PŮVODNÍ ZPRÁVA | USA a Írán si vzájemně vyhrožují. Hrozba střetu není bezprostřední, uklidňuje expert

Diplomatické vztahy mezi Íránem a Spojenými státy zažívají další krizový moment. Íránský prezident Masúd Pezeškián v neděli jednoznačně odmítl přímá jednání s Washingtonem o budoucnosti jaderného programu. Informovala o tom americká stanice CNN. Jednalo se o reakci na dopis amerického prezidenta Donalda Trumpa, ve kterém šéf Bílého domu apeloval na Teherán, aby usedl k jednacímu stolu – jinak prý hrozí vážné důsledky.

„Doufám, že budete vyjednávat, protože pokud budeme muset zasáhnout vojensky, bude to hrozné,“ napsal americký lídr v dopise podle magazínu Time. Zmínil, že by šlo o bombardování, jaké „jste ještě neviděli“.

Odpovědí Íránu bylo nejen diplomatické odmítnutí, ale i vojenská demonstrace síly. Íránské vedení aktivovalo své obranné kapacity a podle informací stanice Nexta uvedlo raketové systémy rozmístěné v podzemních základnách po celé zemi do plné bojové pohotovosti. Režim tím vyslal jasný signál, že případný útok zvenčí nezůstane bez odpovědi.

Napětí posílilo i rozmístění amerických vojenských jednotek v oblasti. Podle zdrojů z Pentagonu soustřeďují USA své síly na základnách v Indickém oceánu. Do regionu byly přesunuty také strategické bombardéry B-2, které jsou schopné nést jadernou výzbroj. Trump přitom po íránském odmítnutí znovu pohrozil možnými leteckými údery.

Do debaty o riziku ozbrojené eskalace se zapojil i Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci washingtonského think tanku Middle East Institute. Pro server EuroZprávy.cz uvedl, že přestože je rétorika obou stran vyhrocená, bezprostřední hrozba války podle něj zatím nehrozí.

„Hrozba ozbrojené eskalace není bezprostřední,“ uvedl Salem. „Íránci sice řekli, že nechtějí přímé rozhovory, což není velké překvapení. Jednání však i přesto probíhají.“

Podle něj americký prezident Trump využívá ostrou rétoriku jako nástroj tlaku. „Tím, že mluví o bombardování a podobně, vytváří tlak na Teherán. Ve skutečnosti se mu ale do bombardování vůbec nechce. Bezpochyby se tomu chce vyhnout,“ podotkl. „Trump s útokem nespěchá. Má čas – stejně jako Izraelci,“ dodal.

Podle něj se aktuální dění více odehrává na poli psychologického nátlaku a diplomatického manévrování než ve skutečném přípravě na vojenskou konfrontaci. Zatímco obě strany ukazují svaly, reálná hrozba přímého střetu zůstává v pozadí – minimálně prozatím.

Ajatolláh Alí Chameneí mezitím varoval, že útok zvenčí je sice nepravděpodobný, ale jakýkoli pokus o destabilizaci země zevnitř bude tvrdě potrestán. V zemi i na Blízkém východě přesto dál panuje silné napětí, které je ještě posílené obnovenou izraelskou invazí v Pásmu Gazy.