Den osvobození se blíží a světu dochází trpělivost. Středa může vše změnit, Trumpovi to je ale jedno

Trumpovo chaotické rozhodování a nejasné výjimky pro některé země a odvětví dále oslabují důvěru v ekonomickou stabilitu. Trhy již reagovaly negativně – například index Dow Jones v pátek klesl o 700 bodů – a obavy z recese podle CNN sílí.

Trumpova strategie spočívá v přesvědčení, že zavedení cel přinutí podniky přesunout výrobu zpět do USA, čímž vytvoří pracovní místa a oživí regiony zasažené globalizací. Avšak tento přístup má své stinné stránky – vyšší cla znamenají dražší zboží pro spotřebitele a žádná záruka, že podniky skutečně přesunou výrobu zpět.

V rozhovoru pro NBC Trump šokoval tvrzením, že zdražení automobilů ho netrápí: „Je mi to jedno, protože lidé začnou kupovat americká auta,“ uvedl. Tento postoj však může vyvolat politickou odezvu, obzvláště když republikáni už nyní čelí riziku volebních neúspěchů kvůli zpomalující ekonomice.

Trumpovy 25% celní sazby na dovoz automobilů mohou paradoxně zvýšit ceny i u vozů vyráběných v USA, protože výrobní procesy jsou propojeny s továrnami v Mexiku a Kanadě. Zvýšené náklady na výrobu a investice do výstavby nových továren se nakonec přenesou na zákazníky, což by mohlo vést ke snížení prodejů a dokonce ke ztrátě pracovních míst v automobilovém průmyslu.

Trumpova víra v sílu cel odráží jeho černobílé vidění světa plného vítězů a poražených. Prezident dlouhodobě tvrdí, že USA byly okrádány evropskými a asijskými ekonomikami, které chrání své průmysly na úkor amerického hospodářství.

Historie však ukazuje, že protekcionistická politika může přinést více škody než užitku – například v období Velké hospodářské krize ve 30. letech minulého století. Po druhé světové válce byl globální obchod postupně liberalizován, což vedlo k dynamickému ekonomickému růstu.

Trumpova vize návratu k idylické americké výrobě v duchu 50. let 20. století se neslučuje s realitou moderní ekonomiky, která je dnes založena na službách, technologiích a umělé inteligenci.

Navíc Trumpova nevyzpytatelnost a časté změny rozhodnutí vytvářejí nejistotu, která může odradit výrobce od návratu do USA.

Zatímco někteří republikáni doufají, že Trump využívá cla jen jako nástroj pro vyjednávání lepších obchodních dohod, jiní varují, že jeho politika může způsobit vážné ekonomické škody.

Bílý dům se snaží prezentovat cla jako způsob, jak podpořit domácí ekonomiku a snížit daňovou zátěž pro Američany. Poradce pro obchod Peter Navarro tvrdí, že cla přinesou 100 miliard dolarů jen v automobilovém sektoru a pomohou financovat daňové úlevy.

Ovšem investoři i spotřebitelé už teď pociťují dopady Trumpovy nepředvídatelné politiky. Následující dny tak mohou být bouřlivé, zatímco prezident pokračuje ve svém experimentu s globální ekonomikou.

A mohou být o to bouřlivější, že se svět rozhodl přestat ustupovat. Německo se postavilo proti novým clům na dovoz automobilů, která oznámil americký prezident Donald Trump, a uvedlo, že "neustoupí" a že Evropa musí na tuto hrozbu reagovat pevně a jednotně. 

Trumpův krok, který zavádí 25% daň na dovážená auta a automobilové součástky, vyvolal ostré reakce i v dalších světových ekonomikách. Francie označila tento krok za "velmi špatnou zprávu", Kanada ho nazvala "přímým útokem" a Čína obvinila Spojené státy z porušení mezinárodních obchodních pravidel.

Oznámení tarifů způsobilo propad akcií hlavních automobilových výrobců. Ve Frankfurtu se ve čtvrtek ráno prudce snížila hodnota akcií společností Porsche, Mercedes a BMW, podobný pokles zaznamenala i francouzská firma Stellantis, výrobce značek Jeep, Peugeot a Fiat. Trump zároveň pohrozil zavedením "ještě větších" cel, pokud by Evropa spolupracovala s Kanadou na opatřeních, která by mohla poškodit americkou ekonomiku.

Nová cla na dovážená auta vstoupí v platnost 2. dubna, přičemž daně pro společnosti dovážející vozidla začnou platit následující den. Poplatky za automobilové díly by měly následovat v květnu nebo později. Trump dlouhodobě tvrdí, že tato opatření jsou součástí jeho snahy podpořit americký průmysl, a prohlásil, že pokud budou auta vyráběna přímo v USA, nebude na ně uvaleno žádné clo.

Cla jsou daně, které se vybírají za zboží dovezené z jiných zemí. Tato opatření mohou chránit domácí výrobce, ale zároveň zvyšují náklady společnostem, které jsou závislé na dovážených součástkách. Firmy dovážející zboží do USA musí tyto poplatky odvádět vládě, a často je pak přenášejí na spotřebitele formou vyšších cen.

Spojené státy v loňském roce dovezly přibližně osm milionů automobilů v hodnotě asi 240 miliard dolarů, což představuje zhruba polovinu celkových prodejů. Největším dodavatelem automobilů do USA je Mexiko, následují Jižní Korea, Japonsko, Kanada a Německo. Podle analýzy Anderson Economic Group by cla na součástky z Kanady a Mexika mohla zvýšit náklady na jedno vozidlo o 4 000 až 10 000 dolarů v závislosti na modelu.

Německý ministr hospodářství Robert Habeck zdůraznil, že Evropská unie musí "reagovat pevně". "Musí být jasné, že neustoupíme Spojeným státům. Musíme ukázat sílu a sebevědomí," prohlásil. Podobný postoj zaujala i Francie, jejíž ministr financí Eric Lombard uvedl, že jediným řešením je odveta zavedením cel na americké produkty. "Buď to přijmeme, a pak to nikdy neskončí, nebo odpovíme," řekl Lombard s tím, že je třeba "vyrovnat podmínky" a přimět USA k jednání.

Kanadský premiér Mark Carney označil cla za "přímý útok" na kanadský automobilový průmysl a uvedl, že jeho vláda zvažuje obchodní protiopatření. Ve Spojeném království označila asociace výrobců a prodejců automobilů (SMMT) Trumpova cla za "nepřekvapivá, ale přesto zklamání". Zakladatel společnosti Uniparts John Neill varoval, že tato opatření jsou "darem pro Čínu", protože spotřebitelé by v reakci na obchodní válku mohli začít preferovat čínské alternativy.

Čína obvinila Spojené státy z porušení pravidel Světové obchodní organizace (WTO). "V obchodní válce nebo celní válce nejsou žádní vítězové. Žádná země nedosáhla rozvoje a prosperity uvalením cel," uvedl mluvčí čínského ministerstva zahraničí. Japonsko rovněž varovalo před "významným dopadem" na své ekonomické vztahy se Spojenými státy a požádalo o výjimku z těchto opatření.

Podle CNN je otázkou, zda tento den znamená zásadní eskalaci rozbíhající se obchodní války mezi Čínou a USA. Ta přitom není jedinou zemí, která čelí Trumpovým nevyzpytatelným rozhodnutím. Americký prezident se často spoléhá na taktiku nepředvídatelnosti, kterou používá ve vyjednáváních s obchodními partnery po celém světě. To se odrazilo i na asijských burzách, které v pondělí zaznamenaly pokles kvůli obavám z dopadů nových tarifů. Nejvíce postiženy byly japonské a jihokorejské akcie, zejména automobilový průmysl, který se minulý týden ocitl v hledáčku Trumpových opatření.

Pro Čínu, která je nejen největší ekonomickou konkurencí USA, ale i geopolitickým rivalem, má vztah s Washingtonem zásadní globální dopady. Pokud by došlo k tzv. ekonomickému „rozvodu“ obou velmocí, mohlo by to narušit globální dodavatelské řetězce a negativně ovlivnit hospodářství obou zemí. Na druhou stranu existuje i možnost, že se obě mocnosti pokusí najít nový způsob vzájemné koexistence v globální ekonomice.

„Jsme na křižovatce,“ uvedl Scott Kennedy, analytik Centra pro strategická a mezinárodní studia (CSIS) ve Washingtonu. „Buď vyjednávání povedou ke zmírnění hrozeb a stabilizaci vztahů, nebo se tarify vyšplhají na extrémní úroveň a investice mezi oběma zeměmi prudce klesnou.“

Čína dává jasně najevo, že upřednostňuje dialog, ale je připravena na odvetu. „Spojené státy by se měly co nejdříve vrátit k cestě dialogu a spolupráce,“ uvedl mluvčí čínského ministerstva zahraničí. „Pokud však USA chtějí válku – ať už celní, obchodní nebo jinou – jsme připraveni bojovat až do konce.“

Během jednání mezi americkým obchodním zástupcem Jamiesonem Greerem a čínským vicepremiérem Che Li-fengem minulý týden vyjádřil čínský představitel „vážné obavy“ ohledně stávajících i plánovaných amerických tarifů.

Zatímco americká strana jednání označila za úvodní schůzku, čínská státní média informovala o ostřejším vzkazu Pekingu: „Pokud USA trvají na poškozování čínských zájmů, Čína rozhodně protiútočí.“

Čína už v reakci na první dvě vlny Trumpových cel zavedla vlastní opatření a nyní posiluje legislativní rámec pro další odvetné kroky. Minulý týden čínský premiér Li Čchiang podepsal nařízení, které posiluje pravomoci Pekingu v oblasti protiopatření vůči zemím, jež podle Číny „diskriminují“ její firmy či jednotlivce.

Peking také rozšířil svůj arzenál obchodních nástrojů – už dříve zpřísnil vývoz kritických surovin, jako jsou gallium, germanium a antimon, které mají strategické využití, včetně vojenského sektoru.

Podle expertů tentokrát Čína jedná strategičtěji než během první Trumpovy obchodní války. Místo okamžitého zavedení vysokých cel na americké zboží, jak tomu bylo dříve, se snaží získat prostor pro vyjednávání a zabránit dalšímu vyhrocení konfliktu.

Peking se také snaží využít nejistoty kolem Trumpovy politiky k tomu, aby se profiloval jako stabilní ekonomický partner pro ostatní země. Na nedávném setkání s globálními byznysmeny prezident Si Ťin-pching zdůraznil: „Rozpojování a narušování dodavatelských řetězců škodí všem a nikam nevede.“

Obě strany mají zájem na dosažení dohody, otázkou však zůstává, zda dokážou najít společnou řeč. Americká strana už naznačila, že podmínkou pro další jednání může být zastavení dodávek fentanylových prekurzorů do USA, což Peking ostře odmítá jako neopodstatněné obvinění.

Podle analytiků Trump pravděpodobně bude chtít vyvinout maximální tlak, než se pustí do vyjednávání. Čína naopak preferuje „balíčkovou dohodu“ pokrývající více témat najednou, ale nebude ochotna ustoupit jednostranně.

Na stole jsou různá možná vyjednávací témata – od zvýšeného čínského dovozu amerického zboží přes úpravy exportních omezení až po otázky technologické spolupráce. Z čínské strany by mohlo jít o požadavky na zmírnění amerických restrikcí v oblasti technologií nebo snížení vojenské podpory Tchaj-wanu.

Zda nakonec dojde k velké dohodě, zůstává nejasné. „Teoreticky může Trump považovat celé cvičení za úspěch, pokud zavede vysoká cla, aniž by uzavřel jakoukoli dohodu,“ uvedl bývalý diplomat Kurt Tong. Stejně tak si ale čínský prezident Si Ťin-pching může upevnit svou pozici, pokud bude Peking na americká opatření odpovídat krok za krokem.