Druhý den mírových jednání: Kyjev odmítnul americký návrh na překreslení ukrajinských hranic

Podle informací listu The Telegraph, které potvrdil zdroj blízký vyjednávání, navrhovali američtí vyslanci Steve Witkoff a Jared Kushner úpravu hranic Doněcké a Luhanské oblasti tak, aby odpovídaly současnému rozdělení území podél frontové linie. Moskva by tak mohla deklarovat splnění svého cíle ohledně dobytí celého Donbasu, přičemž ukrajinské síly by si udržely kontrolu nad městy, která se ruské armádě nepodařilo dobýt, a zbývající ukrajinská území by zůstala mimo překreslené administrativní hranice.

Kyjev však tento plán okamžitě a zcela odmítl s tím, že nikdy neuzná ruskou okupaci, a to ani v rovině de facto, ani de jure. Ukrajinský zdroj v této souvislosti výslovně zdůraznil, že tamní delegace nikdy nejednala a nehodlá jednat o žádných územních ústupcích týkajících se okupovaných oblastí, což zůstává neměnným postojem vyjednavačů u jednacího stolu.

První kolo třístranných jednání zprostředkovaných americkými zástupci trvalo přibližně čtyři a půl hodiny a hlavní pozornost se namísto sporného územního plánu soustředila na humanitární otázky a bezpečnostní záruky. Zúčastnění partneři se zabývali možnostmi nastavení spolehlivých mechanismů, které by měly zabránit budoucí eskalaci konfliktu v případě dosažení příměří.

Prezident Volodymyr Zelenskyj během svého úterního vystoupení v Kodani obvinil ruské představitele z toho, že se snaží Washington záměrně uvést v omyl ohledně skutečné situace na bojišti. Podle jeho slov tvrdila moskevská delegace, že kontroluje výrazně větší část Donbasu, než je tomu ve skutečnosti, což Kyjev doložil videozáznamy a fotografickými důkazy.

Ukrajinský prezident zároveň zopakoval, že otázky územního uspořádání by měly být nakonec vyřešeny přímo mezi nejvyššími představiteli obou zemí. Zelenskyj vyjádřil připravenost setkat se s Vladimirem Putinem za účasti amerických a evropských zprostředkovatelů, přičemž jakékoli stahování z ukrajinských pozic důrazně odmítl.

První den jednání v Abú Zabí přinesl také konkrétní debatu o rozsáhlé výměně zajatců mezi oběma znepřátelenými stranami. Podle vyjádření ukrajinského vedení se diskutovalo o možnosti propuštění jednoho tisíce až patnácti stovek zajatců z každé strany, přičemž návrat ukrajinských zajatců domů zůstává pro Kyjev naprostou prioritou.

Delegace se rovněž věnovaly tematice dlouhodobých bezpečnostních záruk pro Ukrajinu, které by měly poskytnout právně závazný odstrašující efekt proti dalším útokům. Mezi diskutovanými variantami figurují bilaterální americké záruky či evropská koalice ochotných zemí podpořená Spojenými státy, zatímco Moskva nadále požaduje vlastní bezpečnostní záruky a omezení přítomnosti NATO ve východní Evropě.