ – Trumpův plán na zavedení recipročních cel proti státům, které uvalují cla na americké zboží. V rozhovoru pro NBC Trump šokoval tvrzením, že zdražení automobilů ho netrápí: „Je mi to jedno, protože lidé začnou kupovat americká auta,“ uvedl.

Trump navíc uvalil 25% celní sazby na dovoz automobilů. Ty mohou paradoxně zvýšit ceny i u vozů vyráběných v USA, protože výrobní procesy jsou propojeny s továrnami v Mexiku a Kanadě. Zvýšené náklady na výrobu a investice do výstavby nových továren se nakonec přenesou na zákazníky, což by mohlo vést ke snížení prodejů, a dokonce ke ztrátě pracovních míst v automobilovém průmyslu.

Bílý dům se snaží prezentovat cla jako způsob, jak podpořit domácí ekonomiku a snížit daňovou zátěž pro Američany. Poradce pro obchod Peter Navarro tvrdí, že cla přinesou 100 miliard dolarů jen v automobilovém sektoru a pomohou financovat daňové úlevy.

Cla jsou daně, které se vybírají za zboží dovezené z jiných zemí. Tato opatření mohou chránit domácí výrobce, ale zároveň zvyšují náklady společnostem, které jsou závislé na dovážených součástkách. Firmy dovážející zboží do USA musí tyto poplatky odvádět vládě, a často je pak přenášejí na spotřebitele formou vyšších cen.

Německý ministr hospodářství Robert Habeck zdůraznil, že Evropská unie musí „reagovat pevně“. „Musí být jasné, že neustoupíme Spojeným státům. Musíme ukázat sílu a sebevědomí,“ prohlásil.

Podobný postoj zaujala i Francie, jejíž ministr financí Eric Lombard uvedl, že jediným řešením je odveta zavedením cel na americké produkty. „Buď to přijmeme, a pak to nikdy neskončí, nebo odpovíme,“ řekl Lombard s tím, že je třeba „vyrovnat podmínky“ a přimět USA k jednání.

Kanadský premiér Mark Carney označil cla za „přímý útok“ na kanadský automobilový průmysl a uvedl, že jeho vláda zvažuje obchodní protiopatření. Ve Spojeném království označila asociace výrobců a prodejců automobilů (SMMT) Trumpova cla za „nepřekvapivá, ale přesto zklamání“.

Zakladatel společnosti Uniparts John Neill varoval, že tato opatření jsou „darem pro Čínu“, protože spotřebitelé by v reakci na obchodní válku mohli začít preferovat čínské alternativy. „Jsme na křižovatce,“ uvedl Scott Kennedy, analytik Centra pro strategická a mezinárodní studia (CSIS) ve Washingtonu. „Buď vyjednávání povedou ke zmírnění hrozeb a stabilizaci vztahů, nebo se tarify vyšplhají na extrémní úroveň a investice mezi oběma zeměmi prudce klesnou.“