Rusko mimo systém SWIFT? Scénář, který se nabízí. Má to ale háček

Odpojení ruských bank od systému SWIFT se stalo silným symbolem západních sankcí, ale skutečnou finanční válku to nevyhrálo. Moskva si rychle našla cesty, jak omezení obcházet. Pokud chce Západ opravdu oslabit ruskou válečnou mašinerii, musí přestat sázet na efektní gesta a zaměřit se na to, co funguje: na peníze, technologie a lidi, kteří je pro režim obstarávají.

Odpojení vybraných ruských bank od systému SWIFT – tedy Společnosti pro celosvětovou mezibankovní finanční telekomunikaci – představuje jeden z nejznámějších a mediálně nejviditelnějších kroků v rámci sankčního režimu, který Západ uvalil na Ruskou federaci po zahájení rozsáhlé invaze na Ukrajinu v únoru 2022. 

Tento krok, oznámený začátkem března 2022, mířil na přední instituce jako Sberbank, VTB Bank, Promsvyazbank, Sovcombank, Rosselkhozbank, Bank Otkritie nebo VEB.RF – tedy páteř ruského bankovního systému s napojením na státní rozpočty, zbrojní průmysl a klíčová infrastrukturní aktiva.

Cílem bylo, podle britské BBC, přerušit schopnost ruského bankovního systému participovat na globálních transakcích a tím narušit mezinárodní tok kapitálu, zejména směrem k dovozu technologií, strojů a sofistikovaných komponent, na nichž je ruská ekonomika strukturálně závislá. Klíčové instituce, jako je Gazprombank nebo zpočátku i samotná Sberbank, však byly z těchto opatření dočasně vyňaty. 

Důvod byl zřejmý: energetické kontrakty, zejména platby za plyn a ropu, by bez jejich přítomnosti nemohly být vypořádány – což by postihlo primárně evropské odběratele. Tento fakt potvrzuje i server Hong Kong News, který upozornil na složité vyvažování mezi geopolitickým tlakem a ekonomickým realismem.

Kreml odpověděl předvídatelně. Odpojení od SWIFTu urychlilo snahy o budování domácí infrastruktury – konkrétně systému SPFS, ruské alternativy k SWIFTu, spravované centrální bankou. Zároveň došlo k intenzifikaci spolupráce s Čínou, kde byla aktivně využívána síť CIPS (China Interbank Payment System). I přesto však žádný z těchto nástrojů nedosahuje globálního pokrytí, důvěryhodnosti ani interoperability SWIFTu. Výsledkem je, že tok transakcí sice technicky pokračuje, ale v podmínkách zvýšeného rizika, vyšších nákladů a strategické izolace.

V důsledku toho se ruský finanční sektor čím dál více uzavírá do geopoliticky limitované sféry – obchodní partneři jsou redukováni převážně na státy ochotné ignorovat západní sankce (Írán, Sýrie, Severní Korea) nebo na pragmatické aktéry typu Číny, Turecka a Indie, kteří s Moskvou obchodují selektivně a čistě transakčně. Tento vývoj podtrhuje ekonomickou zranitelnost Ruska, a naopak posiluje asymetrickou závislost na několika málo ochotných partnerech.

Proč není Rusko odstřiženo kompletně?

Úplné odpojení všech ruských bank od SWIFTu by sice způsobilo zásadní narušení rychlosti a efektivity finančních toků, ale nikoliv jejich zánik. A už vůbec by nevedlo k „odříznutí od světa“, jak bývá zkratkovitě prezentováno. V jádru této úvahy je důležité pochopit technickou povahu SWIFTu.

SWIFT je totiž komunikační protokol, nikoliv platební síť. Nepřevádí peníze, neuchovává aktiva, neposkytuje účty. Pouze přenáší zprávy mezi bankami: „Banka A převede částku X bance B.“ Peněžní toky samotné jsou realizovány jinými cestami – typicky přes korespondenční účty v třetích bankách. V praxi to znamená, že i banka odpojená od SWIFT může nadále provádět mezinárodní platby – jen složitěji, draze a pomaleji.

Atlantic Council uvádí, že v roce 2020 bylo po světě realizováno přeshraničních plateb za 23,5 bilionu dolarů, přičemž poplatky a transakční náklady činily přes 120 miliard USD – částka odpovídající celému HDP Maroka. Vyřazení ruských bank by tyto náklady pro Rusko skokově zvýšilo, ale neblokovalo by schopnost platit úplně.

Zároveň zde hraje roli mezinárodní právo a sankční etika. Americký Úřad pro kontrolu zahraničních aktiv (OFAC) vydal řadu tzv. general licenses, které výslovně povolují transakce související s humanitární pomocí, potravinami, léky, či činností mezinárodních organizací. Tyto výjimky potvrzuje i Rezoluce RB OSN č. 2664 z prosince 2022, která zavazuje státy nezneužívat sankce k bránění humanitárním aktivitám. Tedy i v případě „totálního“ odpojení zůstávají ventily otevřené – z morálních i praktických důvodů.

Jak Rusko efektivněji potrestat?

Navzdory desítkám kol sankcí, zmrazeným aktivům a omezením exportu má Západ v zásobě stále nevyužité prostředky ekonomického nátlaku, které mohou znatelně zvýšit náklady Kremlu na pokračování agrese. Nejde o potřebu jednorázových dramatických gest, ale o důsledné a cílené posilování systémového tlaku v oblastech, kde Rusko zůstává strukturálně zranitelné. Napsal o tom například server Financial Times. 

Jedním z nejúčinnějších nástrojů, který Západ v minulosti s úspěchem použil vůči Íránu, je zavedení tzv. sekundárních sankcí. Ty míří na firmy, banky a jednotlivce v třetích zemích, kteří Rusku pomáhají obcházet již existující opatření – ať už dovozem západních technologií přes Turecko, reexportem čipů z Hongkongu, nebo financováním zakázek skrze banky z Kazachstánu či Spojených arabských emirátů. USA i EU zatím k této variantě přistupují váhavě – z obav před narušením vztahů s partnery, jako je Čína nebo Indie. Ale pokud má být sankční režim věrohodný, tolerance k šedým zprostředkovatelům musí skončit.

Druhá rovina tlaku se nachází v oblasti high-tech technologií, bez kterých se neobejde ani vojensko-průmyslový komplex, ani moderní ekonomika. Západ by měl zásadně přitvrdit kontrolu vývozu polovodičových komponent, optoelektroniky, softwaru s AI aplikacemi a výrobního know-how.

Je potřeba posílit dohled nad licencováním, propojit sankce s tokem náhradních dílů a servisních služeb, a především zamezit „kaskádovému reexportu“ z Malajsie, Vietnamu nebo Arménie. K tomu je třeba politická vůle a koordinovaná mezinárodní akce s partnery v Asii – nikoliv jen pasivní blacklisty.

Západní sankce se dosud v řadě případů omezují na „symbolické“ osoby – ale skutečný efekt přichází tehdy, když míří na reálné správce ruského majetku: na právníky, poradce, kurátory trustových struktur a bílých koní napojených na státní fondy či anonymní firmy v Dubaji, na Kypru či v Londýně. Zacílení na konkrétní stínové infrastruktury ruských financí – například zmrazením portfolií spravovaných pro Gazprom, Rosněfť či Wagnerovy sítě – může mít multiplikovaný účinek, pokud se spojí se sektorovými sankcemi (např. energetika, logistika, pojištění).

Odpojení od SWIFTu bylo silným signálem. Ale samo o sobě nestačí – a nikdy nestačilo. Účinný sankční tlak nefunguje jako blesk z čistého nebe, nýbrž jako nepřetržitý proud vysokonapěťového tlaku, který zvyšuje transakční náklady, rozleptává důvěru investorů a oslabuje strategickou kapacitu státu vést válku. Pokud má být západní reakce udržitelná, musí být sofistikovaná, právně důsledná a technologicky promyšlená. Emocionálně srozumitelná gesta – jako „totální blackout“ – jsou sice vděčná pro novinové titulky, ale realitu nezmění.

Související

Více souvisejících

Rusko rubl SWIFT banky Ekonomika válka na Ukrajině

Aktuálně se děje

před 27 minutami

Vánoce, ilustrační fotografie.

Dlouhá historie vánočního koření. Sloužilo i jako lék

Advent se dnes nese ve znamení pečení cukroví, svařeného vína a punče, a tedy i vůně skořice, hřebíčku, badyánu nebo třeba vanilky. Vánoční koření má dlouhou a zajímavou historii. Zatímco dnes nám provoní a dochutí sváteční okamžiky, dříve sloužilo třeba jako lék.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 4 hodinami

včera

Prezident Petr Pavel jmenoval Andreje Babiše předsedou vlády (foto: Tomáš Fongus)

Nezvládli krize, inklinují k neonacismu a chtějí Česko odklonit od Západu. Vžene nás nová vláda do náručí Kremlu?

Do vlády vstupují lidé, kteří v minulosti selhávali při zvládání krizí a opakují vzorce řízení, jež zemi oslabovaly ve chvílích největší potřeby. Kabinet zároveň doplňují politici s vazbami na osoby inklinující k neonacismu, což ohrožuje samotné hodnotové základy státu. Účast expertů bez exekutivních zkušeností pak posiluje riziko odklonu od evropské orientace a erozi institucí právního státu.

včera

včera

María Corina Machadová a Edmundo González Urrutia

Machadové pomohla utéct americká armáda. Z Venezuely se dostala v přestrojení

Opoziční venezuelská vůdkyně Maria Corina Machadová, nositelka Nobelovy ceny za mír, podnikla odvážnou třídenní cestu v přestrojení, aby dorazila na ceremonii do Norska. S pomocí paruky a převleku se jí podařilo proklouznout přes 10 vojenských kontrolních stanovišť ve Venezuele. Po moři přeplula Karibské moře v rybářské lodi, odkud byla následně eskortována do Osla letadlem zajištěným americkou stranou.

včera

Slovenští poslanci se poprali a pohádali

VIDEO: Rvačky, alkohol, vulgarity, ponižování žen. Ostudné zasedání parlamentu, jaké Slovensko nepamatuje

Čtvrteční zasedání slovenského parlamentu, které pokračovalo dlouho do noci, se zvrhlo v divoký sled hádek, vulgarismů a fyzických potyček. Mnozí komentátoři i opoziční poslanci se shodují, že jednání přesáhlo veškeré meze důstojnosti, jakou si málokdo pamatuje i z dob mečiarismu. Den poté, v pátek, už poslanci začali jednání výzvami k omluvě, které žádá jak koaliční Smer, tak opoziční Hnutie Slovensko.

včera

včera

včera

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinské síly znovu dobyly osady v Charkovské oblasti

Ukrajinské síly v pátek oznámily významný úspěch, když znovu dobyly dvě osady v severovýchodní Charkovské oblasti. Armádní sbor Khartia uvedl na sociálních sítích, že osvobozeny byly Kondrašivka, Radkivka a jejich okolí, a také několik čtvrtí v severní části Kupjansku. Tento klíčový železniční uzel přitom Rusko nárokovalo jako dobyté v minulém měsíci. Podle ukrajinské armády se v oblasti podařilo obklíčit několik stovek ruských vojáků.

včera

včera

Blízcí a přátelé se rozloučili s moderátorem Patrikem Hezuckým. (12.12.2025) Prohlédněte si galerii

Česko se rozloučilo s moderátorem Hezuckým. Bouček dojemně promluvil

Česko se v pátek odpoledne rozloučilo s moderátorem Patrikem Hezuckým, který na den přesně před týdnem podlehl vážné nemoci. Bylo mu 55 let. Neveřejného smutečního obřadu se zúčastnilo mnoho kolegů zesnulého a dalších osobností tuzemského šoubyznysu. V lednu se ještě uskuteční benefiční koncert v pražské O2 areně. 

včera

Evropská unie, ilustrační fotografie.

Ukrajina by podle mírového plánu měla vstoupit do EU v roce 2027

Ukrajina by se mohla stát členem Evropské unie k 1. lednu 2027, pokud bude přijat návrh mírového urovnání, který je v současné době projednáván v rámci amerických zprostředkovaných jednání o ukončení dlouholetého konfliktu s Ruskem. O této informaci informoval v pátek list Financial Times s odvoláním na zdroje obeznámené s obsahem dokumentu.

Aktualizováno včera

včera

včera

Al Carns

Po Ruttem přichází další důrazné varování: Válka klepe na dveře Evropy

Evropa se musí připravit na válku na svém prahu. Tímto varováním vystoupili ve čtvrtek britští vojenští představitelé, kteří detailně popsali bezprecedentní úroveň hrozeb namířených proti ozbrojeným silám Spojeného království. Ministr obrany Al Carns při zahájení nové Britské vojenské zpravodajské služby (MIS) prohlásil, že „stín války klepe na dveře Evropy“, a zdůraznil, že spojenci NATO musí být připraveni reagovat.

včera

Soud, ilustrační foto

Zásadní změny od nového roku: Konec tělesných trestů i střídavé péče

České rozvodové právo prochází od ledna 2026 zásadní proměnou, která má za cíl zrychlit řízení, snížit emocionální zátěž dětí a posílit soukromí manželů. Vzhledem k tomu, že v Česku končí rozvodem téměř polovina manželství, přináší novela občanského zákoníku řadu důležitých novinek.

včera

Politika SPD a Motoristů vyhovuje oligarchům, Babiš se v EU může chovat jako Meloniová, říká politoložka

Politoložka Daniela Ostrá z olomoucké Univerzity Palackého v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz promluvila o tom, jak vnímá budoucí složení nové vlády. Zejména se jí ale nezamlouvá oligarchizace české politiky a zdůraznila, že nyní již premiér Andrej Babiš ani zdaleka není jediným problémem. „Andrej Babiš se ze dne na den nestane obyčejným občanem s lehce nadprůměrnými příjmy. Stále je to člověk, který dokázal nakumulovat velké bohatství i moc. U něj nicméně uplatnění bohatství i moci vidíme relativně transparentně,“ říká.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy