Evropa vyvíjí vlastní Starlink, ale závodí s časem. Experti vidí jeden problém

Je to několik dní, co českým i zahraničním médiím dominovala zpráva, že ukrajinská armáda se potýkala s omezením provozu satelitního systému Starlink miliardáře a vizionáře Elona Muska, což jí zásadně zkomplikovalo a místy doslova znemožnilo účinnou protivzdušnou obranu proti ruským raketám a dronům. 

Musk odmítl zodpovědnost za omezení se slovy, že ho nařídila americká vláda, která má přímou kontrolu nad systémem Starshield. Ten sice také vyvíjí společnost SpaceX, ale dělá to pro vlády a armády, nikoliv pro soukromé a firemní klienty, jak tomu je v případě Starlinku. 

Ať to bylo jakkoliv, vyvstala otázka, zda se má například Evropa spoléhat na takový systém, který může kdykoliv vypovědět službu. Pravdou je, že Evropská unie již několik let pracuje na vzniku vlastního satelitního systému.

Projekt se jmenuje IRIS² (Infrastructure for Resilience, Interconnectivity and Security by Satellite neboli infrastruktura pro odolnost, propojení a bezpečnost prostřednictvím satelitů) a běží přibližně šest let. Podle webu Euronews se počítá, že systém zajistí bezpečné spojení pro vlády, firmy i občany a zlepší mobilní připojení v Evropě a také v Africe. Předpokládá se také využití pro šifrovanou komunikaci. 

Zatím poslední vývoj v tomto zásadním projektu nastal během letošního léta. Evropská komise a konsorcium SpaceRISE se dohodly na implementaci. Rozsah sítě se zvětšil na celkem 348 satelitů, z nichž 330 bude na nízké a 18 na střední oběžné dráze. Dalších 66 satelitů by mělo specificky sloužit obranným a bezpečnostním zájmům, tedy armádám a bezpečnostním složkám.

Projekt se v první řadě soustředí na státní instituce, armády a kritické složky států. Později by síť měla být použitelná i pro soukromé osoby. Podle aktuálního plánu mají první satelity zamířit na oběžnou dráhu v roce 2029. V témže roce či v roce následujícím se mají spustit první služby. 

Podle zmíněného webu Euronews však hrozí jeden zásadní problém. První satelity ostatně měly původně do vesmíru zamířit již příští rok. Experti upozorňují, že potíže mohou nastat kvůli nedostatku raket schopných vynést přístroje na oběžnou dráhu. 

Evropa v tomto ohledu spoléhá na raketu Ariane 6, která slouží od roku 2024, ale má své limity v počtu startů. Letos byla vypuštěna čtyřikrát, ve třech případech nesla satelity pro americkou společnost Amazon, která chce rovněž soupeřit se Starlinkem. Firma má navíc již zarezervovaných dalších 18 startů.